Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Environmentální gramotnost žáků 2. stupně...

Environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ

Informativní příspěvek
Autor PhDr. Roman Kroufek Ph.D.
Spoluautor: doc. PhDr. Jan Činčera Ph.D.
V letech 2019–2020 byl realizován reprezentativní národní výzkum environmentální gramotnosti žáků 2. stupně základní školy. V textu jsou rámcově představeny klíčové výsledky výzkumu a doporučení pro realizaci environmentální výchovy. Součástí jsou také odkazy na výstupy projektu, které obsahují podrobnou metodologii výzkumu i jeho výsledky: Metodiku pro hodnocení environmentální gramotnosti žáků a souhrnnou zprávu Metodický rámec pro environmentální gramotnost ve školách.

V průběhu let 2019–2020 proběhlo první plošné testování environmentální gramotnosti žáků 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v České republice. Šetření bylo realizováno na základě zadání Ministerstva životního prostředí a Technologické agentury České republiky (projekt TITSMZP804) a realizovali jej výzkumníci z Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy univerzity ve spolupráci s Českou školní inspekcí, která zajistila sběr dat. Šetření se zúčastnili žáci 6., 8. a 9. ročníků v celkovém počtu 31 955.

Na základě šetření byly vypracovány dva výstupy dostupné na stránkách ministerstva životního prostředí:

Za klíčové výsledky šetření lze pokládat:

  • environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ je vysoká, a to především v oblasti postojů a hodnot,
  • environmentální gramotnost žáků 2. stupně ZŠ s věkem klesá,
  • nízkých hodnot jednotlivých aspektů environmentální gramotnosti dosahovali především žáci Ústeckého a Karlovarského kraje,
  • proenvironmentální chování žáků 2. stupně ZŠ je nejsilněji ovlivňováno jejich postoji k přírodě a její ochraně, dále pak přesvědčením o schopnosti ovlivňovat stav životního prostředí,
  • žáci se specifickými poruchami učení se ve většině aspektů environmentální gramotnosti nijak neliší od žáků hlavního vzdělávacího proudu,
  • participativní, holistický a komunitní přístup na školách pozitivně koreluje především s přesvědčením žáků o schopnosti ovlivňovat stav životního prostředí a jejich proenvironmentálním chováním.

Na základě analýzy se jako vhodné strategie pro rozvoj environmentální gramotnosti jeví především: pobytové programy environmentální výchovy; členství žáků v Ekotýmech a kroužcích zaměřených na přírodu a environmentální témata; podpora občanské vědy, spolupráce s univerzitami a centry environmentální výchovy; podpora badatelsky orientované výuky a venkovní výuky.

Z archivu autorů textu


Na šetření se podíleli:

  • Jan Činčera, Masarykova univerzita, Brno
  • Roman Kroufek, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
  • Pavel Činčera, Martin Mach, Helena Marková (BEZK), organizace a management projektu
  • Mirek Lupač (Agentura Koniklec), čištění dat, připomínkování vědomostního testu
  • Petr Suchomel (Česká školní inspekce), organizace sběru dat, připomínkování vědomostního testu
  • Miroslav Novák (Ministerstvo životního prostředí), zadání projektu, připomínkování konceptu
  • Jan Zálešák (Masarykova univerzita), pomoc se zpracováním dat
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek