S profesorkou New York University Diane Ravitch zabývající se historií amerického školství a školskou politikou, která měla v 90. letech minulého století na federálním ministerstvu školství (Ed.gov) na starost evaluaci škol, jsme se na Spomocníkovi poprvé „potkali“ před 8 lety v době, kdy se u nás kvůli ministru Dobešovi zviditelnilo školství snahou zavádět (po americkém vzoru) plošné testování žáků (Strategie skutečné reformy školství). To se tehdy sice nepovedlo, přesto se nám plošné státní ověřování výsledků nenápadně do školského systému postupně vkrádá. Důsledkem je učení na testy se všemi důsledky, které jsou s tím spojeny.
V USA kritika plošného testování, v níž Diane patřila k čelným iniciátorům, vedla ke snaze, když už plošně ověřovat, tedy pokrokově a jen ty nejzákladnější kompetence žáků, o nichž lze říci, že jsou pro každého povinné. Proto vznikly tzv. Core Standards, na nichž se podstatná část odborníků shodla a většina států je přijala. Za prezidenta Obamy byly vyvinuty nové formy testování (Příprava nového amerického plošného testování), ty byly zavedeny a veřejné školy, jejichž žáci měli objektivní potíže dosáhnout dobrých výsledků, měly nárok na dotaci z federálního rozpočtu. Americký školský rozpočet takto použil cca 7 miliard dolarů [1].
V březnu 2017 jmenoval prezident Trump do funkce ministryně Betsy DeVos – známou podnikatelku a propagátorku technologie využívajících soukromých škol, které disponují státním příspěvkem na žáka (charter schools). Očekávání s její politikou spojená se v současné době naplňují. Má v úmyslu federální dotace nasměrovat přednostně do těch států, které podporují vznik charter schools, chce zrušit Core Standards (přenechat zodpovědnost za obsah výuky učitelům) a dát všem oprávněným dětem poukaz (voucher), který by mohly použít k hrazení výuky ve všech veřejných či charterových školách dle vlastního výběru. Zkuste si sami představit, co by to se systémem veřejného školství v USA udělalo (pro inspiraci viz Americké hybridní školy pro síťovou generaci nebo Rocketship – model školy budoucnosti).
Diane Ravitch je dlouholetou odpůrkyní privatizace školství. Je spoluzakladatelkou organizace Network for Public Education (NPE), která se snaží spojovat všechny síly pomáhající zachovat kvalitní veřejné školy, které nerezignují na výuku plošně netestovaných předmětů a které podléhají demokratické kontrole místní komunity. Je logické, že se pokouší záměry současné paní ministryně eliminovat. Všechny podstatné důvody shrnuje nedávno publikovaná zpráva Online Learning: What Every Parent Should Know (Online vzdělávání: Co by měl každý rodič vědět). Začíná takto:
„Popularita využití technologií k realizaci učení ve školách roste. Žáci jsou nuceni používat online programy, učebnice či aplikace jako součást práce ve třídě i doma. BYOD se projevuje v učebnách i na chodbách škol tak, že žáci používají chytré telefony, notebooky a tablety. V některých státech je účast alespoň v jednom online kurzu vysloveně povinná. Ve 36 státech mohou žáci celou povinnou školní docházku absolvovat prostřednictvím virtuální (soukromé charterové) školy a nikdy osobně nepotkat učitele ani spolužáky. Závislost škol na technologiích se zvyšuje rychlostí, která značně předhání ověřování efektivnosti a rizikovosti těchto postupů (např. zneužití dat).
Umocňuje online a kombinované vzdělávání učení? Co víme o virtuálních školách? Co způsobí politika podpory soukromých investic ve školství?“ [2]
Z obsahu vyberu jen ta nejdůležitější fakta:
Je pozoruhodné, že navzdory těmto neutěšeným výsledkům přicházejí stále nové iniciativy snažící se personalizované technologiemi podporované vzdělávání rozšiřovat. Je tomu tak hlavně proto, že investoři (např. paní ministryně DeVos) považují školství za jednu z posledních oblastí, kde je možné bez větších obtíží realizovat nezanedbatelný zisk. Existují zájmové skupiny, které financují lobbing, mediální kampaně, cílenou reklamu apod.
Zpráva NPE proto na závěr rodičům radí, aby případný zápis svých dětí do škol s online výukou důkladně zvážili. Předem se zajímali, jak velké jsou třídy, jaký je počet žáků na učitele, kolik času je věnováno přímému kontaktu žáka s učitelem, jaký má škola propad a poměr úspěšnosti žáků u závěrečných (přijímacích) zkoušek, jaké požadavky škola klade na žáky i na rodiče.
Diane Ravitch: Privatization of Public Education
Na zprávu NPE je samozřejmě třeba se dívat jako na pohled zaujatý snahou oponovat současné politice Trumpovy administrativy. Možná i proto bychom měli vnímat podobnost amerického vývoje s naším. V oblasti vzdělávacích technologií zatím moc patrná není. Zato privatizace školství je u nás již v plném proudu. Není příjemné pozorovat, jak státní školy (až na výjimky) nedokážou sledovat současné trendy ve vzdělávání, a kvůli tomu se ti lepší a bohatší žáci přesouvají do škol soukromých. Nestane-li se zázrak, technologie tento proces v blízké budoucnosti urychlí a kvalifikační propast mezi „schopnými a neschopnými“ se ještě více prohloubí.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.