Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Environmentální vzdělávání a výuka venku
Odborný článek

Environmentální vzdělávání a výuka venku

13. 3. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Zdeněk Hromádka Ph.D.

Anotace

Článek reflektuje současný trend v oblasti environmentálního vzdělávání „učení venku“. Po teoretickém úvodu seznamuje čtenáře s některými prvky učení venku, a to na základě zkušeností z praxe.

Osobně si spojuji environmentální vzdělávání především s rozvíjením vědomostí a pozitivních postojů k přírodě a zejména s přípravou na k ní šetrné a odpovědné jednání. Vyučování tedy hraje roli prostředku k budování kvalitních, citlivých a odpovědných vztahů k přírodnímu prostředí. Důležitým komplementárním prvkem environmentálního vzdělávání, jak se ovšem také ukazuje, je opačná situace, tedy kdy přírodní prostředí slouží jako prostředek ke kvalitnímu vyučování.

Program významné české Konference k environmentální výchově Konev 2018 reflektoval výhradně téma učení venku. Příspěvky, ať už odborné výzkumy a statistiky, nebo příklady úspěšných realizací venkovního vyučování, dokládaly, že venkovní výuka se stává významným trendem v kontextu současných progresivních vyučovacích forem a metod. Je tedy žádoucí nejen z hlediska zdravého vývoje školních dětí, ale, jak se zdá, také jako prostředek efektivního vyučování.

V západním světě existuje poměrně rozsáhlá odborná diskuse na téma „učení venku“. U nás máme jistý skluz, ale v současnosti se i zde tato diskuse úspěšně rozvíjí. A to především díky několika významným publikacím. Například Jana Dlouhá ve své recenzi v časopisu Envigogika upozorňuje na knihu Petra Daniše Děti venku v přírodě: ohrožený druh? jako na publikaci, která má „zásadní význam v době, kdy děti do přírody chodí zřídka nebo vůbec ne“ (Dlouhá, 2016). Já jsem se pokusil shrnout do několika bodů některé závěry z části zmíněné publikace:

- V dnešní době se projevuje strmý nárůst dětské obezity a cukrovky, což zřejmě souvisí s proměnou životního stylu dětí (s. 16).

- Děti tráví čím dál tím víc času u elektronických médií (s. 17).

- Výzkumy ukazují, že pozitivní vliv na zdraví dětí a rozvoj motoriky má pobyt v přírodě. Zdá se také, že pobyt v přírodním prostředí významně ovlivňuje i duševní kondici (mírní stres a dokonce i deprese) a má pozitivní vliv i na kvalitu sociálních vztahů (s. 29, 35).

- Výuka v přírodě, zdá se, zlepšuje studijní výsledky. Výhled do zeleně pozitivně ovlivňuje pozornost a paměť (s. 45).

(volně podle Daniš 2016)

Z tiskové zprávy z výzkumu, který na reprezentativním vzorku dětí (1515) a stejném počtu rodičů uskutečnila nadace Proměny Karla Komárka (2016) udávám ještě tyto závěry:

Rodiče se domnívají, že jejich děti tráví venku příliš málo času, přičemž za hlavní překážku pobytu venku považují elektronická média. Průměrný český školák ve všední den stráví průměrně 4 hodiny a 14 minut u elektronických médií (TV, DVD, počítačové hry, internet, poslech hudby), zatímco pobytem venku stráví ve všední den 1 hodinu a 41 minut. O víkendu to v průměru jsou 2 hodiny a 49 minut (Tisková zpráva nadace Proměny Karla Komárka, 2016).

Venkovní učení na MZŠ

S učením venku (popřípadě přímo v přírodním terénu) počítá koncepce environmentálního vzdělávání na škole, kde vyučuji, od svého počátku. Toto téma již bylo nastíněno v článku pro Metodický portál RVP Komplementární přístup k environmentálnímu vzdělávání. Uvedený text byl zaměřen především na projektovou (tematickou) výuku v terénu. Nyní bych rád v kontextu problematiky učení venku rozvedl aktivity přírodní učebna a pobyty dětí v přírodě v 6. a 8. ročníku.

Přírodní učebna

Přírodní učebna tak, jak jsme ji pojali v praxi, je prostor na pozemku školy, který je přizpůsobený pro výuku žáků pod širým nebem a má především dva účely. Za prvé je to nejjednodušší varianta útočiště pro učitele, kteří se rozhodli mít hodinu s žáky venku. Za druhé je celá zahrada realizovaná jako vzdělávací pomůcka. Její koncepce byla navržena jako dendrologická stezka s představou, že „přírodu přiblížíme škole“. Na obou částech zahrady (na prvním i druhém stupni) jsou vysázené dřeviny popsané čísly, přičemž čísla se dají přiřadit ke klíči s názvy dřevin. Ten má k dispozici učitel.

Je tedy poměrně snadné učit se poznávat některé typické dřeviny české přírody v různých vegetačních obdobích. K jednotlivým dřevinám jsme navíc vyrobili „naučné listy“ tedy informační fólie, kde jsou uvedeny základní informace o dané dřevině (výskyt, popis s fotografiemi větví, listů, pupenů, květů, popř. plodů). Didakticky zajímavější je pak ještě druhá sada materiálů (pracovních listů), kde jsou navrženy úkoly (které mají často podobu her). Žáci prostřednictvím pracovních listů mohou provádět následující aktivity:

- Bludiště dřevin neboli třídění obrázků (s atributy jako květ, plod, pupen, list, jehličí, atd.) tak, aby daly dohromady části jednoho druhu

- Hledání invazních druhů podle klíče

- Studium jehličnanů

- Analýza stromů podle kůry na základě vnějšího reliéfu

- Analýza stáří stromů na základě letokruhů na pařezech v zahradě

- Určování světových stran podle lišejníků

- Určování plochy listů pomocí čtvercové sítě

- Jarní probouzení (fenologické pozorování proměn dřevin v průběhu určitého časového období)

- Zkoumání pupenů v zimě

- Studium pojmů spojených s tvarem listu (celokrajný, pilovitý, zubatý, laločnatý, atd.)

- Určování jednotlivých dřevin v dendrologické stezce

- Pozorování „usínání vegetace“ (průběžné sledování postupné změny barev listů na stromech na podzim podle barevné škály)

- Třídění dřevin podle vegetačního stupně

- Určování výšky stromu geometrickými nástroji

Domnívám se, že využívání přírodní učebny jedním ze způsobů, jak ve školním prostředí reflektovat požadavek RVP v oblasti postojů a hodnot environmentální výchovy, kdy EV „přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí.“ (RVP 136)

V kontextu sílícího trendu využívání formy vyučování venku v současné době přehodnocujeme celou koncepci přírodní učebny, aby byla ještě více využitelná pro běžnou výuku (k návrhům patří například venkovní tabule, prostorný stanový altán, pevné desky pro každého žáka, apod.)

Autor díla: Zdeněk Hromádka

Teambuilding v přírodě

V rámci tvorby koncepce environmentální výchovy na naší škole se nám podařilo prosadit teambuildingové pobyty v přírodě pro žáky šestých ročníků, tedy ročníků, ve kterých se sestavují nové kolektivy při přechodu žáků na druhý stupeň. Tyto pobyty si sami organizujeme (učitelé vyškolení jako lektoři spolupracují s třídními učiteli, školními psychology a speciálními pedagogy. Třídenní pobyt vyplněný nejrůznějšími aktivitami ve venkovním, přírodním prostředí má dva hlavní cíle.

Prvním cílem je dát třídu dohromady jako kolektiv (mezi žáky navzájem a mezi žáky a třídním učitelem) a nastavit pravidla pro harmonické vztahy ve třídě. Druhým cílem je vystavit žáky přírodnímu prostředí v souladu s RVP, kde se v kontextu cílů průřezového tématu uvádí, že EV podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí.“ (RVP 2016; s. 136) Pro některé žáky je delší pobyt v přírodě úplně novou zkušeností (pro některé dokonce představuje novou zkušenost i samotná cesta vlakem, pěší túra krajinou nebo delší čas strávený bez mobilního telefonu). Dobrodružné aktivity v přírodě, táborový oheň a hry v nočním lese na teambuildingovém pobytu v šestém ročníku pak bývají pro naše absolventy významným (pozitivním) milníkem a zásadní vzpomínkou na naši školu.

Autor díla: Zdeněk Hromádka

Kurz přežití

Jestliže (jak alespoň usuzujeme z toho, co nám žáci sami řekli) představuje teambuildingový kurz pro naše absolventy významný milník v rámci vzpomínek na naši školu, pak druhým podobným zážitkem bývá Kurz přežití pro osmé ročníky. Zase se jedná o třídenní pobyt „venku“ s celou řadou aktivit v přírodním prostředí. Ty jsou tentokrát zaměřené na:

- zdravovědu (žáci se učí podávat první pomoc v přírodě pod dohledem zkušených instruktorů-zdravotníků),

- orientaci v terénu (určování směru pomocí buzoly pro nalezení správné cesty k cíli),

- přípravu pokrmů,

- konstrukci přístřešku pro přenocování v přírodě.

Závěr

Když jsem před několika léty psal závěrečnou práci, která byla zaměřená na environmentální vzdělávání v České republice, začal jsem v médiích registrovat první zprávy o lesních školách a školkách v zahraničí. Zdálo se tehdy mimořádně nepravděpodobné, aby se tento trend v dohledné době přenesl i k nám. Učení venku, jak mi tehdy připadalo, nebylo na pořadu dne. Dnes už pro nás lesní školky ani jiné způsoby vzdělávání venku nejsou nic překvapivého. Zdá se, že rozvoj (pokrok) lidské civilizace nemusí nutně znamenat postupné odcizování člověka přírodě, ale naopak uvědomělé prohlubování a objevování nových, kvalitnějších vztahů k ní.

Literatura a použité zdroje

[1] – České děti venku, tisková zpráva z výzkumu. 2016. [cit. 2018-12-7]. Dostupný z WWW: [https://www.nadace-promeny.cz/userfiles/files/2016/VYZKUM/Ceske_deti_venku_TISKOVA_ZPRAVA.pdf].
[2] – DLOUHÁ, J. Recenze knihy: Petr Daniš: Děti venku v přírodě: ohrožený druh?. 2016. [cit. 2018-12-8]. Dostupný z WWW: [https://envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/528/664].
[3] – DANIŠ, P. Děti venku v přírodě: ohrožený druh?. 2016. [cit. 2018-12-8]. Dostupný z WWW: [https://jdeteven.cz/_files/userfiles/Ebook/MZP_Deti_venku_v_prirode29112016.pdf].
[4] – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : MŠMT, 2017.
[5] – HROMÁDKA, Z. Komplementární přístup k environmentálnímu vzdělávání. 2018. [cit. 2018-12-8]. Dostupný z WWW: [https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21799/komplementarni-pristup-k-environmentalnimu-vzdelavani.html/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Zdeněk Hromádka Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
13. 3. 2019
Článek seznamuje čtenáře s pozitivním významem učení dětí ve venkovním prostředí, které se u nás pomalu rozvíjí. Na příkladu autor ukazuje možnost využití školní zahrady k interaktivnímu učení dětí s použitím naučných tabulí a pracovních listů. Dále autor nastiňuje další možnosti, jak umožnit a zpříjemnit dětem pobyt v přírodě. Článek je čtivý a hodný následování.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí