Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jak poskytovatelé MOOC kurzů reagovali na...

Jak poskytovatelé MOOC kurzů reagovali na pandemii

Zpráva o reakcích největších platforem MOOC kurzů na mimořádnou situaci vyvolanou pandemií se zvláštním zřetelem na Čínu.

Je zajímavé sledovat, jak různí poskytovatelé původně zcela volně dostupných kurzů typu MOOC reagovali na zavírání škol a přechod výuky do online prostředí. Na počátku velkého boomu těchto kurzů (rok 2012 byl vyhlášen jako rok MOOC) byla jejich příprava velmi ztrátová. Dovolit si to mohli buď nadšenci bez velkých nákladů, realizátoři charitativních projektů, nebo instituce s velkým rozpočtem, které tuto činnost podporovaly s cílem posílit svou prestiž (např. edX, která je dodnes organizací formálně „neziskovou“). Jak známo, ve světě komerce je naprosto běžný postup, kdy je nějaká aplikace zpočátku volně dostupná, aby se později různé její funkce zpoplatnily (freemium). Podobný osud čekal i většinu MOOC platforem navzdory tomu, že vžitou zkratku obsahující otevřenost (Open) stále používají.

Ve světě vzdělávání online se dnes točí velké peníze. Celá řada investorů se snaží rozmnožit své (hedge) fondy podporou nadějných projektů typicky rozjížděných nějakým startupem. Platí to i pro poskytovatele MOOC. Většina z nich již dávno funguje v módu komerčním. Tím největším hráčem na tomto trhu je Coursera, která např. v roce 2018 získala investice ve výši 210 milionů $ [1]. Je zřejmé, že se díky tomu musí snažit generovat co největší zisk. Ten podle odhadů Class Central činil v roce 2017 cca 100 milionů $, v roce 2018 již 140 milionů $ a nadále stoupá [2].

Nechci se detailně zabývat financemi, tak jen stručně. Snaha zpřístupnit kurz až po zaplacení se zatím u MOOC objevuje jen výjimečně, častější je omezení doby, po kterou je kurz přístupný. Primární formou příjmů je u většiny poskytovatelů placený certifikát dokládající úspěšné absolvování. Nadstavbou pak je mnoho různých programů, např. přístup ke specializovaným kurzům s měsíčním předplatným (tzv. katalogový přístup), zvláštní nabídky pro zaměstnavatele a univerzity či celé studijní programy na bakalářské či magisterské úrovni (které jsou levnější a snadněji do nich lze vstoupit).

Asi nikoho nepřekvapí, že v důsledku pandemie došlo v roce 2020 k velkému nárůstu počtu uživatelů MOOC kurzů. Class Central uvádí následující čísla [3]:

Je proto naprosto logické, že se poskytovatelé těchto kurzů snažili v maximální míře tyto nové uživatele podchytit a dovést je až ke službám placeným. V zásadě byly (již během jarní vlny) použity 3 způsoby mimořádného zpřístupnění kurzů [4]:

  1. Zpřístupnění kurzů zabývajících se problematikou nemoci covid-19 (seznam).

  2. Možnost získat do konce roku 2020 zdarma certifikát u některých kurzů (seznam).

  3. Umožnění volného přístupu ke specializovaným (katalogovým) kurzům pro studenty vysokých škol (oznámení).

Přehledně jsou všechna data týkající se dopadu pandemie na používání Coursery publikována zde a edX zde.

Zvláštní zmínku si zaslouží Čína, kde existuje již poměrně hodně poskytovatelů MOOC kurzů (Massive List of Chinese Language MOOC Providers). Někteří z nich přišli s podporou vlády se zvláštní nabídkou volně dostupných kurzů v angličtině [5]. K největším patří XuetangXiCourse (čínská univerzitní platforma): XuetangX198 kurzů, iCourse193 kurzů.

Chtěl jsem vyspělost těchto platforem vyzkoušet. Vybral jsem si na XuetangX kurz Building Community Resilience and Development. Kurz na první pohled vypadal podobně jako MOOC, které známe, ale jen zpočátku. Byl jsem tlačen k propojení své registrace v této platformě s čínskou aplikací Wechat, kde probíhají diskuze účastníků. To jsem neudělal. Tak jsem si pustil alespoň dvě přednášky o tom, jak budovat odolnost komunity proti mimořádným událostem. První byla od profesora Mika Douglasse z Havaje, který je odborníkem na rozvoj komunity a který ukázal, jak důležité jsou lokální iniciativy a občanská společnost. Druhá od profesorky Jun Jie Woo z Hongkongu se zabývala covidem a ukázala, jak se asijským zemím (na rozdíl od zbytku světa) daří s pandemií lépe bojovat, což je důsledek větší schopnosti celé komunity dodržovat pravidla prevence. Pak kurz nějak záhadně skončil nedokončen.

Nemohu dělat všeobecné závěry, ale získal jsem dojem, že snaha o získání studujících v mezinárodním měřítku zde opravdu je. Riziko ovlivnění ideologickou propagandou je jistě nemalé, ale u tohoto kurzu jsem ho zaznamenal jen ve velmi slabé podobě. Technicky zatím za špičkovými platformami XuetangX zaostává, i když integruje Zoom.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám