Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Rozvoj digitální gramotnosti a využití digitálních...

Rozvoj digitální gramotnosti a využití digitálních technologií ve výchově ke zdraví

Informativní příspěvek
Autor Eva Marádová
Spoluautor: PaedDr. Jan Tupý
Hlavním záměrem tohoto textu je charakterizovat význam digitálních technologií pro rozvíjení kompetencí žáků ve výchově ke zdraví, specifikovat očekávané výsledky učení výchovy ke zdraví, jejichž naplňování předpokládá využívání digitálních technologií, a konkretizovat možnosti (příležitosti), které nabízí výchova ke zdraví pro rozvíjení digitální gramotnosti žáků. Materiál dále poskytuje učitelům vybrané náměty pro efektivní a smysluplné využívání digitálních technologií ve výuce výchovy ke zdraví.

Hlavním záměrem tohoto textu je charakterizovat význam digitálních technologií pro rozvíjení kompetencí žáků ve výchově ke zdraví a konkretizovat možnosti (příležitosti), které nabízí výchova ke zdraví pro rozvíjení digitální gramotnosti žáků. Materiál dále poskytuje učitelům vybrané náměty pro efektivní a smysluplné využívání digitálních technologií ve výuce výchovy ke zdraví.

Rozvíjení digitální gramotnosti ve výchově ke zdraví  

Výchova ke zdraví předkládá základní poznání o člověku v souvislostech s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně podporovat a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické). Má klíčový význam pro formování a rozvoj zdravotní gramotnosti, která je nutným předpokladem pro aktivní a zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví i ke zdraví ostatních lidí.  

Digitální gramotnost může být v mnoha oblastech rozvíjena společně se zdravotní gramotností:

- Žák rozpozná vlastní informační potřeby z oblasti ochrany zdraví a bezpečí, identifikuje vhodné informační zdroje, dokáže vyhledat relevantní informace, zhodnotit jejich kvalitu a využitelnost v dané situaci ke správnému rozhodování o zdraví svém i ostatních.

- Žák uplatňuje a rozvíjí již osvojené digitální kompetence ve vztahu k podpoře zdraví a ochraně bezpečí.

- Žák při práci s digitálními technologiemi předchází situacím ohrožujícím tělesné a duševní zdraví, při interakci v digitálním prostředí jedná s ohleduplností a respektem k ostatním, rozpozná rizikové situace a vhodně na ně reaguje.

Digitální technologie jako didaktický prostředek ve výuce výchovy ke zdraví

Výuka výchovy ke zdraví umožňuje žákům nejen získat potřebné informace týkající se podpory zdraví a zajištění bezpečí, ale především je prostorem pro upevňování praktických dovedností vedoucích k ochraně života a zdraví a pro utváření dlouhodobých postojů ke každodenním návykům a rozhodovacím procesům. Osvojené dovednosti a schopnosti se tak mohou postupně dále rozvíjet, propojovat a uplatňovat v úrovni klíčových kompetencí. Tento proces je podpořen výběrem adekvátních aktivizujících metod a prostředků výuky, k nimž patří digitální technologie.

Digitální technologie lze efektivně využívat jako součást aktivizace učení žáků. Ve výuce výchovy ke zdraví (na věcném podkladě učiva) žáci uplatňují a dále rozvíjejí digitální dovednosti:

  • identifikovat, lokalizovat, získávat, ukládat a organizovat informace, vyhodnocovat získané poznatky,
  • vytvářet a upravovat digitální obsah, integrovat nové informace do stávajícího digitálního obsahu, generovat nové poznatky,
  • kooperovat (spojovat se) s ostatními, participovat v online sítích a komunitách, konstruktivně komunikovat,
  • identifikovat a řešit problémy pomocí digitálních prostředků,
  • komunikovat bezpečně prostřednictvím online nástrojů se zohledněním ochrany osobních údajů, chránit sebe a ostatní před možnými hrozbami v digitálním prostředí,
  • vyhnout se zdravotním rizikům a ohrožení tělesné a duševní pohody při používání digitálních technologií,
  • chovat se odpovědně s vědomím právních rámců a etických norem.

Náměty na učební činnosti ve výuce

Učitel výchovy ke zdraví zahrnuje do výuky problematiku digitálních technologií ve dvou rovinách:

A) Jako součást cíleného komplexního rozvíjení digitální a zdravotní gramotnosti ve výuce výchovy ke zdraví

Cílové a obsahové zaměření výuky naplňuje očekávané výsledky učení výchovy ke zdraví (např. žák využívá digitální technologie tak, aby nedocházelo k situacím ohrožujícím tělesné a duševní zdraví, při interakci v digitálním prostředí jedná s ohleduplností a respektem k ostatním, rozpozná rizikové situace a vhodně na ně reaguje) a zároveň i cíle tematické oblasti digitálních technologií, která se týká ochrany zdraví a bezpečnosti (žák při používání digitálních technologií eliminuje zdravotní rizika a ohrožení tělesné a duševní pohody, chrání sebe a ostatní před možnými hrozbami v digitálním prostředí).

B) Jako vhodný výukový prostředek při rozvíjení zdravotní gramotnosti ve výchově ke zdraví a bezpečí

Využívání digitálních technologií ve výuce by mělo přispívat k tomu, aby vzdělávání zaměřené na ochranu zdraví a bezpečí bylo pro současné žáky relevantní a motivační. Sdílení digitálního obsahu je možné přes různé poskytovatele internetových služeb (Google, Facebook, YouTube a jiné).

Dále uvedené náměty mohou být inspirací při přípravě učitele na výuku výchovy ke zdraví.

Ad A) Výuka tematicky zaměřená na ochranu zdraví a bezpečí v digitálním prostředí

Výuka výchovy ke zdraví umožňuje žákům uplatňovat již osvojené digitální dovednosti a zároveň nabízí nové možnosti pro rozvíjení digitálních kompetencí v souvislostech běžného života, zejména ve vztahu k podpoře zdraví a ochraně bezpečí. Řešení problémů spojených s ochranou zdraví a bezpečí v souvislosti s používáním digitálních technologii lze považovat za společný cíl při rozvíjení jak zdravotní, tak i digitální gramotnosti. Tento explicitní průnik obsahu a cílů vzdělávání obou oblastí je vhodné využít při plánování učebních činností ve výuce výchovy ke zdraví.

Náměty:

Ergonomie práce s digitálními technologiemi

Žáci shromažďují informace s využitím dostupných relevantních zdrojů, vyhodnocují je a sestavují doporučení, jak se vyhnout zdravotním rizikům při používání digitálních technologií. Výsledek své práce (zásady ergonomie při práci s digitálními technologiemi) doplněný obrázky, fotografiemi, videem aj. zpracují formou prezentace. Ve shrnujícím workshopu jsou představeny různé pomůcky, které umožňují snižovat rizika ohrožení zdraví při práci na PC, notebooku, mobilním telefonu (např. ergonomická podložka pod myš, polohovatelná židle aj.).

Při výuce lze využít materiál Ergonomie práce s PC i mobilními zařízeními, který je koncipován jako webová stránka s prezentací, obrázky, kvízem, pracovními listy a který je dostupný na https://digigram.cz/dvz-public/.

Ochrana před možnými hrozbami v digitálním prostředí (bezpečné chování na sociálních sítích, rozpoznání kyberšikany), ochrana osobních údajů a soukromí v digitálním prostředí

Žáci s využitím dostupných zdrojů získávají potřebné informace o rizicích, které mohou být spojena s používáním digitálních technologií. Zjištěné poznatky ukládají, sdílejí se spolužáky, diskutují, třídí a prezentují v digitálním prostředí. Odborné informace rozšíří výsledkem anketního šetření mezi rodiči žáků školy. S využitím digitálních technologií žáci připraví dotazník pro elektronický sběr dat, který distribuují, a zjištěná data vyhodnotí. Výsledky ankety diskutují se spolužáky a porovnávají s jinými dostupnými studiemi. Společně pak vytvářejí pravidla, jak se chránit před možnými nebezpečími v digitálním prostředí. Tato pravidla mohou graficky zpracovat a předložit jako součást preventivního programu školy. 

https://www.google.com/intl/cs_CZ/forms/about/

Pro rozvoj vzdělávání v této oblasti je vhodné využívat dostupnou metodickou podporu, například materiál NUKIB.

nukib.cz/kyberneticka-bezpecnost/vzdelavani/skoly

ad B) Výuka s využitím digitálních technologií – badatelská činnost

Badatelsky orientované vzdělávání ve výchově ke zdraví je formou aktivního učení, které rozvíjí dovednosti žáků prostřednictvím jejich vlastní experimentální a analytické činnosti. Žáci se aktivně zapojují do procesu získávání nových poznatků. Digitální technologie jsou nezbytným „pomocníkem“ při jejich badatelské činnosti, která zpravidla probíhá dle následujícího schématu:

  1. pozorování a zaznamenávání (získávání dat);
  2. uchovávání získaných dat;
  3. zpracovávání výzkumných zjištění (analýza dat);
  4. prezentace výsledků a hledání souvislostí.

Terénní sběr dat lze provádět prostřednictvím mobilních digitálních technologií (chytrého telefonu nebo tabletu). Výstupem (např. prostorové analýzy prostoru v okolí školy) je vytvořený digitální obsah se začleněnými fotografiemi a webovými mapami.

Využít lze metodu (šablon) Esri Story Maps (Esri Mapy s příběhem), která umožní propojovat sdělované informace (texty, obrázky, videa, odkazy) s prostorovým umístěním nebo časem (vše interaktivně). Příběhy se vytvářejí online pomocí dostupných předpřipravených šablon. Do šablony se vkládají připravené texty, upravené fotografie nebo videa a k nim se přikládají podkladové mapy, které jsou součástí každé šablony.

K realizaci úlohy je třeba pouze digitální zařízení s připojením k internetu a pro uložení mapy účet na ArcGIS Online. Veřejný účet zdarma lze založit na stránce www.arcgis.com/home/createaccount.html.

https://www.arcgis.com/index.html

Popsané aktivity vedou žáky k rozvíjení spolupráce v ochraně zdraví a bezpečí. Žáci při terénní výuce vyhledají konkrétní prvky (např. riziková místa v okolí školy) dané místo dokumentují, zdůvodní zařazení do určitých kategorií, kriticky jej zhodnotí a navrhují případná opatření jako možnou reakci na zjištěné skutečnosti vedoucí k ochraně zdraví a bezpečí.

Žáci pracují ve dvojicích nebo v malých skupinách (max. 4členných) a společně zkoumají určený terén. Vzhledem k následnému zpracování výstupu terénního sběru dat na počítači je nejvhodnější spolupráce ve dvojicích. Rozdělení žáků do skupin je nutno volit s ohledem na dosavadní digitální dovednosti žáků a v závislosti na technických možnostech (dostupnost aplikací, počet tabletů, chytrých telefonů, které bude možno použít). Žáci sledovaná místa (situace) popíší do připravených pracovních listů, vyfotografují a zaznamenají polohu na mapě. Pokud je v digitálním zařízení (mobilu) zapnuto nastavení geotaggování fotografií (přidání zeměpisných souřadnic), zapíší se k fotografii souřadnice místa, na kterém se mobil nachází. V tomto případě je třeba, aby byla fotografie pořízena co nejblíže sledovanému objektu.

Po návratu z terénu žáci vyhodnotí získaná data. Hodnocení může probíhat doplňováním pracovních listů, které poskytují prostor pro zhodnocení zjištěných údajů, vložení komentářů, případně vytvořením vlastní StoryMapy (Mapy s příběhem). Tato mapa slouží jako podklad pro prostorové zhodnocení nasbíraných dat. Výstupem terénní výuky jsou prezentace, které pro společnou reflexi skupiny připraví.

Náměty:

a) Odhalování rizikových míst – bezpečnost v dopravě

Žáci využívají mobilní digitální technologie (telefony nebo tablety) k pozorování a záznamu dopravních situací (přecházení vozovky na přechodech a mimo přechod, chůze po silnici bez chodníku, chování řidičů na přechodech, na železničních přejezdech, jízda s mobilem atd.). Pomocí digitálních technologií následně zjištěné skutečnosti posuzují a vyhodnocují z hlediska bezpečnosti dopravy. Výsledky mohou zpracovat do podoby deníku nebo statistické tabulky výskytu negativních jevů.

b) Odhalování rizikových míst – bezpečná cesta do školy

Žáci pozorují a mapují nebezpečná místa v okolí školy a na cestě do školy (přechody, podchody, parky s hustou vegetací atd.) pomocí mobilních digitálních technologií (mobilních telefonů a tabletů). Zjištěné skutečnosti mohou dokládat fotografiemi nebo videozáznamem. Data zpracují do podoby elektronické mapy, případně do podoby protokolu a připravit návrhy na bezpečné chování v daném prostoru nebo na používání alternativní cesty.

