Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Konec gramotnosti? Nepřestávejte číst!

Ikona teoreticky

Konec gramotnosti? Nepřestávejte číst!

Ikona odbornost
Autor: Howard Gardner
Anotace: Mají skeptici pravdu? Ničí počítače gramotnost? Optimisté se shodují v tom, že internet přinese novou pulzující a inkluzívní kulturu slov. Budou mít jednou pravdu oni?
Téma příspěvku:Čtenářská gramotnost
Klíčová slova: čtení, psaní, média, gramotnost

Mají skeptici pravdu? Ničí počítače gramotnost? Směřují všechna ta znamení - snižující se počty čtoucích studentů; pokles čtení ve volném čase na několik málo minut týdně; fakt, že zhruba polovina dospělé populace nepřečte ani jednu knihu za rok - k tomu, že vzdělaný a gramotný Američan bude vzdálenou minulostí? Optimisté se shodují v tom, že internet přinese novou pulzující a inkluzívní kulturu slov. Budou mít jednou pravdu oni?

Možná ale nebude mít pravdu ani jeden z nich. Třeba je tu ještě třetí varianta: gramotnost - anebo soubor gramotností - se bude rozvíjet i nadále, ale v takové formě, kterou nikdo z nás zatím předvídat nedovede.

Jinými slovy, zřejmě se bude dít to, co se s čtením a psaním dělo vždy, totiž že se určitým způsobem rozvíjejí celá staletí, od dob, kdy člověk před méně než 100 000 lety poprvé začal dělat smysluplné značky na různé povrchy. Naši předchůdci tak zachycovali např. fáze měsíce anebo po zdech jeskyní kreslili zvířata. Teprve před 5000 let začaly společnosti ze zemí tzv. „blízkovýchodního úrodného půlměsíce"1 používat systém značek, kterými zaznamenávaly důležité obchodní výměny, stejně jako klíčové události ze současnosti a z minulosti. Tyto značky se postupně méně a méně podobaly obrázkům a rozhodující krok byl učiněn, když začaly co nejspolehlivěji zachytávat určitá slova (Přčtte tu jdndchou veu? = Přečtete tu jednoduchou větu? U kn red the sntnz cuz Inglsh feechurs = You can read this sentence because english features), tj. graficko-fonetickou shodu.

Platón, mistr psané řečtiny, se obával, že psaný jazyk by mohl mít za následek postupné snižování kapacity lidské paměti (obavy podobné našim dnešním, kdy se bojíme možných vedlejších efektů způsobených „googlováním"). Ale knihovny zachovaly světovou moudrost a znalosti přístupné každému, kdo uměl a mohl jen trochu číst. Knihtisk v 15. století překazil plány těm, kteří si nárokovali právo interpretovat slovo Boží a dostupnost Bible v národním jazyce tak umožnila laikům, aby převzali zodpovědnost za své duchovní životy oni sami. A pakliže se historici nemýlí, knihtisk rovněž povzbudil komerční podnikání a inovaci ve vědách.

V uplynulých 150 letech uvedl každý nový typ komunikačního média - telegraf, telefon, film, rádio, televize, digitální počítače, celosvětová počítačová sít (www) - do života svůj specifický mix psaného, mluveného a grafického jazyka a měl různé ohlasy, ať už kritické či oslavné.

Nicméně ze všech změn, které proběhly v mediální oblasti během několika posledních staletí, mají asi největší dosah ty, které nastaly v důsledku vynálezu digitálních médií. Ti z nás, kteří vyrostli v padesátých letech, tedy v době, kdy bylo na celé planetě pouhých několik osobních počítačů, by nikdy nepředvídali jejich současnou všudypřítomnost (tehdy Thomas Watson z IBM dokonce tvrdil, že na celém světě bude poptávka maximálně po pěti počítačích). Pouhou polovinu století po vynálezu počítače ale komunikuje přes e-mail, chat nebo tzv. „instant messaging" (např. icq) více než bilion lidí. Lidé píší na své i jiné blogy, hrají hry po síti s více než milionem dalších lidí po celém světě, tvoří svá vlastní umělecká díla a divadelní představení a poté je zveřejňují na YouTube, stávají se členy různých politických hnutí, a dokonce nakupují, prodávají a všelijak se organizují ve virtuální realitě nazývané SecondLife. Nelze se divit tomu, že se různé skupiny nemohou shodnout na tom, co může všechno tohle znamenat.

Tady je můj příspěvek do diskuse:

Poté, co si lidé zajistili své základní potřeby nutné pro přežití organismu, mohli se začít věnovat jiným svým potřebám a tužbám, jako jsou např. vzájemná komunikace, formování přátelství, přesvědčování ostatních o své pravdě, rozvíjení představivost či užívání si jisté míry soukromí. Nejprve jsme se těmto potřebám věnovali prostřednictvím našich smyslů, našich rukou či naší individuální myslí. Lidské a mechanické technologie jako pomoc byly považovány spíše za prémie. Je nasnadě, že rozvoj psaných jazyků měl své výhody. Vynález tisku a vznik rychle dostupných knih, magazínů a novin umožnil nevyřčeným slovům milionů lidí rozšířit své myšlenky a dát najevo své názory.

Pro některé z nás, lidi s myšlením z 19. a 20. stol., mají knihy specifický a někdy až spirituální význam. Fikce - jako např. spisy Jane Austenové, Lva N. Tolstoje, Toni Morrisona či Williama Faulknera - nám dovolují přebývat ve fascinujících světech, které bychom nikdy sami neobjevili. Naopak spisy vzdělanců - jako např. ekonomické analýzy Karla Marxe či Johna Maynarda Keynese, historie psaná řeckým historikem Thukydidem nebo Edwardem Gibbonem - poskytují rámec pro porozumění minulosti a přítomnosti.

Ale nyní, na začátku 21. století, je zde dostupný téměř závratný soubor gramotností - psaných jazyků, grafických zobrazení a různých záznamů. A dále je zde k dispozici ještě širší výběr z různých typů a druhů médií - analogických, digitálních, elektronických, přenosných, hmatatelných či virtuálních. Je téměř nevyhnutelné, že dojde k jejich třídění. Málokterá z nich pravděpodobně zmizí navždy; spíše se stane to, že specifický duch a omezení toho kterého média se časem vyhraní. Ručně psané dopisy a poznámky bude psát zřejmě méně a méně lidí, ale i tak elegantní psaní nevymizí, jen se poněkud posune jeho význam, tj. bude používáno při speciálních příležitostech.

Ani na nanosekundu se neobávám toho, že by čtení a psaní zmizelo. I v éře digitálních médií je základem umět plynule číst a psát. A jestliže bude třeba zaujmout lidi, tak bude třeba psát zvláště dobře. Samozřejmě, že se smysl pojmu „psát dobře" mění: Virginia Woolfová nepsala stejně jako Jane Austenová a blog Arianny Huffingstonové se nedá srovnat se sloupky Waltera Lippmanna. Ale jak imaginativní sféra, tak skutečný svět potřebuje, aby všechna tato psaná slova přetrvala.

Rovněž pochybuji o předpokládaném vymizení tištěných knih. Když totiž chcete ovlivnit něčí názory, tím nejlepším médiem je právě tištěná kniha. Takové knihy napsali jak počítačový magnát Bill Gates, tak mediální visionář Nicholas Negroponte (Nicolas dokonce navzdory svému tvrzení, že tištěná kniha je přežitkem). Výhoda a přenosnost tištěné knihy se nedá jen tak nahradit, třebaže za určitých okolností - řekněme např. při měsíční pracovní cestě - představuje ruční elektronické zařízení ke čtení (od Amazonu) určitou výhodu proti kufru plnému ošoupaných paperbacků.

Nicméně dva aspekty tradiční knihy mohou být v ohrožení. První je kapacita autora knihy k předkládání komplexních argumentů, které od čtenáře vyžadují studium, a další pročítání původní knihy, tedy zdlouhavý proces porozumění. Lidé narození do digitálního věku, zvyklí na rychlé surfování po internetu, tak zřejmě nebudou schopni číst a možná ani porozumět Kantově Kritice čistého rozumu (ne že by to někdy bylo jednoduché).

Druhým aspektem knihy je možnost vstupu čtenářů na celé hodiny či dokonce dny do vlastního světa. Mnoho z nás si užívalo ono první seznámení s autorem knihy a jeho promlouvání k nám, ať už během dlouhých letních dnů nebo během osamělých cest vlakem. V dnešní době, jak tvrdí i klinická psycholožka Sherry Turkleová, jsou mladí lidé nuceni k tomu, aby byli téměř každou minutu v kontaktu s druhými; delší chvíle ticha či samoty by totiž mohly být toxické. Jestliže tato jejich touha po 24hodinovém každodenním připojení online neustane, je velmi pravděpodobné, že jedna hodnota knihy zcela jistě zmizí. Záplava různorodých médií a lehkost, s jakou mezi nimi můžeme volit, jako v případě iPhonu, může podkopat dosavadní statut knihy.

Ať nám ale přinese digitální budoucnost cokoliv, naším úkolem je překonat nástrahy dualistického myšlení a představu, že to, co před námi leží je buď utopie anebo dystopie. Budeme-li totiž chtít pochopit, co se s gramotností v naší současné kultuře děje, musíme být schopni hledat jinou cestu a podívat se na věc ze tří stran: brát v úvahu naše potřeby a tužby; média tu vždy byla a budou i nadále; a média se neustále a kontinuálně mění.

Není to jednoduché. Ale možná tu jednou budou technologie doposud čekající na svého objevitele, které nám pomůžou osvojit si tuto neocenitelnou poznávací schopnost.

Howard Garner
Profesor kognitivních procesů a vzdělávání na Pedagogické fakultě Harvardovy Univerzity a odborný asistent psychologie tamtéž. Nedávno byl deníkem The Wall Street Journal označen za jednoho z 5 nejvýznamnějších mužů ovlivňujících svět obchodu a intelektuální veřejnost.
Vydal celou řadu knih zabývajících se především lidskou myslí (Frames of mind: The theory of multiple intelligences; Creating minds: An anatomy of creativity seen through the lives of Freud, Einstein, Picasso, Stravinsky, Eliot, Graham, and Gandhi; Leading minds: An anatomy of leadership; The Disciplined mind: What all students should understand; Changing minds: The art and science of changing our own and other people's minds), které byly přeloženy do mnoha světových jazyků a za něž získal mnoho ocenění.
V českém jazyce vyšla jeho knížka s názvem „Dimenze myšlení. Teorie rozmanitých inteligencí." (Praha, Portál, 1999.)

Přeložila Jana Kindlmannová


1 Země „úrodného půlměsíce" zahrnují region na Blízkém východě, kde byla mimořádně úrodná půda; někdy také nazýváná jako „kolébka civilizace" - Orient, Starověká Mezopotámie, Starověký Egypt.

Anotované odkazy:
Washington Post o čtenářské gramotnostiAnglický článek pojednávající o čtenářské gramotnosti a jejích výhledech do budoucna s ohledem na nástup nových technologií.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 11. 04. 2008
Zobrazeno: 4153krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
GARDNER, Howard. Konec gramotnosti? Nepřestávejte číst!. Metodický portál: Články [online]. 11. 04. 2008, [cit. 2019-12-10]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/2195/KONEC-GRAMOTNOSTI-NEPRESTAVEJTE-CIST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.