Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Produktivní prostředí podle H. Marshall

Ikona informativni

Produktivní prostředí podle H. Marshall

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: Příspěvek poodhaluje, jak metodiku převráceného učení aplikuje ve svých kurzech profesorka H. Marshall z Long Island University ve státě New York.
Klíčová slova: Helaine Marshall, převrácené učení 3.0, převrácená třída, blended learning, online výuka, MALP, produktivní prostředí, Fertile Spaces

Minule jsme si ukázali, že se model převrácené třídy stává plošně aplikovaným. K pochopení, jak by měl být ve výuce použit, může přispět vedoucí katedry výuky jazyků profesorka Helaine W. MarshallLong Island University (stát New York), kterou jsem potkal na pravidelně každý rok se opakující Learning Revolution konferenci organizované Stevem Hargadonem. Přestože je paní profesorka orientovaná vysloveně neinformaticky, je pro nás porozumění jejímu produktivnímu prostředí (Fertile Spaces) velmi obohacující.

Helaine se pohybuje v prostředí, v němž se větší množství znevýhodněných dětí (často z rodin přistěhovalců) snaží studovat, ale jejich studijní předpoklady jsou ztížené. A pro toto prostředí připravuje studenty učitelství, kteří často pocházejí ze stejných podmínek. To je nejspíše důvod, proč se kromě výuky jazyka (typicky angličtiny jako druhého jazyka) zabývá též kulturními souvislostmi. Právě snaha o vzájemné porozumění mezi příslušníky různých kultur ji již před zavedením pojmu „převrácená třída“ přivedla k potřebě transformovat výuku. Tak vznikla vědecky podložená metodika Mutually Adaptive Learning Paradigm (MALP je dokonce registrovanou značkou).

Cílem metodiky MALP je integrovat žáky přicházející z různých kulturních prostředí (s různým vztahem ke vzdělání) a motivovat je k převzetí odpovědnosti za vlastní poznávání. Má tři komponenty – podmínky, procesy, aktivity [1]:

  • Podmínky: snaha o vytvoření prostředí vzájemné propojenosti (nejen žáků mezi sebou, ale též spojení s učitelem jako člověkem, a to včetně mimoškolních aktivit) a zavedení okamžité relevance do výuky (přizpůsobení dosavadním zkušenostem žáků).

  • Procesy: mnoho znevýhodněných žáků preferuje ústní projev před písemným a skupinovou práci před individuální, takže je dobré tyto odlišné přístupy vhodným způsobem kombinovat.

  • Aktivity: je třeba vzít v úvahu nízkou schopnost žáků přijmout tradiční akademické myšlení, takže musí vycházet z jejich informálního prostředí a přinášet jim blízká témata.

Když se někdy kolem roku 2012 [2] Helaine seznámila s metodikou převrácené třídy, hned pochopila, že je velmi dobře použitelná v kombinaci s jejím adaptivním (MALP) prostředím. Nějaký čas jí trvalo, než dospěla k poznání, že převrácení výukových aktivit nelze brát doslovně, tj. jaký je rozdíl mezi původní převrácenou třídou (1.0) a učením (3.0). Vzápětí se rozhodla spojit metodiku MALP s převráceným učením dohromady a použít výsledek ve svých kurzech. Učí dokonce i čistě online s metodikou na převráceném učení založenou. Nazývá ji synchronním online převráceným přístupem (Synchronous Online Flipped Learning Approach). Pozor, v podání Helaine takový kurz stoprocentně synchronní ve skutečnosti není. Vždy zadává nějakou asynchronní činnost před, během i po online setkávání s žáky (dotazníky, čtení odborných textů, vlastní tvorba).

Ať už online či kombinovaně, cílem je vždy vytvořit produktivní prostředí, které by mělo mít tyto znaky (4E) [3]:

  • Rovné příležitosti (Equity): Prostředí musí zohledňovat podmínky, v nichž se žáci nacházejí. V praxi je na počátku možnost pomalejšího žáka studovat doporučený materiál (videotutoriál) mnohem déle, ale to nestačí. Znevýhodnění žáci potřebují jiný přístup a vyšší míru podpory ze strany učitele.

  • Zapojení (Engagement): Žáci se zapojují mnohem více, když mohou ovlivňovat, co se učí, když mohou rozhodnout, co s výukovým materiálem udělají (kolikrát si tutoriál pustí), co vytvoří. Při práci online jsou vždy mnohem více autonomní.

  • Obohacení (Enrichment): Nestačí jen nastudovat předložený materiál. Výuku je třeba ozvláštnit nejlépe přímou komunikací účastníků. Helaine vede studenty učitelství k tomu, aby sami tvořili videotutoriály vysvětlující spolužákům, co se již naučili.

  • Posilování (Empowerment): Podaří-li se vytvořit skutečně produktivní prostředí, automaticky dochází k posilování všech účastníků (včetně učitele). Žáci musí mít pocit, že nejde jen o známku na vysvědčení.

V pozadí převráceného učení musíme vždy vnímat existenci Bloomovy taxonomie kognitivních cílů. Dosažení těch nejnižších příček může být žákem dosaženo online samostatně, ty vyšší vyžadují mnohem bližší kontakt se vzdělávacím prostředím a s učitelem (vychovatelem). Mistr učitel (jako Helaine) se k nim dokáže do určité míry přiblížit i online, ale je to zatraceně náročné, zvláště tehdy, chce-li v duchu personalizace přizpůsobit prostředí tak, aby každý dosáhl svých maximálních možností.

Produktivní prostředí poznáte na první pohled podle existence angažované kooperující komunity, v níž učitel vše neřídí, jen podněcuje a o všem ví.

Online Learning – Beyond the Buzz Transforming Instruction with the Flipped Approach

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Převrácené učení 3.0.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - DECAPUA , Andrea; MARSHALL, Helaine W. Reframing the Conversation About Students With Limited or Interrupted Formal Education: From Achievement Gap to Cultural Dissonance. 2015. [cit. 2020-4-20]. Dostupný z WWW: [https://www.researchgate.net/publication/285773917].  
[2] - MARSHALL, Helaine W. The Synchronous Online Flipped Learning Approach,. 2017. [cit. 2020-4-20]. Dostupný z WWW: [https://community.flglobal.org/the-synchronous-onl...].  
[3] - Professor Shares 3 Big Benefits Of Video Learning. 2019. [cit. 2020-4-20]. Dostupný z WWW: [https://screencast-o-matic.com/blog/video-learning...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 11. 05. 2020
Zobrazeno: 675krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Produktivní prostředí podle H. Marshall. Metodický portál: Články [online]. 11. 05. 2020, [cit. 2020-07-08]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/22482/PRODUKTIVNI-PROSTREDI-PODLE-H MARSHALL.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.