Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Metodické komentáře a úlohy ke Standardům...

Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Přírodopis

Teoretický příspěvek
odborný příspěvek
Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání vzdělávacího oboru Přírodopis tvoří nápadité úlohy zpracované na minimální, optimální a excelentní úrovni. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce. Smyslem materiálu je poskytnout učitelům metodický materiál obsahující alternativní možnosti zjišťování dosažení výukových cílů.

Učební úlohy jsou ústředním didaktickým prvkem výuky, který umožňuje spojení žákova předchozího učení s jeho aktuálním výkonem. Zároveň poskytují zpětnou vazbu o průběhu a kvalitě vzdělávání. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání navazují na tvorbu Standardů základního vzdělávání, které konkretizovaly očekávané výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Standardy obsahují indikátory vztažené ke konkrétnímu očekávanému výstupu RVP ZV a vzorovou indikátorovou úlohu k ověření dosažení daného indikátoru. Metodické komentáře a úlohy ke Standardům základního vzdělávání se obsahově vážou na očekávané výstupy RVP ZV, respektive jejich vybraný indikátor nebo indikátory, přičemž k nim přiřazují úlohy na třech úrovních obtížnosti: minimální, optimální a excelentní. Každá úloha je doplněna o metodický komentář, usnadňující použití dané úlohy ve výuce.

Struktura materiálu

Struktura metodických komentářů vzdělávacího oboru Přírodopis se skládá ze tří hlavních částí:

  1. Očekávaný výstup podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV), který je dále konkretizován pomocí indikátoru standardu přírodopisu.
  2. Soubor metodických komentářů k jednotlivým úrovním obtížnosti úloh.
  3. Úlohy na minimální, optimální a excelentní úrovni obtížnosti.

Obtížnosti ilustrativních úloh a jejich nastavení

Úroveň obtížnosti ilustrativních úloh vychází z revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů vzdělávání. Tato taxonomie reflektuje skutečnost, že každý kognitivní proces má obsahovou a procesuální složku.

  • Minimální úroveň obtížnosti úloh

Pro minimální úroveň obtížnosti je charakteristické, že k řešení těchto úloh je zapotřebí, aby si žák zapamatoval a následně reprodukoval dílčí poznatky vzdělávacího oboru a zároveň tyto dílčí znalosti uplatňoval v jednoduchých situacích.

Řešení úloh na minimální úrovni předpokládá schopnosti žáka rozpoznávat, popisovat, opakovat, identifikovat, pojmenovat, definovat a třídit základní obsahy vzdělávacího oboru.

  • Optimální úroveň obtížnosti úloh

Pro řešení úloh na této úrovni obtížnosti žák rozumí obsahu vzdělávacího oboru na takové úrovni, že dokáže získané znalosti a dovednosti aplikovat a analyzovat v situacích známých ze školní výuky i každodenního života. Tím dochází k dalšímu prohloubení vlastního poznání žáka.

Řešení úloh na optimální úrovni předpokládá zejména schopnost žáka interpretovat, klasifikovat, zobecňovat, odvozovat, srovnávat, vysvětlovat, rozlišovat a třídit získané znalosti oboru s důrazem na jejich praktické využití ve školním i mimoškolním prostředí.

  • Excelentní úroveň obtížnosti úloh

Úlohy na excelentní úrovni předpokládají samostatné uvažování žáka a schopnost efektivně řešit problémové situace, se kterými se žák dosud nemusel setkat v rámci školní výuky. Žák by měl být schopen zcela samostatně uvažovat o alternativních strategiích, což je jeden z hlavních předpokladů badatelské práce.

Řešení úloh na excelentní úrovni předpokládá schopnost žáka formulovat a ověřovat hypotézy, plánovat a konstruovat postupy vedoucí ke správnému řešení, vyhledávat relevantní informace a následně je i správně vyhodnocovat.

V rámci komplexně realizované výuky zastávají úlohy důležité místo. Úlohy na třech úrovních obtížnosti a jejich metodické komentáře poskytují učitelům možnost zadávat žákům úlohy na základě jejich individuálních schopností a dovedností. Nadaní žáci se mohou zaměřit na řešení jiné úlohy než žáci s nižší školní úspěšností. Jako duo autorů věříme, že úlohy a metodické komentáře budou pro učitele inspirativním zdrojem do výuky a že se stanou nástrojem, který přispěje k rozvoji přírodovědné gramotnosti žáků.

Zdroje:

  • Anderson, L. W., Krathwohl, D. R., & Bloom, B. S. (2001). A taxonomy for learning, teaching, and assessing: A revision of Bloom's taxonomy of educational objectives. Allyn & Bacon.
  • Slavík, J. (2011). K předmětu didaktik v estetických oborech vzdělávání. Pedagogická orientace, 21(2), 207–225.
  • Stuchlíková, I., Janík, T., Beneš, Z., Bílek, M., Brücknerová, K., Černochová, M., & Gracová, B. (2015). Oborové didaktiky: vývoj–stav–perspektivy. Masarykova univerzita.
Přílohy:
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek