Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula v 6. a v 9. ročníku
Odborný článek

Taxonomie a demografický model podle spirálového kurikula v 6. a v 9. ročníku

7. 6. 2018 Základní vzdělávání
Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Anotace

Článek je zařazen do seriálu Demografický model, spirálové kurikulum a SOLO taxonomie. V tomto textu se zaměřím na konkrétní využívání tématu demografický model s využitím SOLO taxonomie a revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, více viz Vávra, 2011; Vávra, 2017) zaměřené na kvalitu geografického myšlení. Uvedu jednotlivé úrovně od nižších přes vyšší ročníky na 2. stupni základní školy. Čísla obrázků navazují na předcházející text. Použitá literatura je uvedena na konci celého souboru článků s touto tematikou.

6./7. ročník

Téma obyvatelstvo (demografické charakteristiky, demografický vývoj) se objevuje v českém geografickém kurikulu již v 6. ročníku, nejpozději v 7. ročníku, kdy ve většině školních vzdělávacích programů (dále ŠVP) se zařazuje regionální zeměpis, rozuměj jednotlivé státy ve světových oblastech/regionech, například USA a Kanada v Severní Americe, nebo státy v Severní Africe a podobně. Myšlení žáků ve věku 10 až 12 let je spíše nastaveno na konkrétnosti a méně na abstrakci.

Ač nemám konkrétní data ze školní praxe, mohu na základě své praxe a zkušenosti s určitou opatrností tvrdit, že se v českých školách často žáci učí zpaměti počet obyvatel jednotlivých států, aniž by rozuměli, na čem je počet obyvatel založený. Zároveň lze tvrdit, že žák je schopen rozumět výrazným odlišnostem/opakům v demografických charakteristikách. Problémy by žákovi mohla dělat proměnlivost/nestálost hodnot v získaných informacích nebo malé rozdíly mezi uvedenými demografickými charakteristikami, které by žák nedovedl rozlišit (viz Obrázek 2). Takže na této úrovni (6. třída) půjde především o SROVNÁVÁNÍ/POROVNÁVÁNÍ (a spíše výrazných extrémů), o kterém se zmiňuje již Harapat (1907).

Posuzováno z hlediska SOLO taxonomie Obrázek 2 představuje uni-strukturální úroveň (jenom sloupcové grafy nebo jenom věkové pyramidy), povrchní znalosti, a multi-strukturální úroveň (spojování sloupcových grafů s věkovými pyramidami), hluboké znalosti.

Obrázek 2 Sloupcové grafy a věková pyramidy pro stát s vysokou porodností/úmrtností a pro stát s nízkou porodností/úmrtností. Porozumění je založeno na srovnávání/porovnání

Autor díla: Jaroslav Vávra

Poznámka: a/b znamenají rozdíly mezi porodností a úmrtností. V tomto případě porodnost je vyšší než úmrtnost, takže počet obyvatel mírně roste, zpravidla více ve státě s vysokou porodností/úmrtností, tedy a > b.

Uvedené uspořádání (Obrázek 2) představuje idealizovaný/zjednodušený obraz vztahu porodnosti/úmrtnosti a věkové pyramidy (zdůrazňuji, že do věkové pyramidy se promítá migrace, kterou však vzhledem k vzdělávacím účelům považuji za „nulovou“). Žák rozlišuje vysokou/nízkou porodnost/úmrtnost na základě srovnání ve sloupcovém grafu.  Žák identifikuje, že ve věkové pyramidě státu s vysokou porodností a úmrtností je široká základna (převaha dětské populace, např. obrázky z takových států téměř vždy ukazují děti). Vlivem vysoké úmrtnosti už v raném věku obyvatel v méně vyspělých státech dochází ke snižování počtu obyvatel ve vyšších věkových skupinách – pyramida se do výšky zužuje, není vysoká – lidé se dožívají nižšího věku.

V rodinách v méně vyspělých státech bývá hodně dětí, ale ne všechny se dožívají dospělého věku. V těchto státech je život rodiny založený na spoléhání se na vlastní síly (soběstačnost) a na intenzivní zapojování dětí do obživy rodiny. Sociální funkce státu je téměř nulová, proto se děti v dospělosti starají o své staré rodiče. Dítě již v raném věku spolu se sourozenci pomáhá rodičům s prací na poli, případně s pasením dobytka nebo s prací v domácnosti, např. donáška vody ze vzdálených studní v afrických státech v oblasti Sahelu, a nezbývá mu tak čas navštěvovat školu. V historii najdeme paralelu v demografických poměrech v UK v období před rokem 1760 (Waugh 1995). V současnosti takové poměry panují podle Waugha například v Etiopii nebo v Bangladéši.

