Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku

Ikona prakticky

Potravní řetězce

Ikona zkusenost
Autor: Milan Libertín
Anotace: Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení. Žáci pracují s fotografiemi, nákresy a grafy, týkajícími se potravních řetězců nebo pracují s interaktivní aplikací, díky které prozkoumají principy dějů v potravních řetězcích, analyzují rozdíly a konkretizují příklady, jak může člověk vstupovat do potravních řetězců či jak je může ovlivňovat.
Podpora výuky jazyka:
Klíčové kompetence:
  1. Základní vzdělávání » Kompetence k učení » vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
Očekávaný výstup:
  1. základní vzdělávání » Člověk a příroda » 2. stupeň » Přírodopis » Základy ekologie » vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam
Mezioborové přesahy a vazby: Nejsou přiřazeny žádné mezioborové přesahy.
Průřezová témata:

Nejsou přiřazena žádná průřezová témata.

Organizace řízení učební činnosti: Skupinová, Individuální
Organizace prostorová: Školní třída
Nutné pomůcky: pracovní listy, zdroje z http://objevuj.eu
Klíčová slova: ekologie, potravní řetězec, potravní síť, forenzní entomologie, post mortem interval, bioakumulace
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.

Úvod:

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení.

V úvodní evokační fázi žáci pracují s fotografiemi, nákresy a grafy, týkajícími se potravních řetězců. Později přecházejí na práci ve skupinách a formou brainstormingu sepisují, co je typické pro jednotlivé typy potravních řetězců a čím se od sebe liší. Nakonec formulují badatelské otázky.

Ve fázi uvědomění žáci pracují s interaktivní aplikací, díky které prozkoumají principy dějů v potravních řetězcích, analyzují rozdíly a konkretizují příklady, jak může člověk vstupovat do potravních řetězců či jak je může ovlivňovat.

Reflexe proběhne metodou „nedokončené věty“.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Cíl výuky:

  • Žák popíše a vysvětlí termín „potravní řetězec“ a „potravní síť“.
  • Žák vyjmenuje 3 základní typy potravních řetězců a uvede příklady řetězců ve vodním prostředí a na souši.
  • Žák vysvětlí význam jednotlivých potravních řetězců v přírodě.
  • Žák formuluje badatelskou otázku týkající se potravních řetězců.

Struktura hodiny

A . Evokace – motivace

Žáci pracují ve skupinách nejprve s animací, následně řeší samostatně úlohy pracovního listu.

Úloha 1a. Potravní řetězce. Prohlédni si pečlivě obrázky organismů a seřaď jejich názvy do čtyř potravních řetězců.

Řešení: 1. jetel – hraboš – hranostaj – káně; 2. prase – škrkavka; 3. trus býložravců – chrobák; 4. řasa – korýš – ryba – tuleň – lední medvěd – člověk.

Úloha 1b. Přiřaď k jednotlivým sestaveným potravním řetězcům z úlohy 1a jejich název. Jeden název potravního řetězce použij dvakrát.

Řešení: pastevně kořistnický potravní řetězec (1, 4), parazitický potravní řetězec (2), dekompoziční čili rozkladný potravní řetězec (3).

Úloha 2. V některých vodárenských nádržích je hlavním úkolem udržet co nejčistší vodu a zabránit nadměrnému rozmnožování řas.

Řešení: A. pastevně kořistnický řetězec (planktonní řasy – perloočky – plotice – dravé ryby, tj. štika, candát, sumec); B. řasy filtrují perloočky ( je tudíž potřeba zachovat silnou populaci perlooček); perloočkami se živí plotice (je potřeba snížit početnost zooplanktonofágních plotic); ploticemi se živí dravé ryby (predační tlak lze zvýšit přisazováním dravců); C. přisazováním dravých ryb lze ovlivnit čistotu vody; D. např. údolní nádrž Klíčava v povodí Berounky slouží k zásobování pitné vody obyvatel Kladna, nádrž Želivka (Švihov) zásobuje pitnou vodou Prahu a okolí.

Na základě vypracovaných úloh 1 a 2 v pracovním listě žáci odpovídají na následující otázky (Úloha A, B, C), které je možné zadat jako skupinovou práci nebo využít formu řízené diskuze, brainstormingu, nebo konstrukcí pojmových map.

Úloha A. Je počet článků v potravních řetězcích omezen nebo může být nekonečný?

Řešení: Počet je omezen, nanejvýš bývá tak 5–6 článků. Nejdelší potravní řetězec je pastevně kořistnický, nejkratší je parazitický.

Úloha B. Proč se brouk hrobařík jmenuje právě hrobařík a jaká je jeho role v přírodě? Vysvětlete, co je to forenzní entomologie a jak se v ní uplatňuje rozkladný potravní řetězec.

Řešení: Jméno hrobaříka je odvozeno od jeho chování, kdy zahrabává drobné uhynulé obratlovce (např. hraboš, pěnkava) do země. Forenzní entomologie je odvětví kriminalistiky, kdy hmyz slouží ke stanovení doby od úmrtí (tzv. post mortem interval), či pomáhá identifikovat manipulaci s mrtvým tělem či další okolnosti úmrtí.

Úloha C. První příklad využití hmyzu ve forenzní entomologii nacházíme v Číně v 13. století. Tehdy došlo k usmrcení jednoho muže mečem. Na místě v době vraždy se nacházeli tři ozbrojení muži, kteří byli zatčeni. Jeden z nich musel být vrahem, byť se nikdo přiznat k vraždě nechtěl. Dokázali byste vyšetřovateli poradit, jak by mohl získat důkaz, kdo se vražd dopustil?

Řešení: Vyšetřovatel všem podezřelým odebral meče a položil je na zem před budovu. Domníval se, že na meči, kterým se vraždilo, ulpěly i po jeho otření zbytky krve. Po chvíli začaly na jeden z mečů naletovat mouchy. Pachatel byl pak usvědčen a k činu se přiznal.

Úloha 3. Dříve se používalo DDT v boji proti škodlivému hmyzu, zejména larvám a kuklám komárů přenášejících malárii. Používá se v současnosti?

Řešení: A. Dochází k postupnému koncentrování škodliviny v jednotlivých článcích potravního řetězce, např. u dravých ptáků v rámci zvyšování koncentrace (bioakumulaci) DDT v potravním řetězci byla zjištěna nízká plodnost i defektní vejce s příliš tenkou skořápkou, tzn. že vejce pukaly dříve než došlo k líhnutí. B. V současné době je používání DDT u nás zakázáno, stejně jako ve většině států světa.

Úloha 4. Vypočítej a odpověz, kolikrát se zvýší koncentrace DDT ve srovnání kontaminované vody a těla orlovce říčního, když platí: koncentrace 5 × 10 –5 mg/l ve vodě, 4 × 10 –2 mg/kg v planktonu, 0,60 mg/kg v rybách živících se planktonem, 1,7 mg/kg v dravých rybách a 26 mg/kg u orlovce říčního.

Řešení: Koncentrace DDT v těle orlovce říčního se zvýší 520 000krát ve srovnání s kontaminovanou vodou.

B. Uvědomění – osvojování nových vědomostí

Úloha 5. Rozkladný potravní řetězec je využíván i ve forenzní entomologii, kterou znáš z mnoha detektivních seriálů. Přečti si pozorně následující text, týkající se vývoje společenstva hmyzu na mrtvém těle a podtrhni tři faktické chyby.

Text + řešení: V první fázi, kdy je tělo ještě čerstvé, na něj během několika desítek minut nalétávají mouchy, nejtypičtější jsou pestřenky. Mouchy jsou totiž pachem krve fascinované a na mrtvolu kladou vajíčka, z nichž se vylíhnou larvičky, které rostou, několikrát se svlečou, pak se zakuklí a vylíhnou se z nich dospělí jedinci. Právě podle druhu, velikosti a stáří larev lze dobře určit dobu od smrti.

Postupně nastane další fáze, protože v těle nadále probíhají biochemické procesy a uvolňují se různé plyny, které postupně přilákají další druhy, jako hrobaříky či různé další druhy much. Přilétají i některé druhy masařek, jejichž larvy jsou v určitém stadiu dravé a loví larvy již zde přítomných muších druhů. Larvy bzučivek a ostatních druhů se vyvíjejí v závislosti na teplotě a jak se jednotlivé druhy hmyzu na těle postupně střídají, je možné docela přesně odhadnout, kdy člověk zemřel s přesností na dny, v ojedinělých případech i na hodiny.

I na rok staré mrtvole lze zpětně zjistit podle srovnávacích tabulek doby vývoje jednotlivých druhů dokonce s přesností na jeden den. Důležité je ale vědět, jaké bylo na daném místě počasí, zejména teplota a vlhkost. Také je možné podle velikosti dospělých brouků (např. hrobaříka) určit, jak dlouho se živí tito brouci na ostatcích těla. Forenzní entomologie je nyní uznávanou vědou, nedílnou součástí policejních vyšetřování úmrtí a vražd.

Vysvětlení řešení: 1. Na mrtvé tělo během krátké doby po úmrtí nalétávají skutečně mouchy, ale ne pestřenky, ale bzučivky. 2. Na rok starém mrtvém těle nelze zpětně zjistit podle tabulek doby vývoje jednotlivých druhů s přesností na den – takováto přesnost není možná, reálný je odhad v měsících. V optimálních podmínkách lze stanovit stáří mrtvoly s přesností plus minus jeden den tak do dvou měsíců od úmrtí. 3. Není možné podle velikosti dospělého brouka (např. hrobaříka) určit, jak dlouho se živí na ostatcích těla – brouci v dospělosti (od vylíhnutí kukly) totiž již nerostou.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Reflexe:

Reflexe probíhá formou dopisování odpovědí k nedokončeným větám v pracovním listu (úloha 6a) a hodnocení zaškrtáváním nabízených variant (úloha 6b).

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf4561 kBpotravnivztahy_pracovnilisty
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 11. 02. 2015
Zobrazeno: 18079krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 3.5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
1 uživatel Hodnocení článku : 4
1 uživatel Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
LIBERTÍN, Milan. Potravní řetězce. Metodický portál: Články [online]. 11. 02. 2015, [cit. 2020-03-28]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/19381/POTRAVNI-RETEZCE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.