Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > 8 výukových technik a nástrojů
Odborný článek

8 výukových technik a nástrojů

16. 3. 2017 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Josef Vencl

Anotace

Článek na základě blogového příspěvku newyorského učitele Kellyho Walshe ukazuje několik výukových metod a spolu s nimi i technologické nástroje umožňující jejich realizaci.

Stejnojmenný článek s rozšířeným názvem 8 technik a nástrojů pro tvorbu lekcí, které aktivně zapojí studenty (8 Techniques and Tools for Creating Lessons That Actively Engage Students), publikoval na svém webu Kelly Walsh. Autor je odborným asistentem několika newyorských vysokých škol a již dlouho se věnuje vzdělávacím technologiím. Jedná se o metodickou pomoc s aplikací technologií do výuky doplněnou o nabídku služeb, které mohou učitelé využít. Podívejme se, co je jeho obsahem.

Zmíněných 8 technik zřejmě nikoho z didaktického pohledu nepřekvapí. Spojení s technologiemi však nabízí jistou atraktivitu, rychlost zpracování, a tedy i více času na to důležité, čemu se chceme při hodině věnovat. Je třeba si udržet přehled o tom, jaké nástroje lze použít. Ty se velmi rychle mění. Možná že tyto ještě neznáte.

1. Využití studentské práce a zpětné vazby

Žákovskou zpětnou vazbu zjišťujeme z mnoha důvodů. Navazujeme látku, opakujeme, chceme udržet pozornost při delším výkladu nebo se ji snažíme opět získat. Někdy nám ale přitáhnout pozornost nestačí, potřebujeme dále pracovat se sebranými daty. Např. při třídnické hodině organizujeme hlasování o školním výletu apod. Taková aktivita by mohla obohatit i obyčejnou vyučovací hodinu. Že se k ní nedostaneme, je možná tím, že její zorganizování a zpracování vyžaduje více času. Mohou s tím nějak pomoci technologie?

Plickers

Plickers si pozornost jistě zaslouží. I proto, že k jejich použití stačí jediné technické zařízení, učitelův telefon či tablet. Ostatní probíhá pomocí oboustranných papírových karet s QR kódy, které mají žáci u sebe, na pokyn je zvednou, aby je učitel nechal zpracovat. Důležité při tom není pouze to, jakou stranou žáci kartičku nastaví, ale má také význam, jak ji natočí. Na stránkách plickers.com jsou ke stažení sady karet pro 40 i 63 žáků.

Teacher Tech Tips – Plickers

Druhou Kellym zmíněnou možností je zpětný kanál, nejčastěji přes Twitter. O pozitivech a využití zpětného kanálu obecně vizte např. Zpětný kanál jako výukový nástroj. Jak se připravit na použití Twitterového zpětného kanálu se píše např. zde.

2. Hodnocení hrou

I v případě hodnocení hraje čas důležitou úlohu. Častokrát skloňované slovní hodnocení bývá velmi pracné a náročné, má-li žákovi ukázat, v čem by se mohl zlepšit, a motivovat jej. Nové podněty pro hodnocení přicházejí často z oblasti (počítačových) her.

Od známek ke zkušenostem

Kelly Walsh zmiňuje často citovanou práci profesora na Indiana University Lee Sheldona, který pro organizaci své výuky využívá model MMO (massively multiplayer online game – hromadné síťové hry), kde studenti spolupracují na různých úkolech, nebo řeší samostatné „questy“. Zájemci mohou najít přehled deseti takových prostředí s popisem možného využití zde.

Jeopardy (Riskuj)

je znalostní soutěž, i v českých poměrech (s drobnou odchylkou v pravidlech) často využívaná. Vznikaly i různé pomůcky, které tuto hru zatraktivňovaly. S nástupem interaktivních tabulí a velkých displejů lze atmosféru soutěže vyvolat i přímo ve třídě. Jeopardylabs.com umožňují takovou hru připravit a spustit až pro 12 týmů, tedy polovinu třídy, nebo pro dvojice.

3. Nechme studenty tvořit

Tvorba využívá přirozenou dětskou kreativitu, stimuluje ji i kultivuje. Možná se shodneme, že technologie mohou tuto přirozenou tvořivost klidně i zabít. V rukou zkušeného učitele ji však mohou také rozvíjet. V souvislosti s kreativitou se hovoří hlavně o Minecraftu (viz Minecraft Education), jsou ale i další možnosti.

Inspirovat se můžete např. u Ryana Schaafa z Notre Dame of Maryland University, který sestavil žebříček 60 způsobů, jak mohou žáci prezentovat, co znají (60 Things Students Can Demonstrate What They Know). A zdaleka nejde pouze o technologická řešení.

Blendspace

Blendspace je nástroj pro přípravu vyučovacích lekcí využívajících dataprojektor. Poskládat lze téměř všechny možné zdroje (od obrázků, internetových stránek přes videa ke kvízům a vlastnímu textu). Lekce mohou být sdíleny odkazem, vloženy do jiné stránky nebo sdíleny po sociálních sítích.

Canva a ThingLink

Oba nástroje se již na Spomocníku objevily, a to v článcích Tvořte infografiku jako profesionálové (Canva) a Susan Oxnevad a ThingLink (ThingLink).

4. Buďte interaktivní

Bounceapp

Nástroj Bounceapp pracuje jednoduchým způsobem. Vložíte nějaký základ (obrázek nebo internetovou stránku) a necháte jej komentovat prostřednictvím anotací. Vkládat lze i anonymně bez registrace. Pokud však chcete vložené anotace kontrolovat, budete potřebovat (placený) účet na Notableapp. Pro učitele je tedy registrace nezbytná. Začátek je snadný, stačí jen vložit adresu do příslušného pole. Pro práci s obrázkem se přepnete pomocí nenápadného odkazu na druhou kartu, kde jej vložíte ze souboru.

Definování zdrojového dokumentu v Bounce

Jednotlivé anotace vkládáte do rámečků, které si vytvoříte na webu či nad obrázkem.

Příklad možnosti vložit komentář k libovolnému místu na webové stránce

5. Nechte studenty spolupracovat

Na prvním místě uvádí Kelly GoogleDrive (dnes asi spíše Suite), ale to pro nás není nic nového.

MapMeister

MapMeister.com je jedním z nástrojů pro tvorbu myšlenkových map, který zahrnuje i možnost kooperativního vytváření obsahu, takže žáci mohou pracovat ve skupinách nebo se k práci připojit vzdáleně. Služba se honosí tím, že ji používají velké firmy jako SAP nebo Electronic Arts, Oracle nebo Vodafone, proč tedy ne žáci?

6. Projektové vyučování

Projekty se prosazují stále více i v našich školách. Kelly nabízí odkaz na TeachThought, kde najdeme přehled článků k tématu. Zajímavé je například srovnání „projektové výuky“ a „výuky založené na projektech“. Projekty jsou chápány daleko šířeji než u nás, mohou to být krátké úkoly i dlouhodobé programy. Na rozdíl od toho výuka založená na projektech necílí na reprodukci vzorů a nehodnotí primárně výsledky projektů, klade spíše důraz na to, co se žák během své práce učí/naučil. Výtvory žáků jsou mnohem různorodější, což není jediný rozdíl v dlouhém seznamu (viz srovnání).

7. Simulace

Simulace u nás mají velkou oblibu a nejsou to jen simulace výukové fyzikální nebo ekonomické. Kelly odkazuje tyto americké – Economic-Games.com, simbound.com nebo cesim.com. Pro nás jsou daleko zajímavější naše české výukové projekty, např. Československo 38–89 nebo Evropa 2045, které se rodí ve spolupráci Filozofické a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

8. Zapojení hostů

Zvaní hostů vždy oživí výuku a může žákům ukázat, že znalosti nemají pouze pro školu. Skype a Hangouts rozšiřují tento výukový prvek o možnost pozvat i ty hosty, kteří by do školy nemohli dorazit osobně. O obou zmíněných nástrojích již informoval Miroslav Khas: 8 tipů pro výuku online.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Josef Vencl

Hodnocení od uživatelů

Petr Slípek
17. 3. 2017, 08:11
Dobrý den, zajímavý nástroj pro využití ICT ve výuce je TOGlic (http://www.toglic.cz ). Jedná se o český nástroj, který přináší učitelům 15 výukových aktivit, které jsou využitelné téměř ve všech předmětech. 
Bořivoj Brdička
17. 3. 2017, 16:47
Ano, i TOGlic je určitým omezeným způsobem využitelný zadarmo. Tudíž by mohl být předmětem našeho zájmu. Spomocník ale vychází většinou (existují výjimky, jak uvidíte např. hned příští týden) z přesvědčení, že naše domácí aplikace reklamu nepotřebují - tu si autoři obstarají sami. Přeji panu Slípkovi co největší obchodní úspěchy.
Petr Slípek
17. 3. 2017, 17:39
Děkuji za přání.
Mrzí mě, že dle výše napsaného, nástroje, které vznikají v čechách a které nabízejí učitelům množství funkcí zdarma (a něco navíc v placené verzi), nejsou ve Spomocníku zmiňovány. Na druhou stranu zahraniční produkty jako Socrative, Jeopardy, MindMeister a další, kde také existují placené účty, zmíněny jsou, protože si autoři reklamu neobstarají sami. Respektive o domácích produktech spomocník není a je jenom o zahraničních produktech. Není to ale škoda? Pokud tomu tak není, tak prosím o dovysvětlení.
Bořivoj Brdička
17. 3. 2017, 18:19
Obsah Spomocníka vzniká jako produkt monitorování toho, co se děje v zahraničí. Nevidím tu hranici zcela ostře, ale tak to je. Studentské články jsou typicky zpracováním nějaké pro nás poučné zprávy z ciziny (je to zároveň cvičení na zpracování informací). Výsledek podle toho vypadá. Nějak si neumím přestavit, jak bychom se např. k článku o Dosli dopracovali tak, aby to nevypadalo jako reklama. Příští týden shodou okolností budeme publikovat článek o Corinthu, což je komerční záležitost. Vycházíme ale ze zdrojů publikovaných v zahraničí. Rozumím, že to může být vnímáno jako diskriminace. Pane Slípku, dobře si pamatuji, že jsem směr vývoke vašich aplikací minule na konferenci Počítač ve škole poprvé pochválil. Budu nad problémem přemýšlet. Dík za zájem o Spomocníka!

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.