Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Dva světy se srazily, židovští uprchlíci...

Ikona teoreticky

Dva světy se srazily, židovští uprchlíci v českých zemích za první světové války

Ikona odbornost
Autor: Naši nebo cizí?
Anotace: Jak konfrontace s lidmi odlišujícími se svou kulturou a vzhledem ovlivňuje pojetí naší vlastní identity?
Kdo a kdy se zabývá tím, zda je někdo Žid či nikoliv?
Chápali se Židé jako jednotné společenství?
Jaká byla reakce Židů žijících v českých zemích na příchod židovských uprchlíků z Haliče a Bukoviny za první světové války?
Obor příspěvku:Dějepis
Klíčová slova: židovská kultura, Židé, první světová válka, uprchlíci

„Válečné běsnění srazilo bezpočet Židů na kolena; vzalo jim vše a udělalo z nich utečence bez domova. Válka vehnala do víru a pohybu takové množství Židů, jako to už po staletí nedokázala žádná událost. Zatím se dá jen stěží porozumět proměnám, které nastaly, a nikdo neodhadne, jaké vnější a vnitřní změny na židovstvo ještě čekají.“

Robert Weltsch1

Klíčové otázky

  • Jak konfrontace s lidmi odlišujícími se svou kulturou a vzhledem ovlivňuje pojetí naší vlastní identity?
  • Kdo a kdy se zabývá tím, zda je někdo Žid či nikoliv?
  • Chápali se Židé jako jednotné společenství?
  • Jaká byla reakce Židů žijících v českých zemích na příchod židovských uprchlíků z Haliče a Bukoviny za první světové války?

Úvodní text

Během první světové války se vnitrozemí habsburské monarchie stalo útočištěm mnoha uprchlíků, kteří utíkali nebo byli nuceně evakuováni z frontových oblastí. Nacházeli se mezi nimi zejména Poláci, Rusíni, Italové a velké množství Židů, kteří utíkali z ruskou armádou dobytých částí Haliče a Bukoviny. Neobávali se pouze pohybů fronty, ale také pogromů ze strany ruské armády. Tito „východní“ Židé se v mnohém lišili od Židů žijících v českých zemích: většina z nich byla velmi pobožná a důsledně dodržovala židovské náboženské předpisy. Odmítali jíst nekošer stravu, chodili v kaftanu, měli pejzy a hovořili jazykem jidiš. Pro mnohé byli ztělesněním života v ghettu, před emancipací a bez vymožeností moderní civilizace. Setkání s nimi vyvolávalo mnohé konflikty a nepřátelství. Následující metodika toto téma rozkrývá z pohledu místní židovské komunity, pro niž byli uprchlíci z východu podnětem k vyrovnání se se svou vlastní identitou: zatímco někteří jejich chování či oblékání vnímali jako přežitek ghetta, pro jiné byli autentickým zdrojem původního židovství.

Velké a malé dějiny > Doma na cestě? > Uprchlíci za první světové války, s. 207

Pracovní materiál č. 1

Texty 1–5

Velké a malé dějiny > Doma na cestě? > Uprchlíci za první světové války > Orient v Čechách, s. 209–211

  • Eduard LEDERER: „Židé haličtí a židé u nás“
  • „Nositelé kultury“
  • Bronislav SCHWARZWALD: „Na adresu p. Dra. Lederera“
  • „Polští židé mezi námi“
  • „Židovskou otázkou...“

Eduard Lederer: „Židé haličtí a židé u nás“

„Bylo mezi nimi dost dobrých lidí, ale převážná většina v jejich názorech o mravnosti a cti občanské se s námi rozchází přímo nebetyčně. […] Za nejpodstatnější pokládám jejich pojímání náboženství. […] Jen menšina našich židů věří v pravdě židovsky, ale i ta netkví slepě na mrtvé liteře zákona, […] hledí spíše vniknout do ducha židovského, než aby se vyčerpala ve formalismu. […] [Židé haličtí] se vyčerpávají v slepém, bezduchém konání starých předpisů a šetření starých zákazů rituálních. […] Jde-li o náboženství židovské a jeho mravnost, pak zeje mezi oběma těmito vrstvami hluboká propast. […] Zajisté také nelze mluvit o společnosti jazykové mezi židy haličskými a Němci. […] Neboť žargon haličských židů2, nepříjemná, nekulturní směs hebrejských a slovanských slov vroubená na středověkou němčinu lze snad jen za podřečí německé považovat. […] Na první pohled je každému zjevná rozdílnost žida našeho a polského, nejen výrazem tváře, ale i držením těla, gesty. […] Neexistuje žádné všežidovské solidarity, žádného všežidovského náboženství, žádné všežidovské rasy, zkrátka je nám náš křesťanský spoluobčan český nebo německý nepoměrně bližší v kterémkoliv směru, než náš ‚spolubratr‘ polský.“

Rozvoj, 24. července 1915

Rozvoj, časopis českožidovského hnutí, který vycházel v letech 1904–1938 a zabýval se otázkami česko-židovského soužití. Věnoval se nejen národnostním otázkám, ale také náboženství, politice a kultuře.

„Nositelé kultury“

„V Praze se nedávno objevila výzva psaná židovskými písmeny určená uprchlíkům. Ti byli vyzváni, aby si ve vlastním zájmu, jakož i v zájmu pražských židovských obyvatel, odstřihli pejzy3 a odložili kaftany4.

Chci zde popsat jeden případ, který je velice typický. Nedávno potkal jakýsi vznešený, elegantně oblečený pán na pražské ulici haličského chlapce s pejzy. ‚Mládenče, dostaneš 20 korun, když si odstřihneš pejzy,‘ volá pán. ‚Velevážený pane, vy dostanete 40 korun, když si je necháte narůst,‘ odpoví ten chlapec.

Tato historka je víc než jen zábavná. Výtečně totiž charakterizuje onoho nositele ‚kultury‘ a jeho mravní úroveň; on chce totiž toho chlapce korumpovat. Ten pán zkouší demoralizovat toho chudého židovského mladíka, když ho láká, aby prodal za peníze symbol své víry.

Tvrdím, že onen vznešený pán, horlivý apoštol kultury, stojí kulturně a duševně hluboko pod tím chudákem. Neboť chlapec je plný vnitřní upřímné a naivní víry, zatímco ten druhý má prázdnou a bezobsažnou duši a má víru v to, že mu peníze propůjčují hodnotu. Ten chlapec oproti tomu žije a padá se svou vírou. On je tím pravým nositelem kultury, zatímco onen vznešený pán jen nositelem peněz.“

Selbstwehr, 11. června 1915

Selbstwehr byl německy psaný sionistický týdeník vycházející v Praze mezi léty 1907–1938. Vznikl v reakci na Rozvoj, časopis českožidovského hnutí.

Bronislav SCHWARZWALD: „Na adresu p. Dra. Lederera“

„Nikoliv nevůle a nezpůsobilost, nikoliv náboženská zvrácenost a fanatism to jsou, které židu haličskému překáží, aby západní kulturu a formy přijal, ale jedině antisemitism slovanských kmenů, mezi nimiž žije a na něž je poukázán.[…] Připouštím, že český žid s haličským proletářem5 židovským nemá společnou chudobu a všechno, co k ní se jako přirozená důslednost váže, […] ale pokud mně je známo, slaví žid v Čechách ještě posud tytéž svátky, jako žid v Haliči, postí se a modlí jménem téhož Jehovy6. [Židé] zůstali společným útvarem, po staletí a v zemích všech pánů, nikoliv, jelikož pochází z téhož ‚kmene‘, nikoliv, poněvadž jim to ztuhlá ortodoxie7 nutně velí, nýbrž proto, že všude narazili na nenávist a závist, lhostejno, zdali ve Španělsku, ve Francii, v Německu anebo v Rusku. […] Žádný člověk anebo žádná rasa nedá se výše oceňovat, než jiný člověk nebo jiná rasa.“

Rozvoj, 22. srpna 1915

„Polští židé mezi námi“

„[Polské] židy jsme znali ještě přednedávnem z informací sotva z desáté ruky. […] V Praze jest jich již tak značný počet, že […] začínají některým ulicím určovati nový ráz. […] Ale třeba že [je] potkáváme denně […], víme […] pramálo, jak tu mezi námi žijí a co si o nás myslí. […] Do Prahy si přiváží průměrná rodina polskožidovská malou výbavu: trochu šatstva v ranci a několik náboženských knížek. […] Polští židé jsou většinou příslušníci tzv. chasidské sekty8, která se dívá na západoevropské židy jako na kacíře a nechce s nimi míti nic společného. Jakže, pít a jíst z nádob, jejichž rituelní ryzost není zjištěna? Ne, polský žid se takového zločinu nedopustí. […] Jiný druh překážek plyne z lhostejnosti k zákonům o čistotě, jak je chápeme my na západě. Tato lhostejnost je typická pro neuvědomělé vrstvy v orientě9 vůbec. […] V situaci, jaká právě je, není ovšem snadno zachovati čistotu. […] Jsou vzácně lhostejní k novému prostředí, do něhož nechtíce zapadli. […] Náboženská zanícenost tohoto lidu, která jinak brzdí v rozvoji jeho přirozenou inteligenci, je mu v této době a na těchto místech ochranným útulkem, kde zapomíná na strastnou přítomnost.“

