Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Co znamená dobrá škola

Co znamená dobrá škola

Článek přináší shrnutí studie zveřejněné v prosinci 2020 Národním úřadem pro ekonomický výzkum zkoumající význam podpory vztahů a pozitivního stylu myšlení pro dlouhodobý úspěch žáků.
Autor: vectorjuice, freepik.com

Podpora vztahů a pozitivního stylu myšlení ve vtahu k učení má mnohem větší dopad na dlouhodobý úspěch žáků než zvyšování dosažených výsledků testů, ukázala nová studie, zveřejněná v prosinci 2020 Národním úřadem pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research), konkrétně týmem odborníků v čele s C. Kirabo Jacksonem, profesorem vzdělávání a sociální politiky z Northwestern University.

Podle této studie školy snažící se o zlepšování wellbeingu žáků nemívají nejlepší výsledky ve standardizovaných testech, zato více motivují žáky k dokončení studia a pokračování na vysoké škole, obzvláště pak ty, u nichž je menší pravděpodobnost, že se jim to podaří.

„Výsledky testů nejsou všechno. Školy, které propagují sociálně-emoční rozvoj, mají ve skutečnosti větší pozitivní dopad na děti. A tyto dopady jsou obzvláště větší u populací zranitelných žáků, které obvykle neuspějí v rámci vzdělávacího systému,“ popisuje profesor Jackson. [1]

Vidět celkový obraz

Pro dlouhodobý úspěch jsou důležitější vztahy než výsledky testů.

Prosincový výzkum týmu profesora Jacksona je poslední ze série studií zkoumající široký vliv, který učitelé a školy mají na žáky. Ten předchozí zkoumal vliv učitelů na nekognitivní dovednosti, jako například samoregulaci, se zjištěním, že ti učitelé, kteří sami zdokonalili uvedené dovednosti, zlepšili dlouhodobé výsledky také svých žáků a pozvedli nejen jejich hodnocení, ale též docházku a dosáhli vyššího počtu absolventů na svých středních školách.

Dovednosti, které jsou cenné pro budoucí úspěch, nejsou obvykle změřitelné v testech, upozorňuje Jackson. Zatímco učitelé a školy jsou často hodnoceny podle schopnosti zlepšovat výsledky žáků v testech, měly by učinit další kroky.

V aktuálním výzkumu Jackson se svými kolegy mezi lety 2011 a 2017 analyzoval výsledky testů a administrativní záznamy u více jak 150 tisíc studentů prvních ročníků středních škol v Chicagu. Současně zkoumali odpovědi žáků z každoročních dotazníků na téma sociální a emoční rozvoj a školní klima. Daný dotazník pokrýval celou škálu témat, včetně vztahu mezi vrstevníky, žákovského smyslu pro sounáležitost, obtížnost v přípravě na testy a také to, jak žáky zajímala témata, která studovali. Získaná data byla následně zkombinována s třemi indikátory. První zahrnoval testové výsledky a další studijní výstupy, druhý sociální wellbeing a třetí pracovní návyky.

Ty školy, které měly vysoké počty bodů ve druhém a třetím koeficientu se zaměřením na propagování sociálně-emočního rozvoje, byly též nejefektivnější v podpoře dlouhodobého úspěchu žáků. V těchto školách došlo k nižší absenci a více žáků dokončilo studia a odešlo na vysokou školu. A to nejdůležitější, nejvíce z toho těžila populace žáků, která měla ve škole největší problémy.

„Tyto výsledky jsou celkem konzistentní se studiemi, které zjistily, že psychické intervence, jako je například sounáležitost, mají obvykle největší dopady na žáky z nízkopříjmových rodin nebo z méně zastoupených menšin,“ doplňuje Jackson. „Data, která jsme zjistili, potvrzují myšlenku, že tyto zranitelné populace nejvíce profitují z daných sociálně-emočních intervencí.“ [1]

Proč záleží na nekognitivních dovednostech

Úspěch by neměl být poměřován jen podle výsledků testů.

Jacksonův tým odhalil, že vliv školy na nekognitivní stránky učení, např. zdravé vztahy a růstový způsob uvažování, mnohem více predikovaly dlouhodobý úspěch než vliv školy na výsledky testů.

Školy, které efektivně zlepšovaly vztahy k zapojenosti a sounáležitosti, měly největší účinek na sociálně znevýhodněné žáky a zlepšily jejich maturitní výsledky o 3,1 %. Naproti tomu u zvýhodněných žáků se na daných školách tyto výsledky zvýšily jen o 0,6%.

Školy, které efektivně zvyšovaly testové výsledky, dosáhly mnohem menšího dopadu na závěrečné hodnocení, kdy u znevýhodněných žáků došlo ke zlepšení o 1,8 %, u zvýhodněných o 0,2 %.

Jak dodává Jackson, „znevýhodnění žáci měli na začátku středoškolského studia patrně nízkou sociálně-emoční úroveň. Měli relativně méně vybudované silné pocity sounáležitosti se svou školou, relativně méně vytrvalosti nebo vztahu ke studijním povinnostem, které žáci z bohatých rodin mají. Toto jsou tedy ti žáci, kteří by nejvíce profitovali ze škol, které tyto věci zlepšují.“

Co si z toho všeho odnést?

Některé střední školy jsou lepší než jiné v tom, jak pěstují zdravé vztahy, dovednosti a styl myšlení, jako je pevná vůle a dobré studijní návyky. Podle Jacksona by úspěch neměl být poměřován jen podle výsledků testů.

„Když se podíváte na lidi, kteří jsou v životě úspěšní, nezřídka mají vlastnosti, které jsou pozitivní. Jsou nejen velmi chytří a erudovaní, ale zdají se být též vyrovnaní. Mají sklon být zaneprázdnění a vysoce motivovaní. Tedy existuje spousta dalších vlastností, které nelze změřit výsledky testů, ale když se zadíváte na úspěšné jedince, uvidíte, že mají tyto charakteristiky,“ uzavírá Kirabo Jackson. [1]

Význam wellbeingu

Závěry studie Jacksonova týmu nás patrně nepřekvapí. Nejsou totiž zdaleka ojedinělé, a to ani pokud jde o význam wellbeingu pro celkový úspěch žáků.

Abychom se mohli posouvat a zlepšovat, nejdříve se musíme dostat do pohody, cítit se dobře a bezpečně. A pokud naši žáci neví jak na to, měla by to být škola a především její učitelé, kteří jim v tom pomohou. To se samozřejmě týká i dalších zmíněných dovedností. Otázkou zůstává, zdali je mají sami učitelé a zdali na nich záleží také samotné škole.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám