Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jak učit obtížná témata v turbulentní do...

Jak učit obtížná témata v turbulentní době

Informativní příspěvek
Zpráva o kurzu MIT Teaching Systems Lab, který pomáhá učitelům zařadit do online a hybridní výuky kontroverzní témata, s nimiž žáci přicházejí mimo školu běžně do styku.

Když jsem minulý týden zkoumal práci Justina Reicha (Nezdařená disrupce podle Reicha), narazil jsem na docela nový kurz, na němž se jeho pracoviště (MIT Teaching Systems Lab) podílelo – Teaching Challenging Issues in Uncertain Times: Strategies for Online and Hybrid Teaching. Zajímavý není jen jeho obsah ale i forma. Vlastně je to MOOC – tedy otevřený kurz určený učitelům, který preferuje sdílené učení před prostým předáváním informací. Má tedy blízko k cMOOC (viz Možnosti otevírající vlastní cesty za poznáním), i když kurz samotný toto označení nepoužívá. Vypadá to, že se otevřené kurzy stávají stále více samozřejmou součástí činnosti prestižních vzdělávacích institucí. Podívejme se na tento kurz trochu podrobněji.

Forma

Důvodem, proč nebyla použita původní platforma edX na MIT vyvinutá, byl pravděpodobně záměr posunout aktivity účastníků konektivistickým směrem (od x k cMOOC). Použita byla volně dostupná platforma CatCat vyvinutá firmou Intellum původně pro firmy snažící se podchytit zájem zákazníků a zvýšit jejich znalosti o produktech, které nabízejí.

CatCat používá jiným MOOC dost podobnou strukturu. Průchod kurzem je primárně lineární, tj. od první lekce k poslední. V jednotlivých lekcích se nacházejí výukové materiály (texty s obrázky a videi), případně dotazníky pro zpětnou vazbu. Doplňkem celého kurzu je téměř povinné zapojení do aktivit v rámci sociálně orientované složky, k čemuž slouží specializovaný nástroj Intellum Tribe.

To vše příliš nevybočuje ze standardů osvojených tvůrci MOOC kurzů v minulých letech. Vyjimečným do kurzu integrovaným prvkem však je v MIT Teaching Systems Lab vyvinutá aplikace Teacher Moments. Pochopení její funkce posouvá naše poznání o tom, jak lze prostřednictvím technologií umocnit přípravu učitelů. Přitom se jedná o aplikaci poměrně jednoduchou. Umožňuje ve formě diskuze simulovat určitou výukovou situaci, nechat uživatele v jejím rámci reagovat a ukázat mu, jaké důsledky jeho reakce měla. Navzdory v názvu specifikované cílové skupiny (učitelé) je dobře představitelné umožnit nácvik řešení určitých situací pomocí této aplikace i žákům.

Celý kurz je ukončen standardně – účastník žádající certifikát musí vypracovat vlastní lekci pro své žáky, v níž uplatní nabyté zkušenosti.

Obsah

Kurz nepochybně pokrývá oblast, která je v současnosti velice aktuální a velké množství učitelů se s ní neumí vyrovnat. Celý název zní – Jak učit obtížná témata v turbulentní době: Strategie online a hybridního vzdělávání.

Jde o to, jak do výuky zařadit různá kontroverzní témata, na nichž neexistuje společenská shoda (dissensus) a velmi často bývají doprovázena množstvím dezinformací.

Vybrat správné téma není snadné a špatné rozhodnutí může být i velice riskantní. Kurz pracuje s analýzou témat, která dovoluje bližší zamyšlení a ukazuje možnosti uchopení při diskuzi se žáky.

  Věda Politika

Otevřené

Problém, který může být vědecky vysvětlen, ale dosud není dost důkazů, takže existují různé názory.

Např.: Je čas strávený u obrazovky pro děti škodlivý?

Problém, který musí být vyřešen politickým rozhodnutím, ale neexistuje konsenzus.

Např.: Mají být žáci rozdělováni podle schopností?

Definované

Problém, pro jehož řešení existuje dostatek ověřených vzájemně si neodporujících důkazů.

Např.: Škodí kouření zdraví?

Otázka, na níž existuje politická shoda.

Např.: Má mít volební právo každý občan od 18 let?

Charakteristika kontroverzních témat ve výuce

Je logické, že učitel si zpočátku pro diskuzi vybere téma snadnější, které pravděpodobně nevyvolá příliš rozdílné názory a nerozdmýchá velké emoce. Je-li ale naším cílem připravit žáky na svět existující mimo školní zdi, pak je nutné se postupně propracovat i k tématům obtížnějším.

