Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Vznik a stavba Země

Vznik a stavba Země

Výukový list zabývající se vznikem planety Země, její vnitřní stavbou a také možnostmi výzkumu zemského tělesa.

Úvod

Celá hodina probíhá metodou kritického myšlení.

V úvodní evokační fázi učitel zjišťuje formou brainstormingu s žáky primární znalosti (prekoncepty) o vzniku planety Země, vnitřní stavbě Země a možnostech výzkumu zemského tělesa. Aktivita může být realizována i formou skupinové práce s následnou prezentací výsledků. Další možnou formou práce je tvorba pojmových map. Na závěr žáci formulují badatelské otázky, týkající se vzniku planety Země, složení zemského tělesa a způsobu vědeckého výzkumu zemského tělesa.

Ve fázi uvědomění žáci pracují s interaktivními aplikacemi v pořadí e-learning, animace, díky kterým mají možnost prozkoumat zemské těleso, jeho vznik, stavbu a metody výzkumu. Získané vědomosti a souvislosti si žáci procvičí řešením úkolů v pracovním listu.

Reflexe proběhne metodou „nedokončené věty“.

Pozn.: R – Rozšiřující úloha.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Cíl výuky

  • Žák dokáže rozlišit a definovat jednotlivé a dílčí části geosfér Země včetně jejich základního horninového, resp. mineralogického složení.
  • Žák zná jednotlivé metody průzkumu Země a jejich využití v praxi.
  • Žák chápe princip šíření seismických vln zemským tělesem a dokáže jej použít pro odvození stavby Země.
  • Žák formuluje badatelské otázky týkající se složení a struktury zemského tělesa a použití základních metod výzkumu.

Struktura hodiny

A. Evokace – motivace

Žáci si uvědomí jednotlivé procesy vzniku zemského tělesa, resp. Sluneční soustavy a Vesmíru (viz dílčí témata z Astronomie) a uvědomí si vnitřní uspořádání zemského tělesa a jeho složení a procesy, které zde probíhají (brainstorming). Učitel formou výkladu doplní a upřesní látku, vysvětlí složitější pojmy a procesy a následně iniciuje u žáků diskuzi na téma metody výzkumu stavby a složení zemského tělesa. Učitel může využit úlohu 1 v pracovním listu.

Příklady možných otázek v rámci evokace:

  • Jak vznikla planeta Země?
  • Jaké je postavení planety Země ve Vesmíru?
  • Uveďte základní části (geosféry) ze kterých se skládá Země?
  • Jaké geologické procesy probíhají v základních částech (geosférách) Země?

Úloha 1. Vznik planety Země.

Úloha 1a. V počátcích vzniku Země před 4,6 miliardami let byla planeta výrazně menší než dnes. Do obrázku nakresli křivku znázorňující růst hmotnosti planety Země v době od 4,6 do 2 miliard let.

Řešení: Konstrukce jednotlivých bodů křivky dle nápovědy.

B. Uvědomění – osvojování nových vědomostí

Žáci řeší úlohy v e-learningu a s využitím animace. Na základě řešených úloh prozkoumají vznik a stavbu planety a seznámí se základními metodami vědeckého výzkumu zemského tělesa. Látku si žáci procvičí v úlohách v pracovním listu.

Úloha 2. Stavba planety Země.

Úloha 2a. Doplň tabulku. Použij obrázek – písmena označují jednotlivé části zemské kůry a zemského pláště.

Řešení:

Úloha 2b. Oceánská a kontinentální kůra (litosféra) plave po plastické vrstvě – astenosféře. Chování litosféry, lze přirovnat předmětu položenému na vodu. Přiřaď k sobě odpovídající obrázky sklenic vody s ledem (A, B) a litosféry (1, 2). Své rozhodnutí zdůvodni.

Řešení: A – 2, B – 1. Při zatížení zemské kůry (např. ledovcem) dochází k prohnutí kůry, resp. litosféry, což je kompenzováno plastickou vrstvou (astenosférou), která pod ní leží. Tento jev lze modelovat pokusem kádinka (č. 2), kdy při zatížení kostky ledu dochází k jejímu ponoření a tedy kompenzaci nárůstu hmotnosti.

Úloha 2c. Zamysli se a odpověz na otázku: Proč se říká, že hory mají „kořeny“?

Řešení: Mocnost oceánské kůry se pohybuje v rozmezí 0–10 km. Mocnost kontinentální kůry je 35–70 km, a tedy je více „hmotnostně“ kompenzována v astenosféře – viz úloha 2b (opticky by se to dalo přirovnat k obrazu pohoří (hory) na vodní hladině).

Úloha 3. R Výzkum stavby a složení planety Země.

Úloha 3a. Spoj uvedené horniny a minerály s částmi planety Země, kde se nejčastěji vyskytují. Některé horniny (minerály) můžeš použít vícekrát.

Řešení: oceánská kůra (sedimentární horniny, bazalt, gabro, olivín); kontinentální kůra (granit, sedimentární horniny, metamorfované horniny, bazalt, gabro, křemen, olivín,); zemský plášť (gabro, olivín); zemské jádro (Ni, Fe).

Úloha 3b. Zopakuj si! Zaškrtni, jaké metody mohou přispět k určení vnitřní stavby planety Země.

Řešení: a, b, e, f.


Veškeré materiály jsou dostupné na http://objevuj.eu.

Reflexe

Reflexe probíhá formou dopisování odpovědí k nedokončeným větám v pracovním listu (úloha 4a) a hodnocení zaškrtáváním nabízených variant (úloha 4b).

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
pdf1384 kBstavbazeme_pracovnilisty
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám