Jak rozvíjet motoriku v přípravné třídě? – 7. díl

Příspěvek doplňuje informace z předchozích dílů: Jak rozvíjet motoriku v přípravné třídě 1.–6. díl o praktické zkušenosti. Nabízí pro děti poutavé náměty pro rozvoj hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky.

Nápady využijí nejen učitelé přípravných tříd, ale i učitelé mateřských škol, 1. a 2. tříd ZŠ, učitelé žáků s dysgrafií, rodiče.

Aktivity pro rozvoj jemné motoriky

Jojo

Žáci procvičují obratnost ruky s pomůckou „jojo“. Tu představuje špulka omotaná provázkem, který je zakončený poutkem. Žák drží předmět za poutko, nataženou ruku má před tělem. Spouští (uvolní) špulku, která se pohybuje směrem dolů. Pohybem prstu (kterým drží poutko), špulka vyjíždí nahoru.

Učitel může s žáky jojo vyrobit z nasbíraných špulek od pevné náplasti.

Pokusy s krepákem

Učitel připraví sklenice z pevného skla / nižší zavařovací sklenice, krepáky různých barev, misky, nůžky, vodu, podložku. Žáci si nejdříve připraví krepák – do misek nastříhají/natrhají krepák, roztřídí podle barev. Do sklenice nalijí vodu, vloží krepák a sledují obarvování vody. Porovnávají sytost barvy podle množství vloženého krepáku. Oblíbené je i míchání barev – smíchání více barev krepáku v jedné sklenici.

Chytání rybek

Učitel s žáky vytvoří ze samotvrdnoucí hmoty rybky a další vodní živočichy. Ještě před zaschnutím vytvoří poutko zasunutím zahnutého pevného drátku do horní části výrobku. Případně po zaschnutí ještě upevní tavnou pistolí. Pruty lze vyrobit z hladkého kratšího klacíku, opěrek na rajčata. Na tyč/prut je třeba navázat provázek s háčkem. Vodní živočichy vložíme do několika menších kyblíků a můžeme chytat/lovit rybky.

Pruty se snadno zamotávají. Proto je vhodné vytvořit více rybníčků a kratších prutů (délka tyče i délka provázku). Prodloužením tyče a prodloužením provázku lze zvyšovat náročnost.

Pokud použijeme na rybník skutečnou vodu, je třeba výrobky ještě přestříkat/přetřít speciálním ochranným lakem. Rybník lze vytvořit také vymezením kruhu/oválu z krepáku, obruče.

Stříhání

Učitel nabízí žákům aktivity ke stříhání podle dovedností jednotlivých žáků. Postupuje od jednodušších úkonů ke složitějším. K jednodušším patří stříhání menšího kusu papíru po rovné předkreslené čáře (na archu papíru A5 je utvořena jedna čára). Rozstříhávání pruhů papíru na menší kousky. Vystřihování oválů (velikonoční vejce) a další tvary patří ke složitějším. Z počátku lze požadovaný tvar nakreslit na menší kus papíru, z kterého žák následně vystřihuje.

Autor díla: Petra Pšeničková

Skládání a překládání papíru

Učitel žákům nabízí aktivity na vyrábění z papíru. Je třeba respektovat dovednosti žáků a motivovat je jednoduššími výrobky (večerníčkovská čepice) ke složitějším (loďka, parník) i k těm nejobtížnějším (origami). Lze nabízet obyčejný papír, novinový papír, barevný papír, obarvený a jinak lákavý papír. Žáci rádi papírové výrobky dozdobí fixami, tiskátky, nalepením ozdob, šňůrek apod.

Aktivity pro rozvoj grafomotoriky

Prvky do písku, krupičky

Žáci kreslí/obtahují do písku prstem, klacíkem, šiškou (užší uzavřená šiška) předkreslené grafomotorické prvky. Poté již podle předlohy na pracovním listu bez předkreslení. V učebně lze použít pískovničku nebo kartonové víko vysypané dětskou krupičkou. Kreslit lze prstem, špejlí. Doporučuji také zakoupit drobnou lopatku, hrabičky do pískovničky. Výhodou tácu/víka s krupičkou je pořizovací cena, proto každý žák může používat svou vlastní pomůcku.

Štětec a voda

Žáci kreslí/obtahují grafomotorické prvky kutilským (silnější štětec) štětcem namočeným v čisté vodě na chodník. Žáci mohou malovat i své vlastní obrázky.

Obměna: Velké křídy nebo nádoba s pěnou, mycí houba. Doporučuji využít zejména pro závodní dráhy.

Štětec a tempery

Při práci s grafomotorickými listy u pracovního stolu využijeme zajímavé malířské/kreslicí/psací náčiní. Pracovní listy žáci obtahují prstem namočeným v temperové barvě (zanechává snadněji stopu než vodové barvy), štětcem namočeným v temperové barvě, kreslicí tuhou, křído-voskovkami, trojhrannými fixami, trojhrannými pastelkami apod.

Obměna: Použití vodových barev na jednoduchou kresbu vlastní tvorby nebo přenášení barev na papír. Zaměřit se na lehkost dotyku štětce při nabírání vodové barvy krouživým pohybem. Vyzkoušet různé šíře štětců.

Barva s pískem

Učitel smíchá barvu s pískem, kterou žáci obtahují/napodobují grafomotorické prvky. Tah má na povrchu zajímavou strukturu.

Doporučená literatura

• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDA, R: Jedním tahem – uvolňovací grafomotorické cviky. Praha: DYS-centrum Praha, 2009.
• BEDNÁŘOVÁ, J.; ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2569-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Jak se pastelky učily kreslit. Edika, Brno 2012. ISBN 978-80-266-0082-4.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Co si tužky povídaly. Edika, Brno 2012. ISBN 978-80-266-0046-6.
• BEDNÁŘOVÁ, J.: Na návštěvě u malíře – Grafomotorická cvičení a rozvoj kresby pro děti od 5 do 7 let. Edika, Brno 2012. ISBN 978-80-266-0047-3.
• JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H.: Děti s odkladem školní docházky  a jejich úspěšný start ve škole. D₊H, Praha 2007.
• JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H.: Dysgrafie – Metody reedukace specifických poruch učení. D₊H, Praha 2005.
• KIRBYOVÁ, A.: Nešikovné dítě, Dyspraxie a další poruchy motoriky. Praha, Portál 2000. ISBN 80-7178-424-9.