Diskuze může samozřejmě probíhat přímo ve třídě, ale tak jako tak bude dobré ji rozšířit o možnost diskutovat online. Pak se jedná o výuku hybridní. Použít lze libovolný nástroj – fórum je součástí všech dostupných školských platforem, vhodný může být i sdílený dokument či nástěnka.

Žáky je ale třeba na účast nejprve připravit. Ta příprava má několik komponent:

  1. Budování vztahu mezi učitelem a žáky.

    Chceme-li, aby žáci sdělovali své názory otevřeně, je nezbytné, aby měli ke svému učiteli důvěru. Jedinou možnou cestou je umožnit jim porozumět jeho osobním postojům. To lze realizovat sdílením životních zkušeností a poodkrýváním způsobu, jak si učitel vytváří vlastní názory. Pozor, učitel nesmí žákům své názory přímo vnucovat, jde o to, aby si je vytvářeli sami. Je to důležité zvláště tehdy, jsou-li převládající názory žáků (či místní komunity) odlišné. Samozřejmě že nemusí odhalit vše. Je třeba hledat rovnováhu – viz Soukromí je pryč, naučme se s tím žít!

  2. Nastavení pravidel pro diskuzi.

    Dá se předpokládat, že nějaká pravidla pro chování off-line i online má dnes již každá škola. Než se pustíte do diskuze o kontroverzních tématech, ujistěte se, že žáci pochopili rozdíl mezi kritikou myšlenky a kritikou osoby, která myšlenku sděluje. Zda jsou žáci připraveni na kritiku svých postojů a nezačnou se, pokud taková situace nastane, nekriticky bránit. A nezapomeňte si připomenout, že existují nepřípustná slova či slovní obraty, které nelze v civilizované diskuzi použít. Je nezbytné nastavené normy dodržovat, to znamená také jejich porušení trestat.

  3. Povýšení schopnosti vyhodnocovat informace.

    Až příliš často se žáci spokojí s nalezením první informace o tématu, o němž se chtějí něco dozvědět. To, vzhledem k tomu, že „Lži se po internetu šíří snadněji než pravda“, je vysloveně špatně. Cesta k vyšší úrovni mediální a digitální gramotnosti vede přes schopnost najít k danému tématu více protichůdných názorů a rozpoznat, který z nich je důvěryhodný a pracuje s ověřenými fakty. Vlastně se jedná o tzv. laterální čtení.

Sort Fact from Fiction Online with Lateral Reading

 

  1. Vnímání zvýšené transakční vzdálenosti online.

    Každý učitel by si měl být vědom toho, že je při online výuce mnohem obtížnější mít přehled, co ten který žák zrovna dělá. Platí to zvláště při výuce asynchronní. Zvýšená míra osobní svobody a sebe-řízeného učení je na místě tehdy, podaří-li se vyvolat zájem žáků o danou problematiku.

V praxi to pak vypadá typicky tak, že žáci dostanou nejprve za úkol se s daným tématem seznámit prostřednictvím nalezených online zdrojů, které mají za úkol vyhodnotit. Pak se rozdělí do skupin (po 3-4), v nichž problematiku (pod dohledem učitele) diskutují. Někdy může být vhodné nastavit předem role, jež jednotliví účastníci diskuze zastávají. Je důležité, aby se neodchylovali od tématu. Aktivita by měla být ukončena individuálním vyhodnocením posunu v chápání problematiky u jednotlivých žáků.

Kurz v závěru vysvětluje, že to, co ve výsledku vznikne není chráněný prostor pro znevýhodněné žáky (např. minority, přistěhovalce apod.). Vznikne neohrožený (brave) prostor, v němž učitel nemůže zaručit, že se tam neobjeví názor, který se někomu nemusí líbit. Jde o to, aby nebyl urážlivý a týkal se věci samotné. Riziko je tedy jistě značné.

V rámci kurzu jsme měli příležitost si prostřednictvím aplikace Teacher Moments vyzkoušet simulaci několika skupinové diskuze žáků na téma Omezování práva na vyjadřování osobních názorů na sociálních sítích. Jde o to, zda, a v jakých případech se takové omezení může vztahovat i na aktivity žáků realizované prostřednictvím vlastních přístrojů mimo školu.

Budu moc rád, dáte-li nám vědět, zda se vám podařilo nějaké takové obtížné téma žákům osvětlit.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám