Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Sociální sítě jako učivo?
Odborný článek

Sociální sítě jako učivo?

Anotace

Článek pojednává o zapojení tematiky sociálních médií do výuky výchovy k občanství. Uvádí stručný kontext, proč by učitelé něco takového měli dělat, nabízí aktivity, kterými by mohli začít. Součástí článku je naznačení průniku mezi sociálními sítěmi, výchovou k občanství a vybranými složkami čtenářské a digitální gramotnosti. Obsah článku vychází ze zkušeností autorky z (ne)formálního vzdělávání na základní, střední i vysoké škole. Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

„My goal was never to make Facebook cool.“ (Mark Zuckerberg)

Občanská výchova, ať ji nazýváme dle kurikula jakkoli a sledujeme kdykoli, směřuje k výchově občanů, které poptává daná doba. Logicky. Univerzální definice občana, jakého si žádá soudobá (česká) společnost, myslím, není. Každý obor klade důraz na jiné prvky, každá instituce vnímá budoucnost společnosti jinak. Stávající vzdělávací systém chce absolventy s určitou úrovní kognitivních znalostí v kombinaci s osvojenými kompetencemi potřebnými pro život. Nezapomíná však někdy reagovat na paradigma současné společnosti a stále se k němu vztahovat? Na poli výchovy k občanství vidím jako konkrétní dílčí příklad vývoje společnosti, který je třeba reflektovat – tematiku sociálních sítí. Cílem Marka Zuckerberga dle jeho slov nebylo, aby se stal Facebook cool. Stal. Nejen on, ale i další sociální sítě (Instagram, Twitter, Snapchat, YouTube) jsou dnes automatickou součástí života civilizovaného světa, žáky českých škol samozřejmě nevyjímaje. Cílem předkládaného článku je nabídnout odpovědi proč a jak s touto tematikou pracovat ve výchově k občanství, aby posílila rozvoj čtenářské a digitální gramotnosti.

Společnost TEĎ a TADY

Současnou společnost lze klasifikovat a definovat různými způsoby, já považuji za příznačné označení postfaktická. Jedním z hlavních rysů takové společnosti je hodnocení a rozhodování na základě emocí a potřeba Frommova mít a být teď a tady, s čímž mimo jiné plně souzní masová obliba internetu a sociálních sítí (Aktuálně.cz, 2016, online). Jako osoba věnující se vzdělávání považuji za klíčové přijmout tento stav a vnímat ho jako výchozí podmínku pro další práci. Řešením není vztahovat se ke vzpomínkám „jak to bylo dřív“ ani k utopickým představám „jak by to mělo vypadat“. Základem je učit žáky žít a fungovat ve světě „jaký doopravdy je“. Až po přijetí takového východiska přichází prostor pro změny.

V návaznosti na zvolenou tematiku sociálních sítí nepovažuji za nejefektivnější cestu kázat, že jsou špatné, a snažit se žáky striktně dostat od počítačů na hřiště. Ano, v dlouhodobém horizontu by se tam opět vrátit měli, ale není efektivnější zastavit se nyní na mezistupni? Věnovat se kriticky tomu, jak sociální sítě fungují, co ovlivňují, proč bez kontroly profilů na Facebooku nebo Instagramu nejsou schopni (lidé) vydržet ani den nebo tomu, proč je image na sociálních sítích tolik důležitá i pro světové a tuzemské politické špičkyNaučit je používat sociální sítě efektivně a odolávat jejich nástrahám. Ideální prostor k úvahám s přidanou hodnotou didaktiky nabízí svými tématy právě výchova k občanství.

Jak začít?

Učit o sociálních sítích s sebou nese, dle mé edukační zkušenosti, nespornou výhodu atraktivity a přímé zkušenosti. Žáci sociální sítě využívají, tráví na nich čas, baví se o nich, v souhrnném pojetí je hodnotí většinou pozitivně. Které učivo může takovýto výchozí stav nabídnout? I když považuji přímou zkušenost žáků s učivem obecně za výhodu, zároveň je taková situace pro učitele didakticky náročnější. Žáci mají své prekoncepty, zažité chování a s tím je třeba počítat. Ideální je otevřít téma myšlenkovou mapou s ústředním pojmem sociální sítě, aktivizovat uvědomění žáků samotných, a zároveň tak získat přehled o množství a úrovni informací, které mají. [1] 

Přirozeně vykrystalizují oblasti, které žáci u sociálních sítí vnímají (pravděpodobně komunikace, globální dosah a určité negativní jevy s nimi spojené), ale i souvislosti, které jim prozatím spíše unikají (například dezinformace, sociální bubliny, politická prezentace a manipulace, komerce) a komplexně svým obsahem spadají do učiva výchovy k občanství. Sociální sítě pokrývají samozřejmě tematiku médií, důležité jsou i další přesahy, a to například do komunikace, socializace, sociálních rolí, globalizace, demokratických principů, technologického vývoje společnosti, argumentace, kritického myšlení, respektování názorů druhých nebo pojetí vlastní identity[2] 

Didaktické kreativitě se meze nekladou. Z praktických námětů doporučuji například propojení inscenačních a situačních metod cílících na poukázání na rozdíl, jak komunikujeme v realitě a jak na sociálních sítích. Téma komunikace lze plynule propojit s rizikovým chováním na internetu – zapracování představení tuzemského dokumentu V síti (Vít Klusák, Barbora Chalupová, více viz webové stránky České televize), který toto téma zpracovává, spolu s následnou diskusí. Tematiku respektování názoru druhých, argumentace a nekritického přijímání informací vhodně podpoří videoklip Cizí zeď (k dohledání na YouTube, kanál Kazma Kazmitch), případně mohou žáci v rámci badatelské práce zmapovat všechny dostupné informace ke kauze Kazma versus Leoš Mareš a poukázat na problematiku relevance daných informací.

Stručné versus prázdné sdělení

V návaznosti na systémový projekt PPUČ, který směřuje k přemýšlení o vzdělávání optikou celku tvořeného školou, výukou, dovednostmi a kompetencemi učitele, si z rozmanité škály témat zvolím obsah sdělení na sociálních sítích. Charakter postfaktické společnosti se projevuje rychlostí, kterou se věci kolem nás dějí. Vnímání času je optikou filozofie relativní, jazykověda však hovoří o tzv. ekonomii jazyka, snaze zkracovat a zjednodušovat jazykový systém (kratší slova, vynechávání slov, univerbizace) (Lotko, 2003). Zjednodušování způsobuje významný problém – možnou proměnu významu sdělení, nepochopení. Jazyková ekonomie se projevuje v různých druzích textu, nejmarkantněji ji lze identifikovat u textů, které jsou ze své podstaty krátké a určené k rychlému přečtení a kognitivnímu zpracování. Sdělení na sociálních sítích jsou reprezentativním příkladem. 

Čím je příspěvek delší, nachází méně čtenářů, zmenšuje se jeho dopad. Zběhlí uživatelé virtuálního světa používají pro dlouhé texty zkratku TLTR (too long to read). Zestručnění sdělení se nabízí jako nejjednodušší cesta, jak dostat jeho obsah k co nejvíce lidem. Umí však s takovým výrokem žáci pracovat? Ovládají vědomé strategie uplatňované při interpretaci takových typů textů? Jsou zároveň schopni sami zkrátit výchozí text do očekávaného formátu, aniž by změnili jeho výpovědní hodnotu a smysl?

Čtenářská gramotnost a hra s obsahem

Vzdělávací výzvou sociálních sítí může být ve spojení s rozvojem čtenářské gramotnosti právě schopnost zkracovat sdělení, ale zároveň zachovat jeho hlavní obsah. Nejedná se o nový cíl (viz například výukové metody RWCT nebo vymezení uzlových bodů při rozvoji čtenářské gramotnosti v metodických materiálech projektu PPUČ, více viz webová stránka Gramonosti.pro), ale jinou výchozí motivaci a didaktickou situaci. Trénovat vytváření příspěvků na sociální sítě, tím pádem zkracování, ale ne obsahové vyprázdnění sdělení, lze na jakémkoli relevantním textu pro výchovu k občanství.

Terminologií čtenářské gramotnosti je pracováno se složkou porozumění textu a jeho interpretací posuzováním obsahu a formy textu. Z výstupů pro čtenářskou gramotnost v uzlovém bodě například pro páté období se jedná o činnosti, kdy žák: „Analyzuje celkové uspořádání textu, detailně analyzuje, jak konkrétní část textu rozvíjí a vyjasňuje myšlenku a posiluje účinek textu.“ (Havlínová, Kropáčková, Košťálová, Koubek, Mouchová, Poláková, Šlapal, 2018, s. 8). Přímé propojení je kupříkladu i ve čtvrtém období, kdy žák: „Přemýšlí o tom, proč různí čtenáři (i adresáti), které zná, mohou na stejný text reagovat různě.“ (Havlínová, Kropáčková, Košťálová, Koubek, Mouchová, Poláková, Šlapal, 2018, s. 8).

Dobrou zkušenost mám s aktivitou Tweet, v níž kombinuji kromě požadavku na stručnost vyjádření i formulaci vlastního názoru. Tweet používám jako evokační aktivitu propojující atraktivní téma sociálních sítí s vykládaným učivem jakéhokoli zaměření. Účastníci pracují s papírovou tabulkou reprezentující 140 znaků (znak je písmeno, mezera nebo interpunkční znaménko), které má uživatel Twitteru k dispozici pro jeden svůj příspěvek. [3] 

Využití žákovských Tweetů je libovolné (prezentace, rozbor, hledání společných znaků, vytvoření galerie aj.). V návaznosti na naznačenou ekonomii jazyka a vliv na obsah sdělení navrhuji zadat žákům výchozí text, který budou zkracovatPrimárním kritériem pro práci je rozsah a zachování hlavní myšlenky textu (identifikační údaje, data aj.). Podle zaměření textu lze přidat kritérium k tvorbě příspěvku, aby korespondoval se stylistikou a jazykovými prostředky zvolené autorské instituce (například tvorba tweetu pro zpravodajský server na základě tiskové konference vlády ČR). 

Představená výuková aktivita vybízí k pokračování různými směry. Digitální gramotnost může vytěžit z činnosti rozvíjející oblast informace, sdílení a komunikace v digitálním světě (Růžičková, Fanfulová a kol., 2018), terminologií uzlových bodů například pro třetí období: „ Žák při řešení problému rozpozná potřebu informací; vyhledá je v doporučených zdrojích a posoudí jejich relevanci; ověří jejich spolehlivost.“; „Žák vysvětlí rozdíly mezi fyzickým a digitálním světem.“ (Růžičková, Fanfulová a kol., 2018, s. 8, 10).

Konkrétně je pak přímo posilována schopnost získávat informace a obsah z digitálních zdrojů interagovat prostřednictvím digitálních technologií. Výchova k občanství a sociální sítě dodávají takto vymezenému cílovému zaměření propojení s každodenním životem.

Závěr aneb ne TLTR

V duchu ekonomie jazyka a apelu na stručná a zároveň úderná sdělení na sociálních sít:

Učme (nejen) ve výchově k občanství v kontextu reality 21. století. Mluvme o sociálních sítích. Využijme zkušeností a znalostí žáků. Nepoučujme žáky o škodlivosti světa sociální sítí. Nabízejme ve výuce takové příležitosti, aby o tom přesvědčili sami sebe. Buďme Sokratem a nechme diskutující objevit (možná) pravdu, ale zcela jistě fakta a objektivní informace.


[1] Moje pracovní verze myšlenkové mapy vytvořená pro potřeby tohoto článku vygenerovala pět klíčových oblastí: uživatelé; business; technická stránka; výhody; problémy. Kolega, rovněž učitel, mi nabídl myšlenkovou mapu také s pěti oblastmi: lidé; nebezpečí; globalizace; komunikace; vzdělávání. Vidno, že něco se prolíná, obě naše individuální pojetí však přináší jiný pohled na ústřední pojem. Stejně jako ve třídě.

[2] Možný inspirativní námět vytvořený v rámci projektu PPUČ Reklamní Bingo a odkaz na další výukové aktivity k dispozici na WWW: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22014/reklamni-bingo.html/

[3] V současné době (březen 2019) může mít jeden tweet 280 znaků. Jedná se o rozšíření, které však velké množství uživatelů Twitteru kvůli rozvleklosti příspěvků neuznává a píše tweety v původní délce 140 znaků. Dalším důvodem, proč je v aktivitě zachován původní počet 140 znaků, je větší náročnost pro žáky a zacílení na schopnost vyjádřit se stručně a věcně.

Literatura a použité zdroje

[1] – Doba postfaktická? Emoce vítězí. Pravdu má ten, kdo má nejvíce lajků, volíme baviče, říká Špok . 2016. [cit. 2019-4-14]. Dostupný z WWW: [https://video.aktualne.cz/dvtv/doba-postfakticka-emoce-vitezi-pravdu-ma-ten-kdo-ma-nejvice/r~4868c726ac4011e687f70025900fea04/].
[2] – Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Metodický podpůrný materiál pro projekt PPUČ. Praha : Národní ústav vzdělávání, 2018.
[3] – LOTKO, Edvard. Slovník lingvistických termínů pro filology. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003.
[4] – RŮŽIČKOVÁ, Daniela; FANFULOVÁ, Eva. et al. Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. Metodický podpůrný materiál pro projekt PPUČ. Praha : Národní ústav vzdělávání, 2018.
[5] – Gramotnosti.pro. 2019. [cit. 2019-7-18]. Dostupný z WWW: [https://gramotnosti.pro/].

Licence

Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.

Autor
Mgr. Vanda Vaníčková Ph.D

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
1. 11. 2019
RVP.CZ dík Dr. Vaníčkové prezentuje téma, které je aktuální. Když přemýšlíme spolu s autoritami o úskalí, jež se konceptualizuje jako ztráta relevance školy, často se naráží na to, že většina školního obsahu je podávána v nereálných, pro žáky vzdálených kulisách (viz laboratorní podmínky dokazování přírodních zákonů, o sociálních teoriích nemluvě - ty jsou dokonce mnohdy jen předloženy bez důkladné žákovské elaborace, artificiální věty a texty ve výuce jazyků apod.). A ač je učivo logicky vystavěno, vyrůstá jakoby z jiného světa, než je ten, v němž pobývají žáci. Učení je pro žáky obtížné, a proto volí čím dál častěji jiné cesty a zdroje učení, osobního dospívání a socializace. Realizace metod navržených autorkou v kontextech, které zvolila, může vést k překlenutí uvedeného příkopu. Nicméně forma podání textu je riziková: jedná se o esej, o úvahy nad světem a o dílčí náměty a nápady do výuky, které jsou jen málo didakticky ukotveny: v cílech, prostředcích a prostředích i ve způsobech, jak poskytovat žákům zpětnou vazbu: vše uvedené je v textu přítomno, je ale uváděno mimochodem, nikoliv jako součást hlavního narativu, jako ústřední didaktické sdělení. Závěr je, že čtenáře žádám, aby se inspirovali s rozumem, aby k námětům rozptýleným v textu přistupovali jako k surovému materiálu pro vlastní originální didaktickou stavbu. Pokud budou jen dílčím způsobem vyzobávat tyto též dílčí, fragmentární náměty, mohou být realizované výukové jednotky a situace pro učení žáka neúčelné. Více srov. "utajené poznávání" (Janík a kol., Kvalita (ve) vzdělávání; Slavík a kol., Transdisciplinární didaktika aj.). Žáci budou do výuky vtaženi (attracted, engaged), ale budou jen složitě implicitně či explicitně reflektovat, co se vlastně naučili...

Hodnocení od uživatelů

Bořivoj Brdička
4. 11. 2019, 08:33
Nedá mi to a připomenu, že jsem již skoro pře deseti lety doporučoval použít (pro BYOD či 1:1) přímo ve výuce tzv. zpětný kanál (back channel) - viz Donedávna nemyslitelné je dnes běžné!Od té doby se Spomocník přesahům mezi mediální a digitální gramotností věnuje opakovaně. Přečtěte si třeba můj dnešní článek: Odpor vůči ovlivňování lidí online podle Williamse.A ještě drobnost - nejsem si jist, zda lze soc. sítě označit za učivo. Je to prostředí, kterému by měl každý občan s respektem k demokracii rozumět. Ten pojem by mohl být pro někoho hodně zavádějící!
Jan Maršák
4. 11. 2019, 14:41
Ad Recenzent 1: "...... často se naráží na to, že většina školního obsahu je podávána v nereálných, pro žáky vzdálených kulisách (viz laboratorní podmínky dokazování přírodních zákonů, o sociálních teoriích nemluvě - ty jsou dokonce mnohdy jen předloženy bez důkladné žákovské elaborace,....".  Nutno ovšem říci, že přírodní zákony jsou i v reálném vědeckém výzkumu odhalovány či testovány ("dokazovány") v laboratorních podmínkách, totiž v laboratořích. Přírodní zákony jsou totiž určité relace mezi vlastnostmi materiálních objektů a pro zjišťování těchto relací se používá vědecký experiment. A ten je vždy prováděn za daných laboratorních podmínek, protože bez nich tyto relace neodhalíme. Uvedené podmínky jsou do určité míry vždy umělé, protože samotný experiment je umělý (ale reálný) proces (zahrnuje totiž přesnou kontrolu vybraných proměnných, což nám umožňuje ověřovat kauzální vztahy mezi jejich změnami). 
Nejasný je zde také pojem "sociální teorie". Co si pod tímto pojmem máme v uvedem případě představit? 
 

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Mediální výchova
  • kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída