Odborný článek

Zygmunt Mysłakowski

8. 4. 2020 Základní vzdělávání
Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Anotace

V tomto článku bych chtěla české pedagogické veřejnosti představit významnou osobnost polské pedagogiky 20. století Zygmunta Mysłakowského.

1. Životopis

1.1 Dětství a mládí

Zygmunt Karol Mysłakowski se narodil 4. srpna roku 1890, v malém městě nazývaném Nové Město, ležícím v okrese Płońsk. Již od mládí vyrůstal v prostředí, které jej silně formovalo směrem k dráze pedagoga, neboť otec Zygmunta, Marian, byl učitelem a ředitelem na obecné škole. Jeho rodina patřila k nepříliš zámožné šlechtě, jejíž hlavním sídlem byla vesnice Mysłakowo Szlacheckie.

V roce 1897 se Zygmunt s celou rodinou stěhuje do Varšavy. Zde jeho otec zakládá soukromou školu s internátem. Zygmunt ve Varšavě začíná roku 1901 svá středoškolská studia, a to v prvním ročníku III. Státního gymnázia. Jako veliký patriot, ostatně v takovém prostředí byl vychován, se účastní školní demonstrace hlásící patriotické zájmy. Proto se jeho další studia již musí odehrávat pouze na škole soukromé, neboť zůstane vyloučen ze všech státních škol. Školou, na které dále tráví svá středoškolská léta a dokončí středoškolské vzdělání, je Filozofické gymnázium Wojciecha Górskiego. Po úspěšném složení maturity na tomto gymnáziu si uvědomuje, že chce studovat dále, a uvědomuje si také, že maturita na soukromém gymnáziu by mu mohla ztížit situaci, pokud jde o jeho další vysokoškolská studia, proto se rozhoduje externě složit maturitní zkoušku na státním gymnáziu, což uskuteční roku 1909, kdy jako externí student složí ruskou státní maturitní zkouškou na V. Státním gymnáziu ve Varšavě.

Po získání plnohodnotného maturitního vysvědčení se Zygmunt rozhoduje, na jaké vysoké škole bude pokračovat ve svém studiu. Rozhodování to bylo těžké, neboť Zygmunt měl mnoho koníčků, kterým se od mládí věnoval a které ho již formovaly od dětství. Své dětství zhruba až do 15 roku života tráví Zygmunt z velké části se svoji babičkou a dědou, Karolem Baranskim. Tyto časté pobyty v domě prarodičů jej velmi ovlivnily a intelektuálně a kulturně obohatily. Prarodiče bydleli ve starém dvoru, vybudovaném v 18. století, ve kterém byla také velká knihovna, na stěnách visela spousta obrazů a okolo dvoru byly už jen louky, pole, potoky a lesy.

Jak dokazuje Zygmuntowa autobiografie „Zatracone ścieżki, zagubione ślady” (v češtině by to znamenalo Ztracené cesty, ztracené stopy), Zygmunt na kraj, v němž prožil své idylické dětství, nikdy nezapomněl. Láska k přírodě jej provázela po celý jeho život. Po zakončení gymnaziálních studií v roce 1909 – gymnázium studoval ve Varšavě – a jeho přijetí na Univerzitu Jagelonskou do Krakova, si zalíbil i okolí Krakova, ve kterém se na dlouhá léta usídlil. V té době se zamiloval do mazověcké krajiny, horské přírody Tater, které miloval jako horolezec, i jako malíř. Tato láska k přírodě ovlivnila také jeho výběr dalšího studia (Mysłakowski, 1967).

Ač chtěl být architektem, uvažoval také o politechnice, uvědomuje si, že takováto studia si dovolit nemůže, jelikož jeho rodina není v té době v nikterak skvělé ekonomické situaci. V rozhodující situaci sehrála velkou roli náhoda. V té době potkal někoho z kolegů, který mu svěřil, že v Michalovicích hledají domácího učitele. Proto se Zikmunt nakonec rozhodl začít svá studia v Krakově. V Krakově nejprve započal přírodovědná studia, později změnil svůj obor na filozofický směr. V té době se Zigmunt musel věnovat jak studiím, tak také práci domácího učitele. Sám Zigmunt ve své knize Ztracené cesty, ztracené stopy na tuto dobu vzpomíná, že se každý den ráno svezl prvním povozem, který jel do Krakova s mlékem nebo bramborami. Poté se účastnil přednášek. A okolo čtvrté zase stejnou cestou, povozem do Michalovic, aby se mohl věnovat svým žákům.

Ale ani práce domácího učitele, ani doučování, kterými si přivydělával, mu nepomohly dosáhnout ekonomické stability. A opět do této situace zasahuje náhoda, osud. Roku 1910 Zygmunt Mysłakowski získává stipendium z fondu Emila Wernera, průmyslového magnáta. Toto stipendium by velice pomohlo vyřešit jeho ekonomické problémy. Podmínkou udělení tohoto stipendia však je, aby se student, který je získá, věnoval filozofickému studijnímu směru. Zygmunt Mysłakowski proto dále pokračuje svá studia v rámci směru filozofického (Mysłakowski, 1967).

V rámci studia filozofie Zygmuntovi přeje štěstí, podaří se mu zde svým talentem, kritickým myšlením, tvořivostí i pílí zaujmout vlivné osoby, což jsou první krůčky v jeho slibné kariéře. V posledním roce studia dostává od profesora Heinricha nabídku pokračovat na doktorském studiu, v rámci kterého by se měl zaměřit na analýzu myšlenek francouzského filozofa Henryka Bergsona. Zajímavé je na tom také to, že Zygmunt tuto nabídku obdržel ještě před státními zkouškami na magisterském studijním programu (Mysłakowski, 1967).

1.2 Zygmunt Mysłakowski jako učitel

Po ukončení magisterských studií pracuje Zygmunt jako domácí učitel a vychovatel v hraběcí rodině Krasińskich na Ukrajině. V této době pochopitelně také pracuje na své doktorské práci a ve volných chvílích, kdy mu jeho učitelská práce dovolí, bádá. Svou doktorskou práci obhájil až roku 1917, a to z důvodu první světové války, která mu nedovolila uskutečnit svou obhajobu dříve. Od roku 1917 pak Zygmunt Mysłakowski stále působí v roli učitele, pracuje jako učitel na několika školách (studium filozofických věd v té době bylo plnohodnotnou kvalifikací pro učitele psychologických a pedagogických věd na střední škole) a také ve Vyšších pedagogických kursech (Mysłakowski, 1967).

V letech 1917–1923 Zygmunt Mysłakowski pracuje jako akademický učitel v Pedagogickém Institutu, je rovněž ředitelem státního učitelského semináře v Lublině.

V roce 1920 také obdržel zahraniční stipendium na zahraniční stáž do Bretaně.

Po svém návratu z Bretaně v roce 1925 opět přednáší na Jagellonské univerzitě v Krakově, na katedře filozofie, přičemž již o rok později se stává po úspěšném dosáhnutí titulu docenta vedoucím katedry pedagogiky. V květnu 1927 je jmenován profesorem.

Jeho jméno je spjato také s Katovicemi, ve kterých vedl Vyšší pedagogické kurzy, zorganizoval Pedagogický institut, jenž byl zaměřen na další vzdělávání v pedagogickém směru učitelů působících na základních školách, školních hygienistek, školních psychologů a školních lékařů. V rámci Pedagogického institutu se Zygmunt Mysłakowski významně zasloužil také o rozvoj pedagogické vědy a zároveň o založení vydavatelství a vydávání časopisu Chowanna, který je vydáván na Slezské univerzitě v Katovicích do dnešní doby. S redaktorskou prací měl bohaté zkušenosti, neboť působil jako redaktor v několika pedagogických časopisech, jednalo se o Chowannu, Ruch pedagogiczny (do češtiny můžeme přeložit jako Pedagogické hnutí), Kultura pedagogiczna (do češtiny můžeme přeložit jako Pedagogická kultura).

Zygmunt Mysłakowski patřil také k vysokoškolským pedagogům, kteří se stále snaží mít kontakt s praxí, a z toho důvodu také roku 1932 založil první pedagogicko-psychologickou poradnu v Krakově.

1.3 Zygmunt Mysłakowski a druhá světová válka

Na počátku druhé světové války byl v rámci akce Sonderaktion Krakau (jedná se o německou akci zaměřenou proti polskému akademickému prostředí, v rámci této akce byli vyvezeni do koncentračního tábora především profesoři Jagellonské univerzity, ale i jiných vysokých škol.) deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Naštěstí se mu podařilo vrátit zpět do Krakova, a to roku 1940. Po dobu druhé světové války organizuje tajnou výuku. Vzhledem ke svému původu a nelehké ekonomické situaci své rodiny byl levicově orientován, nikoliv však poplatný režimu.

1.4 Zygmunt Mysłakowski a období po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války byl nadále vedoucím katedry pedagogiky na Pedagogické fakultě Jagelonské Univerzity v Krakově. Na této pozice působil do roku 1960, kdy odešel do důchodu. V letech 1950–1956 byl také rektorem Vyšší školy pedagogické v Krakově. Zemřel roku 1971 v Krakově.

Ve svém pedagogickém díle se v období po druhé světové válce více zaměřoval na problematiku vlivu prostředí na výchovné a vzdělávací procesy. Z jeho nejznámějších pedagogických děl v tomto období můžeme jmenovat např.: Vzdělávání a zkušenost (Kształcenie i doświadczenie), Výchova člověka v měnící se společnosti (Wychowanie człowieka w zmiennej społeczności).

2. Dílo Zygmunta Mysłakowského

Zygmunt Mysłakowski se ve své tvorbě věnoval především problematice pedagogiky a didaktiky. K jeho nejznámějším dílům patří Pedagogika a obecná didaktika (Pedagogika a dydaktyka ogólna), Pedagogia, Principy pedagogiky a didaktiky (Zasady pedagogiki i dydaktyki), Vybrané problémy pedagogiky (Wybrane zagadnienia z pedagogiki).

Mezi jeho významné pedagogické myšlenky patří úvaha o pedagogickém talentu, jejíž hlavní myšlenky byly opublikovány již roku 1925 v časopise Ruch Pedagogiczny (český překlad by mohl být Pedagogické hnutí). Úvahám na téma co je to pedagogický talent se věnuje poté i například v práci „Co to jest talent pedagogiczny?“ (do češtiny můžeme přeložit jako „Co je to pedagogický talent“?). V této práci označuje jako pedagogický talent vrozené predispozice člověka pro práci učitele. Tyto vrozené predispozice pak danému člověku pomáhají vykonávat práci učitele lépe, než by měl vykonávat práci jiného zaměření. Učitel, který má pedagogický talent, pak daleko lépe, efektivněji, rychleji vykonává svou práci, neboť má větší vliv na své žáky, ví si v každé chvíli rady (Mysłakowski, 1925).

Z čeho se pedagogický talent dle Zygmunta Mysłakowského skládá, co jej tvoří?

Důležitou vlastnosti je lehkost v navazování kontaktů s druhými lidmi, extrovertnost. Důležité je rovněž, aby se učitel dokázal vcítit do citových stavů druhého člověka, měl silně vyvinutou schopnost empatie. Rovněž důležité je, aby učitel byl nejen schopen chápat emoce a potřeby druhého člověka, ale byl schopen dát najevo emoce vlastní. Tyto zmíněné schopnosti a vlastnosti se musí u talentovaného učitele či u osoby, kterou označujeme jako osobu s pedagogickým talentem, vyskytovat ve vyšší míře než u průměrné osoby (Mysłakowski, 1962).

Do spojitosti s pedagogickým talentem dával také Zygmunt Mysłakowski dovednost, kterou nazýval kontaktovostí. Dle Mysłakowského se kontaktovost projevuje tím, že učitel má pozitivní vztah ke svým žákům, snadno s nimi navazuje rozhovor na jakékoliv téma, žáci mu důvěřují, svěřují se mu, cítí k němu sympatii i důvěru. Daří se mu udržovat stabilní a pozitivní vztahy se svými žáky, dokáže se vcítit do potřeb a problémů žáků, umí rozpoznat problém žáka, pomoci svému žákovi v problémové situace, a důležité je, že sám je plně otevřený ke svým žákům. Zygmunt Mysłakowski tvrdí, že pokud je učitel přející, kontaktní, má pedagogický talent, pak je žáky vnímán jako vzor, kterému se chtějí podobat, stává se pro ně autoritou (Mysłakowski, 1962).

Proto Zygmunt Mysłakowski klade učitelům na srdce, aby se starali o to, jak rozvíjet své komunikační kompetence, jak pracovat se silnými a slabými stránkami své osobnosti a rovněž jak stále aktualizovat stav svých vědomostí.

Literatura a použité zdroje

[1] – MYSŁAKOWSKI, Z. Zatracone ścieżki, zagubione ślady. Warszawa : KiW, 1967.
[2] – MYSŁAKOWSKI, Z. Co to jest »talent pedagogiczny. Ruch Pedagogiczny, 1925.
[3] – MYSŁAKOWSKI, Z. Co to jest »talent pedagogiczny. Warszawa : KiW, 1962.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PaedDr Lucie Zormanová Ph.D

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
8. 4. 2020
Velmi zajímavý příspěvek, který může podpořit učitelovu prestiž. Prezentovány jsou názory představitele, který se vyjadřoval k učitelově významu pro společnost a k jeho kvalitám. Učitele tak může tento příspěvek povzbudit na jeho nelehké cestě. Doporučuji k publikování.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Téma článku:

Pedagogika