Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Písemný a ústní projev

Ikona teoreticky

Písemný a ústní projev

Ikona odbornost
Autor: Jana Jílková
Anotace: Většina lidí se písemnou podobu jazyka učí až ve škole, zatímco ústní formu si osvojuje již v časném věku. Při porovnání těchto forem jsou patrné rozdíly, které je třeba ve škole při práci s jazykem respektovat.
Obor příspěvku:Cizí jazyk 2. stupeň
Klíčová slova: cizí jazyk, písemný projev, ústní projev, odhadování, podobnost, písemná forma, ústní forma

Jak písemný, tak ústní projev jsou řazeny mezi dovednosti produktivní. Většina jednotlivců si v časném věku v počátečních stadiích osvojuje mluvenou podobu jazyka (mateřského jazyka, ale někteří také cizího) intuitivně, zatímco grafická podoba je obvykle záměrně vyučována - v našich podmínkách nejčastěji ve škole.

Pokusíme se najít typické odlišnosti mezi mluvenou a psanou formou jazyka a zamyslet se nad možnostmi, jak s nimi pracovat ve škole. Přehled uvedený v tabulce není dogmatem. Neplatí bezvýhradně pro všechny situace. Jako příklad lze uvést rozhlasové vysílání nebo filmové titulky.

Aspekt Forma jazyka
ÚSTNÍ PSANÁ
způsob osvojení (počáteční) intuitivně záměrně
časový aspekt vytváření sdělení: autor časově omezeno časově neomezeno
časový aspekt: posluchač/čtenář časově omezeno časově neomezeno
komunikace s příjemcem reálně v daném čase v různém čase
reakce příjemce
ve chvíli, kdy přijímá sdělení
známá neznámá
konkrétní příjemce (posluchač/čtenář) obvykle známý obvykle neznámý
trvání pomíjivé trvalé
možnost návratu/zopakování - autor zveřejněné (vyslovené) nelze vzít zpět psané lze vícenásobně upravovat před zveřejněním
oprava možná následně možná před zveřejněním
vyjadřování méně přesné přesné, jednoznačné
přesnost vyjádření autora vhodná velmi důležitá
strukturovanost sdělení vhodná intonace, rychlost mluveného projevu usnadňuje porozumění vhodná grafická podoba usnadňuje porozumění
hustota sdělovaných informací nižší
(nadbytečné úseky, opakování, výplně)
vysoká
přesné/výstižné formulace
příjemce - návrat ke sdělení nelze
(výjimka u nahrávky)
snadno

Při porovnání aspektů mluveného a psaného projevu při výuce cizích jazyků zjistíme rozdíly, které by měly být respektovány při cílené práci s jazykem ve škole. Také vliv specifických poruch učení či jiných handicapů nelze ve vzdělávacím procesu opomíjet.

PÍSEMNÁ FORMA
Autor

Psanou formu hotového textu lze považovat v dané chvíli za neměnnou. Současně při jeho tvorbě může autor obvykle v relativně neomezeném časovém úseku vytvářet sdělení, text upravovat, doplňovat, zpřesňovat apod. Jako podporu svého sdělení může autor využít grafické ztvárnění textu - typ písma, velikost, tabulka, seznam, barevné odlišení, ilustrace atd.

Může využívat řadu referenčních pomůcek jako slovníky, gramatické i odborné příručky, včetně konzultace s jinými osobami. Může vizuálně vytvořit více variant zpracovávaného textu a poté se rozhodnout pro nejvhodnější ke zveřejnění. K posuzování může přizvat další osobu či osoby.

Technické pomůcky

Text může psát vlastní rukou, na psacím stroji nebo na počítači. Moderní technologie dovolují nejen velmi snadné úpravy textu, ale nabízejí také on-line nebo off-line slovníky a kontrolu pravopisu, volbu různého grafického ztvárnění a další. Toto vše lze tvořivě využít při vytváření psaných textů. Softwarové vybavení počítače dále umožňuje vytvářet, uchovávat a následně zpracovávat více variant textů a vzájemně je v souborech přemisťovat pouhým kopírováním. Není tedy nutné obměny textu tvořit vždy zcela nově.

Žákům s různými znevýhodněními mohou pomoci eliminovat jejich handicap. Tištěná podoba je čitelná, neprojeví se opravy škrtáním, technika upozorní na pravopisné nepřesnosti a navrhne řešení, takže se zlepšuje jazyková správnost textů. Uživatel může při práci s textem zvolit grafickou podobu, která mu nejlépe v danou chvíli vyhovuje. To je ceněno zejména v případě, kdy výsledná forma je odlišná - například práce s určitým typem, velikostí a barvou písma či jiným pozadím.

Čtenář

Čtenář může zvolit, kdy a jak rychle bude s hotovým psaným textem pracovat. Může jej přečíst celý najednou, může jej odložit a po určité době čtení dokončit. Text může čtenář číst opakovaně, tj. může se v běžných podmínkách k němu jako k celku nebo k jednotlivým částem vracet. Může tak činit v relativně neomezeném časovém úseku. Může text přečíst velice pozorně (zaměřit se na detaily) nebo rychle, je-li cílem pouhé letmé seznámení se s obsahem. Může vyhledávat klíčová slova, detaily, zvýrazňovat je podtržením, obarvením či jiným označením, vytvářet si výpisky. Může současně pracovat s větším počtem písemných předloh. Při práci s cizojazyčným textem může využívat pomůcky (slovníky, vlastní poznámky apod.).

ÚSTNÍ FORMA
Autor

Ten, kdo mluví, musí formovat svá sdělení v reálném čase. Je časově omezen, čas na rozmyšlení je limitován, jeho formulace tedy bývají méně přesné. Sdělované informace obvykle nejsou tolik zhuštěné, často se vyskytují nadbytečné úseky, výplně a opakování.

Vzhledem k tomu, že mluvčí a posluchač jsou ve vzájemném kontaktu, mohou podle potřeby spolu vzájemně komunikovat, reagovat jak řečí těla, tak slovně. Mluvčí může bezprostředně poskytovat doplňující informace, vysvětlení atd.

Porozumění usnadňuje vhodná intonace a rychlost mluveného projevu, které také může a má mluvící jedinec přizpůsobovat podle aktuální situace. Opomíjena nesmí být pauza. Jestliže jedna informace bezprostředně následuje druhou, je možné, že druhá tu první překryje.

Posluchač

Obecně lze říci, že posluchač nemá možnost se k vyslovenému vracet (s výjimkou nahrávky). Musí tedy získávané informace zpracovávat okamžitě. Komunikace s autorem sdělení v reálném čase je mu umožněna mimikou a gesty. Tím může ovlivňovat rychlost ústního projevu, průběžné upřesňování a získávání dalších informací. Nabízí se mu okamžitá možnost požádat o vysvětlení nepochopeného či ujištění se, že bylo pochopeno správně.

Technické pomůcky

Nahrávací zařízení (např. diktafon, magnetofon, video) umožňují práci s ústním sdělením. Je tak možné před finální prezentací ústní projev upravovat. Současně tak může být eliminován aspekt jeho pomíjivosti.

Řečnické techniky

Žáci by se měli seznámit se základy řečnické techniky, zásadami úspěšné komunikace při rozhovoru, jako je např. schopnost naslouchat, vhodný způsob reakce na slyšené, komunikace s mluvčím, verbální i neverbální vyjadřování.

Některým žákům činí potíže zejména vzájemně se nepřerušovat, vyslechnout jiný názor, pozorně naslouchat. Někteří neudržují při rozhovoru oční kontakt.

Formy psaného projevu

V písemném projevu by se žáci měli seznámit s různými formami psaného textu jako vyprávění, popis, žádost, vyplnění dotazníku, životopis atd. Významné postavení - nejen ve školním prostředí - má také tvorba a vedení si poznámek slyšeného i psaného textu.

Mluvený a písemný projev ve škole

Žáci by se měli seznámit s vhodností použití standardního spisovného, formálního a neformálního jazyka.

Následující řádky jsou naznačením aspektů, které by měl učitel zvážit při přípravě, provádění a hodnocení aktivit zahrnujících ústní a/nebo písemný projev.

Výhodu při mluveném projevu budou mít žáci komunikativní, žáci, kteří se rádi pohybují v kolektivu, pohotově reagují, nepotřebují dlouhou dobu na rozmyšlení. Nezbytnost komunikovat a relativně rychle reagovat na danou situaci při ústním projevu vyžaduje od obou účastníků osobní účast. Znevýhodněni mohou být tedy žáci, kteří mluví pomaleji, ti, kterým vyhovuje delší čas na rozmyšlenou, nebo jej dokonce potřebují, žáci, kteří dávají přednost individuální práci. Ti se naopak mohou dobře realizovat v písemném projevu. Dlouhé pauzy bývají často považovány za chybu nebo neschopnost komunikace, ačkoliv může jít o velmi významný prvek, který komunikaci naopak zkvalitňuje, neboť dává/poskytuje čas k přemýšlení.

Úkolem učitele je vytvářet stimulující komunikační prostředí. Učitel je současně pro žáky významným vzorem ve způsobu komunikace i využívání jazykových a dalších prostředků. Protože směřujeme k reálné komunikaci, je jedním z limitujících faktorů pro úspěšnou komunikaci slovem i písmem rozsah jazykových znalostí. Zde má tedy význam učivo. Se základním učivem i všemi výše uvedenými dovednostmi by se žáci měli seznamovat průběžně a podle potřeby si je osvojovat. Dodržování principu přiměřenosti, posloupnosti, názornosti ve spojení s motivující prezentací a zajímavým, je-li možné i zábavným, nacvičováním se zapojením různých smyslů, usnadňuje žákům proces učení.

Nácvik řečových situací i vytváření písemného projevu je dlouhodobý proces. Současně nabyté znalosti, dovednosti a zkušenosti jsou obvykle využitelné v různých oblastech, včetně procesu celoživotního učení. Vzhledem k tomu, že se dotýkají i jiných oblastí než cizího jazyka, je žádoucí vzájemná spolupráce učitelů, případně i dalších osob, jako jsou vychovatelé, rodiče.

Lze očekávat, že nepřiměřená znalost a/nebo nedodržování pravidel úspěšné komunikace slovem a/nebo písmem negativně ovlivní schopnost žáka komunikovat.

Závěr

Písemný projev je charakterizován relativní časovou volností při jeho tvorbě a následnou neměnností a stabilitou ve finální podobě.

Autor psaného textu má více času na jeho sestavování, může se k němu opakovaně vracet, doplňovat jej, upravovat atd. Dobře zpracovaný písemný text je tedy relativně stručný, přesný, jasný a přehledný. Je formulován výstižně s velkou hustotou informací. Správně zvolená grafická úprava usnadňuje porozumění.

Autor slovního sdělení je časově omezen. Jeho formulace bývají méně přesné, sdělované informace obvykle nejsou tolik zhuštěné, často se vyskytují nadbytečné úseky, výplně a opakování. Přímý kontakt autora s posluchačem umožňuje okamžitou reakci podle aktuální situace. Porozumění usnadňuje vhodná rychlost promluvy a intonace. Nelze opomíjet význam pauzy.

Škola má napomáhat žákům zvládnout vhodné řečnické techniky a formy písemného projevu, stejně jako osvojit si efektivní komunikační dovednosti. Měla by vytvářet motivující a stimulující komunikační prostředí při dodržování principu přiměřenosti, posloupnosti a názornosti.

Literatura:
HAYCRAFT, J. An Introduction to English Teaching, Harlow: Longman,1993
HEDGE, T. Teaching and Learning in the Language Classroom Oxford:. Oxford University Press, 2000
NÉMETHNÉ H. I. English for Teaching purposes, Successful teachers str. 4-11 in novELTy, Vol. 7, number 2, May 2000
JÍLKOVA, J. Supporting children with Specific Learning Difficulties (SpLD) in Czech Schools in Perspectives, British Council 2001
JÍLKOVA, J. The Young Learners Forum in MSUA Newsletter, 2001
Kolektiv: Evaluace - Hodnocení pro budoucnost, Britská rada, Praha 2003
NUNAN, D. Expressions. Meaningful English communication. Boston: Heinle&Heinle, 2001
PHILLIPS, S. Young Learners, Oxford: Oxford University Press, 1993
UR P. A Course in Language Teaching, Cambridge: Cambridge University Press 1996

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 09. 05. 2005
Zobrazeno: 20758krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
JÍLKOVÁ, Jana. Písemný a ústní projev. Metodický portál: Články [online]. 09. 05. 2005, [cit. 2020-01-26]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/228/PISEMNY-A-USTNI-PROJEV.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.