Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > 4 + 1 tip do hodin slohu a literatury

4 + 1 tip do hodin slohu a literatury

Obrázek nebo fotografie podpoří fantazii

To samozřejmě vědí moc dobře autoři učebnic. Ale co když učebnice není zrovna inspirativní? Zkuste přinést nějaký časopis a vystřihnout zajímavé fotografie, na kterých se „něco děje“. Popovídejte si o tom, co na fotografiích vidíte (viz Mluvní cvičení níže). Podpořte žáky, aby co nejvíce zapojili fantazii. Vyzvěte je ke kladení lehkých (co, kdo, jak, kde, kolik) i těžkých (proč, jak se cítí, na co myslí, odkud, kam, co bylo předtím, co bude potom) otázek. Žáci budou mít pak dostatek zdrojů k vlastní písemné tvorbě – popisu, vypravování aj.

Noviny/časopis

Hra na novináře / vydavatele novin je stará, ale stále výborně funguje. Můžete využít v různých formách:

  • nasnadě je procvičení slohových útvarů zpráva, oznámení;
  • výborně můžete využít při popisu – nejlépe funguje tvorba speciálního vydání s názvem Hledá se...

Nezapomeňte pak noviny/časopis vytvořit – nalepením na balicí papír nebo velké čtvrtky, naskenováním a vytvořením elektronické verze apod.

Tvorba ze zvolených slov aneb Kartičky poprvé

Obyčejné vypravování dostane úplně nový náboj, když připojíte netradiční podmínky. Můžete zadat 3–5 slov, která se musí ve vyprávění objevit (a neměla by souviset s tématem).

Zkušení učitelé doporučují vytvořit si zásobník slov na kartičkách. Žák si pak z každé kategorie kartiček vylosuje jednu (takže nakonec drží v ruce 3 kartičky). Doporučované kategorie:

  1. prostředí (odpovídá na otázku Kde?);
  2. čas nebo další okolnosti (odpovídá na otázku Kdy? nebo Jak?);
  3. typ příběhu (pohádka, dobrodružný příběh aj).

Autorka L. Kovaříková[1] v článku Losovací kartičky pro psaní příběhů šla v tvorbě kartiček ještě dál a vytvořila skvělou českou variantu těchto podrobných kartiček s využitím zase o něco jiného zdroje. I proto přidala ještě další „podmínky“, které rozšiřují možnosti o jednu kartičku navíc (žák dostane tedy 4 kartičky) a navíc se zaměřila na zajímavá témata pro 2. stupeň ZŠ (sci-fi a fantazy).

Stáhněte si tedy startéry pro tvorbu příběhů z jejího webu a nechte fantazii plynout.

Ve spojení s popisem obrázku mám se zadáváním různých slov velmi dobré zkušenosti při mluvních cvičeních na 1. stupni ZŠ…

Varianta: Mluvní cvičení

Žák dostal obrázek (většinou se jednalo o natrhané stránky z omalovánek) a ostatní žáci zvolili 3 slova, která se musela v popisu/vypravování objevit. Náročnost jsme zvyšovali třeba i tím, že jsme měnili slohový útvar.

Zkuste vytvořit zprávu se slovy popelnice, dveře a vlak, když máte před sebou obrázek makové panenky a motýla Emanuela.

První věta příběhu aneb Kartičky podruhé

Prolistujte různé knihy a vypište si první věty na kartičky. Žák si pak vylosuje kartičku a může povídat.

PEPOUŠovo vlnobití inspiruje na téma výuky českého jazyka, slohu a literatury

Pojďme se na závěr podívat do historie (do roku 2011), kdy jsme se skupinou aktivních učitelů „provozovali“ tzv. PEPOUŠova vlnobití[2] (podrobnosti k této aktivitě v článku PEPOUŠovo vlnobití aneb od šplouchání v tůňce po oceán). Na konci prvního pololetí jsme se zamýšleli, co bychom mohli v tom druhém dělat lépe, jinak, nebo prostě co bychom mohli dělat, co jsme ještě nedělali. Některé tipy jsou zajímavé i po osmi letech:

  1. Ve druhém pololetí jsou žáci na 1. stupni už zručnější, základy slohu mají za sebou (4.–5. třída) a je možné s nimi zkusit něco náročnějšího – napsat povídku, příběh, pokusit se to pak „svázat“ do knihy. Nicméně knihu pohádek jsme zvládli připravit s dětmi i na konci 2. třídy!
  2. Sedmáci chtějí dělat časopis. Kdysi jsme už zkoušeli dělat školní časopis, vyšlo pár čísel. Nicméně, proč tomu nedat znovu šanci, že? Co to třeba rovnou propojit s počítači – vytvořit web, blog?
  3. Pokouším se zavést na 2. stupni opět dílnu čtení. Mám zkušenosti s dílnou, kde žáci pouze čtou a zapisují. V jiné variantě čtenářské dílny moc času na čtení paradoxně nezbývá (15 minut), protože člověk musí diskutovat s celou třídou o nějakém tématu, pak čtou, losují dvojice (přesun do dvojic), probíhá diskuse ve dvojicích, pak probíhá losování těch žáků, kteří mají popsat to, o čem mluvil soused. Ale jinak, když jsem je nechávala jen číst, nebo číst a zapisovat, ohlasy byly nadmíru kladné.
  4. Máte čtenářský strom? Chci po Vánocích udělat nástěnku o knížkách – anketu, co kdo dostal na Vánoce za knížku, co čtou apod., tak vymýšlím formu.
    My jsme měli čtenářskou poličku – velký balicí papír s poličkami pro každé dítě jednu. Když přečetlo knihu, vzalo si nastřižený barevný papír, napsalo tam autora a název knihy a lepilo do své poličky. Vznikala tak papírová knihovna – proužky měly být jako hřbety knihy.
    U nás mají kolegyně na chodbě police a v nich „knížky“ od žáků. Tvrdá A4 přehnutá, malovaná obálka a uvnitř napsaný obsah knihy. Už to dělají léta.

Zdroje a odkazy

[1] KOVAŘÍKOVÁ, Ludmila. Losovací kartičky pro psaní příběhů. Vyucovani.estranky.cz/ [online]. 2013 [cit. 2019-11-06]. Dostupné z: https://vyucovani.estranky.cz/clanky/ke-stazeni/pro-ucitele/losovaci-karticky-pro-psani-pribehu.html.

[2] 12. PEPOUŠovo vlnobití II.: Dobré rady do II. pololetí – co se mi v mém předmětu osvědčilo a co ne. PEPOUŠův nápadník aneb Co by nemělo zmizet v propadlišti internetu [online]. 2011 [cit. 2019-11-06]. Dostupné z: https://inapadnik.blogspot.com/2011/12/12-pepousovo-vlnobiti-ii-nastane-19-12.html.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám