Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Buňka jako město

Ikona inspirace
Autor: Jakub Holec
Spoluautor: Pavlína Holcová
Anotace: Námět na činnost žáků se zaměřuje na téma buňky a buněčných organel. V rámci aktivity žáci přirovnávají konkrétní buněčné organely podle jejich funkcí ke konkrétním částem města, které plní obdobnou funkci jako daná buněčná organela. Tím se žáci názornou a na vlastní zkušenosti založenou aktivitou seznamují s tím, jakou funkci v buňce jednotlivé organely plní a jak funguje buňka jako celek.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Přírodopis » Obecná biologie a genetika » popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Klíčová slova: buňka, buněčné organely, město, práce s informacemi, skupinová práce

Úvod

Za účelem lepšího porozumění buňce a jejímu fungování žáci přirovnávají buňku k městu, konkrétně jednotlivé buněčné organely k důležitým částem každého fungujícího města. V čem jsou si funkce buněk jako základních jednotek života podobné s městem? Zamysleme se nad různými částmi města a tím, jaké funkce město pro své obyvatele plní. V každém městě vnímáme systém ulic propojující různé části města, vodní toky, kolem kterých se často města historicky stavěla, budovy, radnici a důležité úřady, elektrárny, sklady aj. Stejně tak v dobře fungující buňce je možné rozeznat funkce, které jsou pro nás u každého města samozřejmostí.

Pomůcky: flipové papíry, barevné tužky, fixy, vytištěné fotografie částí města, 3D modely

Časová náročnost: dvě až tři vyučovací hodiny

Postup:

  1. Žáci se rozdělí do malých skupin. Každá skupina má k dispozici dotazník „Buňka jako město“ s otázkami k buněčným organelám a k nim srovnatelným částem města (příloha 1).
  2. Žáci využijí svých poznámek v sešitě, učebnic, či dalších zdrojů k tomu, aby ke každé organele popsali funkce jednotlivých organel v buňce.
  3. Žáci ve skupinách diskutují a hledají přirovnání organel s jejich funkcemi k vhodným částem či strukturám fungujícího města. Zároveň svá přirovnání v dotazníku zdůvodní. Ukázka možného zpracování dotazníku je součástí přílohy 2.
  4. Každá skupina žáků na základě doplněných informací v dotazníku vytvoří mapu, schéma, poster či 3D model, kterým přirovnají části města ke konkrétním buněčným organelám. Přitom mohou kreslit silnice, využívat obrázků budov či vhodné 3D modely, které zároveň označí názvem dané buněčné organely (př. sklad = vakuola).
  5. Na závěr si žáci pojmenují své nové město a jako starostové a radní nového města jej představí svým spolužákům. Přitom kladou důraz na vysvětlení, jak dané části města odpovídají příslušným buněčným organelám. Příklad možného zpracování pro prezentaci spolužákům nabízí příloha 3.
Autor díla: Jakub Holec

Komentář:

Smyslem námětu na výukovou aktivitu je přiblížit žákům abstraktní téma buňky způsobem, který může umožnit kvalitnější a pro žáky záživnější osvojení tohoto učiva. Přitom téma buňky a buněčných organel se ukázalo být jedním z kritických míst výuky přírodopisu (Vágnerová et al., 2019). Řešení úloh v rámci aktivity zároveň podporuje dovednost propojovat informace v textu o buňce a buněčných organelách s obdobnými funkcemi konkrétních částí města. Žáci vytvářejí různá schémata, kterými přehledným způsobem přirovnávají město a jeho části ke konkrétním buněčným organelám. Při tvorbě výstupu pro prezentaci spolužákům mohou volit vhodné programy a aplikace, které umožní dané schéma a přirovnání buňky k městu přehledným a nápaditým způsobem znázornit.

Citace a použitá literatura:
[1] - VÁGNEROVÁ, Petra; BENEDIKTOVÁ, Lenka; KOUT, Jiří. Kritická místa ve výuce přírodopisu – jejich identifikace a příčiny. 2019. [cit. 2019-10-28]. Dostupný z WWW: [https://www.arnica.zcu.cz/images/casopis/2019/Arni...].  
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 12. 11. 2019
Zobrazeno: 776krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOLEC, Jakub. Buňka jako město. Metodický portál: Články [online]. 12. 11. 2019, [cit. 2019-12-16]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22278/BUNKA-JAKO-MESTO.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jan MaršákVloženo: 14. 11. 2019 15:55

Analogie mezi (biologickou) buňkou a městem je velmi formální a pro žáky může být i zavádějící:

1) Buňka je biologický systém (organismus) a město systém sociální. Jejich složení, struktura a mechanismy fungování jsou naprosto odlišné.

2) Chceme-li zlepšit u žáků porozumění složení, struktuře a mechanismům fungování buňky, bude lépe použít spíše vhodné animace těchto buněčných aspektů, než nadbytečně zavádět různé formální analogie, jež mohou u žáků vést spíše k odvedení pozornosti od vlastního objektu zkoumání, totiž od buňky. Mnoho takových velice názorných animací lze nalézt na internetu.  Jsou velmi instruktivní a žáky mohou při osvojování daného učiva aktivizovat lépe než často umělé analogie (viz např. https://www.youtube.com/watch?v=zzmoS184jmI a mnohé další). 

2.Autor: Jakub HolecVloženo: 21. 11. 2019 22:12

Rozumím, že taková přirovnání mohou být až přílišným zjednodušením reality. Aktivita vznikla tak trochu díky studii ke kritickým místům výuky přírodopisu, kde se téma buňky ukazuje jako porblematické z pohledu žáků i učitelů (https://www.arnica.zcu.cz/images/casopis/2019/Arnika_2019_1-4-Vagnerova-Benediktova-Kout-web.pdf). Cílem bylo téma trochu přiblížit zkušenosti žáků a tím podpořit, že buněčné struktury nebudou pro žáky jen čistá abstrakce. Ano, modely, animace a simulace mají smysl, tady jsem šel dál právě kvůli tomu specifickému tématu. Sám si ještě vybavuji, jak jsem se to na škole učil, přitom reálně jsem měl možnost pozoroval jen hodně málo z toho, co jsem se musel učit, vybarvovat mitochondrie červeně, vakuoly modře, něco, co mě zaujalo názvem endoplazmatické retikulum a další ,,tajemné" věci. Dobré téma, ale často se učí hodně vzdáleně žákům základních škol. Na gymnázia bych s takovými přirovnáními nevyrukoval...

3.Autor: Miroslav MelicharVloženo: 26. 11. 2019 19:19

Buňka je trošku jako město, trošku jako škola - snad to pomůže ... ale ani město nebo školu si úplně nepředstavíme, pokud je přímo nezažijeme.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.