Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Syntaktické termíny v učivu českého jazyka na základní škole
Odborný článek

Syntaktické termíny v učivu českého jazyka na základní škole

29. 1. 2008 Základní vzdělávání
Autor
doc. PhDr. Marie Zouharová Ph.D.

Anotace

Současný stav vyučování skladbě českého jazyka na základní škole.

Na texto text navazuje příspěvek Slovník frekventovaných syntaktických termínů.


V nově vznikajících učebnicích českého jazyka pro základní školu se odráží stav dané vědní discipliny. V současné době se skladební učivo probírá podle dvou syntaktických teorií. Oba přístupy, klasická syntax i valenční syntax, mají body styčné, ale mají i oblasti problematické. To se zpětně odráží v lingvistické terminologii.

S dvojím přístupem k vyučování skladbě se mění pojetí členitosti vět. Přehodnocen je také pohled na termín základní skladební dvojice. Se zavedením valenční syntaxe do výuky ztrácí své opodstatnění užívání termínu skladební dvojice, rozvíjející či určovací, další skladební dvojice. Větné členy přísudek, podmět, předmět, příslovečné určení a doplněk ve školní terminologii zůstávají (v odborných kruzích se uvažuje o odstranění termínu doplněk), mění se však jejich funkce ve větě (výpovědi). Podle nového pojetí se dělí na větné členy základové a větné členy nezákladové. Své postavení ve skladebním učivu mění především podmět a přísudek. Zatímco v klasické syntaxi tvořily oba dva větné členy základ věty, v syntaxi valenční je struktura věty dána přísudkem a jeho valenčním doplněním, které vytváří významově uzavřený celek věty (výpovědi). Spojení vět do větších syntaktických útvarů představuje souvětí.

Koncepce učiva a společenské změny se zákonitě odráží ve znalostech žáků:

  • Kvalitnější učebnice českého jazyka nemají přímý vliv na zkvalitnění vědomostí žáků. Svou roli zde sehrávají společenské změny. V běžných životních situacích se od žáka nevyžaduje aktivita v komunikaci, k přímému kontaktu osob dochází omezeně, informace získává žák zprostředkovaně.
  • Uvolnění formálního přístupu vučebnicích přispělo k posílení sémantického cítění žáků. Proto je oprávněné zavedení valenční syntaxe do vyučování na základní škole.
  • Syntaktické termíny nejsou vučebnicích českého jazyka uspokojivě prezentovány.

Má-li dojít ke zlepšení situace, je v prvé řadě nezbytné, aby termíny byly náležitým způsobem definovány a aby byl zdokonalen způsob didaktické interpretace termínů - je třeba zdůraznit kontinuitu syntaktických termínů, poukázat na jejich vzájemnou propojenost a neopomíjet důležitost vztahů mezi termíny.

Řešení nacházíme v nové didaktické koncepci - v teorii kognitivního konstruktivismu. Stanovujeme novou organizaci didaktické prezentace termínů ve skladebním učivu. Uvědomujeme si skutečnost, že termíny musejí být v první řadě odborně a kvalifikovaně předávány učitelem. Proto jsme sestavili Slovník frekventovaných syntaktických termínů, který napomáhá učitelům a žákům překlenout nejasnosti způsobené prolínáním se dvou syntaktických teorií v učivu skladby na základní škole.

Literatura:
Zouharová, M.: Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole. 1. vyd. Olomouc: UP, 2005, ISBN 80-244-1017-6.

Literatura a použité zdroje

[1] – ZOUHAROVÁ, M. Inovace organizace a prezentace syntaktických termínů v učivu českého jazyka na základní škole. 1. vydání. Olomouc: UP, 2005. ISBN 80-244-1017-6.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
doc. PhDr. Marie Zouharová Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Český jazyk a literatura 1. stupeň