Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Komentář k výsledkům mezinárodního šetření PISA v oblasti finanční gramotnosti
Odborný článek

Komentář k výsledkům mezinárodního šetření PISA v oblasti finanční gramotnosti

20. 1. 2015 Základní vzdělávání
Autor
Ing. Lukáš Hula
Spoluautor
Mgr. Alena Nosková

Anotace

Komentář se věnuje výsledkům mezinárodního šetření PISA v oblasti finanční gramotnosti. Šetření finanční gramotnosti proběhlo poprvé v roce 2012 a zapojila se do něj i Česká republika. Výsledky šetření byly zveřejněny v červenci 2014. Testovaní patnáctiletí žáci z České republiky dosáhli šestého nejlepšího skóre. Tento výsledek je představen v kontextu zjištění z dalších zemí, ve vztahu k dostupnosti finančního vzdělávání a také v souvislosti s výsledky matematické gramotnosti.

Národní ústav pro vzdělávání se dlouhodobě věnuje problematice finanční gramotnosti v počátečním vzdělávání. Se zájmem jsme proto také sledovali mezinárodní šetření PISA[1], které se poprvé věnovalo finanční gramotnosti patnáctiletých žáků. Šetření PISA se v roce 2012 zaměřilo na sledování matematické gramotnosti, úlohy z finanční gramotnosti byly dobrovolnou složkou. Výsledky testování finanční gramotnosti zveřejnila OECD[2] v červenci 2014 a je možné se s nimi seznámit ve zprávě PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for 21st Century (Volume VI). Veškerá data prezentovaná v tomto materiálu pocházejí z tohoto zdroje[3]. Cílem příspěvku je přinést komentáře zveřejněných výsledků se zaměřením na výsledky českých žáků.

Mezinárodní testování finanční gramotnosti se uskutečnilo v roce 2012 a zapojilo se do něj 18 zemí. V České republice se jej zúčastnilo 1 200 žáků ve věku 15 let z celkem 297 škol, které se dobrovolně k testování přihlásily. V době testování nebyla finanční gramotnost povinnou součástí výuky na základních školách a lze proto předpokládat, že o testování měly zájem především školy, které výuku zaměřenou na finanční gramotnost realizovaly a které jsou ve finančním vzdělávání aktivní (v konečném součtu jich bylo cca 80 %). Z těchto důvodů a také vzhledem k celkové populaci patnáctiletých žáků není možno na výsledky hledět jako na reprezentativní. Optikou výběru vzorku se jedná spíše o anketu.

Obecně o mezinárodním šetření PISA 2012 pro oblast finanční gramotnosti

  • Zapojilo se 13 členských zemí OECD a 5 zemí partnerských (Kolumbie, Chorvatsko, Lotyšsko, Rusko, Šanghaj-Čína).
  • Testování se zúčastnilo 29 tisíc žáků z celkového počtu 9 milionů patnáctiletých žáků zapojených zemí.
    • Z každé školy bylo pro testování finanční gramotnost náhodně vybráno 8 žáků.
    • Test měl 4 půlhodinové části a zahrnoval úlohy ve 4 testových sešitech.
      • Každá testovací brožurka obsahovala dvě části a celkem 40 otázek (nebo úkolů).
      • Jedna testovací brožurka byla zaměřena na matematiku a druhá na čtení textu.
      • Na konci testovací brožurky byly otázky týkající se zkušeností žáků s finanční problematikou.
      • Žáci zodpovídali také žákovský dotazník stejně jako jiní žáci zapojení do testování PISA.
      • Součástí testování byl dotazník pro ředitele.
      • Odpovědi žáků v testování mohly být dvojího typu:
        • Žáci formulovali své vlastní odpovědi na tzv. otevřené otázky.
        • Žáci vybírali z nabízených variant jednu či více správných odpovědí.

Přehled celkových výsledků pro oblast finanční gramotnosti

Stát

Celkové skóre

Podíl výsledků úrovně 1[4] a nižší v %

Podíl výsledků úrovně 5[5] v %

Rozdíl výsledků chlapci - dívky[6]

Šanghaj (Čína)

603

1,6

42,6

-1

Vlámská komunita (Belgie)

541

8,7

197

11

Estonsko

529

5,3

11,3

-3

Austrálie

526

10,4

15,9

-3

Nový Zéland

520

16,1

19,3

3

Česká republika

513

10,1

9,9

6

Polsko

510

9,8

7,2

3

Lotyšsko

501

9,7

4,6

-11

USA

492

17,8

9,4

1

Rusko

486

16,7

4,3

1

Francie

486

19,4

8,1

-6

Slovinsko

485

17,6

5,8

-8

Španělsko

484

16,5

3,8

6

Chorvatsko

480

16,5

3,8

5

Izrael

476

23,0

8,5

-6

Slovensko

470

22,8

5,7

-3

Itálie

466

21,7

2,1

8

Kolumbie

379

56,5

0,7

0

 

 

 

 

 

OECD průměr

500

15,3

9,7

1

Tab. č. 1

Testovaní žáci z České republiky se celkově zařadili na šestou pozici mezi testovanými zeměmi. Česká republika je tak mezi sedmi nejúspěšnějšími zeměmi a tyto výsledky lze považovat za nadprůměrné. Průměrný bodový zisk byl překročen o 2,6 procentního bodu. Taktéž má Česká republika výrazně nižší podíl žáků, jejichž výsledky se zařadily do nejslabší skupiny a jejichž znalosti jsou na hranici minimální úrovně či pod ní. Co se týče nejsilnější skupiny, tam je Česká republika na úrovni průměru testovaných zemí. Jednoznačně nejúspěšnější výsledky měla Šanghaj, ale ta vzhledem ke svému geopolitickému postavení nemůže vypovídat o školství v Číně jako takové. Nejslabší zemí je pak Kolumbie, což je zcela jistě dáno sociokulturním pozadím rozvojové země. Nový Zéland a Česká republika jsou zmíněny jako země, ve kterých je v poslední době přistupováno k finanční gramotnosti velmi zodpovědně.

Z hlediska genderového rozložení je jistě zajímavá skutečnost, že v testování v České republice předčili chlapci děvčata, zatímco např. v matematice tomu bylo obráceně – a to mezi výsledky obou testů existuje velmi silná korelace. Z hlediska celkového rozložení výsledků bylo více chlapců než dívek na obou pólech výsledků (v úrovni 1 a 5). Dívky pak byly častěji zastoupeny mezi průměrnými výsledky.

K celkové úrovni výsledků za všechny země lze konstatovat, že pouhá desetina testovaných získala tolik bodů, aby je to kvalifikovalo mezi nejlepší. Na druhou stranu více než 15 % testovaných získalo méně bodů, než kolik bylo potřeba k dosažení minimální úrovně.

Rozdíly mezi všemi testovanými žáky byly výrazné. V průměru 247 bodů oddělovalo nejslabšího žáka z horních 10 % od nejlepšího z dolních 10 %. Z nejlepších zemí, mezi které můžeme počítat i Českou republiku, ⅓ až ¾ žáků dokázalo soustavně řešit středně těžké úlohy, které budou řešit i ve svém dalším životě.

Popis jednotlivých úrovní finanční gramotnosti ukazuje následující tabulka (úroveň 1 je nejnižší, úroveň 2 je základní, úroveň 5 je nejvyšší).

Úroveň

Body

Procento žáků, kteří jsou schopni splnit úkoly na této úrovni

Co žáci typicky zvládnou

1

326 až 399

95,20 %

Žáci identifikují základní finanční produkty a interpretují základní informace vztahující se k finančním produktům. Jsou schopni činit finanční rozhodnutí každodenního života. Rozeznávají jednotlivé finanční dokumenty každodenního života a jsou schopni použít základní matematické operace ve světě financí.

2

400 až 475

84,70 %

Žáci začínají uplatňovat své znalosti základních finančních produktů v praxi. Jsou schopni použít dané informace k učinění finančního rozhodnutí. Rozeznávají hodnotu základního rozpočtu a jsou schopni rozeznat složitější finanční dokumenty každodenního života. Rozeznají základní ekonomické vztahy jako je vztah mezi množstvím a cenou.

3

476 až 550

61,80 %

Žáci jsou schopni aplikovat své porozumění běžně používaným finančním termínům, produktům a konceptům. Začínají být schopni zhodnotit důsledky finančních rozhodnutí a jsou schopni vytvořit jednoduchý finanční plán. Jsou schopni zvolit základní matematické operace pro vyřešení rutinních problémů v běžném životě.

4

551 až 625

31,60 %

Žáci jsou schopni aplikovat své porozumění ne tak běžně používaným finančním termínům, produktům a konceptům v situacích, jako je např. vedení účtu nebo spořící produkty. Jsou schopni interpretovat a zhodnotit širokou škálu finančních dokumentů, jako je např. výpis z účtu a vysvětlit méně obvyklé finanční produkty. Jsou schopni přijmout finanční rozhodnutí s ohledem na dlouhodobější důsledky, jako je např. splácení půjčky.

5

626 a více

9,70 %

Žáci jsou schopni aplikovat své porozumění široce používaných finančních termínů, produktů a konceptů, které mohou být relevantní až v dlouhodobém horizontu. Jsou schopni analyzovat komplexní finanční produkty. Jsou schopni řešit neobvyklé finanční problémy a jsou schopni popsat potencionální výsledky svých finančních rozhodnutí ukazujíc porozumění složitým finančním otázkám, jako je např. daň z příjmu.

 Tab. č. 2

Dostupnost finančního vzdělávání na školách

OECD (2014), PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI), PISA, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/9789264208094-en

Graf č. 1

Graf ukazuje, kolik procent žáků základních škol mělo přístup k finančnímu vzdělávání a v jakém časovém úseku před konáním šetření PISA v roce 2012.

Z grafu vyplývá několik zajímavých skutečností:

  • Až na výjimky existuje korelace mezi dostupností finančního vzdělávání a výsledky v testování.
  • Slovensko poskytuje velký prostor pro finanční vzdělávání, ale výsledky tomu neodpovídají.
  • Estonsko má malou dostupnost finančního vzdělávání, ale výsledky má skvělé.
  • Velké množství žáků základních škol neprochází finančním vzděláváním.

Zpráva přináší několik zjištění k podobě finančního vzdělávání:

  • Finanční vzdělávání je málokdy zařazeno jako samostatný vyučovací předmět.
  • Výuka finanční gramotnosti je většinou zajištěna učiteli, ale nezřídka se na výuce podílí i zástupci sociálních partnerů, a to jak ze soukromého, státního, tak i neziskového sektoru.
  • Mnoho zemí poskytuje k finanční gramotnosti vzdělávací kurzy pro učitele, ale většina učitelů těmito kurzy neprošla (s výjimkou České republiky a vlámské části Belgie).

Korelace mezi finančním vzděláváním, matematickou a čtenářskou gramotností

U 13 zemí OECD se projevuje silná korelace[7] mezi finančním vzděláváním a matematickou gramotností a mezi finančním vzděláváním a čtenářskou gramotností (0,83, resp. 0,79). Nejzřetelněji se to projevuje v případě Šanghaje-Číny a nejméně pak u Kolumbie. Tento aspekt je velmi důležitý, protože posilováním matematických a čtenářských kompetencí u žáků můžeme rozvíjet také kompetence související s finanční gramotností a s finančním rozhodováním.

Zajímavé je sledovat, jak dopadli žáci z České republiky:

OECD (2014), PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI), PISA, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/9789264208094-en

Graf č. 2

Na jednotlivých osách jsou získané body v testování matematické, resp. finanční gramotnosti. Modrá křivka ukazuje získané body v testování finanční gramotnosti, přerušovaná čára pak body získané v testování matematické gramotnosti. Čeští žáci uspěli ve finanční gramotnosti lépe než v matematické gramotnosti. Zajímavé, a od většiny zemí odlišné, je to, že žáci, kteří uspěli, byli dobří jak v matematice, tak ve finanční gramotnosti, což potvrzuje silnou míru korelace mezi těmito výsledky. S tím, jak klesaly výsledky žáků, tak docházelo k rozevírání nůžek mezi výsledky v matematické a finanční gramotnosti. Čím horších výsledků žák dosáhl ve finanční gramotnosti, tím slabších výsledků dosáhl v matematické gramotnosti. U většiny ostatních zemí (s výjimkou těch, které v testování uspěly) byly trendy obrácené. Toto zjištění ukazuje, že realizace finanční gramotnosti se v České republice ubírá správným směrem.

O národních strategiích pro finanční vzdělávání

Zpráva přináší zajímavé informace ohledně existence národních strategií pro finanční vzdělávání, které vymezují cestu nebo plán pro finanční vzdělávání v konkrétní zemi. V roce 2014 má více než 50 zemí OECD různých úrovní ekonomiky své vlastní národní strategie. Zpráva uvádí informace o některých z nich (s ohledem na účast v testování). V přehledu je zmíněna i Česká republika. Vybíráme některé zajímavé informace s ohledem na umístění v celkovém pořadí.

Austrálie

Národní strategie vznikla v roce 2011 a poskytuje rámec pro rozvoj iniciativ podporujících finanční vzdělávání.  V roce 2013 proběhla revize se záměrem zmonitorovat pokrok v této oblasti a zformulovat klíčové priority pro období 2014 – 2016. Hlavními cílovými skupinami jsou školy, terciární vzdělávání a vzdělávání dospělých.

Estonsko

Práce na národní strategii začaly v roce 2010 a v roce 2013 vznikl sedmiletý národní plán rozvoje. Cílovou skupinou je celá populace, včetně žáků.

Rusko

V roce 2011 vláda spustila pětiletý projekt s cílem podpořit rozvoj finanční gramotnosti a ochrany spotřebitele. Součástí rozvoje je i příprava národní strategie rozvoje finanční gramotnosti. Strategie má být hotova koncem roku 2014.

USA

Národní strategie byla zveřejněna v roce 2011 a byla připravena na základě podobného materiálu, který vznikl v roce 2006. Cílem je zvýšit snahy federální vlády podpořit rozvoj finančních kompetencí dětí a mládeže.

Závěr

První mezinárodní šetření PISA zaměřené na finanční gramotnost ukazuje, že Česká republika v testování uspěla. Klíčovou změnou pro finanční vzdělávání na základních školách v České republice je zařazení finanční gramotnosti do upraveného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který je účinný od 1. 9. 2013.  Teprve od tohoto data je možné považovat finanční gramotnost za povinnou součást počátečního vzdělávání. Proto by jistě bylo zajímavé sledovat výsledky českých žáků také po této změně. Další mezinárodní šetření PISA pro oblast finanční gramotnosti bude probíhat v roce 2015. Pro testování budou použity testové úlohy z roku 2012, proto tyto úlohy nebyly dosud uvolněny pro zveřejnění. S ohledem na krátký interval mezi šetřeními a využití původních úloh se Česká republika do šetření finanční gramotnosti v roce 2015 nepřihlásila.

OECD považuje finanční gramotnost za základní životní dovednost mladých lidí. Je proto důležité rozvíjet znalosti a dovednosti, které jim mohou pomoci v orientaci v globalizovaném světě, do kterého vstupují a ve kterém budou činit zásadní rozhodnutí, jež ovlivní celý jejich život. Doporučujeme proto věnovat pozornost oblastem, které pro finanční vzdělávání vymezuje OECD. Pro finanční gramotnost žáků je klíčové stavět na základních znalostech a dovednostech (konkrétně na čtenářské a matematické gramotnosti) a důležité je podporovat pozitivní postoj k učení včetně otevřenosti k řešení problémů. Celosvětově je důležité zaměřit se na větší podporu dívek a slabších chlapců, ať už s ohledem na výsledky testování nebo s ohledem na delší dobu života žen a jejich nižší příjmy. Šetření PISA také ukázalo významný vztah mezi socioekonomickým statusem žáků (resp. rodičů) a úrovní finanční gramotnosti.  Žáci z ekonomicky slabších rodin nemají stejné příležitosti pro rozvoji finanční gramotnosti jako jejich vrstevníci a jejich finanční gramotnost je na nižší úrovni. Je proto klíčové zaměřovat se na všechny žáky včetně žáků znevýhodněných.  


[1] Programme for International Students Assessment

[2] The Organisation for Economic Co-operation and Development

[3] OECD (2014), PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI), PISA, OECD Publishing. http://dx.doi.org/10.1787/9789264208094-en

[4] Podle skóre bylo již před šetřením určeno pět úrovní. Úroveň 1 označuje skupinu s nejhoršími výsledky (tedy nejslabší žáky).

[5] Podle skóre bylo již před šetřením určeno pět úrovní. Úroveň 5 označuje skupinu s nejlepšími výsledky (tedy nejšikovnější žáky).

[6] Kladné číslo znamená, že v testu získali chlapci více bodů než dívky a vice versa.

[7] Koeficient korelace r(x,y) nabývá hodnot v rozmezí <-1, 1>.

Literatura a použité zdroje

[1] – PISA 2012 Results: Students and Money: Financial Literacy Skills for the 21st Century (Volume VI). 2014. [cit. 2015-1-5]. Dostupný z WWW: [http://dx.doi.org/10.1787/9789264208094-en].

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Hodnocení od uživatelů

Mgr. Zdeněk Sotolář
20. 1. 2015, 19:26
A tak se nabízí kacířská myšlenka: proč zavádět finanční gramotnost, když to jde evidentně i bez ní?

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Téma článku:

Finanční gramotnost