Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků
Odborný článek

Kontroverzní témata ve výuce: Muslimky a nošení šátků

4. 12. 2014 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Iva Petříková
Spoluautoři
Mgr. Jaroslav Petřík Ph.D.
Mgr. Iva Dobiášová

Anotace

Zakázat muslimkám nosit šátky? K přiblížení situace muslimských žen využívá lekce modelové situace doplněné o fotografie ze zemí, kde je islám převládajícím náboženstvím. Dále pracuje se stručnými informacemi o tomto náboženství a především otevírá diskuzi nad vyjádřením některých českých osobností k zákazu nošení šátků na veřejnosti.

Cíl

Žáci v lekci získají základní informace o islámu se zaměřením na vztah mužů a žen, včetně povinnosti zahalování žen. Prostřednictvím modelových situací se částečně vžijí do vnímání zahalování a odhalování žen muslimskou společností. Na základě získaných znalostí a postojů budou žáci diskutovat nad vyjádřeními několika českých osobností, díky čemuž budou mít možnost své postoje korigovat a také kultivovat svůj projev v diskuzi.

1. Úvod (10 minut)

Sdělíme žákům téma hodiny – nošení šátků muslimkami v naší kultuře.[*] Aby na téma získali alespoň částečně náhled jiné zkušenosti, rozdáme jim nakopírované modelové situace (Šátky_situace), promítneme / ukážeme obrázky (Šátky_ obrázky) z běžného života muslimské země a necháme je odhadovat odpovědi na uvedené otázky. Situace je pro urychlení možné i číst a nechat nahlas odpovídat pouze některé žáky. Situace jsou popsány pro dívky; chlapci se buďto mohou pokusit vžít do kůže děvčat, nebo si představit, že se týkají jejich dobré kamarádky, maminky apod.

  • Jsi (slečna) na dovolené v Dubaji (Spojené arabské emiráty) a vyjdeš z hotelového komplexu mezi místní obyvatele. Ženy zde nosí volné černé oblečení zakrývající tělo i vlasy, vidět lze jen obličej, často jen oči. Muži nosí pouze dlouhé kalhoty a v létě krátký rukáv, často i v létě dlouhý. Ty máš na sobě kraťasy pod zadek a vršek od plavek. Jak se na tebe asi budou dívat? Budou něco dělat? Co si o tobě budou myslet? Jak se budeš cítit?
  • Rodiče s tebou odjeli z pracovních důvodů do Afghánistánu. Budeš chodit do výběrové školy, kterou ale jinak navštěvují afghánští žáci – pochopitelně jsou třídy oddělené na holčičí a klučicí. Abys zbytečně neprovokovala, budeš nosit na vlasech šátek. Je to pro tebe omezující a těžké se takto přiobléknout?
  • Jsi íránská dívka, s rodiči ses dostala do České republiky. Celý život nosíš volné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a na hlavě šátek – chce to tak jak duchovní představený, tak tvůj otec i matka. Bude pro tebe jednoduché začít chodit bez šátku?

Poznámka k odpovědím: Dle osobní zkušenosti autorů vnímají konkrétně Afghánci nedostatečně oblečené ženy jako provokující, vyzývající k (sexuální) reakci z jejich strany. Protože se žádná místní žena veřejně neodhalí, považují nedostatečně oblečenou ženu za nemravnou, „zírají“ na ni a v lepším případě na ni jen pokřikují. Pro muslimku je z toho důvodu těžší obléknout se méně, než pro Evropanku se přiobléknout – to by mělo z modelových situací a reakcí na ně vyplynout.

2. Informace o islámu a nošení šátků (10 minut)

Rozdáme žákům nakopírovaná / přečteme níže uvedená tvrzení (Šátky_tvrzení_o_islámu) týkající se islámu, necháme je odhadovat odpovědi ANO / NE.  Tím žáci získají alespoň kusé informace o islámu a jeho přístupu nejen k oblečení pro možnost další diskuze. Odpovědi s žáky projdeme, budou-li mít doplňující otázky, pokusíme se na ně odpovědět (další informace viz doporučené zdroje v závěru lekce, doporučujeme si předem přečíst konkrétně dvě strany kapitoly „Ženy v islámské společnosti“ ze zdroje č. [1]).

  1. Islám je po křesťanství druhým nejrozšířenějším náboženstvím. (ano)
  2. Korán zakazuje ženám rozvod, mluvit s cizími muži a odhalovat veřejně jinou část těla než obličej. (ne, v Koránu není nic z uvedeného – byl tak ale v některých zemích upravený jeho výklad)
  3. Korán zakazuje ženám vyzývavé oblékání a chování a přikazuje zachovat věrnost svému muži. (ano)
  4. Islám zakazuje pít alkohol, jíst vepřové a hrát hazardní hry. (ano)
  5. Islám zakazuje mnohoženství. (ne, muž může mít maximálně čtyři ženy, musí ale dokázat všechny své ženy stejně zaopatřit, žena může mít pouze jednoho muže)
  6. Islám přikazuje modlit se 3x denně, postit se jeden den v týdnu a zabíjet nevěrné manželky. (ne – přikazuje modlit se 5x denně; postit se vždy v celém měsíci ramadánu od východu do západu slunce; zabíjení cizoložnic má původ v tradičních patriarchálních společenstvích, ale ne v islámu)
  7. V Koránu se píše, že obě pohlaví jsou si rovná, stejně zodpovědná a v obou je stejný podíl lidskosti; žena je rovnoprávná s mužem, pokud jde o přístup ke vzdělání a vědění. (ano)[1]

Po kontrole odpovědí se ptáme se žáků, jestli z některého bodu vyplývá povinnost nosit šátky – zmíněný je pouze zákaz vyzývavého oblečení. V Koránu je pouze zmíněna řeč proroka Mohammeda ke svým ženám „A nechť spustí závoje na ňadra svá.“ [4], záleží pak na interpretaci jeho slov. Před několika desetiletími nosilo závoje jen několik procent muslimek, zahalování se pak velmi rozšířilo a začalo znamenat „jsem správnou muslimkou“ [4].

3. Problémová tvrzení k diskuzi (20 minut)

Vysvětlíme žákům, že dostanou sadu výroků (Šátky_výroky), o kterých mají diskutovat a buď s nimi souhlasit, vyvrátit je, nebo navrhnout jejich úpravu tak, aby bylo možné s nimi souhlasit a aplikovat je v praxi. Rozdělíme žáky do skupin po zhruba čtyřech žácích a rozdáme tvrzení. Maximálně po deseti minutách jejich práci přerušíme a vyzveme k diskuzi celé třídy. Ptáme se žáků, které tvrzení se jim zdá být nejkontroverznější a proč. Dále je vyzveme k vyslovení názoru na zákaz nošení šátků v ČR, ve školách, v nemocnicích, na úřadech ad. Proč by šátky povolili / zakázali? Je možné protiargumentovat tím, co již žáci probírali v tvrzeních.

  1. Lidé mají mít svobodu cestovat (a nás trápilo, že jsme ji v éře komunismu neměli), ale primárně mají žít ve svých vlastních zemích a do zemí jiných jet spíše na výlet. Imigranti přicházející dobrovolně do naší země (ale i do jakékoli jiné) by se měli přizpůsobit našim poměrům a zvyklostem, a ne my jim. Je to otázka elementárního respektu k historicky vzniklým převládajícím poměrům v zemi. Ať to nikdo nesrovnává s nošením křížku na krku. Tento malý přívěšek není na desítky metrů viditelným symbolem alternativního náboženství, alternativní ideologie, alternativního civilizačního kontextu.[5] bývalý prezident Václav Klaus
  2. Došlo k nepřímé diskriminaci, to znamená, že té dívce byl znemožněn přístup ke vzdělávání. Ředitel nemůže interním předpisem rozhodnout o tom, že někdo nemůže nosit pokrývku hlavy, která v tomto případě symbolizuje příslušnost k náboženství. Platí také Listina základních práv a svobod, která zaručuje svobodu víry. Podle pravidel školy by nemohla dostudovat například ani jeptiška.[2] ombudsmanka Anna Šabatová
  3. Začíná to šátkem a končí to burkou," řekl prezident Miloš Zeman. Navíc si myslí, že nošení šátku je pro krásné ženy znevýhodnění. „I když si výjimečně dokážu představit ženy, jejichž zahalení do burky by pro mužský pohled bylo prospěšné, ale to je naprostá minorita žen," zažertoval. [2] prezident Miloš Zeman
  4. "Je-li šátek vyjádřením určité víry a jsme ve státě, kde je ta víra tolerována, pak je to [zákaz nošení šátků] diskriminace." [2] bývalý ministr školství Eduard Zeman
  5. Myslím, že každá žena by měla mít právo chodit na veřejnosti oblečená podle pravidel své víry. Pokud však pracoviště vyžaduje určitý typ oblečení, měla by to respektovat, pokud má o takovou práci zájem. Těžko si představit např. pilotku vojenského letadla v dlouhých šatech či lékařku, která provádí transplantaci srdce s burkou.[5] Michael Kocáb
  6. Ať si každý nosí, co chce - pokud je to jeho svobodná vůle. Třeba pytel od rýže, dřevěné kalhoty, spodní prádlo z chilli papriček, místo čepice hmoždíř a tak. Když se zamyslím a představím si, že bych se přestěhoval a žil v zemi, kde by mi zakázali nosit džíny nebo kšiltovku, tak bych to za diskriminaci považoval.[5] Jakub Kohák
  7. ČR je sekulární stát, takže náboženství do státních škol a jiných institucí nepatří; v těch soukromých ať si to určí provozovatel.[5] Václav Bárta (z diskuze)
  8. Pokud navíc budeme důslední a zakážeme veškeré náboženské symboly, co uděláme s křížkem po babičce na krku během maturity? Tak té studentce řeknu: Ne, ne, ne, ty máš náboženský symbol?!  Co se šátky jeptišek? Zakážeme řádovým sestrám, aby ošetřovaly? Anebo zakážeme jeptiškám doplňovat si dodatečně studium ošetřovatelství, protože jim nedovolíme studovat v řádovém oděvu?[6] politoložka Vladimíra Dvořáková

