Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Technologie na pomoc vyhodnocení sociálního klima třídy
Odborný článek

Technologie na pomoc vyhodnocení sociálního klima třídy

7. 12. 2017 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
František Hajdekr

Anotace

Námět na možnou formu zpracování problematiky sociálního klimatu ve třídě, včetně použití volně dostupného nástroje využívajícího databázi MS Access.

Sociální klima třídy

Pro zdárný průběh výuky jsou nezbytné nejen vhodné učební pomůcky, správné edukativní nástroje, ale zejména samotné sociální klima třídy [1]. Každý učitel mi jistě potvrdí, že nejsou dvě stejné třídy a že znalost poměrů v dané třídě může být důležitou pomůckou pro správné vedení výuky. Rovněž díky znalosti poměrů ve třídě můžeme předcházet nebo alespoň omezit patologické sociální jevy, jako je například šikana či nežádoucí segregace skupin ve třídním kolektivu [2].

Zpracování informací

Pro zpracování této problematiky se nabízí hned celá řada nástrojů. Vzhledem k tomu, že data budou ve výstupu umístěna v tabulce, každého pravděpodobně napadne použít tabulkový kalkulátor (MS Excel apod.). Zde se ale potýkáme s problémem propojení seznamu žáků, rolí a jejich četností. Řešením by mohla být kontingenční tabulka, nicméně bychom neměli zapomínat ani na ověření dat a možnost rychlého filtrování a řazení.

Já jsem se rozhodl pro zkoumání klimatu třídy použít projektivní asociativní metodu [3]. Ta vychází z klasické sociometrické metody SO-RA-D (sociometrický ratingový dotazník) [4], místo dotazníku žáci ale pracují s obrazovou předlohou (strom, loď) [5], kde spojují členy třídního kolektivu (i sami sebe) s rolemi postav na obrázku.

obrazová předloha pro projektivní asociativní metodu

Pro zpracování pomocí relační databáze jsem zvolil program MS Access, který umožňuje vytváření samostatných tabulek, nastavování relací a samozřejmě i použití dotazů, které mohou přehledně znázornit získané statistické údaje. Pro použití mé metody není třeba ovládat vývojové prostředí Accessu, pracuje se pouze na uživatelské úrovni (s daty).

Relační databáze

Relační databáze, kterou jsem vytvořil pro zpracování informací o sociálním klimatu třídy, se skládá ze tří tabulek. První tabulka (Funkce) obsahuje popis rolí podle obrázku. Na něm je zobrazeno 26 různých postav, které charakterizují typické role žáků ve třídě. Druhá tabulka (Osoba) je seznam žáků ve třídě. Třetí (List) pak je kombinací obou předchozích – spojuje jednotlivé žáky s rolemi. Já jsem si do ní pro možnost zpětného dohledání informací doplnil ještě atribut List, což je číslo žákem odevzdaného obrázku (čísla listů jsem náhodně doplnil až po odevzdání). Možná ještě vhodnější by bylo vytvořit samostatnou tabulku i pro list, takže by bylo případně možné přiřadit k listu i jeho specifika (v jakém stavu se obrázek vrátil, zda byl zmuchlaný, čistý, zda respondent gumoval, začmáral, vybarvoval, doplňoval vlastní kreslené postavy apod.), každopádně postačuje i třítabulkové řešení.

Na následujícím schématu jsou zobrazeny relace mezi tabulkami. Jedná se o dvě vazby typu 1:N, tj. funkce může být na jednom listu zapsána vícekrát, stejně tak osoba může být na jednom odevzdaném listu uvedena opakovaně.

nastavení relací v databázi

Tabulky

Tabulka Funkce bude stejná ve všech pozorovaných třídách. Obsahuje výčet všech možných rolí žáků ve třídě. Primární klíč je atribut ID (generované číslo), Název je označení role, Popis obsahuje mou představu o významu postavy podle obrázku. Je dobré žákům případně vysvětlit (často se i ptají), co jednotlivé postavy na obrázku dělají a co říkají (text v bublině u postavy). Zde vidíte obrázek s čísly postav, žákům ale poskytuji obrázek bez čísel, což trochu ztěžuje zpracování, nicméně obrázek nesvádí žáka vybírat postavy podle číselného pořadí.

Tabulka Osoba je seznamem žáků ve třídě. Obsahuje primární klíč, Jméno a Příjmení. V některých nižších ročnících se objevila situace, kdy žáci byli označovaní přezdívkami, proto jsem ještě doplnil atribut Přezdívka.

Třetí tabulka List pracuje se seznamem žáků a rolí. Hodnotitel do ní vkládá výsledky z odevzdaných obrázků (dotazníků) a buduje tak záznam o situaci ve třídě. Tabulka má atributy ID (primární klíč každého záznamu), List (číslo listu, ze kterého byla čerpána data), Funkce (na parníku/ve třídě) a Osobu (žák) – při zhruba třicetičlenné třídě může být celkový počet záznamů kolem pětiset.

Dotazy

Poslední a zcela klíčovou částí zpracování informací je vytvoření vhodného SQL dotazu, který by nám umožnil získaná data co možná nejefektivněji vytěžit. Zde uvádím dva konkrétní příklady.

Četnost žáka

První, co lze z dat získat, je celková četnost, s jakou se žák objevoval v odevzdaných listech. Samozřejmě tento údaj nám neprozradí nic o konkrétní roli žáka ve třídě, nicméně jsme z tohoto údaje schopni zjistit, který žák je vnímán svým okolím nejvíce (a to jak pozitivně, tak i negativně) a který je naopak stranou.

SELECT Count(list.osoba) AS CountOfosoba, osoba.jméno, osoba.příjmení
FROM osoba INNER JOIN (funkce INNER JOIN list ON funkce.ID = list.funkce) ON osoba.ID = list.osoba
GROUP BY osoba.jméno, osoba.příjmení;

Funkce žáka

Druhým výstupem, a to mnohem konkrétnějším, je informace o funkcích, které osoba ve skupině zastává. Je na nás, jak si výstup seřadíme, zda preferujete řazení podle funkce (tedy kdo byl nejčastěji volen jako kapitán – pak bychom řadili podle ID funkce), nebo zda vás více zajímá, které všechny funkce daná osoba zastává (řazení podle ID osoby).

SELECT Count(list.funkce) AS CountOffunkce, osoba.jméno, osoba.příjmení, funkce.název
FROM osoba INNER JOIN (funkce INNER JOIN list ON funkce.ID = list.funkce) ON osoba.ID = list.osoba
GROUP BY osoba.jméno, osoba.příjmení, funkce.název;

Opatrně…

Jak vidno, učiteli se může vyplatit mít základy digitálních kompetencí. Databáze mohou být silným nástrojem i v oblasti určování sociálního klimatu ve třídě. Nicméně získání dat a jejich zpracování je jen prvním krokem, mnohem složitější může být interpretace těchto dat. To však je již problematika, která jde nad rámec tohoto článku. Pokud byste chtěli můj způsob zpracování sociálního klimatu ve třídě vyzkoušet osobně, je vám tento nástroj v podobě šablony pro Access k dispozici zde.

Dejte vědět, zda se vám to povedlo. Přeji mnoho zdaru.

Literatura a použité zdroje

[1] – KUBÁTOVÁ, Stanislava. Sociální klima třídy na 1. stupni základní školy. 2016. [cit. 2017-11-10]. Dostupný z WWW: [http://www.pf.jcu.cz/education/department/czv/archiv_zp/abc/Socialni_klima_tridy_na_1_stupni_zakladni_skoly.pdf].
[2] – MIKULKOVÁ, Milena. Diagnostika školní třídy. 2010. [cit. 2017-11-10]. Dostupný z WWW: [http://www.pppuk.cz/soubory/decin_dst.pdf].
[3] – SOBKOVÁ, Petra. Vztahy ve třídě, sociální klima: Alternativní způsoby zkoumání sociálního klimatu ve třídě. [cit. 2017-11-10]. Dostupný z WWW: [http://www.ondra-buchta.wz.cz/files/Socialni_klima.ppt].
[4] – ZIKÁN, Jan. O Sociometrii: Hrabalův sociometricko-ratingový dotazník. [cit. 2017-11-10]. Dostupný z WWW: [http://www.sociometrie.cz/o-sociometrii].
[5] – FRIEDLOVÁ , Karin; JUROVÁ, Lucia; LINDOVSKÁ, Lenka. Práce s třídním kolektivem: Metodika. Centra podpory inkluzovního vzdělávání. 2012. [cit. 2017-11-10]. Dostupný z WWW: [http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/metodika_6.pdf].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
František Hajdekr

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.