Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání...

Ikona informativni

Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? A co se osvědčilo při jejich překonávání?

Autor: Terezie Vávrová
Anotace: Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Tentokrát se budeme věnovat novému přístupu, který jsme testovali, a to vytvoření jakéhosi koordinátora občanského vzdělávání ve školách. Navážeme na předchozí článek o podmínkách zavedení této role do škol a představíme si, na jaké překážky učitelé při realizaci občanskovzdělávacích aktivit ve školách narážejí. A jak je překonávat.
Klíčová slova: Demokracie, občanské vzdělávání, občanské kompetence, koordinátor občanského vzdělávání, vzdělávací nástroj, pokusné ověřování občanského vzdělávání

Role koordinátora pečujícího o občanskovzdělávací agendu na zapojených školách během pokusného ověřování fungovala a přinesla do škol určité změny. Celkově narostl počet občanskovzdělávacích aktivit a školy se více zapojily do místní komunity a často iniciovaly společné aktivity. Uvnitř škol došlo k vyjasnění si, co je to občanské vzdělávání, tím pádem k uznání této části vzdělávání i samotného koordinátora, a to i od skeptiků v pedagogickém sboru. Současně koordinátoři občanského vzdělávání získali větší sebevědomí na poli občanského vzdělávání, narostl počet příprav jejich vlastních materiálů a ve školách začali fungovat jako jistí konzultanti občanského vzdělávání pro ostatní učitele. V průběhu pokusného ověřování jsme ovšem naráželi i na limity této koordinátorské role a na množství překážek, kterým učitelé věnující se občanskému vzdělávání ve své každodenní školní praxi čelí.

Překážky pro občanské vzdělávání ve školách

1) Malý kredit občanského vzdělávání jako vzdělávacího cíle

Občanská výchova a příbuzné společenskovědní předměty mají v české společnosti poměrně malý kredit. Někdy je občanské vzdělávání dokonce vzhledem k české historické zkušenosti s komunismem (a večerními školami marxismu-leninismu) spojováno s indoktrinací (přesto, že jde o pravý opak). Ve škole je tak obtížné ho prosazovat, získat pro něj uznání. Tohle všechno představují důvody, proč u učitelů není populární.

„Mně vždycky přijde zvláštní, že nikdo z kolegů neví, co se v občance učí. A proto cokoliv se objeví nového, tak se to tam snaží nacpat. Věty: „Tohle si učte v občance,“ jsou běžné.“ (učitelka ZŠ, červen 2018)

2) Současný stav pedagogické praxe

Jako velká překážka se ukázaly omezené zkušenosti učitelů v roli koordinátora občanského vzdělávání s některými principy a pedagogickými přístupy. Z deníkových záznamů lze vyčíst, že současná pedagogická praxe učitele nepřipravuje na partnerský přístup a předávání odpovědnosti žákům, na vyučovací hodiny, jejichž výsledkem není správná odpověď nebo názorový konsensus. České školství je stále orientováno na výsledek, a učitelé proto mají strach dát žákům více času na myšlenkový proces. Zkušenosti z ověřování ukazují na současnou situaci, kdy i vysoce motivovaným učitelům trvá poměrně dlouho přijmout nové pedagogické přístupy za své a odvážit se s nimi dlouhodobě pracovat ve své každodenní praxi. Bez nich je však úspěšná realizace občanského vzdělávání problematická.

„Mělo by být možné se setkávat – na základě pravidelného setkávání s lidmi, kteří jsou podobně nastavení a inspirativní – mně to nesmírně pomáhá. Didaktika na VŠ selhává. My se potřebujeme potkat a říct si, co nás těší, co nám pomáhá. (učitel G, červen 2018)

3) Nedůvěra pedagogického sboru

Pedagogický sbor navíc často neví, co občanské vzdělávání znamená, a z nejrůznějších výzkumů vyplývá, že ani učitelé v něm nespatřují prioritu pro vzdělávání (má se odehrávat v příslušných oborových předmětech, nebo se očekává, že ho žáci nasají čistě ze školního vzduchu). Koordinátor občanského vzdělávání tak velmi často čelil neochotě ostatních vyučujících mu vyjít vstříc, či dokonce jakkoliv pomoci. Občanskovzdělávací aktivity byly vnímány jako „práce navíc“. Současně se přidávají rodiče, kteří jako řádnou výuku uznávají zejména hodiny s jasnými výstupy a formálním hodnocením.

„U nás bylo občanské vzdělávání jako projekt pro projekt – jasně, ty a paní ředitelka, takže nepříjemné. Podpora kolegů je nulová. Nikdo na SOŠ nebere občanku vážně, není to maturitní předmět. Nebo u nás není. Takže je to špatné výchozí prostředí. (učitelka SOŠ, červen 2018)

„Jak reagovali kolegové? Pokud po mně nebudeš nic chtít, tak si dělej, co chceš. Takhle proběhlo setkání s pedagogickým sborem. Že by někdo jásal, to vůbec. (učitel G, červen 2018)

4) Únava osamělého bojovníka

Koordinátor občanského vzdělávání je ve škole na občanské vzdělávání často sám a dochází k jeho přehlcení. Nenajde-li si spojence či nepřesvědčí-li rodiče žáků, že impulsy, které přináší do školy, jsou podnětné, může se dostavit únava a vyhoření.

„Úplně nejhorší je, když je člověk někde sám. Pak se na vás dívají jako na Hujera. Pro mne je alfa a omega, že koordinátor existoval na více školách. To je síla. (učitelka SOŠ, červen 2018)

5) Náročnost realizace občanského vzdělávání mimo tradiční oborovou výuku:

Je-li učitel, koordinátor občanského vzdělávání sevřen školními osnovami se striktně definovanými vzdělávacími výstupy (a počtem rozdaných známek za pololetí), musí občanské vzdělávání realizovat formou projektových dnů nebo extrakurikulárních aktivit. Což je samozřejmě časově náročnější. Občanské vzdělávání zasahuje do celého chodu školy a bývá problematické, když se na to má najít čas – uvolňování žáků, zásahy do výuky ostatních učitelů apod.

Jak překážky překonávat?

Z tohoto výčtu překážek lze vyvodit, že cesta k zavedení a realizaci občanského vzdělávání ve školách, ať už formou aktivit nebo konkrétní osoby – koordinátora, je náročná, dlouhá a má mnoho úskalí. Na základě zkušeností popsaných učiteli a na základě uvedených překážek jsme proto sestavili doporučení pro překonávání těchto překážek a další rozvíjení občanského vzdělávání ve školách.

1) Využívejte různé občanskovzdělávací nástroje

Mezi občanské kompetence patří znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty. Každá část se snáze rozvíjí v různých aktivitách (např. dovednosti pomocí zážitků, hodnoty a postoje prostřednictvím simulací a diskusí). Využívejte proto ve školní praxi různé nástroje a zaměřujte se na vyvážený rozvoj všech typů kompetencí. Současně nezapomínejte na reflexi. Dejte žákům čas na vyhodnocení, co nového si z aktivit k tématu odnášejí. Závěrečná reflexe žákům pomůže maximalizovat občansky orientovaný vzdělávací dopad aktivit. Všechny nástroje by tak v ideálním případě měly kombinovat zkušenost z aktivity samotné / výuky ve třídě s reflexí.

Já jsem chtěl taky navázat na kolegu, jak hovořil o předmětech, kde to propojování nejde nebo se špatně daří, tak jenom krátká zkušenost: nám se povedlo letos v lednu během tří dnů, které jsme potřebovali nějak vykrýt, tak jsme se zaměřili na volby, protože se chystaly prezidentské volby a my jsme jeden den udělali to, že si učitelé rozebrali téma volby, jak chtěli, to znamená přes jazykáře, rodilé mluvčí, matematikář, filosofickou antropologii, samozřejmě dějepis a občanku, statistiku atd. Děti měly tři čtvrtě hodiny a v nich musely absolvovat tři bloky, tzn. zapsaly se dopředu a řada těch učitelů si to téma odříkala nebo zažila třikrát, ale ty děti se střídaly. Další den už jsme šli do terénu a tam dělali dotazník a průzkum, ale o tom teď nebudu hovořit. Ten den z toho řada z nás měla radost, ač se toho někdo třeba bál a úplně se jim do toho nechtělo, hlavně těm exaktně laděným oborům, ale ve finále jsme i od těch učitelů měli docela příjemné reakce, že byli sami překvapení, jak to ty děti vzaly.“ (focus group 2018a)

2) Komunikujte se žáky

Nastavte vůči žákům partnerský přístup a otevřete komunikační kanál žáci – učitelé. Všechna partnerství stojí na jasných pravidlech, která se tvoří společně. Partnerský přístup umožňuje žákům vytvářet si vysokou sebeúctu, vlastní hodnotu a zvyšuje míru jejich autonomie. Tyto děti pak snadno dodržují dohody, dokáží si samostatně hledat informace a podle nich se rozhodovat. Ochotně spolupracují s ostatními, dokáží se dobře vcítit do druhého a pomoci, když je třeba. Zároveň umí vyjádřit svůj názor, a to i nesouhlasný.

„Děti se aktivizovaly pozitivně…dříve byly hodně sobečtí, ale nyní chtějí dělat věci pro někoho dalšího...pomáhají v domě seniorů třeba v době maturit, mělo to obrovský ohlas i v naší pražské části...aktivit je o hodně víc…posiluje to důvěru nejen v koordinátora, ale i důvěru ve školní parlament, který tyto věci rozbíhá…najednou se u nás generuje více koordinátorů... (ředitel G, červen 2018)

3) Budujte důvěru a shánějte podporu

Aktivní komunikace s okolím školy je důležitá. Podle zkušeností učitelů mají rodiče žáků zejména na základních školách velký zájem vědět, co se jejich děti učí. Bude-li s nimi komunikováno, že občanské vzdělávání má ve škole prioritu, budou připraveni na případné reakce svých dětí na aktivity a témata otevíraná ve škole. Redukuje se tak potenciální napětí a nesouhlas ze strany rodičů vůči výuce. Současně mohou rodiče pomoci propojovat školu s místní komunitou – např. školy využívaly rodičů se zajímavým zaměstnáním, aby vyvedly žáky ze školy na besedu se starostou, hasiči etc. Došlo i k napojení místních spolků a vedených rodiči na komunitní akce školy.

Podaří-li se zformulovat občanskovzdělávací vizi školy, snadno se díky ní informuje veřejnost o záměrech a vzdělávacích cílech. Mohou tak díky přirozeným synergiím vzniknout plodná partnerství – např. s místní knihovnou, komunitním centrem, nízkoprahovým klubem, skautským oddílem. Konečně informuje-li se o občanském vzdělávání ve škole zřizovatel školy, může ji nějak (alespoň deklaratorně) podpořit.

„Sama jsem šla za starostou, seznamovala ho s tím, jaké máme plány, setkávali jsme se pravidelně… Sociálně slabší region, musíme hodně vychovávat… Chtěli jsme školu zviditelnit, aby byla komunita nějak navázaná a propojená a toto jsem viděla jako jeden z prostředků. (ředitelka ZŠ, červen 2018)

„Občanské vzdělávání se týká aktivit, které jdou napříč celou školou. Jsme obchodní akademie, princip odpovědnosti se objevuje hodně v souvislosti  s podnikavostí, sociální odpovědností. Díky pokusnému ověřování to prostoupilo do všech složek školy. Dostali jsme podporu od zřizovatele, město s námi počítá… (zástupce vedení SOŠ, červen 2018)

„Podporu jsme získali ze stran rodičů, zřizovatele i dalších subjektů – nestátních neziskových organizací. Škola je více vnímána jako komunitní centrum…pomáhá to k uchopení občanského vzdělávání, že to není jen malé školní téma, ale že je to něco, co školu přesahuje…veskrze pozitivní ohlasy. (ředitel ZŠ, červen 2018)

4) „Prodávejte“ své úspěchy

A to ostatním kolegům, rodičům i komunitě. Úspěchy vedou k většímu pochopení, podpoře a důvěře. Když skeptičtí kolegové-učitelé uvidí, že se něco daří, minimálně je to přesvědčí o smyslu a významu aktivity.

Já začnu první, protože mně se to podařilo. Zašla jsem na městský úřad za starostou, seznámila jsem ho s tím, do čeho jsem se pustila, že jsme byli vybráni do pilotního ověřování a co to obnáší. Snažila jsem se mu to popsat svými slovy. Vždycky, když jsem byla na výjezdu, tak jsem si dala schůzku se starostou a řekla jsem mu, jakým směrem půjdeme a co pro to budeme dělat. Jemu se to velice líbilo, byl o tom informován a zároveň jsme ho s tím seznamovali a psali mu pravidelná hlášení. Setkávali jsme se jednou měsíčně a říkali si, co se nám podařilo. Ale zase je to možná i díky tomu, že my jsme ze sociálně slabší oblasti a my, u Vás je to samozřejmě taky, ale my ty děti kromě vzdělávání taky hodně vychováváme, musíme hodně pracovat s rodinami, aby nás podporovaly. Je to trochu jiná sorta zákonných zástupců, než máte Vy třeba ve velkých městech. Takže my jsme chtěli tu školu zviditelnit, chtěli jsme, aby ji město podporovalo více, aby k nám rodiče chodili, aby se navázala komunita a bylo to i komunitním centrem.“ (focus group 2018b)

Veškeré publikované výstupy pokusného ověřování občanského vzdělávání jsou dostupné také v digifoliu https://rvp.cz/pokusne-overovani-obcanske-vzdelavani.

Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.

Článek je v těchto kolekcích:
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Podpora demokracie na školách.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 10. 05. 2019
Zobrazeno: 612krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VÁVROVÁ, Terezie. Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? A co se osvědčilo při jejich překonávání?. Metodický portál: Články [online]. 10. 05. 2019, [cit. 2019-05-26]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22129/JAKYM-PREKAZKAM-CELI-OBCANSKE-VZDELAVANI-VE-SKOLE-A-CO-SE-OSVEDCILO-PRI-JEJICH-PREKONAVANI.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.