Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Různé přístupy k tvaru a prostoru
Odborný článek

Různé přístupy k tvaru a prostoru

23. 11. 2008 Základní vzdělávání
Autor
David Hřivňacký

Anotace

Nabídka tří lekcí výtvarné výchovy zabývajících se grafikou.

Informace o autorovi

David Hřivňacký, narozen 30. 4. 1979 v Brně
Studuji ateliér grafiky II (www.kokolia.eu/grafika2/) na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 2006 jsem absolvoval stáž na VŠUP - ateliér typografie, v roce 2007 stáž na Akademia de arte din Bucuresti. Věnuji se malbě, kresbě, grafice a umění ve veřejném prostoru. Externě spolupracuji s večerní soukromou školou pro dospělé Art studio Brno.

Téma lekce

Různé přístupy k tvaru a prostoru (3 lekce po 2 až 4 vyučovacích hodinách, doporučeno pro žáky gymnázií a žáky 2. stupně základní školy).

Inspirací pro téma mi bylo především vlastní studium. Postupně jsem se zabýval médiem malby, kresby, okrajově také fotografií a animovaným filmem. V současném umění je běžné, že se k jednomu tématu tvůrce přibližuje skrze různá média a z více stran, a napětí z různých přístupů tak vrhá na téma nové světlo.

Nabízená sestava zadání se zaměřuje především na pochopení vztahů předmětů a tvarů v prostoru, celistvosti tvaru, jejich rozkladu a konstrukce, objemu a pohybu (fotografie, film) a proměnlivosti tvaru (animovaný film, nová média). Zadání počítá s využitím prostředků fotografie, kresby a základů objektového umění. Pro úspěch lekce není nutné, abychom prostředky dokonale ovládali, jde především o to vyzkoušet si přístup k tématu skrze různá média a uvědomit si, v čem naše zkušenost spočívá a v čem je jedinečná.

Tématu se budeme věnovat ve třech na sebe navazujících lekcích s názvy:

1. Asociace
2. Experiment
3. Proměna

Všechny lekce obsahují zadání pro samostatný úkol.

1. Asociace

Inspirací se staly objekty a plastiky umělců střední generace: Milan Knížák (jeho zátiší na stolcích nebo nejnovější plastiky „poslepované" ze zboží nakoupeného na tržišti), J. Róna (bronzová plastika lodi ve Veletržním paláci „poskládaná" z kuchyňských předmětů odlitých do bronzu) a osobní mytologie v objektech Františka Skály. Ze zahraničních umělců se takovým typem objektu zabývají např. Sarah Lucas nebo Jeff Koons.

Zadání:

Vytvoř - poskládej objekt libovolného tvaru z nalezených věcí nebo jejich částí. Věci vybírej tak, aby i jejich barvy byly v souladu s myšlenkou celku. Můžeš využít základní geometrické tvary. Nemusíš si téma dopředu stanovit, ale můžeš objekt budovat skládáním nalezených věcí k sobě a nechat se vést použitým materiálem.

Další možností je hledání tvarů v abstraktních strukturách (Vladimír Boudník). Vytvoř několik abstraktních struktur, například frotáží, přetisknutím fotografie z novin na papír terpentýnem, nebo pracuj s fotografií nalezené struktury. Nalezené tvary dokresli.

2. Experiment

Druhá lekce je zaměřena na zkoumání tvaru, struktury, kompozice a prostoru pomocí fotografických metod a měla by vést k získání zkušenosti s kompozicí více tvarů v jednom obrazu. V lekci je prostor pro experiment a radost z tvorby.

Inspirací k tvorbě zadání mi byly hlavně fotogramy avantgardních experimentátorů, jako Man Ray, Lásló Moholy-Nagy, Jaromír Funke, ale také novodobé pokusy žijících výtvarníků (Pavel Hayek zkoumající zmnožené tvary přírodnin, Jiří Šigut experimentující s citlivými papíry, na kterých během předem připraveného procesu denní slunce exponuje tvary přírody).

Zadání:

Najdi si předměty zajímavých tvarů a na fotografickém papíru z nich vytvoř kompozici. Vytvoř fotogram z pohybujících se objektů (např. pohyb strun, rotujících objektů). Používej věcí jakýchkoli tvarů, průsvitnosti a zkus zachytit různé druhy pohybů. Experimentuj!

Na zadání lze navázat dalšími úkoly, ve kterých pomocí fotografie zachytíme a zkoumáme vlastnosti tvarů.

Možný příklad:

Vyfoť měkkost- tvrdost, přírodní - umělou strukturu vždy na jednom snímku (celkově 2 snímky) - uvědomění si vlastností věcí, kontrastů, lze digitálním fotoaparátem

3. Proměna

Třetí lekce se zabývá dynamikou proměny jednoho tvaru ve druhý. Pomocí techniky animace si ověříme, jak působí na vnímání mezifáze definitivních tvarů. Inspirace vychází z prvních úkolů při nácviku kresebné animace políčko po políčku, pro kterou je proměna nebo nadreálná deformace tvaru typickým tématem.

Zadání:

Pomocí kresebné animace zachyť proměnu jednoho objektu do druhého ve dvaceti krocích. V animaci „políčko po políčku" je vhodné pracovat s jednoduchými lineárně vyjádřenými tvary nebo znaky. Při promítnutí filmu by se měla ukázat dynamika proměny. Zadání lze dále modifikovat pro více lidí, kdy si každý nakreslí svůj počáteční obrázek a musí jej přeměnit do obrázku druhého, tak aby se uzavřel kruh proměny.

Shrnutí tématu

Ve třech lekcích jsme se dotkli většího tématu vnímání tvaru a kompozice v obraze. Jde o problém, se kterým se setkáme při výstavbě každého nového obrazu nebo objektu, o citlivost, kterou je možno neustále rozvíjet. Jednotlivá zadání jsou záměrně formulována volněji, aby byl ponechán prostor pro vlastní interpretaci.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
David Hřivňacký

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Výtvarná výchova 2. stupeň