Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Dovedeme v dějepise číst s porozuměním?
Odborný článek

Dovedeme v dějepise číst s porozuměním?

22. 10. 2008 Základní vzdělávání
Autor
František Prokop

Anotace

Příspěvek poskytuje zajímavé možnosti, jak obohatit výuku dějepisu, a to činnostmi spojenými se čtením, které aktivně zapojí do výuky i samotné žáky.



Příspěvek byl převzat z čtvrtletníku pro kritické myšlení ve školách Kritické listy, vydávaného občanským sdružením Kritické myšlení.


Jistě, proč ne, pomyslí si čtenář-učitel. Dějepis přece patří k předmětům, které jsou s četbou textů velmi úzce spjaty. Učebnice provází žáka po značnou část hodiny, o domácí přípravě ani nemluvě. A pokud má štěstí na náročnější učitele, počte si žák i v historických materiálech, kronikách, denících, dopisech... Běžně můžeme v hodinách dějepisu vidět, jak žáci čtou kapitoly z učebnice, vypracovávají otázky uvedené za textem, případně z něj sami či s pomocí učitele vypisují důležitá fakta. Poněkud méně pracují s historickými texty - ostatně vybrat vhodný text není vůbec jednoduché. Tvořivější a možná i odvážnější učitelé zkouší psát se žáky kupříkladu deníky, kroniky nebo i úvahy či popisy událostí. Výjimečně se setkáme s rozborem dobových nebo o dané době pojednávajících písní, divadelních her, novinových i rozhlasových reportáží, méně s poezií.

Ačkoli jsme uvedli několik možností, jež mohou výuku dějin velmi zpříjemnit, práce s učebnicí hraje bohužel stále podstatnou roli. Na „čtenářském setkání" jsme společně hledali cestu, jak pracovat zajímavě s texty a přitom nepodlehnout nesmyslné závislosti na učebnici. Sami jsme usedli do školních lavic a pohledem žáka zkoumali možnosti rozvoje čtení v dějepise. Postupně jsme absolvovali sled několika aktivit a přemýšleli, jak by na ně asi reagoval žák, čím by ho obohatily a jaké dovednosti by při nich rozvíjel. Byli jsme jako žáci - učili jsme se...

Cílem bylo představit si několik osvědčených aktivit, kterými se žák učí pracovat s textem. Uvedené techniky by mu měly pomoci postupně zvládat čtenářské dovednosti od jednoduchých úkolů až po složitější. Žák se jejich prostřednictvím učí chápat strukturu textu, jeho žánrové zaměření, cvičí i vlastní tvůrčí přístup. Přitom vše aplikuje na dějepisné látce. Níže popisované aktivity jsou seřazeny od prosté práce s textem až po opravdu tvůrčí výkony. Nebojte se drobátko popustit uzdu učitelské tvořivosti a fantazii a přidejte se!

1. aktivita: Transformace

Připravte pro žáky několik krátkých textů (vhodná jsou témata, kde je zapotřebí srovnávat různé názory či pohledy na věc) a ke každému připojte otázku. Odpověď, kterou žák nalezne v textu, ovšem neodevzdá písemně, nýbrž ji ztvární pomocí obrázku. Ptáte se proč? Aby jí rozuměl a uchopil ji způsobem, který je mu blízký. Naším prvním cílem tedy je, aby žák uměl odpovědi nalezené v textu grafickou formou transformovat do svého jazyka.

2. aktivita: Komiks

Společně s žáky přečtěte delší text obsahující příběh (kupř. nějakou pověst) a chtějte, aby ho převedli do kresleného komiksu. Když navíc pevně stanovíte počet okének pro zachycení děje, budou žáci nuceni o textu přemýšlet. Analyzují text, vyberou z něj to podstatné a výsledek opět graficky ztvární. Zda jim povolíte používání slov (komiksových bublin), záleží jen na vás. Zkuste obojí.

3. aktivita: Čtení z obrázku

Ukažte žákům obrázek historické osobnosti a požádejte je, aby volným psaním zachytili vše, co dokážou z obrázku o postavě vyčíst - podle výrazu tváře budou uvažovat o vlastnostech neznámého, podle oblečení a způsobu malby na dobu, kdy žil... Výsledek svého pozorování potom srovnají s textem obsahujícím faktografické údaje o zadané osobě.

Požadujeme tedy, aby žáci „čtené" (obrázek) zachytili vlastními slovy a srovnali se skutečností. Od grafického zpodobení v předchozích dvou aktivitách se tak dostávají k vlastnímu písemnému vyjádření.

4. aktivita: Psaná reportáž

Najděte si nějakou vhodnou scénu z historického filmu a dejte žákům za úkol napsat podle ní reportáž, ve které událost zachytí. Přirozeně by neměli opomenout pravidla psaní tohoto publicistického útvaru. Zhodnoťte, jak žáci uplatní nově nabyté znalosti, případně i osobní zkušenost, při psaní podle přesně stanovených pravidel.

5. aktivita: Báseň

Nechte žáky napsat báseň - třeba jen několik veršů - kupř. jako shrnutí učiva na konci hodiny. Může jít o krátký nekrolog významné osobnosti, kterou jste zrovna probírali, či kronikářský zápis po vzoru Dalimilovy veršované kroniky. Budete překvapeni, jak žáci dokážou přetvořit své znalosti do vyššího literárního útvaru, podporujícího jejich tvůrčí činnost.

Hlavní cíle, které chceme u jednotlivých aktivit sledovat, jsou pro přehlednost zvýrazněny. Nepochybuji však, že sami dokážete uvést řadu dalších dovedností, jež žák při plnění zadaných úkolů potřebuje osvědčit.

Ptáte se, proč byste něco takového měli při výuce zkoušet? Protože vaše výuka bude pestřejší a změna činností pozitivně ovlivní pozornost a motivaci žáků. Protože se o učivu naučíte přemýšlet trochu jinak než dosud. Protože budete u žáků rozvíjet či procvičovat více kompetencí než prostým výkladem před tabulí či pasivní četbou z učebnice. Protože budete rozvíjet jejich čtenářskou dovednost. Protože vaši žáci to zvládnou.

A na závěr si neodpustím otázku: Poradili si s uvedenými úkoly lépe žáci, nebo učitelé - co myslíte?


PROKOP, František. Dovedeme v dějepise číst s porozuměním? Kritické listy. Čtvrtletník pro kritické myšlení ve školách. 2007, č. 27, s. 27-28. ISSN 1214-5823.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
František Prokop

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Český jazyk a literatura 1. stupeň