Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Aktivity a tipy do výuky o buňce

Aktivity a tipy do výuky o buňce

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Lenka Benediktová
Spoluautor: Mgr. Petra Vágnerová , prof. RNDr. Michal Mergl, CSc.

1. Brainstorming o buňce

Nejdříve se můžeme žáků zeptat, zda už slyšeli pojem buňka, pokud ano, napíšeme slovo BUŇKA na tabuli a necháme žáky říkat pojmy nebo informace, které se jim s buňkou pojí. Když už je nic nenapadá, vytvoříme v pojmech systém pomocí barevných kříd. Stejnou barvou podtrhujeme pojmy, které spolu souvisí. Zároveň vyznačované vztahy vysvětlujeme. Přitom stále komunikujeme se žáky, kteří nám mohou napovídat.

Tímto způsobem můžeme zjistit, jakou mají žáci představu o buňce. Pokud už na začátku vidíme, že žádnou nebo jen velmi malou, můžeme aktivitu ukončit a zařadíme další, která žáky s buňkou více seznámí. Tuto aktivitu můžeme použít i na opakování tématu a vztahy mezi pojmy již mohou vyznačovat žáci sami.

Výsledek bude podobný jako u aktivit s pojmovou mapou, jen napsaný na tabuli.

2. Rozhovor o buňce

Rozhovor o buňce můžeme použít místo brainstormingu k tomu, abychom zjistili, jak si žáci buňku představují a co o ní již slyšeli. Tyto informace nám pomohou připravit následující výuku tak, aby vycházela vstříc žákovským představám a efektivně je uváděla na pravou míru.

Otázky do rozhovoru:

Slyšeli jste někdy pojem BUŇKA? Co to je?

Jak si buňku představujete?

Jaký má tvar?

Kde ve vašem těle byste buňky našli?

Může existovat jedna buňka samostatně?

Jak buňky vznikají?

Rozhovor by měl vést k vyjasnění základních faktů o buňce: Na existenci buněk stojí fungování všech živých organismů, jsou tedy základním pilířem života. I když buňky mohou vypadat různě, mají mnoho společných vlastností. Jsou to prostorové útvary. V našem těle je najdeme všude – vytvářejí všechny tkáně a orgány. Existují jednobuněčné organismy, jejichž tělo tvoří 1 buňka, a mnohobuněčné organismy tvořené velkým počtem různě specializovaných buněk. Všechny buňky vznikají dělením již existujících buněk.

Tyto základní vlastnosti buněk jsou shrnuty v buněčné teorii.

 Pojmová mapa

Pojmová mapa je název metody, který může mít dva významy:

  1. Pojmová mapa, kdy žáci pracují s asociacemi a vypracovávají grafické znázornění této mapy. Této mapě můžeme také říkat myšlenková asociační mapa.
  2. Pojmová mapa, kdy žáci pracují ve skupinách s literárními prameny (učebnice, encyklopedie) a vypracovávají si mapu pojmů s jejich vztahy na základě nalezených informací.

V obou případech začínají žáci od terčového slova (BUŇKA) a k němu připojují další pojmy a znázorňují vztahy spojujícími čarami, šipkami. Mohou používat také barevné rozlišení a různé symboly.

Pomůcky: čisté papíry velikosti alespoň A4, tužky, propisky, barevné pastelky či fixy.

Uspořádání: ve skupinách.

Zadání pro žáky:

1. Myšlenková asociační mapa

Zvolte si ve skupině jednoho zapisovatele. Úkolem zapisovatele je zapisovat pojmy a vztahy mezi nimi, které ho napadají, nebo které mu říkají ostatní ve skupině. Prvním slovem, které je třeba napsat doprostřed papíru, je slovo BUŇKA. K němu připojujte další pojmy, které vás napadnou. Můžete používat různé barvy a druhy čar (plnou, čárkovanou, tečkovanou, vlnovku...).

2. Pojmová mapa

Zvolte si ve skupině jednoho zapisovatele. Úkolem zapisovatele je zapisovat pojmy a vztahy mezi nimi. Jako zdroj informací použijte učebnici, ale doplnit můžete i pojmy, které znáte, ale v učebnici nejsou. Prvním slovem, které je třeba napsat doprostřed papíru, je slovo BUŇKA. K němu připojujte další pojmy, které najdete v textu učebnice a na obrázcích. Můžete používat různé barvy a druhy čar (plnou, čárkovanou, tečkovanou, vlnovku...).

Autor díla: Lenka Benediktová

Ukázka pojmové mapy. Při dostatku času bude ještě propracovanější. Žáci by měli také vysvětlit, jak spolu jednotlivé pojmy souvisí, jaký je mezi nimi vztah. Tuto aktivitu je možné použít na úvod nebo i jako opakování.

4. Hra: Stavíme buňku

Pomůcky: čtvrtka A4 s namalovaným oválem, sada kartiček s obrázky organel (jádro, ribozom, chloroplast, mitochondrie, Golgiho komplex, endoplazmatické retikulum, vakuola, buněčná stěna), nebo jejich názvy (cytoplazmatická membrána, jádro, ribozom, chloroplast, mitochondrie, Golgiho komplex, endoplazmatické retikulum, vakuola, buněčná stěna). Organely necháváme na uvážení, zda o nich žákům budete chtít říci a budete chtít, aby je znali.

Motivace: Vznik buňky je dodnes opředen tajemstvím. Nikdo neví, kdy přesně první buňka vznikla a jak vypadala. Myslíme si ale, že nejvíce připomínala dnešní baktérie, a měla tedy velice jednoduchou stavbu. Dodnes také neumíme buňku vytvořit. Buňky totiž nevznikají z neživého materiálu, ale vždy jen dělením již existujících buněk. My si ale dnes zahrajeme hru, kdy budeme tvořit buňky.

Žáci ve skupinkách sestavují dle zadání: buňku bakterií (prokaryotní), buňku rostlin, buňku živočichů a buňku hub (eukaryotní typy).

Varianty:

  • žáci ve skupinkách vždy sestavují stejný typ a závodí, kdo bude rychlejší;

  • každá skupinka má svůj typ (který se ale bude opakovat, určitě bude více než 3 skupiny), který sestavuje;

  • skupinka sestaví buňku a dává hádat druhé skupině, který typ sestavila.

Soubory s buňkami, obrázky a pojmy jsou vloženy pod článkem.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
pdf12 kBTypy buněk
pdf301 kBTvary buněk
pdf145 kBOrganely
pdf145 kBOrganely
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám