Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Pohled na technologie školou zkreslenými brýlemi
Odborný článek

Pohled na technologie školou zkreslenými brýlemi

17. 10. 2016 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Bořivoj Brdička

Anotace

Článek informuje o existenci metodického portálu Educating Modern Learners specializujícího se na implementaci vzdělávacích technologií a vybírá jeden typický aktuální článek, který otevírá diskuzi nad tím, zda se nám daří moderní formy výuky skutečně zavádět. V závěru připomíná úmrtí největšího guru vzdělávacích technologů Seymoura Paperta.

Dnes bych vás rád upozornil na jedinečný anglicky psaný zdroj metodické podpory těm učitelům, kteří chtějí technologie využívat k maximálnímu prospěchu žáků. Je to informační portál Educating Modern Learners (EML), který se po několika letech snažení o zpoplatněný přístup k nejzajímavějším textům vyprofiloval jako inspirativní otevřený zdroj poznání. Stojí za ním dva vrcholní experti na využití technologií – nám již známý Američan Will Richardson a zakladatel Anywhere Anytime Learning Foundation Australan Bruce Dixon.

K rozhodnutí informovat o EML mě přivedl nedávný článek Bruce Dixona Looking at Technology Through a Learning Lens (Zkoumání technologií lupou učení). Patří do kategorie textů snažících se posouvat diskuzi k vyšším formám (Shifting Conversations), které se pak dále veřejně rozvíjejí na Twitteru či na Facebooku. Budu tlumočit jeho obsah.

Bruce reaguje na své nedávné několikatýdenní turné po školách spojené s workshopy zaměřenými na moderní postupy integrace technologií do výuky. Závěr, který z něj udělal, je závažný. S překvapením dospěl k přesvědčení, že obrovský potenciál, který technologie do škol přinášejí, není využíván. Vtipně předkládá 5 konkrétních příkladů a počítá skóre, v němž na body vítězí tradiční škola nad moderním vzděláváním (vpravo):

Mnoho let jsme zaváděli stolní počítače do specializovaných učeben a přitom neexistuje seriózní výzkum, který by vynaložené náklady ospravedlňoval (viz OECD: Žáci, počítače a učení nebo Zjevné učení podle profesora Hattie). Model tradiční školy se nám transformovat nepodařilo. 1:0
Když se nám na začátku tohoto století podařilo začít vybavovat žáky přenosnými přístroji, vznikl nový problém. Jejich využití je vedeno co největším zjednodušováním všech výukových aktivit. Snaha za každou cenu vyvolat zájem žáků bohužel často skutečné učení likviduje. 2:0
Plošné zavádění technologií 1:1 vede řídící školské úředníky ke snaze zavádět nové plošné online testování tradičních znalostí, které neodpovídá moderním výukovým metodám ani cílům pro 21. st. 3:0
Teď, když si začínáte myslet, že už to nemůže být horší, objevují se nové aplikace dovolující třeba nácvik rukopisu na dotykovém displeji. Je pravdou, že za určitých okolností je tento postup přínosný, ale nemůže mu být přikládán zásadní význam v situaci, kdy se již bude psát rukou jen výjimečně. (Poznámka: Zde se asi naše situace od americké či australské dosud liší.) 4:0
Nakonec aktuální zpráva EdWeek o výzkumu Technology Counts, podle které 50 % učitelů sama sebe považuje za schopné používat technologie, ale jen minimum z nich aplikuje interaktivní a kolaborativní aktivity. Většina dává přednost drilu a testování. 5:0

Přestože můžeme všude najít výjimečné učitele, kteří nám představují cestu, jak s technologiemi učit jinak (Prenského „nové cíle novými metodami“), ukazuje se, že tradiční škola zatím souboj jasně vyhrává. Zavádění moderních postupů znamená opustit komfortní zónu a dát se do náročné práce s nejistým výsledkem. Navíc v situaci, kdy většina veřejnosti i mnohých pedagogů má o výukových schopnostech technologií velké pochybnosti. To není snadné!

Místo toho, abychom transformovali výukové metody, zabýváme se jen úpravami obsahu výuky, a ten pak učíme tradičními postupy. Často slýcháme stížnosti na to, jak technologie rozptylují pozornost dětí, málo však slýcháme, jak jim technologie umožnily dělat věci dříve netušené (tvořit, komunikovat apod.).

Pohled na technologie školou zkreslenými brýlemi (Pete Reynold, 1997)

Na důkaz toho, že to jde, Bruce odkazuje na počítačovou matematiku Conrada Wolframa, neobvykle úspěšné příklady tvořivého nasazení technologií do výuky ale jistě známe všichni. Jde o to, zda se nám podaří z nich udělat něco zcela obvyklého. Technologie nám skutečně dávají šanci změnit školství k lepšímu. Možná se dalších 100 let nevrátí. Nepromarněme ji!

Zde řešená problematika má přímý vztah k realizaci naší domácí Strategie digitálního vzdělávání (Digivzdělávání.cz). Nabízí se otázka, jakou šanci má náš školský systém dospět k jinému výsledku než 5:0?

 

Poznámka: Bruce Dixon k článku připojil vše říkající 20 let starou ilustraci z článku Seymoura Paperta v časopisu ISTE: LOGO Exchange, jehož název zní „Looking at Technology Through School-Coloured Spectacles“ (Pohled na technologie školou zkreslenými brýlemi). Inspirace je víc než zřejmá. Z toho ovšem vyplývá, že naše neúspěšná snaha o změnu školství trvá již mnoho let. O to komplikovanější jsou naše opakované snahy o strategické změny.

Profesor Seymour Papert dne 31. 7. 2016 zemřel. Čest jeho památce!

Literatura a použité zdroje

[1] – DIXON, Bruce. Bruce Dixon - Looking at Technology Through a Learning Lens. 2016. [cit. 2016-10-2]. Dostupný z WWW: [http://modernlearners.com/looking-at-technology-through-a-learning-lens/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.