Odborný článek

Výstava hub ve škole

29. 8. 2005 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Svatopluk Holec

Anotace

Podrobný návod, jak mají učitelé i žáci postupovat při přípravě a samotné výstavce hub ve škole.

Organizujeme-li ve škole výstavu hub, měli bychom při tom dodržovat několik následujících zásad.

Nutno rozlišovat:

  1. jednorázovou výstavku hub pro žáky (například po mykologické exkurzi);
  2. "trvalou" výstavku hub pro žáky, kde vystavujeme menší počet druhů, často opakovaně. Výstavka může trvat celý školní rok (s tím, že v zimním období, ve kterém jsou houby hůře dostupné, vystavíme "choroše", které v podstatě nemění tvar i barvu, resupinátní druhy, o kterých platí totéž, usušené hvězdovky nebo druhy, které zalitím "ožijí" - viz dále);
  3. několikadenní (maximálně tři dny) výstavu hub určenou také pro místní veřejnost. Takovou výstavu je nejvhodnější uspořádat mezi polovinou září a polovinou října. Jsou školy, které takovou výstavu spojí i s vystavením jiných objektů - např. s výstavou drobných živočichů chovaných žáky. Každopádně je to dobrá prezentace školy na veřejnosti.

Kde ve škole vystavovat?

Každá škola má různé prostorové možnosti. Rozhodně by to měl být prostor:

  • kde se netopí (nebo se dá topení vypnout);
  • kam nejde příliš slunečního světla (nejlépe žádné);
  • větratelný - pokud je to možné, necháváme přes den okna otevřená.

Na čem vystavovat?

  • Někdy se doporučuje vystavovat na nízkých bednách zaplněných mechem, lišejníky, trávou. Nic proti tomu, ale houby v takovém případě budou zpravidla obtížněji viditelné (lze řešit napíchnutím větších plodnic na prkénko protknuté hřebíkem), a zejména je s takovým uspořádáním víc práce, i pořizovací náklady jsou vyšší;
  • nejlépe se osvědčily tácky z umělé hmoty, které děti mohou během roku doma nastřádat a přinést; dají se také koupit. Lepší jsou tácky nepropouštějící vodu - některé houby je třeba během výstavy "zalévat"-, tácky propouštějící vodu se tedy hodí pro ty druhy, které "zalévat" nepotřebují;
  • k vystavování se také hodí vitríny nebo prosklené skříňky s větráním.

U každé vystavované houby musí být lístek (z tuhé čtvrtky) obsahující minimálně:

  • české jméno houby;
  • údaj o jedlosti, nejedlosti, jedovatosti.

Vhodné je také uvést:

  • běžnou dobu výskytu (čísly - kupř. III. - V.);
  • v jakém prostředí roste (listnatý, jehličnatý les, park, louka, pastvina, výhradně pod modříny, v lesích všeho druhu apod.);
  • vědecký (latinský) název houby (u výstavy pro veřejnost by to mělo být pravidlem!).

Většinu lístečků je možno si připravit už předem.

český název: HŘIB SMRKOVÝ
latinský název: Boletus edulis

jedlý
běžná doby výskytu: VII - X
výskyt: světlé mladé smrčiny; na podzim roste i v dubinách, bučinách, borech, smíšených lesích, někdy i na lesních cestách

Umístění lístečků k houbám:

  • lístek je z přeložené části čtvrtky - na jedné polovině je text, druhá strana je volná a lístek se "postaví";
  • volně položené lístky jsou nevhodné, protože se mohou promíchat;
  • použijeme stojánek (můžeme jej i vyrobit), do kterého lístek umístíme.

U větší výstavy je vhodné umístit na několik míst text: Prosíme, nevyjímejte lístky ze stojánků, nepřehazujte lístečky a houby!
Některé houby se nepodaří zařadit do druhu, ale jen do rodu. Pak na lístečku uvedeme: pavučinec - neurčený druh (a ostatní údaje přirozeně nevyplňujeme).

Dobré rady k některým druhům vystavovaných hub:

  • některé houby je nutné podlévat trochou vody (šťavnatky, slizáky, ucho Jidášovo i střevovité, drobné diskomycety na dřevu i bez dřeva, kropičku, černorosoly, rosolovky; pěkný efekt dává hvězdák vlhkoměrný - plodnici suchou a vodou podlitou vystavíme zvlášť; dále je vhodné podlévat lakovky, ale také pevnější, tužší houby, pokud by zavadaly);
  • u vícedenní výstavy je nezbytné denně kontrolovat stav hub a "nečitelné" buď vyměnit nebo odstranit;
  • silně zapáchající houby (hadovka zápašná, případně květnatec Archerův) je vhodné umístit pod skleněný poklop (sklenici); hadovku je možné vystavit jen jako rozříznuté "vajíčko";
  • některé houby podlévat nesmíme (všechny exsikáty, hvězdovky apod.);
  • některé houby můžeme mít předem připraveny usušené a pak je vodou "oživit" (ucha, rosolovky, černorosoly, krásnorůžky, drobné diskomycety apod.).

U několikadenní výstavy určené také pro veřejnost je vhodné umístit i tzv. "samourčovatel". Několik běžných druhů a jeden méně běžný (pokud jsou jedovaté houby, dáme jim přednost) se položí na tácky. Na každém tácku je číslo. K tácku se položí lístek, na jehož jedné straně je číslo shodné s číslem na tácku; na druhé straně je jméno houby a údaj o jedlosti či nejedlosti a jedovatosti. K tomu umístíme text zhruba tohoto znění: Zkuste si sami určit, jestli poznáte tyto houby; teprve pak se otočením lístku přesvědčte, jestli vaše určení bylo správné. Lístek prosím zase obraťte číslem navrch a přiložte k příslušnému tácku.
Pokud výstava pro veřejnost trvá několik dnů, je vhodné ji doplnit určitou osvětovou propagací, připravit například nástěnku či letáčky. Vždy je dobré výstavu uvést informací, kdo ji připravil; dále je možné použít (v podstatě z jakéhokoliv lepšího atlasu) řadu textů, např. o výživné hodnotě hub, houbařských pověrách, co jsou houby a čím se živí, fotografie hub, fotografie z houbařské exkurze třídy.
Likvidace výstavy je poměrně jednoduchá, ale je třeba, aby každý "sbíral jen určené věci - jeden lístky, jeden stojánky, další tácky apod. Rozhodně je třeba si předem vytipovat houby, které si chceme z nějakých důvodů uchovat, a ty sbírat zvlášť. A v žádném případě nepovolíme jedlé houby konzumovat, nehodí se ani k "výsevu".

Literatura a použité zdroje

[1] – PŘÍHODA, A.; URBAN, L. et al. Kapesní atlas hub I.. Praha, 1986.
[2] – PILÁT, A.; UŠÁK, O. Atlas Hub. Praha, 1968.
[3] – SVRČEK, M.; VANČURA, B. Houby. Praha : Atria, 1987.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Svatopluk Holec

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.