Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Žák bez znalosti češtiny ve třídě – část...

Ikona teoreticky

Žák bez znalosti češtiny ve třídě – část 1

Ikona odbornost
Autor: Alice Kourkzi
Spoluautor: Zlatuše Štiková
Anotace: Seriál článků popisuje na případu konkrétního žáka-cizince bez znalosti češtiny proces integrace do základní školy, sestavení plánu pedagogické podpory (PLPP) a jeho naplňování, je doplněn o praktickou ukázku.
Téma příspěvku:Speciální vzdělávací potřeby
Klíčová slova: společné vzdělávání, žák cizinec, žák-OMJ, PLPP, speciální vzdělávací potřeby

Text článku:

V českých školách každý rok přibývá žáků-cizinců, kteří přicházejí bez základní znalosti vyučovacího jazyka. Tito žáci mají sice podle § 20 školského zákona nárok na bezplatnou přípravu k začlenění do základního vzdělávání prostřednictvím pověřených škol, tento způsob se ale z mnoha důvodů ukazuje jako nefunkční. Žáci jsou v praxi integrováni přímo do tříd a jediné jazykové podpory se jim dostává v kmenových školách. Jak si s touto nelehkou situací poradila, popisuje v následujícím seriálu výchovná poradkyně Zlatuše Štiková.

Charakteristika žáka

Josef přišel do České republiky z Norska, kde žil s matkou a ukončil 1. ročník základní školy. Hovořil pouze norsky, arabsky a částečně anglicky. V devíti letech začal navštěvovat druhou třídu. Vedle úplné neznalosti češtiny musela škola řešit i počáteční problematické chování. V České republice žije Josef pouze s otcem a jeho sestrou (tetou), jejichž rodným jazykem je arabština, nicméně oba hovoří plynně česky.

Přijímání nového žáka-cizince

Na základě žádosti zákonného zástupce (otce) zahájila ředitelka školy správní řízení. Od zákonného zástupce si vyžádala doklad o občanství dítěte (cestovní pas), povolení k pobytu, přeložený rodný list dítěte, doložení předchozího vzdělávání (tento doklad většinou zákonní zástupci nemají k dispozici, proto jsou vyzváni, aby si do určitého termínu vyžádali doklad). Většina zákonných zástupců žáků-cizinců navštěvuje školu s tlumočníkem, v tomto případě to nebylo potřeba, protože Josefův otec i Josefova teta mluví plynně česky. Otec předložil doklad o občanství svého syna, doklad o absolvování prvního ročníku ve škole v Norsku a na vyžádání vedení školy také souhlas matky dítěte k jeho vzdělávání ve škole v ČR a souhlas o přestupu do jiné školy. Rozhovor o přestupu vedla s otcem dítěte ředitelka školy. Žák dostal z norské školy vysvědčení, jiné informace o vzdělávání norská škola neposkytla. Na zařazení žáka do příslušného ročníku má vždy vliv úroveň jeho jazykových schopností, jeho rodný jazyk (do jaké skupiny jazyků patří) a z toho vyplývající předpokládaná „rychlost“ osvojování češtiny. Otec požádal o zařazení syna do 2. ročníku. Vedení školy žádosti vyhovělo vzhledem k věku dítěte (9 let) a vzhledem ke skutečnosti, že otec i teta hovoří plynně česky a jsou schopni pomoci Josefovi ve výuce.

První dny ve škole

Před nástupem Josefa do třídy jsem děti seznámila s tím, že k nám přijde nový žák, že nám asi nebude rozumět, ale i tak že ho mezi sebou přivítáme, aby se mezi námi cítil dobře a bezpečně. Situace byla o to snazší, že ve druhé třídě je mnoho žáků z různého kulturního a jazykového prostředí – např. z Jemenské republiky, Syrské arabské republiky, Norského království, Alžírské demokratické a lidové republiky. Ve třídě jsou i žáci, kteří se narodili již v České republice, ale mají odlišný mateřský jazyk (OMJ). Doma se často mluví jen ukrajinsky, vietnamsky nebo arabsky. Velkou oporu jsem měla v arabsky mluvících dětech, které mi pomáhaly překládat. Ve třídě není asistent pedagoga. Zpočátku seděl Josef s arabským spolužákem, který mu pomáhal seznámit se s chodem školy v jeho rodném jazyce. Později jsem Josefa přesadila ke spolužákovi, který hovoří pouze česky, abych zamezila častému povídání.

Sestavení PLPP

Od nástupu do naší školy pracoval Josef podle plánu pedagogické podpory (PLPP) pro žáky s OMJ, který jsem jako třídní učitelka a výchovná poradkyně vytvořila. Konzultovala jsem jej s vedením školy a s vyučujícími, kteří do výuky vstupují. Důležitá byla i spolupráce s paní vychovatelkou. Domlouvaly jsme se na společných pravidlech. Otci jsem smysl plánu vysvětlila a zvala jej na pravidelné vyhodnocování. PLPP se soustřeďoval především na osvojení češtiny, ale také na eliminaci nežádoucího chování. Hned od počátku bylo totiž zřejmé, že u Josefa bude spíše problém v chování.

Přestože jsou ve třídě arabsky mluvící děti a zpočátku se mu snažily pomáhat a tlumočit, po krátké době to již odmítaly. Josef jim ubližoval, obtěžoval je různými zvuky, vyvolával slovní hádky. Josef neměl téměř žádné pracovní ani hygienické návyky. Všechny děti odmítaly s ním být ve skupině či utvořit dvojici. Již od počátku navštěvoval školní družinu, ale ani zde nerespektoval žádná pravidla. Otec i teta mi vysvětlovali, že v norské škole taková pravidla Josef neměl a že tam výchova a vzdělávání probíhaly jinak. Mým prvořadým úkolem bylo zvládnout jeho zařazení do kolektivu a usměrňovat jeho chování, eliminovat jeho negativní projevy. Důležitým bodem bylo nastavení jasných pravidel školy i třídy, dále jejich objasnění nejen Josefovi, ale i zákonným zástupcům a navázání spolupráce.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Příklady dobré praxe – výuka dětí s OMJ.

Ostatní články seriálu:

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc28 kBPLPP Josef – OMJ
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 22. 10. 2018
Zobrazeno: 441krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 4.666666666666667
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

2 uživatelé Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
KOURKZI, Alice. Žák bez znalosti češtiny ve třídě – část 1. Metodický portál: Články [online]. 22. 10. 2018, [cit. 2018-11-15]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21883/ZAK-BEZ-ZNALOSTI-CESTINY-VE-TRIDE---CAST-1.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.