Domů > Spomocník > Základní vzdělávání > Verso - aktivní přístup k učení?
Odborný článek

Verso - aktivní přístup k učení?

17. 9. 2015 Základní vzdělávání Spomocník
Autor
Jan Fojtík

Anotace

Informace o zajímavém nástroji integrujícím mobilní technologie (BYOD, 1:1) do výuky ve formě převráceného učení s praktickým ověřením v praxi.

S dynamickým rozvojem infrastruktury a zaváděním technologických inovací v oblasti konektivity dochází v poslední době ke zkvalitnění přenosových rychlostí i mobilní dostupnosti internetu, což z něho dělá mocné médium pro využívání smartphonů a tabletů ve výuce. Ruku v ruce s touto integrací moderních technologií do výuky se hlavní platformou stávají především webové aplikace většinou rozšířené o cloudová úložiště či podpůrné klientské multiplatformní aplikace, což rázem tuto technologii činí skoro nezávislou na hardwaru i typu operačního systému a snadno dostupnou pro každého. Podobný záměr měli i autoři virtuálního vzdělávacího prostředí Verso, kteří se do tohoto prostředí snažili začlenit i jisté prvky personalizace. Zkusím stručně popsat, do jaké míry se jim to povedlo.

Verso app je volně dostupná webová aplikace, která umožňuje registrovanému uživateli získat roli „učitele“ a poté vytvořit různé typy virtuálních tříd určené pro různé typy výuky (předměty a kurzy pro všechny věkové kategorie). Pro každou třídu je vygenerováno jedinečné ID a na základě něho pak do konkrétních tříd po registraci vstupují i samotní žáci. Administrace je velmi přehledná se snadným přístupem ke všem funkcím. Ve třídách je žákům k dispozici učitelem vybraný výukový obsah (materiály) a dochází zde ke vzájemné komunikaci zúčastněných. [2]

Autoři aplikují pedagogický přístup zvaný Flipped Learning („převrácené učení“), což je jedna z novějších variant převrácené třídy. Jeho význam posouvají směrem k metodice budující výuku na dílčích motivujících či až provokujících aktivitách zvaných FLIP, které nesou krátké konkrétní téma či zadání, na něž mají žáci v online prostředí Verso typicky mimo vlastní výuku reagovat. A to mohou jak formou klasické odpovědi, tak i komentářů. Navíc mohou komentovat a hodnotit kvalitu reakcí ostatních členů třídy, aniž by mezi sebou věděli, kdo se za jakou odpovědí skrývá. Role učitele se shoduje s rolí moderátora, kdy navíc může ještě dané žákovské aktivity označit za velmi přínosné a stěžejní pro právě diskutované téma. [3]

Za vývojem prostředí Verso stojí známí průkopníci převráceného učení, američtí učitelé Aaron Sams a Jon Bergmann – zakladatelé Flipped Learning Network. Ti převrácené učení definují jako „pedagogický přístup, v němž se přímé řízení přesouvá ze skupinového do individuálního vzdělávacího prostoru a výsledný skupinový (výukový) prostor je přeměněn na dynamické, interaktivní vzdělávací prostředí, kde pedagog vede studenty k tomu, aby správně pochopili pojmy a tvořivě se podíleli na probíraném tématu“. [1]

Strukturu definují zkratkou FLIP – Flexible Environment – Learning Culture – Intentional Concept – Professional Educator. Podívejme se na tyto čtyři pilíře převráceného učení trochu blíže.

1. Flexibilní prostředí

Co je flexibilní prostředí? Od flexibilního prostředí se očekává, že vytvoří pracovní prostor a časové rámce, které umožňují žákům komunikovat a reflektovat jejich potřeby učení. To Verso řeší možností rozdělit žáky do tříd dle předmětu či probíraného tématu i nastavením typu kurzu. Navíc lze ještě v rámci jednotlivého flipu žáky rozdělit do podskupin.

K flexibilním vlastnostem aplikace patří možnost neustále pozorovat a sledovat žáky, jaké provádějí úpravy a jak zpracovávají výzvy učitele – moderátora. Díky freewarové klientské aplikaci pro Android i iOS je toto prostředí dostupné de facto odkudkoli.

Za další rozměr flexibility lze považovat i možnost využití různého typu obsahu od prostého textu až po video, což žákům nabízí různé možnosti i způsoby řešení dané výzvy dle vlastních možností a schopností.

2. Kultura (princip) vzdělávání

V tradičním vzdělávacím modelu je primárním zdrojem informací především samotný učitel. Model „převráceného učení“ naopak záměrně posouvá obsah učení blíže k žákovi, kdy se ve virtuální třídě může tématu věnovat souvisle bez časového omezení a může zkoumat témata do větší hloubky a svým tempem. Výsledkem je pak i to, že se sami žáci aktivně podílejí na výstavbě svých znalostí. Hlavní myšlenkou je tedy:

  • Dát žákům možnost se zapojit do smysluplných aktivit, aniž by učitel hrál ústřední roli.
  • Podpořit tyto aktivity, aby byly přístupné všem žákům s ohledem na jejich individuální možnosti a dát jim zpětnou vazbu.

V tomto ohledu Verso zcela vyhovuje. Žáci si mohou vybírat z různých flipů podle toho, jak je pro ně diskutované téma důležité či atraktivní. A dle jejich reakcí a odpovědí může učitel své flipy rychle upravovat, dle potřeby kopírovat či na ně odkazovat nebo propojovat do dalších předmětů i kurzů, a tím regulovat směřování jednotlivých žáků za požadovanými informacemi.

3. Záměr pedagoga a obsah vzdělávání

Pedagogové vyznávající model převráceného učení napomáhají žákům rozvíjet jak koncepční myšlení, tak i soustavnost učení. Určují, co se potřebují žáci naučit a jaké materiály by měli prozkoumat „na vlastní pěst“. V souvislosti s tím, je potřeba:

  • upřednostňovat takový vzdělávací obsah, aby byl srozumitelný všem žákům;
  • vytvářet a vybírat relevantní obsah (typicky videa);
  • zajistit, aby byl obsah přístupný pro všechny žáky.

Verso umožňuje publikovat vzdělávací obsah hned v několika formátech. Pokud si nainstalujete zmiňovaného klienta (Android, iOS), můžete využívat mediální funkce vašeho zařízení (mobil, tablet) čili pořizovat nahrávky (videa, zvuk) a ty hned připojit ke flipu, dále lze sdílet a publikovat samotné odkazy či soubory z Google Disku nebo kopírovat obsah jiného flipu.

Možnosti přidání obsahu do FLIPu 

4. Učitel profesionál (dle J. Bergmanna)

Role profesionálního učitele je ještě důležitější a často náročnější v Převrácené třídě, než v třídě tradiční. Během doby vyučování své žáky musí sledovat, poskytovat jim okamžitou relevantní zpětnou vazbu a posuzovat jejich práci. Profesionální pedagogové reflektují poznatky své praxe, dělí se o ně s dalšími kolegy, aby zlepšili svou výuku. Dokáží přijmout konstruktivní kritiku a tolerují „řízený chaos“ ve svých třídách. I přes to, že nejsou ústřední postavou, zůstávají zásadní složkou, bez které by převrácené učení nešlo realizovat.“ [1]

Tato myšlenka by dle mého názoru neměla být spjata pouze s modelem převrácené třídy. Odráží osobní přístup pedagoga k profesi i k žákům a krystalizují z ní tyto teze:

  • dávat zpětnou vazbu v reálném čase dle potřeby jak jednotlivci (žákovi), tak pracovní skupině či celé třídě;
  • během výuky pozorováním a zaznamenáváním provádět průběžná formativní hodnocení a informovat žáky o dalším směru vzdělávání;
  • spolupracovat a přemýšlet společně s ostatními pedagogy.

Autoři pro tento účel vytvořili službu (portál) CAMPUS, která má po registraci sloužit pro sdílení vytvořených zdrojů za předpokladu, že každý člen dá k dispozici své flipy ostatním, aby se od sebe mohli navzájem učit a inspirovat. [4]

Getting Started With Verso (instruktážní video)

)

 

Prostředí Verso v praxi

Abych mohl ověřit funkčnost tohoto prostředí, rozhodl jsem se vytvořit v rámci výuky předmětu Aplikační software ve 2. ročníku střední školy krátký kurz na téma PIM aplikace a Cloud computing. Vytvořil jsem 3 flipy dle možností obsahu (Record, Link, Google Disk). Po vytvoření kurzu (virtuální třídy a předmětu) jsem nechal žáky zaregistrovat, což proběhlo hladce a pomocí vygenerovaného kódu se mohli připojit do konkrétní virtuální třídy, kde se jim zobrazily vytvořené výzvy (flipy).

První obsahoval krátké instruktážní video v angličtině o využití cloudových služeb. Jako součást flipu jsem pro kontrolu správného pochopení videa publikoval několik zjišťovacích i doplňovacích otázek, na které měli žáci reagovat, navíc dále měli označit publikované odpovědi svých spolužáků, se kterými se ztotožňují.

Druhý flip obsahoval odkazy na sdílený Google Drive a čtyři soubory formátu CSV. V prostředí Verso jsem rozdělil žáky na čtyřčlenné skupiny, kdy každý měl svou část dat, kde musel opravit několik údajů a ty importovat do služby Kontakty v rámci GMAILu, dále u kontaktů měl odstranit duplicity a sloučit je. Zde jsem hodnotil a komentoval především já jako učitel moderátor fungování a kompaktnost skupiny. Diskutovali jsme vzniklé komplikace např. ohledně kódování, exportu z jiných formátů a platforem.

Poslední flip, vytvořit tutoriál (dokument či video) pro nasdílení adresáře s vyexportovanými kontakty a s právem zápisu v rámci služeb Google Drive, byl zadán jako skupinový projekt. Nakonec si žáci zvolili jako formu tutoriálu dokument s obrázky, ale výsledek nebyl kvalitně zpracován, což bylo ovlivněno především názorovou nejednotností šestnáctičlenné skupiny i špatnou kooperací, kdy někteří žáci spoléhali na schopnosti jiných a jejich přínos byl pro skupinu nulový. Je zřejmé, že problém v tomto případě byl způsoben již nevhodným zadáním. Pro příště budu muset skupinovou práci koncipovat jinak.

Závěr:

Obecně hodnotím prostředí Verso kladně. Z hlediska výuky to pro žáky byla markantní změna. Líbilo se jim, že mohou ohodnotit a okomentovat své spolužáky, dále že mají svůj pracovní prostor, který není pasivní, kde jen nezískávají informace, ale mohou se i projevit, a to ať už komentářem, smajlíkem či „palcem nahoru“, tedy tak, jak jsou primárně zvyklí komunikovat mezi sebou na sociálních sítích.

Pokud bych měl zhodnotit, do jaké míry Verso personalizuje či individualizuje proces výuky či vzdělávání, tak musím zmínit, že je to pouhý nástroj či prostředek pro komunikaci či interakci učitele s žákem, potažmo skupinou žáků. Míru personalizace určuje stejně až učitel na základě materiálů, které žákům poskytuje, a zpětné vazby. Spíše než v personalizaci vidím přínos tohoto prostředí v možnosti individualizace výuky, kdy mají všichni žáci stejné cíle, ale mohou vše řešit svým tempem. Aby se mohla naplnit myšlenka personalizace v pravém slova smyslu, muselo by prostředí mít např. možnost u žákovského účtu vytvářet a strukturovat portfolio žákových aktivit s možností vytváření i vlastních soukromých poznámek k učitelovým flipům, což ale prostředí Verso zatím neumožňuje.

Literatura a použité zdroje

[1] – BERGMANN, J.; SAMS, A. What Is Flipped Learning?. 2014. [cit. 2015-7-8]. Dostupný z WWW: [http://fln.schoolwires.net/cms/lib07/VA01923112/Centricity/Domain/46/FLIP_handout_FNL_Web.pdf].
[2] – Where pedagogy meets technology. 2014. [cit. 2015-7-8]. Dostupný z WWW: [http://versoapp.com/verso-app/].
[3] – Strategies to support deeper thinking. 2014. [cit. 2015-7-8]. Dostupný z WWW: [http://versoapp.com/godeeper#strategies-to-support-deeper-thinking].
[4] – Build a culture of inquiry and authentic voice for your entire school or district. 2014. [cit. 2015-7-8]. Dostupný z WWW: [http://versoapp.com/campus/].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Jan Fojtík

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.