Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Jaké místo mají digitální technologie v primárním vzdělávání?
Odborný článek

Jaké místo mají digitální technologie v primárním vzdělávání?

19. 3. 2020 Základní vzdělávání
Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.
Spoluautor
Mgr. Martina Štikarovská

Anotace

Text je zamyšlením nad smyslem a významem zapojení digitálních technologií do výuky na 1. stupni základní školy. Nastíněny jsou příležitosti, které s sebou charakter primárního vzdělávání pro rozvoj digitální gramotnosti žáků přináší. Na konkrétních situacích ze školní praxe ukazuje, jaký vliv může mít využití digitálních technologií např. na rozvoj žáků v rovině psychosociálních dovedností. Článek je úvodním textem z kolekce, která se bude věnovat problematice využívání digitálních technologií v primárním vzdělávání. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).

Když si položíme otázku: „Jaké místo mají digitální technologie v primárním vzdělávání?“, musíme si nejprve uvědomit, že mluvíme o období pěti let, během kterých u dítěte dochází k velkým změnám, např. od adaptace dítěte na školu přes postupné oslabování závislosti na autoritách k utváření vlastní identity; od mechanické paměti k paměti logické; od myšlení na úrovni konkrétních logických operací vycházejících z jeho zkušenosti po myšlení abstraktní; od naivního realismu (dítě věří všemu, co mu řeknete) po realismus kritický. O období, které se vyznačuje tvorbou prvotního uceleného náhledu na svět, zapojením dítěte do sociální skupiny a otevíráním jeho individuálních předpokladů.

Digitální technologie jsou v mnoha rodinách součástí života dětí, často již v období, kdy vstupují do 1. třídy. Svá vlastní zařízení dostávají obvykle ve 3. ročníku základní školy. Děti dokáží s technologiemi snadno zacházet, umí je ovládat, instalovat různé aplikace, umí fotografovat či nahrávat videa. Používají technologie k činnostem, které již dělají „offline“: hrají hry, sledují videa, hledají informace do školy nebo vztažené k jejich koníčkům, společně s rodiči online nakupují. V digitálním světě se sice začínají orientovat, ale mohou se dostat do situací, které s ohledem na kognitivní vývoj nezvládnou, např. nedokáží dobře rozlišovat obsahy na internetu, hůře rozlišují mezi skutečným a neskutečným.

Smysluplné zapojení digitálních technologií do výuky a běžného života třídy je proto v primárním vzdělávání nutné. Jejich využití má vliv na rozvoj žáků ve více rovinách: v rovině psychosociálních dovedností (vstup do školy, postavení a vztahy v sociální skupině, vztah žák–učitel, motivace k výkonu, soustředění, dodržování pravidel, apod.), v rovině psychomotorických dovedností (psaní a přesouvání objektů na interaktivní tabuli, ovládání dotykového displeje a dalších zařízení pomocí gest apod.) a v rovině kognitivních dovedností (vyhledávání a posuzování informací, práce s informacemi, prohlubování osvojeného učiva, plánování svého vlastního učení a využívání vhodných online zdrojů ke svému vlastnímu postupu apod.).

Pozitivní vliv na proměnu psychosociálních dovedností při zapojení digitálních technologií do výuky dokumentujeme na dvou příbězích z praxe:

Posun k lepšímu v oblasti psychosociálních dovedností dokládá jeden můj žák, který byl spíše vyčleňován z kolektivu. Během hodin, kdy jsme pracovali v hnízdech a s technologiemi zároveň, sklízel docela úspěch – jednak to s technikou uměl, ale na druhou stranu byl skupinou obohacen i on – látku, které nerozuměl, mu děti ve skupince vysvětlily „jejich“ (nedospěláckou) řečí. Navíc se vždycky v tomto systému zapojoval, i když ve své podstatě to byl žák introvert v hodině spíše neviditelný‘.“

Další příklad z praxe ukazuje, že technologie dokáží pozitivně ovlivnit i vztah učitel–žák:
„Ve třetím ročníku 1. stupně se mi přihodilo, že má práce inspirovala jednoho žáčka k tomu, aby si sám prostudoval některé webové stránky k přípravě interaktivních kvízů. Potom se nám často stávalo, že docházel s přípravou do hodiny také on, což bylo velmi příjemné překvapení. Díky tomu si upevnil svou sociální pozici v kolektivu, každý ho obdivoval a děti se vyloženě těšily na jeho kvízy zaměřené na probírané učivo. Tento žák si nikdy nedovolil udělat ve svém kvízu nějaký vtípek, nebo svou práci (ale i učivo) zesměšnit. Byl to v podstatě malý učitel“, jeho práce byla podobná té mojí. Při skupinové práci jsem měla pocit, že se stávám spíš koučem a bylo skvělé sledovat, jak to některým dětem vyhovuje a v tomto stylu práce úplně rozkvétají. Během 3. ročníku jsem si malých pomocníků vychovala několik.“

Charakter vzdělávání na 1. stupni, kdy je ve třídě obvykle jeden vyučující v průběhu celého dne, spolu s pravidelným využívaním technologií ve výuce nabízí příležitosti, ve kterých učitel nenásilně ukazuje přínos technologií a zároveň může upozornit na nebezpečí, které s sebou jejich používání přináší. Žáci se např. mohou přirozeně dozvídat o zásadách bezpečnosti a etice ve virtuálním prostoru nebo hygienických zásadách při práci s technologiemi.

Příležitosti pro rozvoj digitální gramotnosti, které s sebou využívání digitálních technologií přináší:

Činnost

Rozvíjení digitální gramotnosti

vytváření společných pravidel chování ve třídě včetně pravidel při práci s PC, tabletem, interaktivní tabulí, mobilním telefonem apod.

osobní bezpečí a bezpečnost (v digitálním světě) – dodržování pravidel slušného chování a šetrného zacházení s technologiemi

práce s výukovým programem

využívání konkrétní aplikace při učení, ovládání technologie, využívání piktogramů/symbolů, dodržování pravidel práce s digitálními technologiemi

relaxační chvilka zařazená po dokončení práce s technologiemi

ochrana zdraví – dodržování správných hygienických návyků, držení těla

příprava pracovního místa např. pro práci s tabletem

vhodné zacházení s digitálními technologiemi

vymezení času pro práci s technologiemi

ochrana zdraví – dodržování správných hygienických návyků

skupinová diskuse nebo řešení problému

sdílení a spolupráce – rozdělení práce mezi jednotlivé členy skupiny, vrstevnické učení

vyhledávání informací, třídění a zaznamenávání informací

tvorba nového digitálního obsahu – jednoduché texty, tabulky, obrázky

získávání dat, informací  a obsahu  z digitálních zdrojů – získávání informací na různá témata 

posuzování informací z různých textů

získávání dat, informací  a obsahu  z digitálních zdrojů – ověření informací v jiných zdrojích

prezentování výsledků práce jednotlivce nebo skupiny

vhodně zvolený formát sdělení – zachycení skutečností a vyjádření vlastních představ i prostřednictvím digitálních technologií

využívání obrázků, videí při zpracování tématu, projektu apod.

etika v digitálním prostředí – autorská práva, odlišení vlastního a cizího obsahu

psaní textů

tvorba nového digitálního obsahu – jednoduché texty


Nelze zastírat, že některé činnosti s technologiemi kladou na žáky vyšší nároky, např. musí pochopit rozdíl mezi psaním do sešitu (uvolnění a odlehčení ruky) a psaním na interaktivní tabuli (po celou dobu psaní stejný tlak na pero). V průběhu primárního vzdělávání se rozsah a možnosti využití technologií ve výuce proměňují, tak jak se zvyšují dovednosti žáků i jejich povědomí o využívání technologií mimo školu. V počátečním období se žáci učí technologie ovládat, později je využívají k vyhledávání informací, tvorbě prezentací, k psaní textů, k pořizování a úpravě fotografií a videí, ke komunikaci s kamarády nebo s rodinou. Důležité také je, aby znali doporučené zdroje např. interaktivních her pro svou domácí přípravu.

Učitel by měl technologie zapojovat do výuky pravidelně, a to z toho důvodu, že vývoj jde dopředu takovým tempem, že dnes si ani nedokážeme představit, s jakými stroji (roboty apod.) budou naši žáci pracovat ve svých budoucích zaměstnáních nebo v osobním životě. Proto je třeba ve škole pracovat s tím, co je aktuální, ať už jsou to tablety, chytré telefony, ploché displeje, chytré stoly, interaktivní tabule, roboti nebo robotické stavebnice, všude tam, kde to vhodně a smysluplně napomáhá k dosažení stanovených vzdělávacích cílů.

Citace a použitá literatura:

KONTRÍKOVÁ, Věra, ČERNÍKOVÁ, Martina a David ŠMAHEL. 2015. Byl jednou jeden tablet: Děti (0–8) a digitální technologie. Národní report – Česká republika. Brno: Masarykova Univerzita, Fakulta sociálních studií. [online]. Dostupné z: https://webcentrum.muni.cz/media/3081365/0-8__national_report_final_cz.pdf [cit. 2020-01-22].

MANĚNOVÁ, Martina. 2012. Vliv ICT na práci učitele 1. stupně základní školy. ExtraSYSTEM Praha. ISBN 978-80-87570-09-8. [Elektronická kopie monografie online]. Dostupné z: http://www.extrasystem.com/9788087570098.pdf [cit. 2020-01-22].

MANĚNOVÁ, Martina a Lukáš Círus. 2016. Dotykové technologie na prvním stupni základní školy. Media4u Magazine 2/2016, s. 66–69. [online]. Dostupné z: http://www.media4u.cz/ [cit. 2020-01-22].

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
PhDr. Hana Havlínová Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Digitální gramotnost