Ve státě s vyspělou ekonomikou, s nízkou porodností a s nízkou úmrtností je úzká základna věkové pyramidy (užší než v předešlém příkladu u ekonomicky méně vyspělého státu), díky zlepšení zdravotní a lékařské péče se narození dožívají dospělého a vyššího věku (věková pyramida ve tvaru obdélníku se „střechou“; obdélník je postavený na kratší stranu, Obrázek 2). Stát se spolu s rodinou podílí na péči o děti (např. lékařská péče, školní vzdělávání, příprava na povolání), ale také o seniory (např. domovy pro seniory, zdravotní péče pro seniory, o lidi dlouhodobě upoutané na lůžko). Rodiče dětí (otec i matka) pracují převážně ve výrobních závodech nebo s trendem pracovat stále více ve službách (např. výroba, doprava, obchod, práce pro stát). V rodinách bývají často jedno či dvě děti, ale je i vysoký podíl dospělých jedinců, kteří rodinu nezakládají (singles, ti však souvisejí spíše se stadiem V, Obrázek 1).

K snižování počtu obyvatel dochází ve vyšších věkových skupinách (viz „střecha“ věkové pyramidy, Obrázek 2). Lidé se dožívají vyššího věku než v předešlém příkladu u ekonomicky méně vyspělého státu, proto je věková pyramida vyšší.

Pro toto stadium uvádí Waugh (1995) demografické poměry v UK v období po roce 1940, nebo v současné době pro Kanadu a USA. Na fotografiích z těchto států se často objevují ekonomicky aktivní lidé (věk 15 až 65 let) a lidé, kteří jsou ve vyšším věku a ekonomicky neaktivní (typicky posedávající na lavičkách ve veřejném prostoru, kde sledují lidi v tomto prostoru, případně vyhledávají možnost kontaktu/komunikace).

V přípravě budoucích učitelů zeměpisu lze doporučit, aby učitel nechal žáka v tomto věkovém vývoji porovnávat alespoň dva státy s těmito demograficky a ekonomicky výraznými odlišnostmi/rozdíly, tedy méně vyspělý stát a vyspělý stát.

Vzhledem k autentičnosti a zvnitřnění („Self“) je možné žáka nechat vypracovat jednoduché genealogické schéma („rodinný strom“), ve kterém by žák mohl objevit snižování počtu dětí v rodině a změnu v úrovní vzdělání a v oblasti zaměstnání. Učitel se tak vyvaruje ve výuce popisnosti, která se často ve třídě nadměrně prosazuje, a to zvláště ve výuce regionálního zeměpisu.  

8./9. ročník

8. a zvláště v 9. ročníku v naplňování očekávaných výstupů základního vzdělávání v geografickém RVP (kurikula) prosazujeme v Liberci, aby žák nejen porovnával (můžeme toto považovat za minimální úroveň geografického myšlení), ale také VYSVĚTLOVAL, ANALYZOVAL, KRITICKY MYSLEL a VYTVÁŘEL/NAVRHOVAL podle vztahů/modelu demografického přechodu/revoluce, což lze považovat za úroveň optimální až excelentní v geografickém myšlení. Komplexní obraz/model, kterému mají žáci rozumět, ukazuje Obrázek 3.

Podle konceptu spirálového kurikula a SOLO taxonomie lze s žáky dotvářet celkový model/obraz demografického přechodu/revoluce ve vybraných státech světa se čtyřmi stadii (Obrázek 3), jak je například prezentuje Waugh (1995) nebo Sobotová & Sobota (1996). Podle SOLO taxonomie mluvíme o hlubokých znalostech. Ve výuce pomůže navazování na „opaky“ / opačné extrémy, tj. stadium I a IV, nebo také stavy, které žáci znají z nižších ročníků zeměpisu.

Nyní žák v posledním ročníku základní školy rozumí změně (dynamice) mezi těmito stadii/stavy, které vyplývají ze změn úrovně porodnosti/úmrtnosti (pro kvantifikaci lze volit hodnoty/úrovně od cca 40 %k hodnotám 10 %0). Žák je schopen podle nabízených dat porodnosti/úmrtnosti či věkové pyramidy zařadit stát do I/IV stadia nebo do přechodových stadií (II/III), první „demografický přechod“. 

Právě v přechodových stadiích II a III dochází k výraznému nárůstu počtu obyvatel (populační exploze). Ve stadiu II dochází k poklesu úmrtnosti vlivem zlepšení lékařské péče, zlepšení podmínek bydlení (např. nekontaminovaná pitná voda, kanalizace), dostatek potravin a jejich vyšší kvalita, snížení kojenecké úmrtnosti. Obyvatelé se stěhují z venkova do měst (urbanizace) a uplatňují se ve výrobě. Jak uvádí Waugh (1995), tento stav nastal v UK mezi lety 1760–1880, a v současné době je např. na Srí Lance, v Keni nebo v Peru.

Následující stadium III je charakteristické poklesem porodnosti. Příčinami jsou: plánované rodičovství, používání antikoncepce, potratová politika státu, díky nízké kojenecké úmrtnosti slábne tlak na velký počet dětí v rodině, mění se orientace ekonomicky aktivních obyvatel na jiný obor práce (původně samozásobitelské/komerční zemědělství, nyní zaměstnanci v průmyslu, případně ve službách), na spotřebu (nákladnější/kvalitnější bydlení, rodinný automobil, růst vzdělanosti, růst emancipace žen, jejich kariérní uplatnění, změna v roli starosti o děti a domácnost). Waugh (1995) uvádí pro toto stadium příklad poměrů UK mezi lety 1880–1940, nebo v současné době Čínu, Kubu a Austrálii.

Obrázek 3 Demografický přechod (4 stadia v čase) ve vztahu k výši porodnosti/úmrtnosti a k tvaru věkové pyramidy. Do vztahu je vložena i změna počtu obyvatel.

Autor díla: Jaroslav Vávra

Po zvládnutí a porozumění celému modelu demografického přechodu/revoluce (stadia I–IV, hluboké znalosti) je žák schopen odpovědět například jak porozumět tvrzení (viz níže) a umístit toto tvrzení do příslušného stadia v Obrázku 3:

  • Lidé z bývalých kolonií se chtějí stále častěji vystěhovat (stadium I až II).
  • V těchto státech lidé stále častěji slaví zlatou svatbu (50 let života v manželském svazku) (stadium IV).
  • V těchto státech jsou budované nové zdroje nekontaminované pitné vody (studny, vrty), a děti (zvláště dívky) tak místo časově náročného přinášení vody ze vzdálených zdrojů mohou (musí) chodit do blízké školy (stadium II).

Další tvrzení se týkají Číny a státní politiky jednoho dítěte, která byla praktikována od roku 1979. Je možné využít Obrázku 4.

Obrázek 4 Věková pyramida Číny v roce 2000

Autor díla: Jaroslav Vávra, vytvořeno podle Teacher Notes. Population Pyramids in Chine (dostupné 14.1.2018, ZDE)
  • V Číně byla od 80. let 20. století uplatňovaná politika jednoho dítěte (stadium III).
  • Protože se v Číně upřednostňuje v rodině chlapec, jak se toto upřednostnění projevilo ve věkové pyramidě (viz Obrázek 4)? (vychýlení věkové pyramidy na „mužskou“ polovinu věkové pyramidy)

Očekávanými výstupy pro žáka v demografických charakteristikách je (seřazeno od minimální úrovně po excelentní):

  • žák spočítá z předložených dat index stáří a index ekonomické zátěže;
  • žák přiřazuje předložené indexy k nabízeným věkovým pyramidám, rozlišuje odlišné charakteristiky obyvatel ve zkoumaném území;
  • žák interpretuje stav ve zvolených územích podle indexů;
  • žák na základě předložené struktury obyvatel v určitém území zdůvodní trend.

Text pokračuje v dalším článku, který se zaměřuje na vyšší ročníky gymnázia, v něm se dokončuje celá spirála kurikula a dovršuje se „úplnost“ podle SOLO taxonomie. Za tímto dalším článkem je uvedena použitá literatura za celý soubor.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
RNDr. Jaroslav Vávra Ph.D.

Hodnocení od recenzenta

Tým RVP.CZ
7. 6. 2018
Seriál tří článků doporučuji k publikaci na metodickém portálu jako teoretické příspěvky k výuce zeměpisu v gymnáziích. Pro školní praxi mohou být významným příspěvkem k prezentaci demografických reálií.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Jiné vzdělávací obory obecně