Odborný článek

Romský holocaust

5. 1. 2009 Základní vzdělávání
Autor
Marie Palacká

Anotace

Cílem aktivit je seznámit se s romským holocaustem na základě konkrétních příběhů pronásledovaných Romů, vést žáky k hlubšímu pohledu na vlastní dějiny, k sebereflexi a pokusu vcítit se do dobových postav a příběhů. Uvědomit si, že kořeny dnešních problémů v soužití Romů s majoritní společností mají z velké části kořeny v historii.
Úvod

Když se řekne „holocaust“, vybaví se většině z nás slova Židé, Osvětim, nacismus, Hitler. Jen malá část dnešní společnosti ví, a v minulosti tomu bylo podobně, že jednou ze skupin, již holocaust rovněž tragicky zasáhl, byli Romové. Podobně jako u Židů i u Romů se záměr nacistů skoro zdařil - nacistická genocida takřka úplně zničila populaci tradičních českých a moravských Romů, kteří žili na našem území už od středověku (v roce 1942 žilo v protektorátu 6500 Romů, po válce se jich z koncentračních táborů vrátilo 583). Celkem prošlo tzv. cikánským táborem v Auschwitz II Birkenau (Osvětim II Březinka) asi 22 000 Romů ze všech zemí Evropy. Více než 18 000 jich bylo zavražděno v plynových komorách.

Jako lektorka v Muzeu romské kultury se u většiny návštěvníků stále setkávám s naprostou neznalostí romského holocaustu. Většina návštěvníků ani netuší, že existoval. Do širšího povědomí se téma romského holocaustu nedostalo, ani přes téma „prasečáku“ v Letech u Písku populární v médiích. Je to smutný fakt nejen z hlediska úcty k památce obětí, ale také v kontextu hlubšího pochopení romské kultury jako takové. Téma může být velmi přínosné pro lepší pochopení problematiky soužití Romů s většinovou společností. Bez znalosti romské historie, do níž téma romského holocaustu bezesporu patří, je nemožné pochopit historickou kalvárii Romů.

Po několik staletí byli Romové pronásledováni. Největší pronásledování trvalo zhruba od 16. století do poloviny 18. století. V době nacismu byla takřka do kořenů zničena jejich kultura a dílo zkázy bylo téměř dokonáno v 50. letech minulého století snahami o násilnou asimilaci a usazení.

V tomto ohledu tedy máme stále co dohánět - historici, rodiče a pedagogové, Romové i lidé z jiných kultur.

Popsané aktivity byly realizovány během lektorských programů v Muzeu romské kultury s žáky ve věku od 14 do 19 let. Úspěch programů vyžaduje dobrý úvod do problematiky romského holocaustu, popřípadě do romské kultury jako takové. Velmi se nám osvědčila kombinace programu s komentovanou prohlídkou muzejní expozice Holocaust Romů, příp. zhlédnutí DVD To jsou těžké vzpomínky, které vydalo Muzeum romské kultury, kde jej také můžete zakoupit, nebo besedy s přeživšími pamětníky.

Reakce a dopad na skupinu závisí hodně na její vyspělosti a dosavadních zkušenostech, ale i vztazích uvnitř kolektivu. Žáci se více otevřou, cítí-li se v kolektivu bezpečně a znají-li se v různých životních situacích. Zdá se, že program mívá silný dopad na romské účastníky, kteří cítí silnou solidaritu se svým národem.

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že hry dávají podnět k přemýšlení, hlubším pohledům, diskuzím a přehodnocování postojů. Nějaký okamžitý „break point“, naprostou změnu názorů o sto stupňů jsem nezaznamenala a asi by mi to přišlo i trochu podezřelé. Hry slouží spíše jako impuls k rozvoji empatie a solidarity, a tady se asi nedá jít v příliš rychlých krocích, obzvláště jsou-li občas brzděny nánosem předsudků a obav mezi Romy a ostatními, jež bohužel stále máme.

Dílčí vzdělávací cíle aktivit

Žák:

  • umí srozumitelně a kultivovaně argumentovat, ev. změnit názor pod vlivem jiných argumentů,
  • orientuje se v tématu romský holocaust,
  • uvědomuje si složitost situace za války, motivace tehdejších aktérů,
  • zná příběhy konkrétních Romů,
  • seznámí se se situací českých a moravských Romů za 2. světové války,
  • zaujme vlastní stanovisko k romskému holocaustu, dokáže se vcítit do dobové situace,
  • uvědomuje si tenkou hranici mezi postojem hrdiny a zbabělce,
  • zlepší verbalizaci svých názorů, rozvíjí si schopnost argumentace a logického myšlení.
Obecný popis lekcí

Cílem všech aktivit je seznámit se s romským holocaustem na základě konkrétních příběhů pronásledovaných Romů. Chceme žáky vést k hlubšímu poznání vlastních dějin (např. role českých četníků a vůbec české veřejnosti v otázce romského holocaustu), k sebereflexi a pokusu vcítit se do dobových postav a příběhů. Uvědomit si, že kořeny dnešních problémů v soužití Romů a většinové společnosti mají z velké části kořeny v historii.

Lekce nedávají černobílá řešení (Romové jsou dobří, nacisté a Němci špatní), snahou je poukázat na složitost situací a lidských charakterů. Proto jsou aktivity určené spíše pro starší, duševně vyzrálejší žáky, kteří už mají ujasněné určité lidské hodnoty a jsou schopni o nich přemýšlet. Práce se mi osvědčila s žáky od 14 let. Aktivity jsou použitelné i pro dospělé. Lekce vycházejí ze zážitkové pedagogiky, místy z programů Prázdninové školy Lipnice.

1. Hrdina? Zbabělec?

Doba trvání aktivity: 45 minut
Počet účastníků: 10 – 25
Pomůcky pro aktivitu: barevná páska či stuha cca 5 m, zadání situací
Cíl aktivity:

  • seznámit se s holocaustem českých a moravských Romů,
  • zaujmout vlastní stanovisko k možným situacím,
  • uvědomit si tenkou hranici mezi postojem „hrdina“ a „zbabělec“,
  • zlepšit verbalizaci, schopnost argumentace.

Vlastní strukturovaný popis činnosti

Úvodní část:

  • Vedoucí krátce, zhruba v 10 minutách představí téma romského holocaustu. Popíše situaci Romů za války (např. pomocí úvodního textu, formou aktivity „časová přímka“, aktivitou ANO - NE - výroky o romském holocaustu, žáci stojí ve dvou řadách, v případě souhlasu s výrokem vykročí krok dopředu, popřípadě sadou fotografií apod.).

Popis činnosti:

  • Vedoucí žáky vyzve k aktivní účasti na historických situacích. Historii sice nejde změnit, ale vkročením do mezních okamžiků v životě určitých lidí si můžeme vyzkoušet jejich postavení. Máme možnost si uvědomit složitost doby, zodpovědnost i cenu osobní statečnosti.
  • Učitel rozdělí místnost páskou na dvě poloviny. Každá polovina bude vyjadřovat jednání v určité situaci (osobní názor a postoj).
  • Učitel žákům představí určitou životní situaci (může jich být postupně kolem pěti), jež souvisí s romským holocaustem (ukázky situací naleznete na konci této aktivity). Zdůrazní, že se jedná o vyabstrahované situace z příběhů mnoha Romů, které se opravdu staly. Po přečtení situace dostanou žáci dvě možnosti řešení. Po asi půlminutovém zvážení situace každý žák vstoupí na polovinu, pro niž se rozhodl. (Dbejte, aby žáci vždy zvolili jednu, nebo druhou možnost. Pro další část je důležité, aby nezůstali nezaujatí, nebo nezvolili názor něco mezi, popřípadě neřešili situaci po svém.)
  • Následuje krátká, asi pětiminutová, diskuze. Jsou-li žáci dostatečně vyspělí, mohou ji moderovat sami (např. systém tří otázek - každý se může zeptat kohokoliv, ale celkem padnou jen tři otázky), pokud ne, vede diskuzi učitel. Naváděcí otázky mohou znít: Proč ses rozhodl pro tuto polovinu? Bylo pro tebe těžké se rozhodnout, nebo jsi měl hned jasno? Po ukončení diskuze učitel vyzve žáky k opětovnému zvážení svého postoje pod vlivem zmíněných argumentů. Žáci mohou vyjádřit změnu postoje tím, že přejdou na druhou stranu. Následuje další otázka.

Závěrečná reflexe:

  • Dle typu skupiny se nabízí různé možnosti. Jedna možnost může být např. zhlédnutí filmu To jsou těžké vzpomínky, event. beseda s pamětníkem holocaustu (např. Emilie Machálková, kontakt lze získat, stejně jako video, v Muzeu romské kultury).
  • Jsou-li diskuze po přečtení jednotlivých situací vypjaté, je možné na konci pustit hudbu a nechat zážitek v žácích doznít. Osvědčila se i výtvarná reflexe - např. volná kresba, event. program Pieta (ve dvojicích vymodelovat z postavy spolužáka pietu romského holocaustu, nebo témata bolest, strach, odvaha, rodina apod.).

Příklady situací

A. Jsi Rom. Tvoje rodina dostala povolávací rozkaz k transportu, ty však ne.
a) Zůstaneš na svobodě - to bude nejlepší pro tebe i pro tvou rodinu.
b) Dobrovolně nastoupíš do transportu, chceš být s rodinou.

B. Jsi starosta obce, kde žijí i Romové. Jedna rodina je právě povolána do transportu. Teoreticky máš jako starosta právo Romy „vyreklamovat“ - žádat o jejich vyřazení z transportu. Pravděpodobně to ale nepomůže a dáš tím možná záminku nacistům, aby dělali problémy celé vesnici.
a) Požádáš o vyjmutí Romů z transportu.
b) Nebudeš se angažovat.

C. Jsi spořádaný občan, žiješ na vesnici na jižní Moravě. V noci k tobě přijde tajně Rom, který utekl z „cikánského tábora“ v Hodoníně u Kunštátu. Před válkou jste se znali, víš, že je to slušný člověk.
a) Ukryješ ho, i když tím riskuješ velké problémy (koncentrační tábor pro celou rodinu, možná i popravu).
b) Pošleš ho rychle pryč, aby svou přítomností neohrozil tvou rodinu.

D. Jsi vězeň v „cikánském táboře“. Je večer, dostal jsi svou denní dávku jídla (1/4 plesnivého, nebo tvrdého chleba). Máš hrozný hlad. Víš, že tvoje kamarádka je těžce nemocná a musí mít vydatnou stravu. Na druhou stranu i ty potřebuješ jídlo na přežití. Když nebudeš jíst, zeslábneš a nezvládneš nelidskou dřinu přes den.
a) Dáš jí svůj chleba.
b) Necháš si ho pro sebe, abys přežil.

E. Jsi obyvatel jedné slovácké vesnice. Ve vesnici žije také několik romských rodin. Jedna z nich je opravdu moc milá, často se vídáte na hodech, na svatbách i jinak. Rodina dostane povolávací rozkaz do transportu. Starosta ti navrhne, že po odjezdu této rodiny můžeš dostat jejich domek.
a) Nabídku přijmeš.
b) Nabídku odmítneš.

2. Magda

Doba trvání aktivity: 45 minut
Počet účastníků: 10 – 25
Pomůcky pro aktivitu: pracovní list s příběhem Magdy, tužky pro účastníky, flipchart, fotografie a paměti Růženy Danielové (HOLÝ, NEČAS, 1993), event. píseň Aušvicate hi kher baro, DVD To jsou těžké vzpomínky
Cíl aktivity:

  • seznámit se s holocaustem českých a moravských Romů,
  • zaujmout vlastní stanovisko k motivaci jednotlivých osob za války,
  • rozvíjet toleranci a respekt,
  • zlepšit verbalizaci, schopnost argumentace.

Vlastní strukturovaný popis činnosti

Úvodní část:

  • Shodná s předešlou aktivitou. Pakliže používáte aktivity za sebou v bloku, není nutné je oddělovat samostatnými úvody.

Popis činnosti:

  • Žáci dostanou list s příběhem Magdy. Jedná se jen o osu příběhu, bez fotografií. Každý poté vytvoří svoji škálu postav z příběhu, od nejsympatičtější po nejméně sympatickou. Přitom zvažuje, jak se chová a proč, jakou má motivaci k určitému jednání, jaké vlastnosti a osobní charakteristiky má apod.
  • Svůj žebříček pak konzultuje se spolužákem (dle vlastní volby, event. se spolužákem v lavici), společně vytvoří jeden žebříček. Ten poté konzultují společně s další dvojicí. Čtveřice dále žebříček porovná s jinou čtveřicí atd. Tento proces moderuje učitel (dává pokyny ke sloučení skupiny a další diskuzi, není ale direktivní, pokud možno nechává výběr na žácích). Na závěr vzniknou dvě skupiny se dvěma škálami, jejich zástupci pak prezentují stanovisko své skupiny před ostatními (flipchart), v ideálním případě se obě skupiny pokusí shodnout na jedné škále.

Závěrečná reflexe:

  • Učitel seznámí žáky s realitou a skutečnými aktéry příběhu (HOLÝ, NEČAS, 1993, s. 43), případně jim rozdá pracovní list s fotografiemi Magdy. Žáci pak mohou formou brainstormingu psát své dojmy z aktivity, z příběhu nebo ukázkových fotografií, ty pak příp. metodou clusteru použít v textu (tvůrčí psaní).
  • Zároveň je možné využít relaxační metody s poslechem hudby pro doznění zážitku. Pro lepší prožitek je také možné nechat žáky vytvářet volné kresby a jiné výtvarné reflexní metody, např. program Pieta.

Pracovní list s textem - viz příloha

3. Musíme si pomáhat?

Doba trvání aktivity: 45 minut
Počet účastníků: 10 – 25
Pomůcky pro aktivitu: karty s rasovou příslušností, špendlíky na připnutí, zvon, svíčky, sirky, černé oblečení pro „vůdce“, materiály k romskému holocaustu
Cíl aktivity:

  • seznámit se s romským holocaustem,
  • uvědomit si důležitost solidarity,
  • učit se spolupracovat, pomáhat si ve skupině,
  • uvědomit si a zažít důsledky poskytnutí/neposkytnutí pomoci.

Vlastní strukturovaný popis činnosti

Úvodní část:

  • Tuto aktivitu doporučuji použít po ukončení celého cyklu o holocaustu. Její součástí je pochopení a prožití života se znalostí několika různých etnických a rasových skupin, které byly v době holocaustu a fašismu díky rasové politice nacistů různě perzekuovány. Proto je dobré tuto hru hrát s žáky, kteří se orientují a znají dobové postavení jednotlivých skupin (árijců, míšenců, Židů, Romů, Slovanů).
  • Samostatně použijte úvod shodný s úvodem v první aktivitě, rozšířený o vysvětlení (opakování) postavení jednotlivých skupin. Je-li aktivita součástí bloku aktivit, úvod nepoužívejte.

Popis činnosti:

  • Žáci si vylosují kartičky se svojí rasovou a sociální příslušností - Čech, Němec -árijec, „Cigán“, Žid. S učitelem krátce diskutují o tom, jaké postavení měla daná skupina za války. Poté se shromáždí u startovní čáry a každý svůj život začíná tím, že je mu zapálena svíčka.
  • Při hře již nikdo nemluví. Cílem je projít přes pole (symbolizuje periodu války) ke zvonu, zazvonit na něj a tím se zachránit.
  • V poli se prochází „vůdce“ - postava v černém, která může sfouknout svíčku konkrétní postavy, pokud ji spatří postavu v pohybu. („Vůdce“ by měl hrát dospělý, zkušený člověk. Chová se důstojně, spíš tvrdě, nemluví. Dívá se postavám do očí, sleduje je, když uvidí pohyb, zhasne jim svíčku. Chová se nespravedlivě - víc se zaměřuje na „Cigány“a Židy, naopak árijcům promíjí malé prohřešky). Pokud někomu sfoukne svíčku, musí se dotyčný vrátit na start, vrátit život mu může jen některý z hráčů, který mu svíčku znovu zapálí.
  • Hráči si musí rozmyslet, jestli se zaměří spíš na vlastní záchranu (dojít se zapálenou svící co nejrychleji ke zvonu), nebo jestli budou zůstávat v poli a pomáhat ostatním, slabším či znevýhodněným, ale riskovat, že budou odhaleni a jejich svíčka poté zhasne. Hra má časový limit (dle velikosti hracího prostoru, věku a vyspělosti účastníků doporučuji rozpětí 20 - 40 minut). Dbejte na bezpečnost žáků. Svíčku musí držet pomocí obou rukou. Při hře by měli být oblečeni pouze v tričku, bez svetrů a bund, pokud možno z ne příliš hořlavých materiálů!

Závěrečná reflexe:

  • Ideálním ukončením celé aktivity je řízená diskuse. Učitel by měl zdůraznit jednotlivé krizové momenty, které pří hře vznikly, a vyzvat jejich aktéry o vyjádření jejich stanoviska a pocitů.
  • Doporučuji, aby vedoucí při hře nehrál roli vůdce. Může poté lépe pozorovat jednotlivé účastníky a zapisovat krizové momenty, popřípadě vyhodnotit některé nestandardní prvky v chování jednotlivých účastníků, které jsou ideálním podmětem k závěrečné reflexi.
  • Někteří žáci se nebudou aktivně zapojovat do diskuse. Pro tyto žáky je ideální nechat vyhrazeno alespoň 5 minut pro písemnou reflexi (volné psaní). Ty se mohou vystavit na nástěnku, nebo je možné vyhradit čas na přečtení tří až pěti textů. Záměrně vyvolávejte žáky, kteří se nezapojili do diskuse.
  • Samozřejmě lze i v tomto případě využít relaxačních metod pro doznění zážitku, nebo metod výtvarných reflexí popsaných v předešlých aktivitách.
  • Popřípadě použijte reflexi jedním slovem (stojíme v kruhu, každý vyjádří jedním slovem svůj dojem z příběhu).

Literatura a použité zdroje

[1] – HOLÝ, D.; NEČAS, C. Žalující píseň. Brno, 1993.
[2] – KRAMÁŘOVÁ, J. et al. (Ne)bolí. Praha, 2005.
[3] – To jsou těžké vzpomínky. DVD. Muzeum romské kultury, 2002.
[4] – Živá paměť. [cit. 2009-01-05]. Dostupný z WWW: [http://www.zivapamet.cz/].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
198.24 kB
PDF
Pracovní list s textem

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Marie Palacká

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • "respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Lidské vztahy
  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Etnické a náboženské skupiny v ČR

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Barevná páska cca 5 m, pracovní list s diskusními otázkami, informace o romském holocaustu