Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Online kariérové portfolio jako součást školního kurikula
Odborný článek

Online kariérové portfolio jako součást školního kurikula

Anotace

Na kariérové portfolio lze nahlížet jako na celoživotní nástroj pro řízení vlastní kariéry, od školního věku přes rozvoj kariéry v různých pracovních kontextech, změnu práce a další rozvoj a vzdělávání po celý život. V rámci školního kurikula a kariérového vzdělávání je důležité s tímto principem pracovat, řízení vlastní kariéry je dovednost, která se rozvíjí od nejmladšího věku, už při volbě školních aktivit a rozvoje svých zájmů. Součástí práce s portfoliem je pak kariérové plánování, řízení vlastního učení a rozvoje. Ve školním prostředí jde zejména o plánování vlastního učení, které lze vztahovat k vlastním zájmům i kariérovým cílům. Online kariérové portfolio může být jednoduché, flexibilní, zábavné s hravými interaktivními prvky, různorodé dle potřeby učitele a žáka. A mělo by se stát jedním z klíčových užitečných nástrojů pro rozvoj kariérových kompetencí i podpořit digitální dovednosti.

Rozvoj kariérových kompetencí pro měnící se svět práce

Mezi cíli vzdělávání je dle školského zákona i rozvoj dovedností pro „výkon povolání nebo pracovní činnosti“. České kurikulum obsahuje pracovní kompetence, vzdělávací oblast Člověk a svět práce, i další části RVP, které se k těmto obecným cílům vztahují. Silný vztah k těmto cílům mají očekávané výstupy tematického okruhu Svět práce.

V mnoha zahraničních systémech je definován rámec kariérového rozvoje a jsou popsány dovednosti pro řízení vlastní kariéry (CMS – Career Management Skills), které se mají rozvíjet již od nejnižšího věku a po celý život. Pro tyto dovednosti je také někdy užíván pojem kariérové kompetence. Tyto dovednosti bývají spojovány s osobnostním rozvojem, pozitivním sebepojetím, sociálními a komunikačními dovednostmi, učením se učit a plánovat svůj kariérový rozvoj. Zahrnují orientaci ve společnosti a příležitostech v oblasti vzdělávání a práce. Zahrnují dovednosti kariérového jednání a rozhodování – o svém vzdělávání, práci, dovednosti změnit práci, vyvažovat pracovní a rodinný život apod. Vzhledem k aktuálnímu vývoji světa práce, kdy se těžko předpovídá při rychlých změnách jeho budoucnost, jsou tyto dovednosti stále důležitější.

Moderní technologie jako součást změny

Pro orientaci ve světě práce, i využívání příležitostí v oblasti vzdělávání a práce, hrají velkou roli také informační a komunikační technologie. Informace označované často jako LMI (Labour Market Information) jsou v digitalizované podobě všude kolem nás, vzdělávání a práce je součástí informačních databází, sociální sítě poskytují inspiraci k osobnostnímu rozvoji, online vzdělávací i pracovní příležitosti. Online prostředí je čím dál více součástí jakýchkoli forem vzdělávání a práce.

Téměř denně vznikají nové online služby a aplikace, které pomáhají s orientací v kariéře, a rozvíjejí se i online formy kariérového poradenství. V souvislosti s těmito trendy se zlepšují online nástroje, které umožňují si na jednom místě přehledně evidovat své dosavadní zkušenosti, výsledky, získané kompetence, digitalizované potvrzení o kvalifikacích, reference apod. Umožňují také reflektovat vlastní zájmy a cíle a plánovat další rozvoj. Prezentovat a sdílet vybrané informace v elektronické formě s kariérovým poradcem, školou, zaměstnavatelem, spolupracovníky, klienty apod. Tyto nástroje mají různé názvy, podle svého původu a zaměření, a jedním z možných obecných pojmenování pro tyto nástroje je „online kariérové portfolio“.

Kariérové portfolio pro rozvoj kariérových kompetencí žáků

Zahraniční odborníci (např. Ronald Sultana) přímo doporučují použití portfolií jako klíčového nástroje pro rozvoj kariérových kompetencí (CMS) ve školách. Tato portfolia jsou formou sebereflektivního zaznamenávání, systematizování a hodnocení nabytých poznatků v oblastech CMS a jsou součástí kurikula. Práce s portfoliem pomáhá pojmenovávat výsledky naučeného a tvořit je tak měřitelnějšími. Portfolio potom může obsahovat např. tyto složky – osobnostní charakteristiky, zájmy, silné stránky, každodenní dovednosti, školní/pracovní dovednosti, motivační dopis, CV, certifikáty, osvědčení, zpětné vazby a další dokumenty.

Využívání portfolií také otevírá příležitost pro důkladnější reflexi kariérového rozvoje a pro následné rozhovory mezi žákem/klientem a učitelem/poradcem. Výhodou online portfolia je i možnost propojení s širšími informacemi, databázemi a online prostředími ze světa práce a vzdělávání. Výhodou je pro žáky a studenty dostupnost těchto informací, rozvíjí se i digitalizace certifikátů nebo administrace přijímacích zkoušek, výběrových řízení na pracovní pozice apod.

Výzkum provedený v Nizozemí se zabýval použitím portfolií nebo osobních plánů rozvoje pro účely kariérového rozvoje studentů. Tato kvalitativní studie zjistila, že učitelé, kariéroví poradci a studenti tato portfolia považují za užitečná, když se použijí jako doplněk a vodítko šíře zaměřené kariérové diskuse. Pokud nebyla součástí širšího procesu kariérového učení, obecně nebyla považována za užitečná. Ve Francii identifikovali jako příklad dobré praxe rozvoj „e-portfolií“ na univerzitách, tedy nástroj, který umožňuje studentům popsat jejich zkušenosti, identifikovat své dovednosti a prezentovat svůj rozvoj dovedností a integrovat napříč kurikulem to, co je součástí kariérového plánování. 

Kariérové portfolio jako součást kariérového vzdělávání v zahraničí

V zahraničí je běžné ucelené kariérové vzdělávání v kontinuu od nejnižšího věku až po dospělost. Jako příklad lze vzít Nový Zéland, kde existuje i možnost pro každého žáka založit si portfolio, které je založeno na otevřeném systému Mahara. Podobnou platformu používá například Univerzita Karlova a popisuje ji takto: „Portál UMÍM.TO, postavený na aplikaci Mahara s českou lokalizací, je využíván pro bezplatnou práci s e-portfolii. E-portfolio je vaše osobní digitální sbírka výtvorů a informací, které vypovídají o vašem vzdělávání a kariérním růstu. Shrnuje vaše schopnosti, dovednosti a úspěchy, kterých jste dosáhli. Jsou v něm uvedeny i cíle, kterých chcete dosáhnout.“

Kariérové vzdělávání s výsledky učení po celou dobu vzdělávání je na Novém Zélandu rozsáhle strukturováno, příklady okruhů z kurikula: rozvoj sebeuvědomění; objevování příležitostí (kde je např. tematická oblast: „celoživotní vzdělávání jako podpora životních a pracovních cílů“ s výsledky učení např.: žák prokáže ocenění podstaty práce a místa vzdělávání v životě a v práci, žák prokáže porozumění potřebám, které práce naplňuje aj.); rozhodování a jednání (kde je např. tematická oblast „dělat život a kariéru posilující rozhodnutí“ s výsledky učení např.: žák prokáže dovednosti dělat kariérová rozhodnutí, žák praktikuje dovednosti zhodnotit volbu vzdělávací dráhy ve vztahu ke kariérovým možnostem aj.). Podobně australský systém propojuje kariérové vzdělávání s důrazem na kariérové plánování s digitalizovaným kariérovým portfoliem jako významnou součástí kurikula, podobné inspirace je možné hledat i v dalších zemích.

Hašková a M. Vaculík (2016) porovnávali různá pojetí kariérových kompetencí, rozvoje dovedností řízení vlastní kariéry v zahraničí. Uvádějí například tyto aspekty:

  • Sebepoznání a pozitivní sebepojetí zahrnuje povědomí o vlastních znalostech, dovednostech a kompetencích, hodnotách, dosavadních úspěších i představu ideálního budoucího života a současně vytvoření, udržení a komunikaci pozitivního sebepojetí, které umožňuje rozvoj vlastního potenciálu a využívání kariérních příležitostí.
  • Pozitivní interakce s ostatními a networking odkazuje k sebevědomému a efektivnímu jednání s druhými a k vytváření pozitivních vztahů, které jsou důležité pro vlastní kariérovou dráhu, včetně zaměstnavatelů, širších sítí i online prostoru.
  • Reagování na změny a růst v průběhu života včetně udržování rovnováhy mezi osobními, vzdělávacími a pracovními rolemi s cílem dosáhnout well-being (work-life balance).
  • Zapojení a pozitivní přístup k celoživotnímu učení včetně porozumění jeho přínosům.
  • Efektivní zpracovávání kariérových informací, tedy kompetence najít, vyhodnotit a využít informace pro nalezení, vytvoření a/nebo udržení práce.
  • Kariérové rozhodování zahrnuje kompetenci realizovat konstruktivní, optimistická a sebevědomá kariérní rozhodnutí s využitím vlastních předchozích zkušeností.

Právě tyto kompetence je důležité rozvíjet kontinuálně ve škole společně s kompetencemi k učení a dalšími klíčovými kompetencemi, na které mají vazbu. Posílit rozvoj těchto kompetencí může práce s portfoliem s podporou učitele i kariérového poradce.

Kariérové portfolio v celoživotní perspektivě začíná už ve škole

Na kariérové portfolio lze nahlížet jako na celoživotní nástroj pro řízení vlastní kariéry, od školního věku přes rozvoj kariéry v různých pracovních kontextech, změn práce a další rozvoje a vzdělávání po celý život.

Kariérové portfolio v celoživotní perspektivě obsahuje např. krátký životopis a kontaktní informace; prohlášení o své vizi, inspiraci a profesních cílech; detailní popis profesních (popř. jiných) zkušeností, kompetencí, úspěchů; seznam referencí, hodnocení kvality na základě nástrojů na měření profesionálního výkonu; diplomy a certifikáty; seznam aktivit směřujících k profesnímu rozvoji; příklady hmatatelných důkazů z profesní oblasti. (Zdroj: projekt Erasmus+, výstupy http://guidancequality.eu/, Sdružení pro kariérové poradenství a kariérový rozvoj.)

V rámci školního kurikula a kariérového vzdělávání je důležité s tímto principem pracovat, řízení vlastní kariéry je dovednost, která se rozvíjí od nejmladšího věku, už při volbě školních aktivit a rozvoje svých zájmů. Součástí práce s portfoliem je pak kariérové plánování, řízení vlastní učení a rozvoje. Ve školním prostředí jde zejména o plánování vlastního učení, které lze vztahovat k vlastním zájmům i kariérovým cílům. Ve školách se často pracuje s portfoliem žáka, které má různé formy a účely. Zejména evidence výstupů práce žáka, často i sebehodnocení a někdy i plán dalšího rozvoje.

Příklad rozvoje elektronických portfolií v českém kontextu

V projektu MOV (více zde) se v rámci zkvalitňování odborné přípravy žáků na pracovištích věnovali mimo jiné i metodice žákovského portfolia. Zabývali se výhodami a nevýhodami papírové a elektronické podoby. A popisují portfolio jako užitečné pro shromažďování informací o dovednostech žáků získaných v rámci praktického vyučování nebo jako diagnostický a hodnoticí nástroj pro monitorování a zajišťování kvality odborného výcviku / odborné praxe žáků. Cílem portfolia žáka je dle projektu poskytnout informace o kompetencích, které v průběhu vzdělávání získal. Popisují výhody elektronické formy portfolia, že je snadno dostupné z různých elektronických zařízení, soubory lze stahovat, kopírovat, aktualizovat, sdílet apod. Usnadňuje také ukládání objektů či dat, které lze v „papírové“ podobě archivovat jen obtížně nebo to není možné vůbec (např. multimediální materiály nebo takové materiály, které svou podstatou nebo rozměrem nelze do „papírového“ portfolia založit). Pokud je složka umístěná v cloudovém úložišti, je přístupná odkudkoliv a v aktuálním čase.

Zjednodušuje se tak i vzájemná komunikace mezi žákem, učitelem/instruktorem, rodičem i dalšími oprávněnými subjekty nezávisle na jejich časových a organizačních možnostech. Určitý dokument lze nasdílet pouze konkrétní osobě, případně je možné poslat odkaz na dokument více lidem. Prostřednictvím přístupových práv lze povolit, omezit nebo zcela zakázat přístup různým uživatelům k jednotlivým dokumentům (nebo dalším objektům, jako jsou videozáznamy) uloženým v portfoliu. Elektronické portfolio umožňuje uložit stejný dokument či objekt ve více různých portfoliích, která jsou určena odlišným uživatelům (škole, potenciálnímu zaměstnavateli apod.), aniž by bylo nutné stávající portfolio opakovaně přeskládávat do jiných celků. Dokumenty lze snadno dohledat a třídit. Tyto výstupy výstižně ukazují potenciál digitalizovaného portfolia. Podněty z tohoto projektu jsou dále zpracovávány v rámci činností EQAVET jako jedna z aktivit zaměřená na ověření technických řešení a využívání e-portfolií v odborném vzdělávání.

Vztah mezi portfoliem žáka a kariérovým portfoliem

Jana Straková (více zde) strukturovaně popsala, jak vnímá portfolio v kontextu školy. Portfolia jsou podle ní zejména podkladem pro hodnocení žáků, k monitorování práce a pokroku žáka v průběhu výuky, i při rozhodování o jeho další vzdělávací dráze. Je tedy i v jejím pojetí zmíněna kariérová stránka portfolia „rozhodování o další vzdělávací dráze“. Rozlišuje portfolia dle účelu: pro zpětnou vazbu žákovi (formativní hodnocení) a pro zhodnocení školních výsledků nebo studijních předpokladů (sumativní hodnocení). U prvního vidí větší roli žáka, kdy určuje obsah nebo se na něm podílí, druhý pak více určený učitelem nebo externí autoritou. Rozlišuje portfolio „pracovní“ pro poskytování zpětné vazby, „prezentační“ pro posouzení výsledků nebo předpokladů žáka a portfolio „hodnoticí“. Pracovní portfolio vnímá jako každodenní součást výukového procesu, kdy má žákovi umožnit jeho další rozvoj na základě reflexe vlastní práce. Učiteli pak sledovat žákův pokrok, hodnotit jej a dále usměrňovat. Vidí ho jako možný základní nástroj k poskytování a získávání zpětné vazby. Upozorňuje, že „formativní hodnocení však vyžaduje, aby žáci přijali zodpovědnost za své učení, reflektovali svůj vývoj a snažili se zlepšovat své výsledky. To znamená, že učitel musí na žáka přenést část rozhodování týkajícího se výuky a hodnocení.“

Jako příklad obsahu uvádí: vybrané školní práce, domácí úkoly, doklady o hodnocení vlastní i skupinové práce, výstupy z projektů, deníky a záznamy četby, i prostor pro výstupy i mimoškolních aktivit. Zmiňuje i videozáznamy jako možnou součást portfolia, což přímo odkazuje k tomu, že se nelze vyhnout elektronické stránce portfolií při současném rozvoji nových technologií. Hodnoticí portfolio by podle Strakové mělo obsahovat nejen výslednou práci žáka, ale i informaci o tom, jak se tato práce vyvíjela. Na základě takových informací může učitel hodnotit, jak žák o své práci přemýšlí, jak ji plánuje, zdokonaluje. Zmiňuje, že se v něm ukazují žákovy silné a slabé stránky. Reflektivní práce se slabými a silnými stránkami je pak vhodným nástrojem kariérového rozvoje. Učení se sebehodnocení a reflexi vlastní práce je součástí kompetence k učení a kariérových dovedností. Upozorňuje, že „obsahuje i položky, které jsou společné portfoliím všech žáků, a tak umožňují porovnání jejich práce. Protože primárním účelem tohoto portfolia je hodnocení, musí mít učitelé možnost zařadit do něj ty práce, které podle jejich názoru patřičně dokumentují výsledky žáků. Zároveň je ovšem důležité, aby i žáci mohli obsah portfolia ovlivnit.“

Učitel může zařadit veškeré hodnocení žáka a portfolio může poskytovat žákům, učitelům i rodičům informaci o procesu i výsledcích učení. „Tento přístup ponechává učiteli i žákovi kontrolu nad evaluačním procesem, ale zároveň umožňuje porovnání v rámci školy či regionu.“ Z tohoto pojetí u Strakové vyplývá, že portfolio se může stát hlavním nástrojem pro školní hodnocení vůbec, které bude i dostatečně objektivní. Prezentační portfolio definuje jako soubor žákovských prací, jehož účelem je představit to nejlepší, co žák dokázal. „Prezentační portfolia se zpravidla využívají k závěrečnému hodnocení, k certifikaci nebo jako podklad pro přijímací řízení. Ve vzdělávacím systému v České republice se používají například v přijímacích řízeních na umělecké školy.“

Situace využití portfolia pro účely přijímacího řízení na střední školu nebo i na vysokou školu je pak obdobná účelu pracovního pohovoru, žák se učí prezentovat své dovednosti jako součást rozvoje kariérových dovedností.

Pokud se podíváme na práci s portfoliem z pohledu kariérové kompetence, jde především o rozvoj dovednosti monitorovat a evidovat, reflektovat, sebehodnotit a plánovat. Je zde i rozměr posilování odpovědnosti za vlastní rozvoj (učení, i život celkově), prostor pro emoce, vášně, zájmy, a hlavně motivaci pro svůj rozvoj a další práci. Pro pochlubení se vlastními úspěchy, radost z pokroku, uvědomění si vlastního potenciálu i příležitostí. Prostor pro dialog, pro rozhodování, pro vize a sny. Prostor i pro zábavu, tvořivost a hru. Významnou součástí kariérových portfolií je rozvíjení dovednosti plánování, učení i kariéry, řízení vlastního učení je téměř shodným procesem, jako je plánování kariéry během celého života. Žákovské portfolio, jak se objevuje v práci mnoha škol, může mít podobu kariérového portfolia, pokud obsahuje prvky kariérového rozvoje.

Lze si představit kombinovaný přístup k portfoliu zejména za předpokladu, že je portfolio zejména vlastnictvím žáka a on řídí vlastní učení a dále rozhoduje, jak s jakými částmi zachází. Těžko si lze představit takové pojetí portfolia v případě, že by jeho obsah patřil instituci, nebo pokud by sloužilo primárně pro externí hodnocení jednotlivce. Portfolio by nemohlo být nástrojem pro řízení vlastního učení a kariéry, pokud by neplnilo základní cíl přenést odpovědnost za vlastní rozvoj na žáka. Každá informace, která by měla sumativní charakter, určený pro sdílení s dalšími subjekty, by pak musela tvořit specifickou část portfolia, aby byla zachována důvěra žáka k osobní rozvojové práci s portfoliem. „Objektivní hodnocení“ by byla spíše součástí uložených dokumentů pro potřeby vlastní evidence žákem a o přístupu k těmto dokumentům by rozhodoval ve svém životě každý člověk jako s osobními dokumenty, dle svého uvážení. Smyslem portfolia je rozhodně zejména posílit dovednosti řízení učení a kariéry jeho uživatele, a ne rozšíření sběru informací o jednotlivci externími subjekty.

Online portfolio jako specifický nástroj nebo značka na internetu

Některé země podporují pro školy a žáky národní online prostředí, kde mohou žáci digitálně spravovat svoje vzdělávání. V českém prostředí tyto nástroje nejsou národní a nejsou propojené s národními databázemi ani se světem práce. Online nástroje škol slouží žákům spíše jen k základnímu hodnocení a komunikaci se školou (např. elektronická žákovská knížka) a nejsou kariérovým portfoliem. Přesto, že národní systém by byl velkou podporou, nic nebráním školám a žákům využívat volně dostupné nástroje na internetu, žáci si mohou spravovat vlastní prostor na internetu, webovou prezentaci, úložiště digitálních dokumentů, práce, projekty, sebehodnocení, které mohou využít pro další osobní rozvoj, studium a práci. Věřím ale, že často chybí motivace či informace o využitelnosti takového produktu. To zajisté snižuje počet žáků, kteří by něco takového dobrovolně dělali. Správná motivace by dle mého názoru mohla být zapojení práce s online portfoliem do výuky. K tomu by opravdu mohlo přispět systémové uchopení.

Kromě rozvoje mnoha volně dostupných nebo i zpoplatněných online aplikací, které budou v této oblasti přibývat, je možné si online kariérové portfolio vytvořit na internetu nebo na sociálních sítích. Obecně i naše stopa na internetu je svým způsobem naším portfoliím. Vytvoření profilu a stránky na sociálních sítích nebo webové stránky, blogu na internetu může mít charakter online kariérového portfolia. Příkladem dostupného nástroje na internetu je sociální síť LinkedIn, kde lze spravovat svůj profil, dovednosti v interakci s dalšími uživateli se zaměřením na profesní kontakty. Mnoho lidí si vytváří jednoduchý vlastní web o svých dovednostech a svém dosavadním vzdělávání a práci propojený na sociální sítě, jako je Facebook.

Inspirace pro tvorbu žákovského kariérového online portfolia

Při tvorbě je možné jít cestou jednoduchého portfolia formou online složky, kde je možné variabilně volit formáty vložený souborů, upravovat sdílení v online režimu apod. Tyto nástroje nabízí běžně aplikace využívané ve školách i k jiným účelům, případně další dostupné zdarma nebo za nízkou cenu. Využití podobných online nástrojů ve školách posiluje díky nutnosti více využívat online výuky, a stávají se součástí učení. Lze využít i specifické otevřené nástroje (Moodle apod.) využívané pro e-learning, jednoduché webové stránky a jiné. Případně zvolit specifický více připravené aplikace dostupné od neziskových nebo komerčních organizací produkujících vzdělávací materiály, platformy a nástroje.

Příklady nástrojů pro inspiraci k tvorbě kariérových portfolií a pro pochopení různorodosti podob a přístupů:

Europass online portfolio

Příklad aktuálně rozvíjeného nástroje Evropskou komisí je Europass online portfolio, které je online nástrojem pro uživatele, kde mohou popsat své dovednosti, najít zajímavé nabídky práce a vzdělávací příležitosti, mohou administrovat své podklady, pokud se ucházejí o pracovní pozice, vytvořit si životopis a motivační dopis. Vyplní svůj profil, zvolí své dovednosti a zájmy. Dovednosti jsou popsány a mohou vybírat ty, které se jich týkají, mohou také identifikovat své preference, v jaké oblasti by rádi pracovali. Ukládají si vybrané zajímavé nabídky práce a vzdělávání ve svém profilu z široké nabídky databází. Kontrolují v nastavení, jak jsou jejich data užívána. Online portfolio eviduje poslední aktivitu uživatele.

Co umím 

Nástroj vznikl v neziskovém sektoru inspirován zahraničím, je určený pro evidenci dovedností získaných i mimo školu žáky základních a středních škol. Pracuje s termínem „důkaz“, kterým jsou dokumenty, fotografie, video. Uživatel si ze shromážděných důkazů tvoří portfolia, která může po internetu sdílet. Nástroj podporuje sebehodnocení při vkládání důkazů i při následném sestavování portfolií. Pracuje s digitálními odznaky, štítky (tagy) a umožňuje zatřiďování i vyhledávání podle kritérií. Obsahuje diagnostický a plánovací modul.

Salmondo

Tato online služba vznikla jako komerční produkt zaměřený na volbu dalšího vzdělávání a povolání pro žáky škol. Obsahuje testy pro sebepoznání, identifikaci zájmů, silných stránek, motivace nebo hodnot. Nabízí procházet si informace, které obory, studijní směry a profese by žák mohl volit. Nástroj obsahuje i možnost plánování, podporu motivace ke studiu, má tak některé prvky online kariérového portfolia. 

JobCheckIN

Kariérní portál Masarykovy univerzity propojuje studenty a absolventy MU se zaměstnavateli. Studentům a absolventům pomáhá najít relevantní pracovní pozici. V profilu si spravuje student svoje CV a další informace o sobě. Podporuje představení pracovních preferencí, zkušenosti, znalosti a dovednosti. Porovnává preference a dovednosti s vypsanými inzeráty a automaticky doporučuje vhodné pozice a zaměstnavatele.

Online kariérové portfolio jako výuková aktivita a součást kurikula

Tvorba kariérového portfolia by ideálně měla vycházet z konceptu rozvoje dovednosti řízení vlastní kariéry, při sestavování portfolia může vypadat zadání pro žáka například takto:

  • Moje zájmy, co mě baví? (čím mi to dělá radost?)
  • Moje úspěchy, co se mi povedlo? (v čem se mi to povedlo a jak jsem to dokázal?)
  • Moje silné stránky, v čem jsem dobrý? (kde všude je využívám?)
  • Moje dovednosti, co všechno umím? (jak jsem je získal a jak se pozná, že to umím, jakou mám zpětnou vazbu od druhých?)
  • Moje sny, co bych si přál v životě, studiu a práci? (co pro to můžu udělat?)
  • Můj plán, co se chci naučit v životě a k čemu mi to bude, v čem se chci rozvíjet? (jaké dovednosti chci mít?)
  • Moje kroky, jak to udělám? (co udělám jako první, co bude následovat dále?)
  • Moje budoucnost, jak poznám, že už tam jsem? (jaký bude můj život, jak se budu mít, co v něm bude, jaký bude okolní svět?)

Jednotlivé časti online portfolia pak mohou pomoci reflektovat vlastní kariérový rozvoj, plánovat a hodnotit pokrok i v učení i dalších oblastech osobnostně sociálního rozvoje. Podporovat dovednosti prezentace svých dovedností s využitím vybraných částí portfolia. Řídit nejen vlastní učení s krátkodobou motivací, přidat rozměr celoživotní, vize a sny. Vytvořit i prostor pro reflexi svých zájmů a posilování vlastní motivace k rozvoji. Pro uvědomění si vlastních úspěchů, potenciálu a příležitostí. Sdílení jeho vybraných částí s učiteli, rodiči, spolužáky vytváří prostor pro dialog a podporu žáka v jeho rozvoji jeho okolím. Posilovat ho v rozhodování na cestě učením, kariérou a životem. Online kariérové portfolio může být jednoduché, flexibilní, zábavné s hravými interaktivními prvky, různorodé dle potřeby učitele a žáka. Stát se jedním z klíčových užitečných nástrojů pro rozvoj kariérových kompetencí i podpořit digitální dovednosti.

Užitečné zdroje dostupné v českém jazyce v online formě k tématu

Podkladová studie Člověk a svět práce, která nabízí i části k rozvoji kariérového vzdělávání a inspirace ze zdrojů u nás i v zahraničí: 

http://www.nuv.cz/file/3609/

Důkazy k celoživotnímu poradenství jako inspirace ze spolupráce evropských zemí i pro rozvoj kariérového vzdělávání:

http://www.euroguidance.cz/publikace/celozivotni-poradenstvi.pdf

Časopis Kariérové poradenství v teorii a praxi vydávaný slovenskou a českou sítí Euroguidance s příspěvky ke kariérovému vzdělávání:

http://www.euroguidance.cz/publikace/casopis-19-15.pdf

Webová stránka Petry Drahoňovské – záložka ke kariérovému portfoliu:

https://petradrahonovska.wixsite.com/ja-sro/portfolia

Nové služby Europassu, které využívají rozsáhlé možnosti online portfolií:

https://europa.eu/europass/cs/about-europass

Poděkování: Děkuji kolegům za laskavou podporu článku, kterou kritickým přečtením poskytli formou připomínek k textu: Iva Kirovová, Martina Milotová, Petr Pokorný, Lukáš Vlček a další.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích: