Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > 10 aspektů hybridního vzdělávání nejen pro Pokusné ověřování
Odborný článek

10 aspektů hybridního vzdělávání nejen pro Pokusné ověřování

1. 9. 2021 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jaroslav Mašek
Tento článek je součastí seriálu: Hybridní vzdělávání

Anotace

Hybridní výuka se v novém školním roce nebude týkat jen škol zapojených do projektu Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání MŠMT. Učit hybridně budeme na všech školách. Jaký model přitom zvolíme, bude záležet na mnoha různých aspektech.
Autor: vectorjuice – freepik.com

O hybridních přístupech ve vzdělávání jsme za poslední rok psali na Spomocníkovi mnohokrát. Jak se však ukazuje, stále je zapotřebí se k tomuto tématu vracet a nabízet nové či jiné pohledy na danou problematiku, o to víc s probíhajícím Pokusným ověřováním kombinovaného vzdělávání MŠMT, do kterého je zapojeno více jak 70 škol z celé České republiky. Hybridní formy výuky se však netýkají jen těchto škol. Učit hybridně budeme totiž v tomto školním roce na všech školách.

Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání na ZŠ a SŠ v pěti bodech

  • popis: projekt MŠMT v rámci realizace Strategie 2030+ (celý název projektu: Pokusné ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách), dále jen POKV
  • obsah: plnění povinné školní docházky v ZŠ, SŠ a školách zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona s využitím technických prostředků pro vzdělávání na dálku bez osobní přítomnosti žáků v části vyučovací doby ve škole
  • cíl: připravit kvalitní podklady pro rozhodování MŠMT o tom, zda a jak začlenit kombinované vzdělávání do výuky v základních a středních školách a zjistit, zda je v této formě vzdělávání možné dosáhnout očekávaných výstupů kurikula stejně kvalitně jako v prezenční formě
  • časový harmonogram: 1. 1. 2021 – 31. 8. 2022
    • přípravná fáze: 1. 1. – 31. 8. 2021
    • realizace: nejpozději od 1. 9. 2021
    • výsledky: do 31. 8. 2022
  • účast: 72 zapojených škol (seznam)

[1] [2] [3]

10 aspektů hybridního vzdělávání nejen pro POKV

Jaké nakonec konkrétní škola zvolí varianty hybridního vzdělávání, ať je, či není zapojena do projektu POKV, závisí hned na několika aspektech. Než si je však představíme, zbývá podotknout, že přestože se v projektu používá termín kombinované vzdělávání, mělo by jít především o vzdělávání hybridní. V čem se tyto přístupy liší, jsme psali v tomto článku.

  1. Čas

    Některou z variant hybridní výuky budou pravděpodobně používat všechny školy po celý školní rok 2021/2022, v případě převládající prezenční výuky alespoň tu základní, ideálně rozšířenou, v případě omezení prezenční výuky pak zcela jistě úplnou, nebo dokonce i synchronní online (asynchronní se nemění). V samotném POKV pak stojí za to vyzkoušet další modely (4 + 1 den, týden, měsíc, atd.).

  2. Obsah vzdělávání

    Pokud jde o samotný obsah vzdělávání, ten může, ale nemusí být nutně jiný jen proto, že změníme prezenční model za online. Co dělají žáci v dané výuce, by nemělo být podmíněno tím, zda se učí prezenčně či online, nebo tím, v jakém prostředí právě pracují.

  3. Forma vzdělávání

    Nevím, jak to máte vy, ale já zejména u rozšířených či hyflex variant hybridní výuky mnohem víc tíhnu k projektové formě vzdělávání. Pro POKV by proto stálo za to nějaký projektový model vyzkoušet. Na naší škole chystáme realizaci týdenních projektů, nebál bych se ani projektů měsíčních nebo delších.

  4. Oblast vzdělávání

    Odpovědí na otázku, který obor je nejlepší pro zařazení do POKV, zní jednoznačně: nevybírejte jen jeden či dva, ale snažte se zapojit všechny. Hybridní výuku taktéž nebudete omezovat jen na některé obory.

  5. Ročník

    Podobně jako u oborů se do POKV snažte zapojit zástupce všech ročníků a v případě projektů docilte toho, aby se mohli propojovat napříč ročníky.

  6. Žáci

    Vycházet z předpokladu, že pro POKV je vhodnější jedna skupina žáků před jinou (např. ti s větší vnitřní motivací apod.), je opět značně diskriminující. O zapojení do projektu POKV by měli projevit zájem žáci ne proto, že budou moci zůstat doma, ale proto, že v zaměření, formě a zejména obsahu najdou smysl a možnost vlastního rozvoje. Navíc tím, že budeme na školách v různých podobách realizovat hybridní výuku se všemi žáky, je nezbytné, abychom zmapovali různé skupiny žáků v konkrétních modelech tohoto vzdělávání.

  7. Rodiče

    Rodiče by v POKV a obecně v hybridním vzdělávání neměli hrát pasivní roli, nebo dokonce jen roli dozorovací (zda jejich dítě pracuje, když není ve škole). Zapojme je aktivně do činností, kterým se v POKV budeme věnovat.

  8. Učitelé

    Taktéž u učitelů mám obavu z jisté selektivnosti, totiž že pro POKV bude vybrána pouze úzká skupina učitelů (podle různého kritéria vedení školy). Otázkou zůstává, jak by mohli být zapojeni všichni učitelé nebo alespoň zástupci z každé předmětové komise, i kdyby jejich role byla převážně pasivní (konzultační apod.)

  9. Vybavení a podmínky

    Podobně jako v případě online výuku, také u hybridního vzdělávání a tedy i u POKV to bez patřičného vybavení a zajištění vhodných podmínek nepůjde. Hybridní model a potažmo POKV neznamená, že ti žáci, kteří se právě zapojují do výuky či projektu online, musí sedět doma. Mohou se připojit odkudkoliv, z terénu, knihovny, hubu nebo klidně i z různých prostor školy.

  10. Typ školy

    Projekt POKV by kromě řady dalších věcí měl potvrdit, že základní zásady hybridního vzdělávání neplatí jen v určitých typech škol nebo na vybraných stupních vzdělávání, ale všude stejně. Nicméně konkrétní aplikace hybridních přístupů mohou být podobné u stejných typů škol. Evidentně jinak budou ověřovat hybridní modely na různých základních školách (státních, SCIO, montessori) a jinak na různých školách středních (SOŠ, gymnázia). Dobré by proto bylo, aby spolu v POKV úzce komunikovaly školy stejného typu a předávaly si v jeho průběhu své zkušenosti a ty následně sdílely ostatním školám v projektu.

Tři otázky na startu

Na startu nového školního roku, který bude nejen provázet projekt MŠMT, ale který bude plně ve znamení hybridního vzdělávání, si neustále kladu tři stejné otázky:

  1. Co letos změníme?
  2. Co vyzkoušíme nového?
  3. Budeme dostatečně inovativní a revoluční?

 

Související články:

  1. Jak učit zároveň prezenčně i distančně
  2. Jak učit hybridně podle Wenmontha
  3. Jak na hybridní výuku podle Spencera
  4. Hybridní modely vzdělávání pro podzim 2020
  5. 10 důvodů, proč učit hybridně

 

Literatura a použité zdroje

[1] – VAGNER, Janek. NPI ČR: Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání.. 2021. [cit. 2021-8-29]. Dostupný z WWW: [http://www.pedagogicke.info/2021/05/npi-cr-pokusne-overovani-kombinovaneho.html].
[2] – Pokusné ověřování kombinovaného vzdělávání na ZŠ a SŠ.. 2020. [cit. 2021-8-29]. Dostupný z WWW: [https://www.msmt.cz/pokusne-overovani-kombinovaneho-vzdelavani-na-zakladnich-a].
[3] – Vyhlášení pokusného ověřování obsahu, metod a organizace kombinovaného vzdělávání v základních a středních školách - aktualizováno. 2021. [cit. 2021-8-30]. Dostupný z WWW: [https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyhlaseni-pokusneho-overovani-kombinovaneho-vzdelavani].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.