Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Rozpoznávání emocí jako nástroj učitele
Odborný článek

Rozpoznávání emocí jako nástroj učitele

31. 8. 2020 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek shrnuje nejnovější posun ve vývoji aplikací využívajících umělou inteligenci schopnou analyzovat emoce lidí, v našem případě žáků.

O rozpoznávání emocí jsme mluvili poprvé v souvislosti s Horizon Reportem před 4 lety (Analýza emocí v Horizon Reportu 2016). Již tehdy jsme si začali představovat, jak by mohly vypadat aplikace této funkce v programech učících malé děti třeba cizí jazyk nebo k čemu by přednášející mohl využít detailní analýzu spokojenosti posluchačů s jeho přednáškou. Za vším samozřejmě stojí umělá inteligence. Ale pozor, ne vždy je třeba zpracovávat obrovská data v podobě videa, v některých případech stačí analyzovat jen zvuk (viz Jak může umělá inteligence učitelům pomoci).

Rozpoznávání emocí se postupně stává běžně dostupnou funkcí různých systémů, např. při analýze bolesti ve zdravotnictví. Brzy bude spolu s identifikací sloužit třeba k předvídání chování lidí vyskytujících se v dosahu městského či letištního kamerového systému. Velmi zajímavé možnosti přináší v rámci analýzy pracovního výkonu zaměstnanců nebo potenciálních schopností uchazečů o práci [1]. A tak nás nemůže překvapit, že začíná být zabudováno i do některých videokonferenčních nástrojů, jako je např. Zoom.

Nové aplikace se objevují i ve školství. Již nejméně 2 roky v Číně vyvíjejí tzv. „chytré oko“ (smart eye) sledující třídu během výuky. Systém, který zkouší např. škola v Hangzhou [2], dokáže sledovat každého žáka a průběžně zaznamenávat, v jakém stavu se nachází. Již nejde jen o rozpoznávání emocí (strach, smutek, radost, překvapení, obavy, hněv), provádí navíc též komplexní sledování chování (psaní, čtení, poslouchání, zvednutí ruky, postavení, telefonování, usnutí). Je zřejmé, že učitel nemá čas detailně studovat data každého jednotlivého žáka. Ta jsou k dispozici rodičům (a samozřejmě též v Číně existujícímu státnímu systému sledování všech občanů – viz Když velký bratr dostane velká data). V budoucnosti budou sloužit pro nastavení funkce umělou inteligencí podporovaného systému personalizovaného řízení výuky. Tak daleko ale zatím ještě nejsme.

Učitel spíše využije systémem generovanou analýzu dat ukazující statistiku celkového stavu třídy – zda mu žáci věnují dostatečnou pozornost nebo se již nudí natolik, že nemá smysl ve výkladu pokračovat. Některé zprávy se zmiňují o tom, jak jsou učitelé s tímto systémem spokojeni. Žáci údajně dávají větší pozor a snižuje se množství kázeňských prohřešků. Není divu, každý si samozřejmě uvědomuje, že je sledován. V Číně je to vlastně již naprostá samozřejmost na každém kroku, protože kamery jsou již téměř na všech veřejných prostranstvích. Zásadní otázkou je, zda takto pojatá výchova skutečně vede k osvojení správného chování.

Výzkum využití aplikací rozpoznávání emocí ve vzdělávání rychle pokračuje. Zabývá se jím třeba nám již známá činská firma Squirrel AI (viz Čínská cesta k umělým učitelům) nebo vědci z Hong Kong University. Ti nedávno představili inovovaný systém vyvinutý pod vedením profesora Huamin Qu [3]. Ukázalo se, že emoční stavy rozpoznávané v běžných životních situacích je třeba pro využití ve výuce poněkud upravit. Například kýžené soustředění žáka na výukovou činnost může být snadno interpretováno jako hněv či smutek. Vývoj proto vede k definování nových, pro vzdělávání typických emočních kategorií. Jedná se o aplikaci hlubokého učení, která sama o sobě není bez rizika možného zkreslení výsledků, jež může být obtížné odhalit [3]. Potíž je v tom, že lidé jsou ochotni nekriticky věřit všemu, co jim stroje předloží.

Vypadá to, že zatím asi nelze analýzu emocí použít v situacích, kdy by její výsledek mohl ovlivnit život sledovaných jedinců. Je otázkou, zda to vůbec někdy bude možné. Takové narušení osobní svobody výrazně ovlivňuje vzdělávací prostředí. Vyvolává snahu žáků bezmyšlenkovitě naplňovat požadavky na ně kladené, tedy chovat se podle normy. To je v přímém rozporu se základní podmínkou pro plnohodnotné vzdělávání, které lze uskutečnit jen v prostředí umožňujícím svobodné vyjádření názorů [3].

Proto je nanejvýš nutné se zabývat etikou nasazení umělé inteligence nejen ve vzdělávání. Prozatím bude asi jedinou možností v rámci řízení vzdělávacího procesu kombinovat rozhodování strojů s lidským.

Smart classroom uses cameras and technology to monitor pupils – Daily Mail

Literatura a použité zdroje

[1] – KHAN, Stephen. AI can now read emotions – should it?. 2020. [cit. 2020-8-12]. Dostupný z WWW: [https://theconversation.com/ai-can-now-read-emotions-should-it-128988].
[2] – JUNG, Chauncey. Big Teacher Is Watching You! Hangzhou High School Introduces Facial Recognition to Monitor Classroom Behavior. 2018. [cit. 2020-8-12]. Dostupný z WWW: [https://www.whatsonweibo.com/big-teacher-is-watching-you-hangzhou-high-school-introduces-facial-recognition-to-monitor-classroom-behavior/].
[3] – WALTZ, Emily. Are Your Students Bored? This AI Could Tell You. 2020. [cit. 2020-8-12]. Dostupný z WWW: [https://spectrum.ieee.org/the-human-os/biomedical/devices/ai-tracks-emotions-in-the-classroom].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.