Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Buňka jako škola?

Praktický příspěvek
inspirace
Autor Jakub Holec
Spoluautor: Pavlína Holcová
Aktivita se zaměřuje na téma buňky a buněčných organel. Žáci na základě informací o funkcích konkrétních organel a buněčných struktur hledají takové části školy či osoby ve škole pracující, které je možné z hlediska jejich funkce přirovnat k dané buněčné organele či buněčné struktuře. Tím dochází k upevňování jejich porozumění buňce a jejím částem díky využívání vlastních zkušeností se školou. Součástí aktivity je i kreativní a názorné zpracování výsledků vlastního uvažování nad buňkou jako nad školou.

Úvod

Určitě si většina z nás vzpomíná, jak jsme se ve škole seznamovali s buňkou. Ve většině případů učitel využil obrazů a nákresů buňky (rostlinné, živočišné a bakteriální) a představil nám výčet buněčných organel. Pak většinou následovalo naše zakreslení do sešitu, samozřejmě v barvách – mitochondrie červeně, chloroplasty zeleně atd. Pak jsme mohli přistoupit k popisu funkcí jednotlivých částí buňky jako plasmatická membrána, buněčná stěna, jádro atd. Velkým tématem pro následující laboratorní cvičení pak zpravidla bylo pozorování buněk ze suknice cibule či chloroplastů v buňkách mechu měříku. Hlavní problém buněk ve výuce přitom spočívá v tom, že většina buněčných struktur není ve školách běžně dostupnou technikou pozorovatelná.

Popis aktivity

Již jsme přirovnávali buňku a její jednotlivé organely k žadateli o práci v organizaci představující buňku jako celek (článek Buňka v práci). Buňka nabízí řadu dalších příležitostí k tomu, jak toto učivo více přiblížit žákům. Další zajímavou možností je přirovnání k městu či třeba ke škole, ve které žáci tráví velkou část času a kterou většinou velmi dobře znají. Žáky jistě bude bavit vymýšlet, jaké části školy či osoby pracující ve škole mohou svojí funkcí ztotožnit s konkrétní buněčnou organelou. Žáci přitom vycházejí ze zápisků ve svých sešitech a vyhledávají informace v dalších dostupných zdrojích, které jim k tomu učitel nabídne (encyklopedie, on-line zdroje apod.).

Žáci jistě přijdou na to, že ředitelnu mohou přirovnat k buněčnému jádru řídícímu všechny aktivity v buňce, zdi školní budovy k buněčné stěně dávající buňce tvar a pevnost, vrátnici k plasmatické membráně propouštějící jen určité látky dovnitř buňky a také z buňky ven. Obdobně se věnují ostatním buněčným strukturám, přičemž výsledky vlastního přemýšlení zaznamenají a také zdůvodní do tabulky v příloze 1. Tím ale aktivní učení žáků nekončí. Dále se mohou žáci zabývat způsobem, kterým své zjištění zpracují za účelem prezentace spolužákům, případně učitelům a vedení školy. Zajímavým způsobem zpracování je příběh, ve kterém konkrétní buněčné organely přirovnají k odpovídajícím částem školy podle jejich obdobné funkce. Tady se nabízí i využití současných technologií a aplikací, příkladem může být tvorba digitálních příběhů pomocí zdarma dostupné aplikace StoryboardThat (ukázka v příloze 2).

Autor díla: Jakub Holec


Metodický komentář

Cílem aktivity je seznámení žáků s buňkou a buněčnými organelami. Základním východiskem k tomu je skutečnost, že žáci patrně znají lépe vlastní školu než buňku. Přirovnáním buněčných částí k částem školy či lidem, kteří školu tvoří, může podpořit porozumění žáků buňce a jejím funkcím. Při vztahování buněčných organel ke škole se výrazně uplatňuje učení založené na předchozích zkušenostech. Při digitálním zpracování příběhu přirovnání buňky ke škole žáci vytvářejí nový digitální obsah v jimi zvoleném formátu, který bude vhodný pro účely prezentování spolužákům. Přitom dochází k využívání moderních technologií při řešení daného úkolu.

Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek