Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Metodické komentáře a úlohy ke Standardům...

Ikona teoreticky

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Výchova k občanství

Ikona odbornost
Autor: Mgr. Alena Hesová
Anotace: Metodické komentáře nejprve vymezují tři úrovně obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to přímo ve vztahu ke vzdělávacímu obsahu Výchovy k občanství. Následují ilustrativní úlohy k částem vybraných očekávaných výstupů. Podstatnou součástí ilustrativních úloh je metodický komentář pro učitele, obsahující postřehy z ověření ve výuce, a odkazy na informační zdroje. Úlohy jsou záměrně obsahově, metodicky i formálně pestré – materiál se snaží představit různé cesty uchopení vzdělávacího obsahu.
Obor příspěvku:Výchova k občanství
Klíčová slova: základní vzdělávání, Výchova k občanství, úlohy, metodické komentáře, Standardy ZV

Text článku:

Metodické komentáře a úlohy pro vzdělávací obor Výchova k občanství jsou v mnohém specifické. Vztahují se totiž ke vzdělávacímu oboru, který má charakter výchovy, který souvisí s aktivním občanstvím a který je zaměřen na vnitřní i vnější svět jedince. Vzdělávání směřuje do oblasti hodnot, postojů, názorů, sebepoznání, praktického života, je zaměřeno na sebepoznávání a poznávání lidí, pochopení jednání, vztahů, zapojení do občanského života, na rozvíjení respektu, mravních principů, zodpovědnosti, na motivaci k účasti na životě v demokratickém státě. Metodické komentáře jsou proto provázány s klíčovými kompetencemi a průřezovými tématy a zaměřují se především na situace blízké praktickému životu.

Klíčové bylo nastavení tří úrovní obtížnosti (minimální, optimální a excelentní), a to přímo ve vztahu k výsledkům vzdělávání ve Výchově k občanství, které lze rozčlenit na vědomosti, dovednosti a postoje. Při nastavování úrovní obtížnosti se vycházelo z několika různých taxonomií vzdělávacích cílů a z ideálního pojetí aktivního občana. Toto ideální pojetí bylo s ohledem na věk žáků a možnosti základního vzdělávání transformováno do popisu excelentní úrovně. Od této excelentní úrovně se pak odvíjí úroveň optimální a úroveň minimální. Popisy úrovní jednotlivých vědomostí, dovedností a postojů jsou pak adekvátně stupňovány, přičemž každá vyšší úroveň v sobě zahrnuje osvojení úrovní nižších. Pro lepší představu připojujeme souhrnné popisy pro dílčí úrovně:

  • minimální úroveň
    • Na minimální úrovni je žák schopen vyjmenovat, rozpoznat, popsat, třídit základní jevy a uvést k nim příklady. Žák identifikuje problémové situace a předsudky a společenské stereotypy. V rovině dovedností je aktivita žáka omezená na vnímání, poznávání, rozlišování, opakování. V rovině postojů je žáka možné považovat spíše za pasivního příjemce, který dodržuje pravidla, přizpůsobuje se situaci. Žák se projevuje po vyzvání a pohybuje se pouze v rovině návrhů.
  • optimální úroveň
    • Na optimální úrovni žák provádí náročnější myšlenkové operace, je schopen vysvětlování, porovnávání, zobecňování. Žák diskutuje, kriticky uvažuje, plánuje a navrhuje, aktivně se zajímá o dění kolem sebe, rozvíjí svou osobnost, částečně reflektuje sám sebe. V oblasti postojů je žák aktivní, zodpovědný a pomáhající.
  • excelentní úroveň
    • Na excelentní úrovni žák sleduje jevy a procesy v širších souvislostech, interpretuje je, debatuje o nich a formuluje argumenty. Žák aktivně řeší problémové situace a angažuje se ve své komunitě. Žák kriticky posuzuje dění kolem sebe a reflektuje také sám sebe. Žák oceňuje různost a odlišnost a systematicky pracuje na rozvoji své osobnosti. Občanské a společenské principy žák aktivně vytváří. Žák přijímá společenskou zodpovědnost, rád a aktivně pomáhá druhým

Podrobnější představu pak nabízí tabulka nastavení úrovní obtížnosti, která je součástí samotných Metodických komentářů.

Ilustrativní úlohy jsou připraveny pro minimální, optimální a excelentní úroveň a vždy obsahují tyto části: cíl ilustrativní úlohy, zadání pro žáky, metodický komentář pro učitele, citace nebo doporučené zdroje. Ilustrativní úlohy byly ověřeny ve školní praxi, postřehy z ověření ve výuce se objevují v části Metodický komentář. Úlohy jsou záměrně obsahově, metodicky i formálně pestré – materiál se snaží představit různé cesty uchopení vzdělávacího obsahu. V závěru celého materiálu jsou souhrnně představeny všechny využité informační zdroje.

Ilustrativní úlohy mohou pedagogům pomoci s rozklíčováním vzdělávacího obsahu vybraného očekávaného výstupu, s možnostmi jeho ztvárnění ve výuce a v neposlední řadě také s ověřováním, zda a na jaké úrovni žáci vybraných očekávaných výstupů dosáhli. Připojené komentáře pak popisují úrovně obtížnosti ve vztahu k obsahu ilustrativní úlohy a poskytují poznámky z ověření těchto úloh ve výuce. Přestože se materiál nevztahuje ke všem očekávaným výstupům vzdělávacího oboru Výchova k občanství, věříme, že se stane oporou pro zkušené i méně zkušené pedagogy, že pomůže s kvalitním naplňováním cílů základního vzdělávání a že bude užitečný také pro studenty a vyučující na fakultách vzdělávajících budoucí pedagogické pracovníky.

Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 16. 02. 2017
Zobrazeno: 1410krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HESOVÁ, Alena. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Výchova k občanství. Metodický portál: Články [online]. 16. 02. 2017, [cit. 2017-10-22]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/21287/METODICKE-KOMENTARE-A-ULOHY-KE-STANDARDUM-ZV---VYCHOVA-K-OBCANSTVI.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Jaroslav VávraVloženo: 17. 02. 2017 06:01

Autoři používají původního Blooma, kognitivní doména (1956) a původního Krathwohla, afektivní doména (1962), ovšem zprostředkovaně přes české (podle mého názoru nepřesné) překlady. Naskýtá se otázka, proč byly původní práce Blooma a Krathwohla (i samotným Krathwohlem) revidovány (publikovány v roce 2001)? 

Pro učitele asi bude oříšek, co je vědomost a co je dovednost. Jen poznamenávám: jak do této konstrukce vkládat znalost, poznatek a schopnost (angl. ability, capability)? Tady se ukazuje v české pedagogice pojmová nezakotvenost.

Na druhou stranu musím ocenit snahu autorů dát kurikulu kvalitativní diferenciaci a přehlednost. Pro učitele to bude vyžadovat hledání prospěšnosti předložené metodiky v jejich učitelské praxi.

2.Autor: Jaroslav VávraVloženo: 17. 02. 2017 06:15

Omylem vloženo, proto vymazáno. Omlouvám se za vnesený zmatek.

3.Autor: E KocourekVloženo: 18. 02. 2017 21:42

"Žák kriticky uvažuje ..." a "Aktivně projevuje své názory" - mohl by výsledkem studentových úvah být názor, že Bělobrádek si tu recituje svoji lidoveckou mantru a vnucuje studentům nepodložená tvrzení?

"Vlastenectví nesmí přejít v nacionalismus, kde se říká, že jeden národ je lepší než druhý" - Přeloženo do lidské řeči, znamená to, že se o rozdílech mezi národy nesmí mluvit? A pročpak? Protože rozdíly mezi národy neexistují? Nebo protože některé politické směry (například ten Bělobrádkův) nalezly zálibu v cenzuře?

Existují vůbec národy? Tedy aspoň podle Bělobrádka ...

4.Autor: Jan MaršákVloženo: 22. 02. 2017 17:00

Ad E Kocourek:

1. Podle mne z tvrzení "Vlastenectví nesmí přejít v nacionalismus......" přece vůbec (logicky) nevyplývá, že o rozdílech mezi národy se nesmí mluvit nebo, že rozdíly mezi národy neexistují. To je jen Vaše interpretace.

2. Národy bezesporu existují, nejsou to ale organismy (živí jedinci). I když jsou z těchto organismů složeny.