Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Dokumenty k výuce: Stalinův projev na přehlídce 7. 11. 1941
Odborný článek

Dokumenty k výuce: Stalinův projev na přehlídce 7. 11. 1941

17. 6. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Zdeněk Sotolář

Anotace

Žáci pracují s dokumentem z průběhu druhé světové války. Jednak vyhledávají informace v textu, jednak se orientují v širších souvislostech. Učí se vnímat nejen stránku obsahovou, ale také jazykovou.

Text dokumentu byl převzat od o.s. Aisis. Práci s textem a nabídku otázek doplnil Mgr. Zdeněk Sotolář.

Práce směřuje od individuálního čtení textu k diskusi ve skupině. Je vhodné, aby otázky znali žáci předem, mohou je dostat buď písemně, nebo je učitel napíše na tabuli (promítne pomocí meotaru). Je možné postupovat cestou „sněhové koule", tedy od práce menších skupin k závěrečné diskusi celé třídy. Odpovědi žáků by měly být doloženy citací z textu. Vyvrcholením je samozřejmě diskuse nad Stalinovou argumentací. Žáci mohou následně (za domácí úkol) vytvořit podobný text, jakousi parafrázi, fiktivní projev Rooseveltův u příležitosti oslav Dne nezávislosti 4. 7. 1942.

Nabídka otázek k práci s textem:
  • Kdo byl J. V. Stalin? (Stál v čele sovětského státu v Rusku od roku 1922 do roku 1953. Původem Gruzínec, vlastním jménem Džugašvili.)
  • Kdo v roce 1941 stál v čele Velké Británie a USA? (Premiér W. Churchil a prezident F. D. Roosevelt.)
  • Kdo byl v této době naším prezidentem? (Prezident exilové vlády E. Beneš, protektorátní prezident E. Hácha.)
  • Ve kterém roce proběhla Říjnová revoluce? (V roce 1917.)
  • Kde proběhly její nejdůležitější události? (V Petrohradu, dobytí Zimního paláce.)
  • Proč ji nazýváme říjnová, když proběhla v listopadu? (Odlišný kalendář ruské pravoslavné církve.)
  • Jmenuj nejvýznamnější mezinárodní dokument z roku 1941. (Atlantická charta o cílech války a poválečném uspořádání, 14. 8.)
  • Jaká byla situace v roce 1941 na našem území? (Říšským protektorem R. Heydrich, vyhlášení stanného práva, 27. 9.)
  • Která válečná událost roku 1941 změnila průběh války? (Napadení Havajských ostrovů Japonskem, 7. 12.)
  • Vypiš - nejlépe na samostatné proužky papíru - Stalinovy argumenty, proč musí Sovětský svaz nad Německem zvítězit. Sestav je do pyramidy podle toho, které považuješ za „silnější" a které za „slabší". Srovnej pyramidu s ostatními a uvažuj, kde asi Stalin nejvíce přehání, nebo dokonce lže. (Naše země je mnohem bohatší...než před třiadvaceti lety/máme sympatie a podporu... všech evropských národů/máme nyní skvělou armádu/netrpíme závažným nedostatkem.../všechny národy naší země podporují naši armádu/naše lidské zálohy jsou nevyčerpatelné/duch velikého Lenina a jeho vítězný prapor nás dnes inspirují/nepřítel není tak silný/v Německu vládce hlad/ němečtí vetřelci napínají poslední síly...)
  • Hledej v textu obrazná (metaforická) vyjádření. (Např. naše země sražena na kolena/v ohni boje/duch velikého Lenina a jeho vítězný prapor/Německo krvácí.)
  • Sleduj, jak autor projevu pracuje s přívlastky. (Např. věrolomné přepadení/skvělou armádu a skvělé loďstvo/velikého Lenina/přestrašení inteligentíčkové lupičské hordy.)
  • Uvažuj, jak by text vypadal bez těchto metafor a přívlastků.
  • Které rčení se v textu parafrázuje? V jakém významu se toto rčení užívá? (Nemaluj čerta na zeď = nestraš, nepřivolávej neštěstí.)
  • Rozumíš významu slova jařmo? V jakém významu je zde použito? (= jho, způsob zapřažení dobytka/přeneseně podrobení, zotročení)

Tento projev přednesl Stalin údajně při přehlídce k výročí říjnové revoluce. Přehlídka se však konala v časných ranních hodinách a tisk nebyl informován o změně hodiny. Proto byl celý projev zinscenován znovu v Kremlu a tam natočen filmovými kamerami.

Soudruzi rudoarmějci a rudí námořníci, velitelé a političtí pracovníci, dělníci a dělnice, kolchozníci a kolchoznice, duševní pracovníci, bratři a sestry v týlu našeho nepřítele, kteří jste dočasně pod jařmem německých lupičů, naši slavní partyzáni a partyzánky, kteří ničíte týl německých vetřelců!

Jménem sovětské vlády a naší bolševické strany vás zdravím a blahopřeji vám k XXIV. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Soudruzi! V těžké situaci slavíme dnes XXIV. výročí Říjnové revoluce. Věrolomné přepadení německými lupiči a válka nám vnucená, vytvořily nebezpečí pro naši zemi. Ztratili jsme dočasně řadu oblastí, nepřítel stanul u bran Leningradu a Moskvy. Nepřítel spoléhal na to, že už po prvním úderu bude naše armáda rozprášena a naše země sražena na kolena. Ale nepřítel se krutě přepočítal. Přes dočasné neúspěchy odrážejí naše armáda a naše loďstvo hrdinně útoky nepřítele na celé frontě, způsobují mu těžké ztráty a naše země - celá naše země - se zorganizovala v jednotný bojový tábor, aby spolu s naší armádou a naším loďstvem rozdrtila německé vetřelce.

Bývaly dny, kdy naše země byla v ještě těžší situaci. Vzpomeňte na rok 1918, kdy jsme slavili první výročí Říjnové revoluce. Tři čtvrtiny naší země byly tehdy v rukou cizích interventů. Ukrajinu, Kavkaz, Střední Asii, Ural Sibiř a Dálný Východ jsme dočasně ztratili. Neměli jsme spojence, neměli jsme Rudou armádu - teprve jsme ji začali budovat - nedostávalo se obilí, nedostávalo se výzbroje, nedostávalo se výstroje. Čtrnáct států tehdy dotíralo na naši zemi. Ale my jsme nemalomyslněli, neklesali na duchu. V ohni boje jsme tehdy organizovali Rudou armádu a učinili z naší země vojenský tábor. Duch velikého Lenina nás tehdy inspiroval k boji proti interventům. A jak to dopadlo? Porazili jsme interventy, vydobyli zpět všechna ztracená území a dobyli vítězství.

Dnes je postavení naší země mnohem lepší než před třiadvaceti lety. Naše země je nyní mnohem bohatší jak na průmysl, tak na potraviny a suroviny než před třiadvaceti lety. Máme nyní spojence, kteří s námi tvoří jednotnou frontu proti německým vetřelcům. Máme nyní sympatie a podporu všech evropských národů, které se dostaly pod jařmo hitlerovské tyranie. Máme nyní skvělou armádu a skvělé loďstvo, které svými životy brání svobodu a nezávislost naší vlasti. Netrpíme závažným nedostatkem ani potravin, ani výzbroje, ani výstroje. Celá naše země, všechny národy naší země podporují naši armádu, naše loďstvo a pomáhají jim porazit dobyvačné hordy německých fašistů. Naše lidské zálohy jsou nevyčerpatelné. Duch velikého Lenina a jeho vítězný prapor nás dnes inspirují k vlastenecké válce stejně jako před třiadvaceti lety.
Cožpak lze pochybovat, že můžeme a musíme zvítězit nad německými vetřelci?

Nepřítel není tak silný, jak ho líčí někteří přestrašení inteligentíčkové. Čert není tak strašný, jak ho malují. Kdo může popřít, že naše Rudá armáda nejednou obrátila na panický útěk vychvalovaná německá vojska? Budeme-li soudit nikoli podle chvastounských prohlášení německých propagandistů, nýbrž podle skutečné situace Německa, nebude tak těžké pochopit, že němečtí fašističtí vetřelci stojí před katastrofou.

V Německu nyní vládne hlad a zbídačení, Německo za čtyři měsíce války ztratilo čtyři a půl milionu vojáků, Německo krvácí, jeho lidské zálohy vysychají, duch pobouření se zmocňuje nejen evropských národů, které se dostaly pod jařmo německých uchvatitelů, nýbrž i samého německého národa, který nevidí konce války. Němečtí vetřelci napínají poslední síly. Není pochyby, že Německo nemůže takové napětí dlouho vydržet. Ještě několik měsíců, ještě půl roku, možná tak rok - a hitlerovské Německo se musí zhroutit pod tíhou svých zločinů.

Soudruzi rudoarmějci a rudí námořníci, velitelé a političtí pracovníci, partyzáni a partyzánky! Na vás se dívá celý svět jako na sílu schopnou zničit lupičské hordy německých vetřelců. Na vás se dívají zotročené evropské národy, které se dostaly pod jařmo německých vetřelců, jako na své osvoboditele. Připadlo vám veliké osvobozenecké poslání. Buďte hodní tohoto poslání! Válka, kterou vedete, je válka osvobozenecká, válka spravedlivá. Nechť vás v této válce posiluje mužný vzor našich velikých předků - Alexandra Něvského, Dimitrije Donského, Kuzmy Miniria, Dimitrije Požarského, Alexandra Suvorova, Michaila Kutuzova!

Nechť vás vede vítězný prapor velikého Lenina!

Za úplné rozdrcení německých vetřelců!

Smrt německým okupantům!

Ať žije naše slavná vlast, její svoboda a její nezávislost!

Pod Leninovým praporem - kupředu k vítězství!

Literatura a použité zdroje

[1] – Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1. vydání. Praha : Academia, 1978.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zdeněk Sotolář

Hodnocení od uživatelů

Jakub Horálek
22. 9. 2009, 18:25
Materiál, na kterém je skvěle možno ukázat, kterak vrcholní politici manipulují účelově masy. Projev je plný lží a polopravd (i když je pravda, že motivačně vyšel Stalinovi na jedničku). Pro mediální výchovu jako dělané. K doplnění doporučuji promítnout ruský válečný film Boj o Moskvu (Agrese + Tajfun), kteréžto skvělé válečné filmy vyšly nedávno u Řitka video.

Jenom technicky: u otázky číslo 9 se odpovědí nabízí určitě více (např. úspěšný sovětský protiútok u Moskvy).

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • tvorba mediálního sdělení

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní list s textem projevu učebnice dějepisu vhodné encyklopedie Slovník spisovné češtiny