Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Od základů informatiky k informačním technologiím
Odborný článek

Od základů informatiky k informačním technologiím

6. 10. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Ewa Gurbiel
Spoluautor
Helena Krupicka

Anotace

Překlad textu týkajícího se postavení vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie ve vzdělávání.


Pro přemýšlení o postavení oblasti informačních a komunikačních technologií v rámcových vzdělávacích programech zveřejňujeme český překlad původního anglického příspěvku polských autorek. Ač deset let stár, přesto stále aktuální.
Vyšlo: Vosátka, K. (ed.): Poškole 97, seminář o počítačích ve škole 1997, s. 117 - 122.


Úvod

Množství informací se v současném světě zvyšuje velmi rychle. Informatika se zabývá různými aspekty informací, tj. shromažďováním, ukládáním, transformováním, prezentováním dat a jejich využíváním při komunikaci mezi počítačovými systémy a lidmi. Informatika je neoddělitelně spjata s počítači, protože jsou to nástroje, jež disponují obrovskými schopnostmi transformovat informace. Používání sítí LAN a WAN tyto možnosti znásobuje - informace dostupné na jednom počítači lze zpřístupnit na každém jiném počítači.

V počítačové době nemůže vyučování ve školách spočívat v předávání vědomostí a dovedností, neboť prospěšnost takového předávání se umenšuje, když se ona rychle se měnící informace pouze osvojí a uloží. Je nezbytné připravit žáky na tvůrčí práci s médiem (experimentování s existujícími programy, vytváření vlastních nebo upravování existujících programů). Výuka by se měla zakládat především na tom, jak získat potřebné informace a jak je transformovat. Obrovské množství informací se shromažďuje v elektronické podobě a jejich využívání není možné bez počítačů a počítačových sítí.

Dlouhodobá zkušenost mnoha zemí naznačuje, že zásadní důležitost ve výuce, při níž se využívá počítačů, mají následující faktory:

  • náležitá příprava učitelů v oblasti vědy o počítačích,
  • didaktický software, např. učebnice a softwarová dokumentace připravená speciálně pro žáky a učitele,
  • počítačový hardware upravený pro výuku,
  • další pomůcky a doprovodné činnosti.

Lze rozlišovat mezi dvěma kategoriemi školních předmětů, při nichž se objevuje počítač:

  • speciální kurz základů informatiky (ZI),
  • jiné kurzy, ve kterých jsou informační technologie, včetně počítače, pouze učební pomůckou.

Status quo ve využívání počítačů ve školním vzdělávání spočívá především ve vyhrazení speciálního kurzu základům informatiky. Tento kurz je součástí učebních osnov posledních ročníků základních škol a na středních školách. Učební osnovy, učebnice pro žáky a učitele, učební plány a pomůcky pro ZI jsou již připravené. Na speciálním systému vzdělávání a neustálého školení učitelů se pracuje. Sestává z postdiplomového studia a školení, jež probíhá každý týden a je financováno Ministerstvem národního vzdělávání. Připravují se základní učební programy a požadavky na závěrečné zkoušky spolu se vzorovými cvičeními; před několika lety se organizovaly soutěže v počítačové vědě, celonárodní olympiáda v počítačové vědě a národní konference s názvem „Informatika ve škole".

Další fáze využívání počítačů na školách sestává z přípravy učitelů a žáků na to, jak používat počítač jako učební pomůcku při vyučování a studiu, tj. využívání informačních technologií v rámci programu globálního vzdělávání, který začíná v nejranějších fázích školního vzdělávání.

Základy informatiky

Hlavním účelem hodin informatiky je výuka efektivních metod řešení problémů s pomocí počítače, metod odpovídajících znalostem, zájmům a dovednostem žáků, čímž se počítač a jeho software stává pomůckou, která rozšiřuje intelektuální schopnosti žáků.

Tohoto cíle lze dosáhnout programováním nebo pomocí operačních systémů. Ani studium programování, ani využívání operačních systémů na hodině informatiky není samo sobě cílem, slouží pouze jako ilustrace základních pojmů, metod a technik informatiky. Nové pojmy se zavádějí pouze tehdy, když je jich zapotřebí k řešení daného problému. Širší pohled na programování bere v úvahu také vytváření a realizaci příkazů nebo maker operačního systému a také navrhování řešení v multimediálních systémech.

Jedním z cílů hodin informatiky je obeznámit žáky s praktickým použitím počítačů v důležitých oblastech jejich aplikací. Těmito jsou například: zpracovávání textu, zvuku a grafiky, systémy řízení, konstrukce a řízení databází, počítačové sítě, programování, numerické výpočty (symbolické výpočty a tabulkové procesory) a vytváření multimédií. Podstata prezentování a využívání takovýchto systémů by měla spočívat v upozorňování žáků na charakteristické prvky programování, úzce spjaté s danou aplikací.

Namísto vytváření různých učebních osnov pro různé podmínky ve školách (různé školy, počet vyučovacích hodin nebo dovednosti učitelů) byl vytvořen dokument (program P), na jehož základě mohou být učební osnovy upraveny na jakékoli podmínky v dané škole. V programu P existuje vzor pro vytváření učebních programů (tj. programů kurzu). Také jsou v něm uvedeny příklady nejčastěji se vyskytujících učebních podmínek, např. jeden rok, 2 roky nebo 4 roky na středních školách. Konkrétní položky šablony odpovídají skupinám problémů v rámci informatiky, které mohou být předmětem výuky. V popisu každého daného problému je: co učit (tj. pojmy), jak učit (činnosti vykonávané žákem a učitelem) a čeho má být dosaženo (dovednosti žáků); tak jsou obsah, metody i cíle výuky dány.

Vzdělávání učitelů

Bylo by obtížné přesvědčovat učitele bez odpovídající průpravy, aby používali počítačové programy s žáky na hodinách1. Jedním ze základních cílů vzdělávání učitelů je připravit je na to, že budou-li využívat počítače, budou hrát v učebním procesu jinou roli. Učitelé, kteří využívají multimediálních nástrojů, přestávají být dodavateli informací a stávají se poradci a průvodci v procesu vzdělávání.

O využívání počítačů učiteli se uvažuje ve třech rovinách: nepoužívání, využívání a integrování. Tyto úrovně se zakládají na modelu instrukční transformace, ve kterém se začlenění počítače do výuky popisuje na postupných úrovních. Nejprve se učitel s počítači seznámí (familiarizace). Potom začne používat počítače ve výuce (využívání). Vyšší úroveň využívání nastává tehdy, když se využívání počítače učitelem stane pro jeho výuku zásadní (integrace)2.

Současnou přípravu učitelů na využívání počítačů při výuce lze hodnotit následovně.

Mezi učiteli ZI je málo absolventů oboru informatika. Aby mohl učitel vyučovat školní informatiku 4 roky a přivést žáky k závěrečným zkouškám z tohoto předmětu, musí mít učitel informatiku vystudovanou. Často učitel ZI dokončil v informatice pouze postdiplomová studia (PS). Tato studia připravují v oblasti informatiky absolventy jiných studijních oborů.

Většina učitelů jiných předmětů nebyla vyškolena v základech informatiky ani ve vyučování svého předmětu s pomocí počítače. Také vzhledem k prudkým změnám, k nimž v informatice dochází, by se mělo další vzdělávání učitelů provádět neustále.

Krátké kurzy zaměřené na vzdělávání v informatice se poskytují všem učitelům (jak matematika a informatika, tak přírodní nebo humanitní vědy). Jsou určeny zejména lidem, kteří se chtějí naučit algoritmickému způsobu myšlení.

Výuková jednotka je kurz nebo vybrané kurzy propojené v cyklech. Mezi těmito cykly jsou:

  • užitkový software pro učitele, kteří se nespecializují na informatiku;
  • ZI pro základní školy;
  • počítačové sítě ve vyučování;
  • metody programování.

Cyklus ZIsPS připravuje učitele základních škol na výučování s využitím počítače. Část kurzů je zaměřena na rozšíření a znovuoživení dovedností učitelů, kteří jsou na výuku ZI kvalifikovaní.

Univerzity, mezi nimi i Wroclawská univerzita, nabízejí dvousemestrální postdiplomová studia, která kvalifikují k vyučování ZI ve školách podle jedno- nebo dvouletých učebních osnov. Jedním z předmětů PS je metodologický seminář „Školní informatika".

V něm připravují učitelé obsah kurzů, ve kterých se využívá počítač. Podrobně se o nich diskutuje mezi přítomnými účastníky a vedoucími seminářů. Výsledný projekt tvoří diplomová práce a sylabus výuky, při níž se bude využívat počítač. Obsahuje cvičení s řešeními a odůvodněním potřeby používat ve výuce počítač. V těchto pracích používají učitelé programovací jazyky nebo operační systémy. Mnohé z prací se zabývají informatikou a matematikou. Je tam také několik prací, které napomáhají v hodinách fyziky, astronomie, výtvarného umění, modelování a účetnictví.

Diplomové projekty absolventů PS jsou dostupné v místní síti učitelům, kteří se účastní školení, i studentům PS. Jsou uchovávány v podadresářích podle vyučovaných předmětů, např. informatika, fyzika, matematika, zeměpis, astronomie atd. Tato data mohou napomáhat v učebním procesu spojeném s informačními technologiemi.

Informační technologie

Jednou z vážnějších obtíží stávajícího vzdělávacího systému je to, že výuka s pomocí počítače se objevuje příliš pozdě. Obvykle se zařazuje na konci základní školy formou předmětu ZI. Nyní vidíme, že je důležitější obeznamovat žáky s možností používat počítač v různých oborech a učit je, jak používat počítače téměř od počátku jejich školní docházky. Používání počítače na hodinách jiných předmětů se považuje za cvičení, za které by měl být odpovědný učitel informatiky. Vedoucí učitel rozhodne, zda na hodině použít nějaké médium, např. noviny, rádio, televizi3.

Efektivní využívání počítačů vyžaduje integrování metod a nástrojů informatiky spolu s metodami a nástroji jiných předmětů4. Vzdělání učitelů v informatice není dostatečné. Přiměřené využívání počítačů na hodinách jiných předmětů si vynucuje plánování učebních osnov obohacených o informační technologie (IT).

Ve fázi integrace učitelé vědomě a cíleně pověřují některými svými povinnostmi počítače a jsou si vědomi změn ve svých rolích, které z toho plynou. Toto nové uvědomění si restrukturalizace výukových činností vede k procesu sladění vztahu počítač-učitel-žák (přeorientování). Během této fáze vývoje učitel pokračuje v procvičování a učí se zlepšovat výuku prostřednictvím systematického uplatňování počítačových technologií. Učitel musí zůstat citlivý vůči změnám, připravit se na ně a přizpůsobit se jim5.

Příklady bereme z vysoce vyspělých zemí, např. z Anglie6, Německa7 nebo z USA, kde informační technologie, jako je využívání počítačů a počítačových sítí, byly do procesu vzdělávání již zapojené. V posledních měsících se rozpracovaly nové úkoly pro školy a programové základy jednotlivých předmětů. Cílem školních úloh je umožnit každému žákovi, aby se během své všeobecné výchovy seznámil s počítačem. Předpokládá se, že na základních školách nebude žádný speciální předmět ZI a že se žáci s informačními technologiemi seznámí v rámci předmětu v polských školách nazývaného technika a že se jich bude využívat v různých školních předmětech.

Podobně jako v jiných zemích nás v nejbližší budoucnosti čeká příprava učebních osnov pro předmět informační technologie, metodologických pomůcek pro učitele, učebního materiálu, učebnic atd.

Závěr

Přechod od ZI k IT je možný, neboť mnozí učitelé jsou již připraveni a mnohé školy jsou vybaveny počítačovým hardwarem a připojením na internet. Velmi zde napomáhá projekt „Internet pro školy", který byl zahájen před dvěma lety. Tento projekt umožňuje polským základním a středním školám používat základní služby nabízené celosvětovou počítačovou sítí, internetem8.

Primární cíle tohoto projektu jsou:

  • vypracování systému napojení škol na internet a vybavení škol softwarem potřebným k používání síťových služeb;
  • zpracování materiálů pro vyučování praktického využití služeb nabízených internetem;
  • podporování činností vedoucích ke komplexnímu využívání internetu (např. meziškolní projekty);
  • obohacování škály učebních materiálů (vytváření učebních plánů, které obsahují informace z internetu).

Učitelé různých předmětů (zeměpis, chemie atd.) na svých hodinách již využívají možnost získávat informace on-line z internetu. Žáci smějí informace dohledávat v databázích z celého světa.

Finanční zdroje a vybavení potřebné k zahájení projektu pocházejí z darů.

Použitá literatura, kontakty:
Burewicz, A.: Melody kszlalcenia nauczycieli chemii w konlekscie poslugiwania sa programami komputerowymi. IwS XI, Kiele, 1995.
Elementy informatyki. Poradnik metodyczny dla nauczyciela. Pod red. M. M. Sysly, Wydawnictwo Naukowc PWN, Warszawa, 1997.
Gorny, P. - Samow, K.: Computergestuezt Kommunikation im Unterricht. In: Troitzsch, K. (ed.): Informatik und Schule '93, Springer Verlag, 1993.
Gurbiel, E. - Krupicka, H. - Maciej, M.: Syslo, Networks in Poland for School Education. Book of Abstracts, November 24 - 25, Berlin, 1995.
Hauf-Tulodziecki, A.: Das Medium "Computer". Login 16, Heft 3, 1996.
Information Technology in the national Curricullum. DFE, England and Wales, January 1995.
Marcinkiewicz, H.: Differences in Computer Use of Practising Versus Pre-service Teachers. Journal of Research on Computing in Education, vol. 2, Winter 1994 - 95.
McFarlane, A.: W jaki sposob srodki informatyczne mogu podniesc efektywnosc nauczania przyrody? IwS X, Toruń, 1994.
Dr Ewa Gurbiel: cgu@ii.uni.wroc.pl,
Dr Helena Krupicka: hkr@ii.uni.wroc.pl


1 Burewicz, A.: Melody kszlalcenia nauczycieli chemii w konlekscie poslugiwania sa programami komputerowymi. IwS XI, Kiele, 1995.
2 Marcinkiewicz, H.: Differences in Computer Use of Practising Versus Pre-service Teachers. Journal of Research on Computing in Education, vol. 2, Winter 1994 - 95.
3 Hauf-Tulodziecki, A.: Das Medium "Computer". Login 16, Heft 3, 1996.
4 McFarlane, A.: W jaki sposob srodki informatyczne mogu podniesc efektywnosc nauczania przyrody? IwS X, Toruń, 1994.
5 Marcinkiewicz, H.: Differencies in Computer Use of Pmeticing Versus Pre-service Teachers. Journal of Research on Computing in Education, vol. 2, Winter 1994 - 95.
6 Information Technology in the national Curricullum. DFE, England and Wales, January 1995.
7 Gorny, P. - Samow, K.: Computergestuezt Kommunikation im Unterricht. In: Troitzsch, K. (ed.): Informatik und Schule '93. Springer Verlag, 1993.
8 Gurbiel, E. - Krupicka, H. – Maciej, M.: Syslo, Networks in Poland for School Education. Book of Abstracts, November 24 - 25, Berlin, 1995.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ewa Gurbiel

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Informační a komunikační technologie 2. stupeň