4. Závěr (5 minut)

V závěru hodiny žákům sdělíme, že:

Zákaz nošení islámského šátku ve škole neporušuje Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, rozhodl v roce 2008 Evropský soud pro lidská práva v případu Dogru v. Francie. Jde o jeden z řady případů stížností muslimů či sikhů a příslušníků dalších náboženství, kteří chtějí manifestovat náboženskou příslušnost v institucích sekulárního evropského státu včetně školských zařízení. Soud rozhodl, že zákaz nosit náboženské symboly do školy chrání práva a svobody ostatních.[3] 

Formálně je tedy otázka zákazu nošení šátků ve školách zodpovězena, neznamená to ale, že se zákazem není možné nesouhlasit a mít odlišný názor. Řekneme žákům, že šátky jsou jedním z mnoha poznávacích znamení skupinové příslušnosti; vymyslí i jiné skupiny, které jsou na pohled určitelné a našli by důvod k jejich zákazu?

Mohli by vymyslet např.:

  • hnutí skinheads podle vyholené hlavy, bundy zvané bomber, těžkých bot ad. (Není kvůli jejich časté agresivitě také důvod uvažovat o zákazu holení hlavy? Nošení bomberů?),
  • příznivce myšlenky emo – tmavé oblečení, patka na vlasech ad. (Jsou často spojováni se sebepoškozováním a sebevraždami – není to důvod pro zákaz jejich poznávacích znaků a šíření depresivních myšlenek?), [7]
  • hippies – zvonové kalhoty, květované oblečení, dlouhé vlasy... (Často spojování s konzumací drog – měli by se zakázat, aby drogy příp. nešířili dál?).

Hodinu uzavřeme otevřenou řečnickou otázkou: Stejně jako použil Miloš Zeman argumentační faul nazývaný „kluzký svah“ („Předpokládáme, že drobná změna na začátku musí nutně vést k řetězci souvisejících nežádoucích důsledků[8]) ve vyjádření „Začíná to šátkem a končí to burkou[2], můžeme podotknout, že zákazem nošení šátku muslimkám to začíná, ale kde zákazy skončí? Nebo to tak není?


[*] Alternativa z testovací hodiny: Nechala jsem žáky hádat téma hodiny – vytištěné obrázky jsem rozvěsila po třídě, žáci na začátku hodiny chodili po místnosti a tipovali, o které téma se jedná. Žáky napadal hlavně Afghánistán, život v chudé zemi, náboženství, islám – nakonec téma odhalili.

Reflexe

Aktivity ověřila ve výuce Mgr. Iva Dobiášová z Gymnázia Mnichovo Hradiště. Téma bylo odučeno v 6. ročníku (primě).

V první části hodiny si ne všichni chlapci chtěli představovat, že jsou dívky a dívat se na svět dívčíma očima. Nakonec to ale přece jen všichni zvládli.  Větší části žáků připadalo náročnější, aby oni chodili zahalení – domnívali se, že když si muslimka sundá šátek, je to pro ni jednodušší než zahalování. Teprve po konkrétním příběhu jednoho žáka, který chodil do školy s muslimskou holčičkou, se na téma začala část třídy dívat jinak.

Práce s tvrzeními o islámu šla dobře a rychle, znalostní vybavení žákům většinou nechybí.  Práce s výroky o nošení muslimských šátků byla živá, v závěru většina žáků konstatovala, že samotné nošení šátků jim v podstatě nevadí, vadí jim případný terorismus, který mají skrze asociace někteří s islámem spjatý. Žádná vyhrocená situace nenastala, žáci v klidu uváděli své argumenty.

