S dějepisem hravě
Cíl hodiny
Znalosti, schopnosti, dovednosti:
- žák zná náplň předmětu dějepis a rozumí jeho významu
- žák odhaduje, co vše je náplní dějepisu
- žák umí vyjmenovat studijní materiály historiků
- žák je schopen rozdělit dějiny chronologicky do etap
- žák se samostatně pokusí o přiřazení obrázků k jednotlivým dějinným etapám
Hodnoty, postoje:
- žák je veden k pozitivnímu postoji k předmětu dějepis, motivován k práci
- učitel žáky přesvědčí o tom, že ačkoli je pro ně dějepis novým předmětem, mají již spoustu znalostí
První hodina
1. EVOKACE
- učitel uvede nový předmět a vysloví názor, že žáci už mají z dějepisu nějaké znalosti - v následujícím cvičení je o tom přesvědčí;
- učitel má připraveny lístečky s těmito slovy: otrok, pyramida, král, pračlověk, hrad, mor, turnaj, mamut, ...(viz příloha č. 1);
- každému žákovi rozdá jeden lísteček, ten ho nikomu neukazuje; na vyzvání učitele se pokusí vysvětlit slovo, které má na lístečku; ostatní žáci hádají, o jaké slovo se jedná; pokud si žák neví rady, ostatní mu pomohou;
2. UVĚDOMĚNÍ SI
- učitel rozdá do dvojic různé knihy z dějepisu (Kniha o pravěku, Jak se žilo ve středověku,...), úkolem žáků je napsat na papír tři další věci, o kterých se budou ještě v dějepisu učit;
- diskuse:
- Proč se vlastně dějepis učíme?
- Jak se můžeme z dějin poučit?
- Které příklady z dějin jsou hodny následování?
- Co bychom naopak mohli odsoudit?
- Chceme vědět, jak žili naši předkové?
3. REFLEXE - Odkud to všechno víme?
- učitel sdělí žákům, že historické prameny můžeme rozdělit na psané a nepsané a vyzve je, aby sami navrhli, co vše by mohlo být dějepisnými prameny
- učitel pak upřesní odpovědi žáků a zmíní tyto prameny
- dějepisné poznatky čerpáme:
- od archeologů (z vykopávek)
- od historiků (vědců)
- z encyklopedií, z obrazů, starých knih,...
- z pověstí
Druhá hodina
1. EVOKACE
- učitel sdělí žákům, že dějiny se odehrávají v určitém čase a prostoru;
- letopočtu a kalendáři se žáci budou věnovat v dalších hodinách, na začátku dnešní hodiny si však všichni vyzkouší, co znamená časová posloupnost;
- učitel opět použije přílohu č. 1 - tentokrát ji však nakopíruje čtyřikrát, rozstříhá, lístečky vloží do čtyř obálek;
- žáci se rozdělí do čtyř skupin, každá obdrží jednu obálku;
- úkolem žáků je rozdělit lístečky do tří skupin podle toho, který pojem se podle nich váže k velmi dávné minulosti, k dávné minulosti a k nedávné minulosti
- mezi jednotlivými skupinami mohou být v odpovědích rozdíly, základní dělení by však žáci měli mít stejné;
2. UVĚDOMĚNÍ SI
Dějiny dělíme na - pravěk, starověk, středověk, novověk
- tyto poznatky učitel sdělí žákům frontální metodou, společně si je zapíší do sešitu
- učitel nakopíruje a rozstříhá přílohu č. 2 tak, aby každý žák dostal 4 termíny:
- pravěk
- starověk
- středověk
- novověk
- každý žák dostane čtyři lístečky s dějinnými etapami, přiřazuje je k obrázkům v učebnici na str. 6 - 7 (AUGUSTA, Pavel, HONZÁK, František. Dějiny pravěku a starověkého orientu. 2. vydání. Praha: Sdružení českých producentů učebnic SPL, 1999. s. 61. ISBN 80-86287-03-3), na kterých jsou nakresleni lidé žijící v různých dobách (viz příloha č. 2)
3. REFLEXE
- nalep lístečky do sešitu a ke každému období nakresli (nalep) odpovídající obrázek
Hodnocení
V prvních hodinách spíše než samotné učivo bývá problémem kázeň žáků a vzájemná neznalost žáků a učitele. Žáky velmi potěšilo, když zjistili, že už nějaké znalosti mají a po těchto hodinách se těšili, co všechno se bude v dějepisu dále probírat.
Další použitá literatura:
ŠPINAR, Z. Kniha o pravěku. Praha: Albatros, 1986
populárně naučné knihy z oblasti dějepisu
Náhled | Typ | Velikost | Název |
---|---|---|---|
![]() | 13 kB | Příloha č. 1 - Termíny | |
![]() | 29 kB | Příloha č. 2 - Etapy |