Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Lemur aneb Zbytečná cesta ze zajetí
Odborný článek

Lemur aneb Zbytečná cesta ze zajetí

Anotace

Autorka přibližuje jednotlivé fáze vzniku animovaného filmu „Lemur aneb Zbytečná cesta ze zajetí“, jehož inspirací byl 22. duben – svátek Modré planety. Co se lemurovi stalo a proč byla cesta ze zajetí zbytečná, se dozvíte v textu článku a můžete se podívat i na animovaný film, který je součástí lekce.

Úvod

Lekce v rozsahu 4 tříhodinových bloků byla realizována v rámci zájmového kroužku animace (účastní se ho děti ve věku 10 - 14 let), který probíhá pod záštitou Střediska volného času Všenory.
Lektory kroužku jsou studenti ateliéru Filmové a televizní grafiky VŠUP.
Základní technické vybavení: PC, digitální kamera, programy: Monkey Jam, Premiéra

Informace o autorovi
V současné době studuji na Vysoké škole umělecko-průmyslové, ateliér Filmové a televizní grafiky. Zajímám se o možnosti vzájemného propojování výtvarného umění, hudby, poezie a animovaného filmu. Zabývám se rovněž autorskou knihou, experimentálním autorským filmem a videem, grafickými technikami, kresbou a malbou.

1/ Nápad
Inspiroval nás 22. duben - svátek naší Modré planety. Diskutovali jsme společně na téma ekologie a rozhodli jsme se, že každý vytvoří krátký animovaný film.

2/ Rozvíjení námětu, hrdinové příběhu
Pro rozběhnutí diskuse jsme dětem nejdříve položili následující otázky:
Jak lidé poškozují přírodu?
Snaží se ji chránit?
Kde vidíte největší nebezpečí pro přírodu, pro člověka, čeho se vy sami obáváte?

Po samostatné úvaze nad tématem nakonec děti nejvíce zaujaly osudy vzácných a chráněných zvířat držených v zajetí. Od toho se začal odvíjet náš příběh a jeho hrdinové.

3/ Scénář (literární, obrázkový)
V další fázi jsme promýšleli scénář a skicovali hlavní postavy. Dobře postavený scénář je důležitý pro výtvarnou přípravu (figury + pozadí) a pro dobrou orientaci při animování a snímání jednotlivých záběrů pod kamerou. Důležitou rolí lektora je korigovat délku scénáře, a pokud se pracuje ve skupině, pokusit se strukturovat jednotlivé části scénáře tak, aby se mohli všichni rovnocenně zapojit do výtvarné přípravy figur a pozadí.

„Lemur aneb Zbytečná cesta ze zajetí"

obrázek 1 - skica
1. obrázek 1 - skica

Komentář: Nejprve se jednalo o zcela volnou kresbu a první návrhy postavy lemura. Vybranou variantu bylo nejprve nutné překreslit na tvrdý karton a přizpůsobit pro animaci, např. odstřihnout ruce, nohy, podobně jako u všech ostatních postav (lupič, ostatní lemurové, ryby).

obrázek 2 - scénář
2. obrázek 2 - scénář

Komentář: Jednoduchý obrázkový scénář, který udává pořadí záběrů a ve zkratce zachycuje základní herní (animační) akce. Neklade se zde důraz na promýšlení vazby záběrů. To je již úkol pro lektora, aby podle dětmi navrženého scénáře ohlídal dobrou návaznost podle pravidel filmového střihu. Současná generace dětí je velmi ovlivněna televizní a filmovou kulturou a „řeč" filmového střihu je jim proto blízká. Jde však o to, aby dokázaly využít svoji schopnost vnímat filmovou řeč v praxi a převedli ji do jednotlivých kroků animace.

4/ Příběh
Do zoologické zahrady se vplíží zloděj. Mezi nic netušícími zvířaty si vybere lemura, rozbije klec, strčí zvíře do pytle a dává se na útěk. Ujíždí autem. Projíždí rušným velkoměstem a těší se, že lemura výhodně prodá. Nevšimne si, že lemur zatím nepozorovaně vyskočil za jízdy z auta. Ve městě ale zůstat nemůže. Nalodí se na parník, plaví se přes moře a je svědkem ropné havárie, která znečistí moře. Vidí umírat ryby... Nakonec se dostává domů, do pralesa. Moc to zde nepoznává, ubylo stromů. Cestou potkává dřevorubce s těžkou technikou, kteří kácí stromy a odváží je pryč. Neberou ohled na zvířata, ani křik papouška je nemůže zastavit. Nakonec se lemur šťastně shledává se svou rodinou a všichni příbuzní, malí i velcí lemuři jásají. Mohou však opravdu spokojeně žít v takto poničené přírodě?

Komentář: Příběh je originální, nepřevzatý, děti ho vymyslely samy bez zásahu lektora (kromě krácení závěru). Do konečné podoby vykrystalizoval postupně, souběžně s prací na výtvarné přípravě.

5/ Kreslení, malování - příprava na animaci
Protože se celá skupina shodla na hlavním hrdinovi - lemurovi - a všem se zamlouval i navržený začátek příběhu - krádež vzácného lemura ze ZOO, rozhodli jsme se změnit zadání a místo několika dílčích animací realizovat jeden společný projekt. (Je to spíše výjimka než běžná praxe, protože každé dítě chce většinou realizovat svůj individuální nápad. Nicméně velkou výhodou takové skupinové práce je možnost vytvořit časově podstatně delší animovaný celek).

Zvolila jsem techniku „ploškové animace" (nazývané též „papírková"), protože je rychlejší a jednodušší na koordinaci skupiny než kreslená animace. Figury se nakreslí na tvrdší karton a vystříhají se. Části mohou být také trojrozměrné, z modelovací hmoty, textilu, korálků apod. Pozadí se nakreslí zvlášť, plošně. Jeho velikost musí být adekvátní velikosti figur a záběru kamery. Při snímání musí být dobře fixováno, aby nedocházelo k jeho posunu při pohybu s figurami. Figurami a jejich částmi pohybujeme ručně nebo pomocí pinzety, po každé změně pozice snímáme kamerou. Stejně jako u kreslené animace platí, že za jednu sekundu proběhne 25 okének filmového pásu. (Popis je velmi zestručněn, pouze pro představu dané techniky).

Vymysleli jsme několik různých prostředí, kudy lemur putuje: Zoo, New York, moře, deštný prales - každé prostředí zpracoval někdo jiný. Jeden ze skupiny nakreslil „schválený" obrázkový scénář (viz obrázek 2), ostatní si rozebrali přípravu jednotlivých záběrů, kreslení a vystřihování figur, malování pozadí.

Při navrhování figur pro papírkovou animaci je nutné uvažovat nad tím, jakou činnost mají v daném záběru vykonávat. Například, má-li panáček něco zvednout, hýbat rukama nebo nohama, je třeba udělat pohyblivé všechny tyto části. Pro práci s detailem je zase dobré mít od jedné figury alespoň dvě různé velikosti. Mladší děti jsou v tomto ohledu nezkušené, někdy volí příliš složitý postup, např. rozdělí figuru na mnoho pohyblivých částí, přestože to pro danou animaci není třeba, nebo naopak udělají pouze jednolitou kresbu a zcela opomenou přizpůsobit figuru pro animační hru. Pokud je lektor na problémy upozorní a napoví jim, jsou děti schopné pracovat samostatně.

Přípravě jsme věnovali celý první den, tj. dva tříhodinové bloky. Nakreslené a vystříhané části figur a pozadí jsme kompletovali a seřadili podle záběrů až na začátku následující lekce.
(Časový odstup mezi jednotlivými lekcemi byl 14 dnů - 1 měsíc).

6/ Animace (časování, principy pohybu)
Běžně animuje (hýbe s papírky) pouze jeden animátor, v rámci workshopu se ale snažíme zapojit co nejvíce rukou, 2 - 3 děti animují, další snímá. Animace je sama o sobě velmi náročná na trpělivost a pohybovou představivost. Někdy je dobré si daný pohyb vyzkoušet sám na sobě, analyzovat jeho průběh a až potom animovat. Dalším kamenem úrazu je časování nebo-li „timing". Každý, kdo se pustí do animování, musí vědět, že během jedné sekundy proběhne 25 obrázků (fází), pokud snímá „po dvou oknech", minimálně 12 obrázků, ale i to je dost pro malého netrpělivého animátora, který už se těší na promítnutí celého filmu. Zde je nezastupitelná role lektora - „ukočírovat" celý proces, docílit podařené animace, ale zároveň neznechutit děti přehnanými požadavky na pečlivost a neúměrnou délkou. Nejlepší zkušenost je samozřejmě vlastní chyba, např. bleskurychle proběhnuvší animace, ve které nelze postřehnout zamýšlenou akci, hru. Něco lze napravit, zpomalit nebo zrychlit ve střižně, ale bývá to na úkor plynulosti pohybu a zbytečně ztraceného času střihače.

7/ Export a střih
Práce je na lektorovi, děti většinou přihlížely a promýšlely si komentář. Bylo je třeba zabavit jednoduchými úkoly, aby nezlobily, byť na „odventilování" nahromaděného přetlaku ze soustředění měly nárok.

8/ Ozvučení (hudba, mluvené slovo, ruchy)
Nejdříve jsme nahráli mluvený komentář. Děti ho vymýšlí většinou bezprostředně během práce na animaci. Je dobré zapsat si klíčové pasáže a před nahráváním si rozdělit role a udělat hlasovou zkoušku. V případě lemura proběhla živelnější verze - improvizace podle obrazu přímo na mikrofon. Z několika pokusů jsme vybrali ten nejzdařilejší. Potřebné ruchy stahujeme z internetu, pro rušnou ulici v New Yorku jsme pomocí mobilu nahráli o něco méně rušnou ulici v Řevnicích. Celý filmeček jsme nakonec podložili hudbou. (Protože všichni zapomněli přinést nějakou hudební nahrávku z domova, výběr byl dost omezený.)

9/ Název, titulky
Název filmu vznikl jako poslední, když bylo potřeba napsat titulky. Děti vymyslely název „Lemur aneb Zbytečná cesta ze zajetí" - zbytečná proto, že se lemur dostane domů, ke svojí rodině, když už je celý prales kolem vykácený.

Ukázka 1

10/ Výstup
Všechny hotové a podařené filmy se na konci každého pololetí vypálí na DVD a děti si kopie odnáší domů. Kdo má chuť, může vyhotovit vlastní booklet. DVD archivujeme a občas si je zpětně pouštíme během workshopů. Hodí se také jako ukázka práce pro nové zájemce.

Ukázka 2
Ukázka 3
Ukázka 4
Ukázka 5
Ukázka 6

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Pavlína Lörinczová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída

Článek pro obor:

Výtvarná výchova 2. stupeň