V rámci hodiny se již nestihla závěrečná část lekce – místo ní byla hodina uzavřena společným shrnutím po práci s výroky. Z předchozích zkušeností vyučující vyplývá, že žáci byli mnohem tolerantnější, než je tomu běžné u žáků vyšších ročníků. Zajímavé bylo sledovat, že po konkrétním příkladu spolužáka jsou ostatní ochotni přehodnotit svá stanoviska, všímají si reálných příkladů ze života lidí, které znají. 

Literatura a použité zdroje

[1] – BURYÁNEK, Jan. et al. Interkulturní vzdělávání. Příručka nejen pro středoškolské pedagogy – kapitola Muslimové.. 2002. [cit. 2014-10-20]. Dostupný z WWW: [http://www.varianty.cz/cdrom/podkapitoly/b05cizinci/b0504.htm].
[2] – Česká televize: Zeman: Šátkem to začíná, burkou končí. 2014. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/284450-zeman-satkem-to-zacina-burkou-konci/].
[3] – VÁLOVÁ, Irena. ESLP: Zákaz islámského šátku ve škole není porušením lidských práv.. 2014. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.ceska-justice.cz/2014/10/eslp-zakaz-islamskeho-satku-ve-skole-neni-porusenim-lidskych-prav/ ].
[4] – KARLÍK, Tomáš. Dějiny zahalování. Proč nádherné muslimky skrývají tváře?. 2011. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.national-geographic.cz/detail/dejiny-zahalovani-proc-nadherne-muslimky-skryvaji-tvare-3346/#.VFkEUjSG_LI ].
[5] – BRAUNOVÁ, Dana. Na právo nošení hidžábu v Česku se názory různí. 2014. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.novinky.cz/zena/styl/349143-na-pravo-noseni-hidzabu-v-cesku-se-nazory-ruzni.html].
[6] – SENKOVÁ, Zita. Vladimíra Dvořáková: Šátek není burka! Ale proč vůbec řešíme muslimy, místo abychom řešili radnice?. 2014. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi/_zprava/vladimira-dvorakova-satek-neni-burka-ale-proc-vubec-resime-muslimy-misto-abychom-resili-radnice--1405218].
[7] – Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Emo. 2014. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://cs.wikipedia.org/wiki/Emo].
[8] – Argumentační fauly. 2012. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.obcanskevzdelavani.cz/argumentacni-fauly].
[9] – BURYÁNEK, Jan. Interkulturní vzdělávání. Příručka nejen pro středoškolské pedagogy.. 2002. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://www.varianty.cz/cdrom/obsah_1.htm ].
[10] – Dovedu to pochopit? Výukový materiál pro multikulturní výchovu.. 2007. [cit. 2014-11-3]. Dostupný z WWW: [http://varianty.cz/download/pdf/pdfs_156.pdf].
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
14.65 kB
Dokument
Šátky_situace
docx
1.83 MB
Dokument
Šátky_obrázky
docx
14.65 kB
Dokument
Šátky_tvrzení_o_islámu
docx
19.53 kB
Dokument
Šátky_výroky

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Iva Petříková

Hodnocení od uživatelů

E Kocourek
5. 12. 2014, 06:58
Zástupné a mlžící - prý "kontroverzní" - téma, tyhle muslimky a nošení šátků. Skutečnými kontroverzními tématy jsou absence pudu sebezáchovy české společnosti ve vztahu k mohamedánům a dvojí metr české policie a justice.

Třeba v § 403 (Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka) se píše "Kdo (...) podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá (...) náboženskou (...) zášť (...), bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. Tak jak je možné, že osoby, které se veřejně hlásí k mohamedánskému náboženství, nejsou okamžitě odváženy do nejbližší věznice? Jak to? Budu hádat - podle režimních propagandistů a islamistických apologetů je vztah mohamedánů k jejich vlastním ženám a k jinověrcům málo prokazatelný.

Chválím lekci, že názorně předvádí uvažování islamistických apologetů. Třeba tvrzení 6: Islám přikazuje (...) zabíjet nevěrné manželky. A islamistická odpověď: zabíjení cizoložnic má původ v tradičních patriarchálních společenstvích, ale ne v islámu. -- On se někdo ptal na původ onoho přikázání?
Zahalování se pak velmi rozšířilo a začalo znamenat „jsem správnou muslimkou“. -- Jak tohle může někdo vědět? Stejně tak to může znamenat "Kašlu na zákony země, do které jsem přivandrovala" (třeba ve Francii), případně "Odmítám se integrovat do zdejší společnosti".

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Kolekce

Článek je zařazen v těchto kolekcích:

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence občanské
  • "respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Multikulturní výchova
  • Etnické a náboženské skupiny v ČR

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

nakopírované texty, vytištěné obrázky, příp. dataprojektor na jejich promítnutí