Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Výzkum nadaných dětí v předškolním věku (metodika,...

Ikona teoreticky

Výzkum nadaných dětí v předškolním věku (metodika, shrnutí zjištění a závěry)

Ikona odbornost
Autor: David Heider
Anotace: Včasná diagnostika mimořádně nadaných dětí a žáků byla předmětem výzkumného šetření, s jehož některými výsledky seznamuje série článků. Úvodní text obsahuje kromě charakteristiky, popisu vzorku a metodiky především shrnutí zjištění a závěry.
Téma příspěvku:Nadaní žáci
Klíčová slova: nadání, nadaný žák, nadané dítě, IQ, charakteristika nadaných žáků



Tento příspěvek je součástí seriálu. Navazují na něj články Nadání a předškolní dítě, Rodina a nadané dítě a Nadané dítě a vrstevníci.


Široká problematika nadaných a mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů zahrnuje několik klíčových témat. Jedno z nich, týkající se včasné diagnostiky mimořádně nadaných dětí a žáků, se stalo předmětem výzkumného šetření, s jehož některými výsledky vás chceme seznámit v sérii článků. Tento úvodní text obsahuje kromě charakteristiky, popisu vzorku a metodiky především shrnutí zjištění a závěry. Související články se potom věnují jednotlivým sledovaným výzkumným kategoriím.

Charakteristika šetření

V roce 2006 byla na IPPP ČR ve spolupráci s vybranými psychology pedagogicko-psychologických poraden (koordinátory péče o nadané v regionu) realizována standardizační studie k psychodiagnostickému nástroji SON-R 2,5-7, který měří úroveň kognitivních schopností u dětí od 2,5 do 7 let věku. V průběžném roce bylo sebráno 653 protokolů od dětí z celé ČR dle normálního rozložení ve všech sledovaných sociodemografických kategorií. 1) V rámci tohoto šetření byl také distribuován dotazník vztahující se k výše formulovaným tématům. 2) Přímými respondenty dotazníku byli tedy psychologové pedagogických poraden ČR, kteří jsou součástí pracovní skupiny k problematice nadaných žáků na IPPP ČR a zároveň krajskými koordinátory problematiky péče o nadané žáky ve svých regionech.

Předkládaný text je zkrácenou verzí kompletní výzkumné zprávy, která je k dispozici na stránkách Institutu pedagogicko-psychologického poradenství ČR (http://www.ippp.cz/), sekce Studie, odkaz Výzkum, položka Longitudinální výzkum nadaných žáků a standardizace SON-R, dílčí zpráva.

Metoda výzkumu

Stěžejní metodou výzkumu byl dotazník, který byl vyplňován o dětech s výsledným celkovým IQ nad 125 bodů dle vyšetření pomocí SON-R 2,5-7 (kromě kapitoly 5.3.4., kdy byla využita všechna data ze standardizace, tedy 653 probandů).

Testování nástrojem SON-R probíhalo v rámci běžného vyšetření za účasti alespoň jednoho rodiče. Dotazník byl vyplňován s pomocí rodičů a u některých otázek také dětí. Kromě objektivně anamnestických dat (kdy je přirozeně dotazován rodič a v některých případech také dítě) je v dotazníku dotazován také psycholog, zejména v oblasti „dojmu", tedy skutečnosti, jak psycholog dítě pozoruje v porovnání s ostatními klienty v klinické situaci. Tento údaj nám může pomoci diferencovat behaviorální specifika nadaných dětí. 3)

Získána data byla zpracována v programu SPSS. Otevřené otázky byly kódovány do kategorií, které jsou uvedené u každé položky. Použité statistické metody byly četnosti, výpočet průměru a podílu, kontigenční tabulka a T-test dvou nezávislých proměnných.

Popis vzorku

Vzorek tvořilo celkem 140 dětí. Z tohoto počtu bylo 79 chlapců (56,4 %) a 61 děvčat (43,6 %). Všechny děti byly ve věku od 2,5 do 7 let. Regionální rozložení bylo rovnoměrné (s mírně převažujícím počtem dětí z Prahy a dalších velkých měst). Některé položky dotazníku nebyly vyplňovány (viz údaje níže), což zadání umožňovalo.

Cílem šetření bylo zmapovat charakter současné populace nadaných dětí, které v dohledné době nastoupí povinnou školní docházku. Mapování probíhalo v několika oblastech, které ovlivňují, nebo mohou ovlivňovat školní výkon a zároveň vytvářejí specifické vzdělávací potřeby, na něž je třeba odpovědět adekvátním pedagogickým působením. Šetření tedy sledovalo čtyři základní kategorie:

  1. nadání a dítě (jaká jsou specifika dítěte, jaké povahy je jeho nadání, jak je dítě pozorováno z pozice psychologa)
  2. rodiče a rodina nadaného dítěte („příběh" nadání, reakce rodičů na nadání dítěte, hodnotový systém rodiny, sociodemografická charakteristika rodin nadaných dětí)
  3. nadané dítě a vrstevníci (spokojenost dítěte ve skupině vrstevníků, role a výjimečnost dítěte mezi vrstevníky)
  4. „dvojí výjimečnost" (problematika SPU u nadaných dětí, problematika nerovnoměrného vývoje u nadaných)

Všem těmto čtyřem kategoriím se budeme postupně věnovat v samostatných příspěvcích. Zde bychom chtěli shrnout výsledky a závěry výzkumného šetření.

Shrnutí zjištění v jednotlivých položkách

Ze získaných výsledků můžeme formulovat tato tvrzení:

  • Pozorované děti vykazují nejčastěji rysy všeobecného nadání a předmět jejich zájmu je spíše proměnlivý.
  • K prediktorům vyššího IQ u předškolních dětí patří zejména spontánní čtení, méně pak výrazně vyšší slovní zásoba, hluboký zájem o poznatky (např. četba encyklopedií) a výrazná zručnost při práci se stavebnicemi.
  • U více než třetiny dětí je pozorována sebejistota a sociabilita, u pětiny byla pozorována uzavřenost, klid, pečlivost, u sedminy tvrdohlavost, ochota, vtip. Dívky jsou vnímány jako více společenské a ochotnější než chlapci, zatímco chlapci jsou vnímáni jako tvrdohlavější a neklidnější. Celkově je populace nadaných dětí z pohledu jejich vlastností vnímána jako nesourodá.
  • U téměř poloviny rodin, ze kterých děti pocházejí, lze zaznamenat výskyt nadaného jedince.
  • Nadání u předškoláků bylo poprvé vnímáno v průměru ke konci třetího roku věku dítěte, nejčastěji jeho rodiči.
  • Téměř čtyři pětiny rodičů považují nadání svého dítěte za důležité a jsou ochotni je dále rozvíjet.
  • Rodiny, u kterých lze zaznamenat výskyt nadaného jedince, identifikují nadání dítěte v průměru o rok dříve (téměř výhradně rodiči) a více považují jeho nadání za důležité.
  • Rodiny nadaných jsou hodnotově více orientovány na poznání, než na úspěch a více na vztahy v rodině, než na studijní a pracovní kariéru.
  • Hodnota IQ dětí je vyšší u dětí vzdělanějších rodičů, s bydlištěm ve městě, z úplných rodin a z rodin s vyšším socioekonomickým statutem.
  • Více než polovina sledovaných dětí je přijímána kolektivem vrstevníků a je v něm spokojena. Chlapci jsou v tomto ohledu méně spokojení a přijímaní než děvčata (rozdíl cca 30 %).
  • Více než polovina dětí není v kolektivu vrstevníků ničím výjimečná a nezastává žádnou významnou roli. U jedinců, kteří jsou hodnoceni jako výrazní, převládá schopnost vést a organizovat.
  • U většiny dětí nebyla diagnostikována SPU a nebyly pozorovány znaky nerovnoměrného vývoje či neklidu. Chlapci jsou však téměř s dvojnásobnou četností pozorováni jako neklidní či se symptomy nerovnoměrného vývoje než děvčata.
Analýza jednotlivých zjištění a konstrukce typů nadaných

U většiny ze sledovaných kategorií můžeme poukázat na heterogenitu složení populace nadaných žáků. Zajímají se o různé věci, jsou povahově odlišní, z různého prostředí a různě se nacházejí v kolektivu vrstevníků. Přestože předpokládáme, že vysoká úroveň rozumových schopností implikuje určitá specifika jedinců na poli poznání, chování a osobnosti, nelze tato specifika jednoznačně shrnout, a tedy formulovat s jistotou balík opatření, který by odpovídal na vzdělávací potřeby těchto jedinců ve smyslu rozvíjení klíčových kompetencí. Ze získaných zjištění se však dá předpokládat, že v populaci nadaných jedinců existují určité typy dětí, které lze v určitém směru charakterizovat.

Za prvé je to typ tzv. leadera, tedy jedince, který dokáže své nadání uplatnit na poli vztahů s vrstevníky a v jisté konfiguraci i s autoritami. Ze získaných zjištění (např. pozorované vlastnosti, pozice v kolektivu vrstevníků) můžeme usuzovat na třetinu až polovinu populace nadaných. Takový jedinec bude aktivní ve směru k okolí, bude citlivý na svou pozici v kolektivu, bude organizátorem a zároveň spolupracujícím článkem, kterého je vhodné vtahovat do dění např. ve školní třídě, pověřovat ho různými úkoly apod. Dá se předpokládat, že bude ochotný pomoci slabším, řešit problémy kolektivu atd. Může jít také o jedince, který v systému kolektivu není nijak výjimečný, je v něm však spokojený a je také přijímán okolím. Tomuto typu budou odpovídat spíše dívky.

Druhý typ může být tzv. badatel, tedy jedinec stojící spíše na okraji kolektivu, avšak zpravidla respektován pro své dovednosti (zejména v kolektivu starších dětí). Jeho spokojenost v kolektivu bude spíše proměnlivá, podobně jako ochota participace na společných aktivitách. Bude více zaměřen na své poznávací aktivity, než na dění např. ve školní třídě. Můžeme usuzovat přibližně na čtvrtinu až třetinu populace nadaných.

Třetí typ by mohl být rebel, tedy jedinec, který je charakteristický velmi silným Já, bude mít tendenci spíše nerespektovat autority, dělat si věci po svém, bude se projevovat jako tvrdohlavý, živý. Jeho vztahy s vrstevníky budou spíše proměnlivé, stejně tak jako jeho spokojenost v kolektivu. Tento typ by mohl být také charakterizován jako „neúspěšný" leader (kdy nedojde k požadované reakci okolí na jeho aktivitu). Ze získaných výsledků můžeme usuzovat přibližně na šestinu až pětinu jedinců.

Je třeba dodat, že se jedná o jedince v předškolním věku s přihlédnutím na možné charakteristiky při nástupu školní docházky. Dá se tedy předpokládat, že zejména u skupin leader/rebel se mohou poměry zastoupení v průběhu základní a střední školy měnit.

Validitu jednotlivých typů však můžeme ověřit pouze kvalitativním šetřením, např. analýzou záznamů z dlouhodobého pozorování jednotlivců.

Závěr a diskuse

Lze konstatovat, že získaná data v mnohých kategoriích odpovídají výsledkům ze zahraničí (např. souvislost mezi vzděláním rodičů, socioekonomickým statutem a IQ dítěte, nebo v oblasti vlastností často silné Já u nadaných). Určitou nerovnováhu lze pozorovat snad jen v oblasti role nadaných v kolektivu vrstevníků, která u nás není zdaleka tak silná jako např. v USA či v Německu (srovnej Heller, Mönks, Sternberg, Subotnik, 2000, str. 578).

Získaná data jsou dobrým východiskem pro podrobnější studium této skupiny dětí, zejména s pomocí kvalitativních metod zkoumání. Pomocí těchto metod by tak mělo být možné ověřit, zda se výše uvedené charakteristiky „potkávají" v jedinci, zda skutečně tvoří výše naznačené typy a zda lze formulovat určitý koncept identifikace jednotlivých typů nadaných dětí společně s možnou predikcí školní úspěšnosti a doporučených pedagogických postupů.

V této oblasti však přesto můžeme uvést některé zásady, které mohou být užitečné při pedagogické práci s nadanými:

  1. Nadaní jsou sebevědomější a mají silnější Já. Z toho vyplývá, že budou méně ochotní se podřizovat pravidlům, která jsou v rozporu s jejich očekáváním a pozicí ve skupině. Zároveň budou odvážnější v diskuzích s učitelem. Je tedy vhodné zadávat těmto jedincům úkoly, které budou vyžadovat jejich pozornost a zároveň jim umožní překonávat překážky. Z pedagogických postupů tak lze uvést individuálně zadávané úkoly projektového typu, případně s následnou prezentací výsledků.
  2. Nadaní jsou citliví na svou roli ve skupině. V situacích hodnocení a akceptace/odmítnutí iniciativy nadaného jedince v prostředí školy je vhodné věnovat zvýšenou pozornost dopadům takového jednání na sociální pozici dítěte. Nadaný žák bude mít větší tendenci reagovat útokem či úzkostí.
  3. Nadaní žáci jsou heterogenní skupinou. Nejedná se tedy populaci žáků, pro něž by existovaly univerzální postupy a bylo by možné je snadno a okamžitě identifikovat ve školním prostředí. Nadaný žák se může projevovat různě, včetně nápadné podvýkonnosti, která může být zapříčiněna úzkostí, ztrátou motivace nebo vzdorem.

Použitá literatura a zdroje:
Keller - Mönks - Sternberg - Subotnik: International Handbook of Giftedness and Talent second edition. Elsevier Science, Oxford, 2000, str. 578.


1 Pohlaví, věk, region ČR, trvalý pobyt ve městě/vesnici, vzdělání rodičů, socioekonomický status, úplná/neúplná rodina, národnost, tělesné postižení dle údajů ČSÚ (zejm. sčítání obyvatelstva z roku 2001 a další statistické údaje).
2 Viz přílohy, kapitola 7.
3 V textu přirozeně užíváme v této souvislosti formulace „psycholog dítě vnímá..." apod. Předpokládáme však, že pozice psychologa v klinické situaci je předpokladem diagnostické objektivity s určitým referenčním rámcem (klinická zkušenost) a osobní neangažovanosti, výše uvedené formulace lze tedy v tomto kontextu nahradit formulacemi typu „dítě je...".

Anotované odkazy:
Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR- soustřeďuje a zpracovává informace o službách pedagogicko-psychologického, speciálně pedagogického, výchovného a kariérového poradenství ve školství -provádí analýzy a průzkumy související s poskytováním poradenských služeb a s pedagogicko-psychologickými aspekty vzdělávání -vytváří koncepce vyplývající z potřeb MŠMT v oblasti poradenských služeb.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 03. 06. 2008
Zobrazeno: 17304krát
TOP příspěvek
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 5

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HEIDER, David. Výzkum nadaných dětí v předškolním věku (metodika, shrnutí zjištění a závěry). Metodický portál: Články [online]. 03. 06. 2008, [cit. 2019-08-20]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2362/VYZKUM-NADANYCH-DETI-V-PREDSKOLNIM-VEKU-METODIKA-SHRNUTI-ZJISTENI-A-ZAVERY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.