c) Odhalování rizikových míst – zdravé životní prostředí

Žáci provádějí terénní šetření pomocí mobilních digitálních technologií (mobilních telefonů a tabletů), mapují místa a situace, které mohou být zdrojem nákazy v obci (skládky, odpady, znečištění lesa atd.). S využitím informací o výskytu sledovaných jevů v jiných regionech či v celostátním měřítku a poznatků o realizovaných opatření zjištěné lokální problémy vyhodnocují. Výstup terénního šetření zpracují do podoby elektronické prezentace nebo příspěvku pro zveřejnění v médiích.

d) Měření spotřeby vody

Žáci shromažďují informace o spotřebě vody v domácnosti (osobní hygiena, pračka, myčka, další zařízení). Své poznatky zaznamenávají s využitím digitálních technologií do připravených tabulek, vyhodnocují, sdílejí pomocí vhodných nástrojů a připravují společný výstup s návrhem možných opatření k vhodným úsporám ve spotřebě vody. Využít je možno aplikaci Science Journal (dostupné z Google Play).

https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.forscience.whistlepunk  

e) Měření hladiny hluku

Žáci měří a zaznamenávají prostřednictvím mobilu nebo tabletu různé hladiny hluku (od relativního ticha po velmi hlasitou hudbu aj.), například s využitím aplikace Science Journal (dostupné z Google Play). Naměřená data sdílejí a společně vytvářejí stupnici hluku. Informace mohou doplnit vlastními fotografiemi či komentáři a připravit pro prezentaci.   

f) Sledování denního režimu

Východiskem pro rozvíjení zdravotní gramotnosti (dovedností podporujících zdraví) ve výuce výchovy ke zdraví je zhodnocení vlastního aktuálního způsobu života vzhledem k (odborníky doporučeným a ověřeným) zásadám podpory zdraví a ochrany bezpečí. Výuka poskytuje žákům příležitost k sebepoznávání, umožňuje jim sledovat vybrané aspekty životního stylu u sebe i u osob ve svém okolí, odhalovat možná zdravotní rizika a navrhovat případné změny k aktivní podpoře zdraví.

Digitální technologie lze uplatnit jako vhodný prostředek při dlouhodobém sledování vlastního denního režimu (pohybový režim, odpočinek, stravování, pitný režim, čas trávený u televize, s tabletem, počítačem, mobilním telefonem). Umožňují měřit, zaznamenat, sdílet a zpracovat data s využitím tabulkových programů, případně jednoduchého grafického znázornění a porovnávat stejné sledování po určité době (po půl roce, po roce atd.).

Zajímavé je například zjišťování délky a kvality spánku s využitím chytrých hodinek (Smartomat). Žáci provádějí měření individuálně doma během spánku. Záznam naměřených hodnot (délka a kvalita spánku) následně zanesou do online sdílené tabulky a výsledky skupinově pod vedením učitele vyhodnotí.

https://digigram.cz/dvz-public/#DVZVZ07

g) Nutriční posouzení kvality stravy – vyhodnocování jídelníčků

Žáci pracují s digitálními daty. Nejprve vyhledají potřebné odborné informace – výživová doporučení, tabulky doporučeného denního příjmu jednotlivých živin aj. Pod supervizí učitele prověří relevantnost zdrojů, z nichž budou data čerpat. S využitím digitálních technologií data utřídí a následně vytvoří tabulku doporučeného denního příjmu jednotlivých živin, která jim bude sloužit pří posuzování jídelníčků či potravinářských výrobků z hlediska správně výživy. Složení potravin (obsah živin v potravinách) žáci zjišťují přímo z textu na obalech výrobků. Při nutričním posuzování jídelníčků žáci pracují s připravenou tabulkou, využívají aplikace, které jim usnadní provedení potřebných matematických výpočtů. Výsledky sdílejí se spolužáky.

https://www.vyzivaspol.cz/vyzivova-doporuceni-pro-obyvatelstvo-ceske-republiky/

https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/76770.aspx

S pyramidou výživy seznamuje video z projektu Fandíme zdraví. Pyramida výživy byla převzata z Projektu Pohyb a výživa, kde najdete další inspirace pro výuku žáků 1. stupně.

Fandíme zdraví: Pyramida výživy – YouTube

https://pav.rvp.cz/o-pokusnem-overovani-projektu-pohyb-a-vyziva-

h) Výzkumný projekt

Žáci připraví a realizují vlastní „výzkumný projekt“ zaměřený na způsob stravování a pitný režim žáků ve škole i mimo školu (stravovací režim, oblíbené a neoblíbené potraviny a nápoje).

Projekt zahrnuje zpracování vlastního výzkumného plánu, vlastní realizaci plánovaných aktivit a prezentaci výsledků podle struktury „co?“, „proč?“, „kde?“, „jak?“, „co zjištění znamená?“, „jak se dá měnit?“. Předmětem projektu je zdokumentování konzumovaných pokrmů a nápojů pomocí mobilních digitálních technologií (fotografie, videa), zaznamenání názorů do anketních elektronických databází, vedení online rozhovorů, statistické vyhodnocení dat a interpretace výsledků. Práce řešitelského týmu je průběžně dokumentována videonahrávkami. Digitální technologie žáci používají v průběhu přípravy výzkumného plánu, realizace projektu i při prezentaci jeho výsledků. Mohou připravit a zpracovat a zveřejnit dokumentární video jako výstup výuky výchovy ke zdraví.

ch) Vytváření a aplikace myšlenkových (pojmových) map

Myšlenková mapa zahrnuje graficky zpracované schéma většinou s jedním výchozím bodem, které zachycuje chod myšlenek autora a jejich strukturu. Jde o schéma, které pomáhá hledat, ujasnit si a strukturovat informace. Tvorbu myšlenkové mapy lze ve výuce výchovy ke zdraví didakticky využít jak při úvodním zjišťování prekonceptů žáků, tak i při prohlubování jejich znalosti či ověřování výsledků učení. Vhodnými klíčovými pojmy jsou například: faktory ovlivňující zdraví, složky potravy (živiny a jejich zdroje v potravinách), závislost, rizikové chování apod.  

Využívání digitálních technologií při tvorbě myšlenkových (pojmových) map ve výuce má výrazný motivační potenciál. Dostupné aplikace zaujmou žáky zajímavým designem, nabízenými funkcemi i jednoduchým intuitivním způsobem ovládání. Jako příklad uvádíme:

Popplet http://popplet.com/

Tvorba pojmových map v této online aplikaci je velmi jednoduchá. Dává možnost doplňovat texty, obrázky, fotografie nebo videa.  

Bubbl https://bubbl.us/

Aplikace umožňuje učiteli rychle s žáky vytvořit pojmovou mapu pouze vkládáním textu. Je vhodná pro proces brainstormingu. Mapa je tvořena pomocí malých bublin a editována buď pomocí kurzoru, nebo klávesových zkratek. Nabízí možnost intuitivního vkládání polí, jednoduché formátování textu (editace barvy a velikosti písma) a stažení ve formátu png, jpg nebo html. Výstup je omezen pouze na vytvoření obrázku a není tedy možnost úprav bez přístupu na internet.

FreeMind http://freemind.sourceforge.net/wiki/index.php/Main_Page

Aplikace je nejrozšířenějším programem, který umožňuje tvorbu myšlenkových map. Je plně lokalizovaný do češtiny, zdarma a pracuje pod operačními systémy Windows, Linux i Mac OS. Ovládání programu je jednoduché a přehledné. Informace se zapisují do jednotlivých bloků a spojují je pomocí linek do stromové struktury. Kliknutím na některý z uzlů se rozbalí nebo zabalí všechny podvětve, takže lze velmi snadno pracovat i s velkými myšlenkovými mapami. K dispozici je velké množství symbolů pro naznačení důležitosti a emocí (smajlíky, výstražné znaky aj). Záznamy lze umístit do bublin nebo je vytvořit ve formě hypertextových odkazů.

XMind http://www.xmind.net

Jde o profesionální a přehlednou aplikaci pro tvorbu myšlenkových map a pro záznam výsledků z brainstormingu, která je velmi dobře ovladatelná, a – ačkoliv není v české verzi – vše je intuitivní. U jednotlivých prvků lze měnit barevnost i tvar, k čemuž slouží panely s vlastnostmi. Měnit lze také pozadí, vzhled spojujících čar, přidávat lze ikony a poznámky. Vytvořené mapy a kompletní projekty lze snadno sdílet například na sociálních sítích nebo je exportovat do souborů typu XLS, CSV, SVG nebo PDF.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám