Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií...

Ikona informativni

Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií I.

Autor: Bořivoj Brdička
Článek je součástí Učitelského spomocníka na adrese http://spomocnik.rvp.cz.
Anotace: 1. díl zprávy o dokumentu vytvořeném v gesci amerického federálního ministerstva školství s doporučením určeným vývojářům výukových aplikací vhodných pro použití ve školách.
Klíčová slova: USA, doporučení, vzdělávací technologie, Arne Duncan, Ed.gov, autoři výukových aplikací

Americké federální ministerstvo školství (ED.gov) v návaznosti na své dlouhodobé plány (Strategie rozvoje školství v USA pod taktovkou Ed.gov) nedávno vydalo novou verzi materiálu určeného firmám, které mají zájem podnikat na poli školství v USA. Jedná se o Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií [1]. Není bez zajímavosti se alespoň rámcově s dokumentem seznámit, zvláště proto, že my nic podobného nemáme, i když zájemců o podnikání v oblasti vzdělávacích technologií je poměrně dost nejen ve Spojených státech ale i u nás.

Vypůjčím si nejprve pár myšlenek z projevu, kterým pan ministr Arne Duncan při příležitosti zveřejnění tohoto materiálu oslovil vývojáře. Jeho nosným motivem bylo přání, aby věnovali zvýšenou pozornost znevýhodněným žákům a snažili se nenechat je při zavádění nových nástrojů umocňujících učení stranou. Formuloval to doslova takto: „Jestliže se technologická revoluce bude týkat jen rodin, které mají peníze i vzdělání, pak to není žádná revoluce.“ [2]

Své přání pan ministr podpořil příběhem 12letého chlapce Rashona Johnsona: „Žije ve venkovském prostředí Jižní Karolíny jen s matkou, která díky těhotenství nedokončila střední školu a teď má dvě zaměstnání, obě s minimální mzdou. Aby je uživila, pracuje 7 dní v týdnu. Rashon je proto často sám doma, kde nemá k dispozici rychlý internet ani žádný počítač či tablet. Svůj volný čas tedy jen u počítače netráví a nenosí žádný mobilní přístroj sebou. Neznamená to ovšem, že s technologiemi vůbec nepřichází do styku. Pracuje s nimi ve škole, a když přijde máma domů, okupuje její osobní chytrý telefon, na němž si hraje a spojuje se s přáteli.

Skutečnost je taková, že pro Rashona jsou technologie jen nástrojem rozptylování, ne poznávání. Neodhaluje nové světy, jen se snaží zabít čas. A jak všichni víte, máme miliony a miliony jiných mladých lidí Rashonovi velmi podobných – žáků, kteří by mohli mít šanci se zapojit do aktivního poznávání online, ale dosud ji nevyužívají natolik, aby se stali plnohodnotnými účastníky tohoto nového světa.

Má otázka na vás je jednoduchá. Jak těmto dětem pomůžete? Co vymyslíte, aby se tito Rashonové stali přínosnou součástí sítě? Jak zařídíte, aby vhodné výukové aktivity byly pro ně ještě více atraktivní, než hry na mámině smartphonu? Lidé, jako vy, nabízejí denně světu nové nápady a řešení, která proměňují myšlení předchozích generací. Jsem si docela jist, že budou-li technologie využity k posílení skutečné inovace, mohou se stát nositelem pozitivní změny ve školství. Mají moc překlenout propast a dát příležitost i těm, kteří ji dosud nedostali.“ [3]

Pan ministr pak předložil další názorný příklad – tentokrát to byla učitelka Tanesha Dixon, která učí na předměstí Washigtonu v oblasti, kde žije 99 % znevýhodněných dětí v rodinách s nízkým příjmem. Jedná se o školu právě zavádějící kombinované výukové metody ve formě 1:1 (viz Kombinované formy vzdělávání vítězí). Tanesha patří ve své škole k nositelkám změny. Jejím hlavním výukovým cílem je prostřednictvím technologií uspokojovat individuální potřeby všech žáků. Minulé prázdniny strávila přípravou digitálních forem výuky. To bylo samo o sobě nebývalé množství práce, jenže to nestačilo. Musela přesvědčovat o vhodnosti změn nervózní rodiče a navíc též mnohé skeptické kolegy. Výsledkem bylo, že na začátku školního roku byla snad dokonce unavenější než jindy na konci.

Na tomto příkladu lze ukázat, jak složitá asi bude reforma školství zavádějící kombinované výukové metody dovolující individualizaci, která je nutnou podmínkou rozvoje znevýhodněných žáků. Má-li se to podařit, potřebují takoví učitelé jako Tanesha mít k dispozici dostatečnou podporu a nové nástroje schopné zásadním způsobem inovované výukové postupy podpořit. Sama je zatím na začátku cesty. Její dosavadní snažení potvrdilo existenci obrovského potenciálu vzdělávacích technologií a zároveň ukázalo, že je stále co zlepšovat. „Máme příležitost umožnit každému žákovi personalizované vzdělávání, které jim dovolí prožít plnohodnotný život.“ [3]

Právě technologie jsou podstatnou složkou řešení tohoto problému. Je třeba, aby nově zaváděné postupy nebyly orientovány jen na předávání učiva, měly by být branou do mnohým dříve uzavřeného světa poznávání a osobního růstu. „I to nejlepší letadlo na světě je úplně na nic tomu, kdo nemá letenku ani pas.“ [3]

Pan ministr Duncan ve svém projevu dále definoval tři klíčové dlouhodobé cíle:

1. Musíme zajistit spravedlivější přístup ke vzdělání prostřednictvím technologií.
Žáci ze znevýhodněných socio-ekonomických poměrů mají výrazně horší šanci studovat. Dříve jsme tento problém nezkoumali z pohledu vzdělávacích technologií, ale ve skutečnosti je jejich vliv značný. Mohou situaci (třeba prostřednictvím volně dostupných výukových materiálů a služeb) zlepšit nebo (třeba jednostrannou orientací na generování zisku) ještě více zhoršit. Americká vláda se snaží pro naplnění tohoto bodu udělat maximum – Do 5 let má být připojeno 99 % žáků v USA do internetu, Americká podpora vzdělávacích technologií tahem.

2. Musíme vzdělávání více personalizovat.
Dříve bylo zvykem, že se žáci jako Rashon učili všichni totéž stejnými postupy ve stejném čase. Dnes máme možnost jim dát prostor k tomu, aby postupovali svou vlastní cestou – aby se o svůj budoucí život daleko více zajímali. Toho ale nedosáhneme tím, že dostanou seznam adaptivních úkolů (a testů). Je třeba změnit jejich přístup ke vzdělávání a udělat z nich namísto digitálních konzumentů tvůrce. Musí dostat příležitost experimentovat, spojovat se s vrstevníky a experty napříč celým světem – spolupracovat s nimi při řešení skutečných problémů. Více zde - Kdy dojde k technologické personalizaci výuky?

3. Musíme nastavit smysluplný rozvoj školství.
Je třeba více motivovat schopné a talentované učitele, jako je Tanesha. „Kdo neví, jak na to, ať se na ní jde podívat.“ [3] Chceme-li dospět ke spravedlivějšímu, otevřenému a personalizovanému školství, potřebujeme mnoho takových učitelů. Potřebujeme lepší politiku a nové platformy, které dovedou učitele až ke změnám, jaké dosud nikdy nebyly realizovány. K tomu je třeba, aby se změnilo též jejich postavení ve společnosti. Jedná se o jedno z nejobtížnějších a nejpřínosnějších povolání, které bohužel není podle skutečného významu oceňováno. Jestliže chceme učitelskou profesi zatraktivnit a zkvalitnit, musíme inovovat postupy, které posilují úspěch, rozvíjejí propojenost a pomáhají řešit obtíže, s nimiž se učitelé běžně setkávají. Jednou z cest, které k tomuto cíli vedou, je dát učitelům podobnou personalizovanou pomoc, jakou bychom chtěli dopřát žákům. Potřebujeme nástroje snižující jejich administrativní zátěž, aby mohli o to více času věnovat vlastnímu učení. Potřebujeme nástroje, které dají učivu, s nímž žáci přijdou do styku, větší smysl, které podnítí jejich představivost a posílí jejich jedinečnost a tvořivost. Úloha kvalifikovaného a moudrého učitele v tomto procesu je nezastupitelná.

Na samotný obsah Průvodce se podíváme příště.

Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií.

Ostatní články seriálu:

Citace a použitá literatura:
[1] - Ed Tech Developer’s Guide, U.S. Department of Education. 2015. [cit. 2015-8-10]. Dostupný z WWW: [http://tech.ed.gov/files/2015/04/Developer-Toolkit...].  
[2] - DOBO, Nichole. Ed tech must do more to ‘advance equity,’ U.S. Secretary of Education says. 2015. [cit. 2015-8-10]. Dostupný z WWW: [http://hechingerreport.org/ed-tech-must-do-more-to...].  
[3] - DUNCAN, Arne. Remarks by Secretary Duncan at Arizona State University + Global Silicon Valley Education Innovation Summit. 2015. [cit. 2015-8-10]. Dostupný z WWW: [http://www.ed.gov/news/speeches/asu-gsv-summit-sco...].  
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
INFO
Publikován: 19. 08. 2015
Zobrazeno: 3085krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

3 uživatelé Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BRDIČKA, Bořivoj. Průvodce vývojáře vzdělávacích technologií I.. Metodický portál: Články [online]. 19. 08. 2015, [cit. 2020-11-25]. Dostupný z WWW: <https://spomocnik.rvp.cz/clanek/20257/PRUVODCE-VYVOJARE-VZDELAVACICH-TECHNOLOGII-I.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře RSS komentářů článku
1.Autor: Ondřej NeumajerVloženo: 19. 08. 2015 08:40

 

Myšlenka dokumentu určeného firmám, které mají zájem podnikat na poli školství v USA, by mohla být inspirativní i pro ČR. Představy českých podnikatelů jdou často jiným směrem, nežli moderní pedagogika či potřebná modernizace školství. Je to na zamyšlení. Strategie digitálního vzdělávání by to mohla pojmout jako součást sedmé části "Porozumění veřejnosti cílům a procesům integrace digitálních technologií do vzdělávání".

Jinak ale musím konstatovat, že americké "tři klíčové dlouhodobé cíle" mají překvapivě velkou shodu se třemi průřezovými prioritami české Strategie vzdělávací politiky do roku 2020:

- snižovat nerovnosti ve vzdělávání,

- podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad,

- odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém.

To je minimálně dobrá zpráva v tom, že i v našem prostředí mohou vznikat správně zacílené strategie. Teď už jen drobnost: zajistit, abychom je dovedli i naplňovat.

2.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 19. 08. 2015 09:52

Ano, naše obecná Strategie není špatná. To je ale málo. Jak jsem upozorňoval již vloni (Koncepce školství v rychle se měnícím světě podle Britské Kolumbie), chybí jí hlavně orientace na žáka. Největší slabinou všech podobných koncepcí ale je nakonec něco úplně jiného. Realizace je plně v rukou zodpovědných orgánů, které neznají souvislosti a mají vlastní zájmy.
Jsem velmi zvědav, jak se bude naplňovat hlavně naše Strategie digitálního vzdělávání. Pomalu bude třeba se ptát, co se udělalo a kdo je za to zodpovědný?

3.Autor: E KocourekVloženo: 21. 08. 2015 18:58

Odpovědi na otázky pana ministra Duncana:

"Jak těmto dětem pomůžete?" -- Takovýmto dětem nejspíš nepomůže nic a nikdo. Proč se pan ministr s tímto dotazem místo na vývojáře vzdělávacích technologií neobrátí třeba na výrobce letadel? Nebo na výrobce potravin? Copak - tam už je ta nesmyslnost ministrova dotazu příliš do očí bijící?

 

"Co vymyslíte, aby se tito Rashonové stali přínosnou součástí sítě?" -- Malý budižkničemu Rashon vyroste a bude z něj velký budižkničemu. Nikdy v průběho celého toho procesu se nestane přínosnou součástí sítě.

 

Jak zařídíte, aby vhodné výukové aktivity byly pro ně ještě více atraktivní, než hry na mámině smartphonu? -- Atraktivnější než hry na smartphonu budou leda hry na školním workstationu. Atraktivnější než hry nebude žádná smysluplná výuková aktivita - k tomu by totiž tvůrci her museli být odborníci a fachmani na úrovni ministra Duncana. Ale je klidně možné, že nějaká z oslovených firem panu ministrovi sehraje to divadýlko a nějakou "atraktivní výukovou aktivitu" vytvoří, i Rashona Jonsona a jeho rodinu do hry zapojí, a pan ministr bude mít o čem promlouvat při příštím slavnostním proslovu. Dotyčná "atraktivní výuková aktivita" samozřejmě nenaučí žádného studenta pranic, ale všechny firmy podnikající v oboru se na ní budou učit, jak se zalíbit panu ministrovi.

 

"Jsem si docela jist, že budou-li technologie využity k posílení skutečné inovace, mohou se stát nositelem pozitivní změny ve školství ..." -- Zde má pan ministr pravdu. Akorát že mnoho lidí v U.S.A. považuje páně ministrovy údajné "pozitivní změny ve školství" za cestu do pekel.

"... Mají moc překlenout propast a dát příležitost i těm, kteří ji dosud nedostali.“ -- Domnívám se, že exemplární Rashon Johnson i všichni ostatní podobní budižkničemové a flákači svoji příležitost dostali a dostávají. To, co prosazuje pan ministr, není dávání příležitosti, ale vnucování vzdělání někomu, kdo o ně evidentně nestojí. Je to proveditelné, ale není to zadarmo. Cenu za to zaplatí ti, kteří by se jinak normálně učili.

 

České školství se jen těžko může inspirovat v U.S.A., protože to naopak byly U.S.A., které se inspirovaly v Česku. Není to tak dávno - já to pamatuji - kdy v U.S.A. nebyl žádný ministr školství ani žádné ministerstvo školství, a zejména se nikdo nesnažil řídit (tedy přesněji, "řídit") všechny školy z Washingtonu, D.C. Soudím, že americké školství tehdy nefungovalo hůř, nežli dnes.

4.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 23. 08. 2015 12:30

Pane Kocourku, je snadné kritizovat. Kde se chcete inspirovat? Možná jste dost schopný, takže to vůbec nepotřebujete. Objektivně vzato je výzkum v USA pořád na nejvyšší světové úrovni. To znamená, že navzdory tomu, že u nich vidíme mnoho nedostatků (např. http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18183/), nezbývá nám než nejnovější poznatky přijímat, hodnotit , případně aplikovat. Pro oblast technologií to platí beze zbytku, ale týká se to i pedagogiky. Zde by se jistě inspiračních zdrojů našlo více (aktuálně třeba opět Finsko), ale myslím, že i ve smyslu sdělení ministra Duncana je zřejmý smysl. Ano, tím požadavkem opravdu je ukázat i těm jedincům, kteří o poznání zájem nemají, že má smysl a že jsou i oni schopni se zdokonalovat.

5.Autor: E KocourekVloženo: 23. 08. 2015 22:54

Pane Brdičko, nevím jak snadné nebo obtížné je bádat o nesmrtelnosti chrousta. Nedávno jste tady propagoval naivní Nicky Bannermanovou. Díval jsem se na její web a přes ten jsem se dostal na portál wiley.com, který mimo jiné publikuje výstupy onoho výzkumu v USA, který podle vás je pořád na nejvyšší světové úrovni. Desítky (víc mi moje nízká čtenářská otrlost nedovolila), pravděpodobně stovky, možná tisíce článků o příšerných nesmyslech - přibližně v duchu proslovu pana ministra Duncana. Jak zajistit, aby lemplové a flákači získali diplom. Vše dokonale politicky korektní, s využitím svébytné nové terminologie. Newspeak hadr, Orwell by čubrněl.

Pokud se vy, pane Brdičko, domníváte, že nám nezbývá než nejnovější poznatky přijímat, hodnotit , případně aplikovat, tak tedy já se omezím na to hodnocení - jsou to příšerné kraviny - a přijímání a aplikování nechám na vás.

V U.S.A. probíhá politický konflikt ohledně National Curriculum, které symbolizuje zasahování ústřední vlády do vzdělávání. Prozatím nemají federální zásahy oporu v Ústavě. Pokud by jednoho krásného dne odpůrci federálního poručníkování definitivně zvítězili a americké ministerstvo školství bylo zrušeno, tehdy vás podpořím ve vašem úsilí, aby se Česko inspirovalo v U.S.A.

6.Autor: Bořivoj BrdičkaVloženo: 24. 08. 2015 06:58

Pane Kocourku, rád bych v zájmu obecného pochopení věcí s vámi diskutoval, ale asi to nebude možné, pokud budete pokračovat v převracení toho, co říkám. Každý čtenář Spomocníka se může přesvědčit, že nepřebíráme poznatky ze zámoří nekriticky. V Evropě se můžete setkat s tím, že se běžně tyto poznatky přebírají a vydávají za vlastní. To neděláme.

S Nicky Banneman jste to už vysloveně přehnal. Článek je o práci Aleca Courose z Reginy a informuje o tom, co dělají jeho studenti. Dokonce i Aleca bych se zdráhal označit za vědce. Je mi vzorem učitele vzdělávacích technologií na VŠ. A všimněte si, že za vědce jsem nikdy neoznačil ani sám sebe.

Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.