Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Den Země jako příležitost pro aktivity environmentální...

Ikona prakticky

Den Země jako příležitost pro aktivity environmentální výchovy

Ikona inspirace
Autor: Zdeněk Hromádka
Anotace: V úvodu článku se autor zamýšlí nad koncepcí environmentální výchovy a ukazuje, že by neměla být „výchovou katastrofami“, ale měla by hledat cestu, jak při zachování adekvátního obsahu předcházet stresu, který mohou v žácích vyvolávat environmentální problémy a hrozby. V druhé části textu autor ukazuje, jak na jeho škole probíhaly „oslavy Dne Země“ a popisuje jednotlivé vrstvy práce s environmentálními tématy (informační, výzkumná a estetická).
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence občanské » chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti
Očekávaný výstup:

Příspěvek nemá přiřazen žádný očekávaný výstup.

Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:
  1. Základní vzdělávání » Environmentální výchova » Lidské aktivity a problémy životního prostředí
  2. Základní vzdělávání » Environmentální výchova » Vztah člověka k prostředí
Klíčová slova: environmentální žal, environmentální úzkost, ekoúzkost, péče o životní prostředí, jednání ve prospěch životního prostředí, výzkumná činnost, Mezinárodní den Země

Vlídná tvář environmentálního vzdělávání

Někomu se může zdát, že environmentální výchova z principu příliš vlídnou tvář nemá. Jejím údělem totiž je, aby mimo jiné popisovala, varovala a informovala v dost znepokojivé oblasti, tedy v rámci truchlivé problematiky environmentálních hrozeb. V kontextu environmentální výchovy se žáci seznamují s celou řadou obtížně řešitelných problémů, které na lidskou civilizaci (a tedy i na ně samotné) číhají. Jenomže to poslední, co by měla environmentální výchova v žácích probouzet, je strach. Psychologické výzkumy výmluvně ukazují, jak často i dobré úmysly varovat společnost před nejrůznějšími environmentálními hrozbami způsobí nakonec naprosto opačnou reakci, než jaká byla zamýšlena. Účelem expresivního poukazování na hrozby je samozřejmě mobilizace společnosti k aktivitě, která povede k účinným opatřením, které mají environmentální hrozby zvrátit. Jenomže člověk, který je postaven před hrozbu, jíž není lehké se na individuální úrovni postavit (a ani není možné před ní utéci), může reagovat nejrůznějšími obrannými mechanismy. Těmi jsou například pasivita, ignorance, apatie či snaha o bagatelizaci hrozby.

V českém prostředí na tento psychologický fenomén upozorňuje například psycholog Jan Krajhanzl. Environmentální problémy, o kterých slyšíme z médií (nebo, které dlouhodobě pozorujeme v krajině), významnou část populace dlouhodobě stresují. V odborných kruzích se hovoří o takzvaném environmentálním žalu nebo environmentální úzkosti [1]. Škola by neměla tenhle problém prohlubovat, ale naopak by měla s tímto problémem pracovat. Ukazuje se, že jednou z možností, jak čelit environmentální úzkosti, je vedle sdílení emocí s jinými lidmi také smysluplné zapojení do péče o životní prostředí, ať už na úrovni běžného spotřebitelského jednání, tak na úrovni občanské angažovanosti. Škola by měla otvírat dveře k aktivní práci pro životní prostředí, a nikoli probouzet obavy, které žáky stresují a nakonec k žádnému smysluplnému jednání nemotivují. Už žádná výchova katastrofami.

Jestliže chceme využít Mezinárodního dne Země jako příležitosti k otevření některých z rozmanitých témat obsahu environmentální výchovy, je vhodné pojmout tuto událost jako oslavu v tom smyslu, že žáci ten den neopouští školu otřeseni tím, jak zoufalá je situace na planetě Zemi, ale naopak dobře naladěni a snad i obohaceni příjemnými zážitky. Jistě, učitelé by v tomhle smyslu neměli žákům druhého stupně nasazovat nějaké růžové brýle, ale pojímat nejrůznější aspekty environmentálních hrozeb jako problémy, které je třeba řešit, které je možné řešit, a které už někdo skutečně řeší, nebo začíná řešit (jakkoli se nám to může zdát nedostatečné).

Osobně se domnívám, že Mezinárodní den Země je dobré využít zejména jako příležitost k uvědomění si, jak významnou hodnotu příroda a její zdroje pro člověka představují. Myšlenka ustanovit Mezinárodní den Země pochází ze Spojených států amerických, kde se jí nechali nadchnout především univerzitní studenti na konci šedesátých let. V roce 1971 se ujala organizování Mezinárodního dne Země Organizace spojených národů. Den Země se slaví vždy 22. dubna a jeho účelem je upozornit na dopady devastace životního prostředí. Vedle Mezinárodního dne Země existuje celá řada dalších významných dnů, které je možné využít v rámci environmentální výchovy jako příležitosti pro otevření nejrůznějších témat – např. Mezinárodní den životního prostředí (5. června), Mezinárodní den oceánů (8. června), Světový den větru (15. června) a od něj je odvozený Den větrné energetiky (11. červen), Den bez aut (22. září) a mnoho dalších [2].

Aktivity na Den Země

Využívání Dne Země pro nejrůznější aktivity environmentální výchovy není na školách nic neobvyklého. V duchu tohoto typu článku („inspirace“) se pokusím popsat, jak jsme zorganizovali letošní oslovu Mezinárodního dne Země na naší škole.

Obsahovou stránku průřezového tématu environmentální výchova jsem si (jako koordinátor EVVO) pro tuhle příležitost rozdělil do tří kategorií:

  • Informační
  • Výzkumná
  • Estetická

Informační kategorie

Tato kategorie spočívala především ve vytvoření vhodného výukového materiálu (informačního média) v podobě tiskoviny (letáku), ve kterém jsou do krátkých článků zpracována vybraná témata environmentální výchovy. Jednalo se o následující témata: Vedle úvodu k historii Dne Země jsme se v první části zaměřili na jednání ve prospěch životního prostředí. Jedním z cílů environmentálního vzdělávání na všech stupních je „ekologicky šetrně“ jednající absolvent. V letáku jsou nastíněny takové formy jednání, které jsou do značné míry v možnostech samotných žáků, jako například třídění odpadů, šetrné nakupování, environmentálně šetrný životní styl (tematické okruhy environmentální výchovy Lidské aktivity a problémy životního prostředí, Vztah člověka k prostředí; RVP 2017 s. 136).

Výchova k environmentálně šetrnému jednání je samozřejmě velice komplexní záležitost (dlouhodobá, systematická práce učitelů, kteří pracují s průřezovým tématem). Při příležitosti Dne Země se tedy jedná pouze o jedno z mnoha připomenutí. Druhou část představuje kvíz z nejrůznějších environmentálních témat (je tam křížovka a přiřazovací kvízy). Žáci se pokouší vyřešit otázky (za domácí úkol) a nakonec kvíz odevzdají, čímž ovlivní šanci na vítězství své třídy v soutěži, která se váže na oslavy Dne Země. Poslední část letáku je pro pobavení (komiks). Ukázka letáku: viz příloha článku.

Poznámka: v některých případech (například, když u nás probíhal projektový den věnovaný odpadům) jsme nechali žáky, aby podobné tiskoviny koncipovali sami. Vznikla z toho velmi pozoruhodná, inspirativní a často nečekaně vtipná a povedená díla.

Výzkumná kategorie

Obrovský význam v ochraně životního prostředí má vědecký výzkum v terénu. Přiblížit tuto zkušenost žákům se pokoušíme pomocí výletů do přírody zaměřených právě na některé výzkumné činnosti v přírodním prostředí. Akci, kterou jsme provedli k příležitosti oslav dne Země, jsme nazvali „Projekt voda“ (ačkoli se nejedná o projektové vyučování v pravém slova smyslu). Žáci se se svými učiteli rozjeli na stanoviště, tedy k dvěma jezírkům v přírodním prostředí (druhý stupeň byl rozdělen na mladší skupinu – šesté a sedmé ročníky + starší skupinu – osmé a deváté ročníky). Různé třídy šly ke svým stanovištím různými (dopředu naplánovanými) cestami, abychom snížili pravděpodobnost, že budou na stanovišti ve stejný čas a budou si při výzkumných činnostech navzájem překážet. Na stanovišti žáci plnili ve skupinkách následující úkoly:

  • Určování nejrůznějších parametrů jezírka: hloubka, délka, šířka, přibližná hodnota obsahu plochy jezírka, teplota vody u hladiny, na dně a teplota vzduchu v okolí jezírka, pH vody. Žáci se pokusili ve správném měřítku zakreslit plán jezírka. Orientaci určovali pomocí buzoly.
  • Učitelé na stanovištích před příchodem žáků označili deset dřevin (stromy i keře) v okolí jezírka čísly a žáci poté s příslušnými klíči určovali jejich rodová jména a poté zakreslili dané dřeviny do plánu jezírka.
  • Posledním úkolem bylo určit pět nalezených bezobratlých živočichů (žáci měli k dispozici síťky a průhledné plastové dózičky s lupami) a pokusit se je zakreslit do pracovního listu. Poté měli být živočichové bez úhony puštěni zpátky do přírody.

Estetická kategorie

V této části projektu Voda (oslav Dne Země), která probíhala po dobu jednoho týdne od akce v terénu, měli žáci jednotlivých tříd za úkol výtvarně zpracovat své zážitky a vyjádřit tak zpětnou vazbu ze zkušeností z terénu na přidělené výstavní panely. Byly to především koláže fotografií, textů, maleb a asambláží. Panely byly poté vystaveny na veřejně přístupných místech školy.

Závěr

Oslavy Dne Země se tedy v našem případě neomezují pouze na jeden den, ale jde spíš o určité období zvýšeného zájmu o environmentální témata. Myslím, že jistý druh publicity environmentálním otázkám poskytuje skutečnost, že se jedná o celoškolní akci. Škola jako instituce tak ukazuje, že bere environmentální vzdělávání vážně.
       

[1] Jan Krajhanzl poukazuje ve své knize Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí (2012) na pojem „ekoúzkost“ pro popis emocí prožívaných v souvislosti s environmentálními problémy.

[2] Kalendář významných dnů týkajících se životního prostředí uvádí Aleš Máchal v Průvodci praktickou ekologickou výchovou (2007).

Citace a použitá literatura:
[1] - MÁCHAL, A. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. 2. vydání. Brno : Rezekvítek, 2007. ISBN 80-902954-0-1. 
[2] - KRAJHANZL, J. Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí. Brno : Lipka, 2012. ISBN 978-80-87604-17-5. 
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf810 kBLeták ke Dni Země
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 05. 11. 2019
Zobrazeno: 490krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 3.6667

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HROMÁDKA, Zdeněk. Den Země jako příležitost pro aktivity environmentální výchovy. Metodický portál: Články [online]. 05. 11. 2019, [cit. 2019-12-09]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22144/DEN-ZEME-JAKO-PRILEZITOST-PRO-AKTIVITY-ENVIRONMENTALNI-VYCHOVY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 05. 11. 2019 09:34
Článek je inspirativní a čtivý, vede k zamyšlení učitelů nad stylem environmentální výchovy na našich školách. Nabízené aktivity jsou nenáročné, snadno využitelné a děti určitě baví.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.