Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Komentář k úloze Na trhu (PISA 2012)
Odborný článek

Komentář k úloze Na trhu (PISA 2012)

20. 12. 2016 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Alena Hesová
Spoluautor
Mgr. Daniel Mareš

Anotace

Komentář k úlohám Na trhu seznamuje učitele s konkrétním příkladem z pilotního testování finanční gramotnosti patnáctiletých žáků v rámci šetření PISA a představuje tento příklad v širších didaktických souvislostech.

OTÁZKA 4: NA TRHU [1]

HODNOCENÍ [2]

ŘEŠENÍ ÚLOHY

Z odevzdaných žákovských řešení v rámci přípravy této zprávy se ukazuje, že žáci řeší úlohu přepočtem na 1 kilogram, ale liší se způsobem zpracováni řešení.

Ukázka žákovského řešení

a) Níže je uvedeno žákovské řešení, kdy řešitel úlohu řeší prostřednictvím přepočítání ceny na 10 kg.

Řešení se může vytknout drobnost v oblasti zápisu, kdy je bez nějakého bližšího komentáře počítána cena za 10 kg, když na prvním řádku zápisu je uvedeno, že 10 kg stojí 22 tolarů. Řešení je správné.

b) Dalším příkladem je řešení, kdy žák uvede čísla, která jsou součástí správného řešení, ale nijak je blíže neokomentuje a neuvede žádné tvrzení (odpověď), které by díky tomu mohl zdůvodnit.


Řešení úlohy neodpovídá zadání (Svoji odpověď zdůvodni).
               

c) Další žákovské řešení je specifické v tom, že si žák uvědomil, že v takto zadané úloze je součástí ceny i bedýnka, kterou by jinak při nákupu kusových rajčat neměl.

Řešení je správné.

OTÁZKA 5: NA TRHU [3]

 

 HODNOCENÍ [4]

ŘEŠENÍ ÚLOHY

Ukázka žákovského řešení

a) Zajímavá žákovská odpověď obsahuje úvahu, že v ceně bedýnky rajčat je i sama bedýnka.


b) Mezi nejčastějšími odpověďmi bylo, že při nákupu celé bedýnky nemusíme zkonzumovat celý její obsah.

KOMENTÁŘ

POPIS ÚLOHY

Úlohy Na trhu ověřují finanční gramotnost patnáctiletých žáků. Úloha 4 a 5 navazují na jeden úvodní stimul, proto jsou obě úlohy komentovány společně. Úvodním stimulem úloh je text (Rajčata si můžeš koupit na váhu nebo v bedýnce.) a obrázky, pod kterými je uvedena cena rajčat za dané množství (2,75 tolaru za kg; 22 tolarů za bedýnku s 10 kg rajčat). Ve stimulu se operuje s neexistující měnou, tzv. tolary. V případě úlohy 4 navazuje na stimul obrázek s tvrzením zákazníka (Koupit rajčata v bedýnce je výhodnější, než je kupovat na váhu.) Žák má toto tvrzení zdůvodnit, na otevřenou odpověď má vymezeny tři řádky. Úloha 5 je také tvořena tvrzením (Koupit bedýnku rajčat může být pro někoho špatné finanční rozhodnutí.), které má žák vysvětlit. Pro otevřenou odpověď jsou opět vymezeny tři řádky.

Úlohy 4 a 5 Na trhu částečně ověřují tyto výsledky vzdělávání:

a) na úrovni vzdělávacího oboru Výchova k občanství v RVP ZV

  • Žák dodržuje zásady hospodárnosti, vyhýbá se rizikům při hospodaření s penězi.

b) na úrovni vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace v RVP ZV

  • Žák provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel.
  • Žák užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem).
  • Žák řeší aplikační úlohy na procenta.
  • Žák užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá řešení předpokládaných nebo zkoumaných situací.

c) na úrovni Standardu finanční gramotnosti pro ZŠ [5]

  • Žák zváží nezbytnost jednotlivých výdajů.
  • Žák na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH.
  • Žák objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny.

d) na úrovni Rámce finanční gramotnosti PISA 2012 [6]

  • Žák dokáže odvodit, který ze dvou spotřebních výrobků o různé velikosti je cenově výhodnější, vezme-li v úvahu specifické osobní potřeby a další okolnosti.
  • Žák dokáže posoudit dopad různých plánů výdajů a informovaně se rozhodovat.
  • Žák chápe to, že jedinec má možnost rozhodovat o výdajích a úsporách a že každý krok může mít důsledky jak pro jedince, tak i pro společnost.

Úlohy Na trhu se zaměřují na oblast cenové gramotnosti. Záměrem úlohy 4 je určit hodnotu porovnáním ceny za jednotku, záměrem úlohy 5 je rozpoznat, že nakupování ve větším balení může být plýtvání. Pro řešení úlohy 4 jsou nezbytné matematické dovednosti, kdy žáci porovnávají cenu různého množství rajčat. Jedná se vlastně o rozpoznávání různých cenových praktik. Výpočet může, ale také nemusí být součástí odpovědi – výpočet lze považovat spíše za přípravu na slovní zdůvodnění. Následně pak žáci vyjádří, zda souhlasí/nesouhlasí s výrokem. Řešení vyžaduje zdůvodnění – žáci si proto nevystačí pouze s matematickým řešením úlohy, ale musí také zvládnout slovní odpověď. Řešení úlohy 5 vyžaduje orientaci v běžném životě, plánování výdajů a strategiích nákupu v porovnání s osobními potřebami a finančními možnostmi spotřebitele. Při řešení této úlohy musí žák uvažovat o důsledcích, které mohou vyplývat z nákupu celé bedýnky rajčat. Úloha má proto velmi blízko ke spotřebitelské gramotnosti.

Na úlohu se lze dívat i z opačného pohledu – z pohledu prodávajícího. Co je pro prodávajícího výhodnější, kde a kdy prodělá. Pohled prodávajícího může také zahrnovat případné náklady na uskladnění, na krátkodobou trvanlivost potravin a další parametry, které mohou ovlivnit konečnou cenu. Úloha se může transformovat i tímto směrem, nebo mohou pedagogové následně rozvést diskuzi ve třídě nad podobnou tematikou.

Řešení úlohy vyžaduje od žáků analýzu vztahů, aplikaci řešení v konkrétní situaci a hodnocení vztahů a spotřebitelských strategií. Úlohy odpovídají vyšší hladině Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, a lze je proto považovat za obtížnější. Přesto byla úspěšnost správného řešení obou úloh poměrně vysoká (u úlohy 4 byla úspěšnost téměř 75 %, u úlohy 5 přes 80 %). Napomoci tomu mohlo to, že se jednalo o otevřené otázky se slovní odpovědí, kde byly jako správné řešení přijímány různé formulace s různou mírou obecnosti/konkrétnosti.

Při kritickém posouzení úloh se objevují jen drobné výhrady. Například u obrázku 1, kde jsou zobrazena volná rajčata na váhu, chybí označení 1 (kg). V úloze 4 může být diskutabilní, co znamená „výhodnější“ ve formulaci Koupit rajčata v bedýnce je výhodnější, než je kupovat na váhu. Automaticky se zde totiž uvažuje o finanční výhodnosti (ale výhodnost nemusí být vždy jen finanční). Koupit rajčata na váhu může být například výhodnější proto, že bedýnku nemáme kde uskladnit, nebo proto, že bychom celou bedýnku domů sami nedonesli. Navíc zadání je poměrně obecné – výhodnější může být koupit rajčata na váhu do 8 kg, protože celkově za nákup utratím méně. Kalkuluje se zde tedy s finanční výhodností za jeden kilogram rajčat, a tato specifikace v zadání chybí. Podle poměrně vysoké úspěšnosti při řešení těchto úloh žáci při pilotním testování neměli nejspíše problémy s jeho pochopením.

Diskutabilní může být používaná měnová jednotka tolar. Nejedná se o fiktivní měnu, jako je tomu v anglickém originále úlohy, kde je touto měnou zed a fiktivní zemí Zedland. Tolar je naší skutečnou historickou měnou.

Komentář byl připraven ve spolupráci s členy Odborné skupiny pro podporu finanční gramotnosti NÚV (Mgr. I. Brožovou, doc. RNDr. O. Odvárkem, DrSc., doc. RNDr. J. Robovou, CSc., Mgr. J. Strupkovou, Mgr. J. Šváchovou, PhDr. M. Tichou, CSc.) a ve spolupráci s RNDr. Evou Zelendovou a Ing. Lukášem Hulou z NÚV.

Literatura a použité zdroje

[1] – HESOVÁ, Alena. Finanční gramotnost. Digifolio. 2012. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=2939].
[2] – HESOVÁ, Alena. Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti . 2013. [cit. 2016-11-19]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=49405&view=2939&view=2939].
[3] – HESOVÁ, Alena. Katalog materiálů pro rozvoj finanční gramotnosti. 2014. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=63902&view=2939&view=2939].
[4] – Národní strategie finančního vzdělávání. Aktualizované znění. Praha : Ministerstvo financí, 2010. 2010. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.psfv.cz/assets/cs/media/PSFV_Narodni-strategie-financniho-vzdelavani.pdf].
[5] – Koncepční rámec finanční gramotnosti. PISA 2012. 2013. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.csicr.cz/getattachment/25a11059-9aed-4bb5-a17b-32938f6dc43a].
[6] – PISA 2012 Financial Literacy Assessment Framework. 2012. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf].
[7] – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 2016. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf].
[8] – Sdělení ředitelům škol v základním vzdělávání o zařazení finanční gramotnosti do PISA 2012 a další doporučení. 2011. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf].
[9] – Standardy finanční gramotnosti. Digifolio. 2012. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6055].
[10] – Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. 2007. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.psfv.cz/assets/cs/media/System-budovani-financni-gramotnosti-na-zakladnich-a-strednich-skolach.pdf].
[11] – Testování PISA v roce 2012. 2012. [cit. 2016-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.csicr.cz/Prave-menu/Mezinarodni-setreni/PISA].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Alena Hesová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Finanční gramotnost