Rozvoj, 20. února 1915

„Židovskou otázkou…“

„Židovskou otázkou bude nynějšími válečnými událostmi pohnuto. […] Současným židovstvem zmítá spor mezi teorií asimilační10 a sionismem11. Ale skutečné poměry ukazují, že je […] dosud spousta židů, kteří se uvědoměle nestaví na žádné z obou stanovisek, ačkoli cítí svou odlišnost od ostatních spoluobčanů a solidaritu mezi sebou. V západní Evropě židé až na své náboženství splývají kulturně s národy, uprostřed nichž žijí jejichž jazykem mluví, kdežto na východě tvoří uzavřenější vrstvu, vyznačujíce se odlišným krojem a zevnějškem a majíce zvláštní řeč. […] Následkem ruského vpádu do Haliče dostaly i naše země odtud svérázné židovské obyvatelstvo. […] Válka přivodila národní probuzení židovské a tím se židé přiblížili o hodně snahám po zřízení samostatného státu. […] Proto máme za to, že jako oni haličtí židé nemohou u nás zdomácněti, i naši židovští spoluobčané musí se rozhodnouti buď pro naprostou asimilaci s tím národem, v němž vyrostli, nebo pro obnovení židovské říše mimo Evropu. […] Nedovedeme pochopiti, že by židé mohli vystupovati mezi jinými národy jinak, než jako přesvědčení příslušníci židovského národa, kteří vidí svůj ideál v obnovení samostatného a nezávislého státu židovského.“

Rozvoj, 5. února 1915

Pracovní materiál č. 2

Pracovní list

Jaký postoj má autor k „východním Židům“?

 

Mluví autor spíše o rozdílech mezi „východními“ a „západními“ Židy, nebo naopak spíše o společných znacích? Co je pro něj důležitější?

 

Vadí autorovi něco na „západních“/„ východních“ Židech?

 

Tvoří podle autora Židé jedno společenství, či nikoliv?

 

Metodická část

  • Časová dotace: 45 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností a záměrů

  • Způsob práce: čtení s porozuměním, práce ve skupinách, prezentace

  1. Uveďte lekci následujícími klíčovými otázkami: Co dělá Žida Židem? (Co dělá Čecha Čechem?) Kdo a kdy řeší, zda je někdo Žid či nikoliv? (příp. Napadají vás nějaké příklady z historie?) Tvoří Židé podle vás jednotné společenství? Dejte žákům několik minut na to, aby své odpovědi sdíleli s ostatními ve třídě.

  2. Na základě informací z úvodního textu, popřípadě textu Uprchlíci za první světové války představte kontext příchodu uprchlíků z Haliče a Bukoviny do českých zemí a následně položte žákům poslední z klíčových otázek: Jaká byla reakce Židů žijících v českých zemích na příchod židovských haličských uprchlíků za první světové války?

  3. Vysvětlete žákům, že nyní se budou zabývat autentickými reakcemi na příchod haličských uprchlíků ze strany Židů žijících v českých zemích. Rozdělte žáky do pěti skupin a každé skupině dejte jeden z textů (Pracovní materiál č. 1). Texty jsou kráceny a mírně upraveny. Každá skupina bude mít za úkol zjistit a poznamenat si ze svého textu informace podle pracovního listu (Pracovní materiál č. 2), pomocí vyplněného pracovního listu (není nutné, aby každá skupina odpověděla na všechny otázky z pracovního listu, ale měla by se nad nimi alespoň zamyslet) bude mít za úkol připravit si prezentaci svého úryvku tak, aby vystihla hlavní postoje a názory obsažené v textu.

  4. Po vyplnění pracovního listu každá skupina postupně představí názory obsažené v textu se snahou přesvědčit ostatní o správnosti těchto názorů. Poté, co skončí prezentace skupiny, má každý žák možnost skupině dát či nedat bod podle toho, zda ho přesvědčila svými argumenty, či nikoliv. Doporučujeme „body“ vyjádřit nějak fyzicky, například korálkem nebo označeným papírkem. Poté pokračuje další skupina se svou prezentací, takto prezentují všechny skupiny. Každý žák může přidělit od nuly do pěti bodů (ty nesmí dát své vlastní skupině, může ohodnotit jedním bodem každou skupinu, která ho přesvědčila, nebo nedat skupině žádný bod, pokud ho nepřesvědčila). Po skončení prezentací se body sečtou a skupina, která získala nejvíce bodů, svůj text přečte. Je dobré, aby pedagog shrnul všechny články zastupující nějaký dobový názor určité skupiny Židů, přičemž zdůraznil, že žádný námi nemůže být označen jako ten jediný správný.

  5. Každý žák dostane dva lepicí papírky (post-it) a na každý z nich má za úkol napsat jednu věc, která odpovídá na následující otázky: Co mě v dnešní hodině nejvíce překvapilo?, Co mi není jasné? Každý žák pak svůj papírek nalepí na připravený flipchart s nadepsanou otázkou. Pokud učitel uzná za vhodné a časové možnosti to dovolí, může napsané reakce s žáky přečíst či může odpovídat na otázky, které žákům zůstaly nevyjasněné.


1 Robert WELTSCH: „Ein Feldpostbrief aus dem Osten“, Der Jude, listopad 1916.

2 Míněn je jazyk jidiš.

3 Z rituálních důvodů nezastříhávané a neholené okraje vlasů a vousů, zatočené dlouhé lokny vlasů u uší.

4Tradiční dlouhý kabát, jedno ze znamení ortodoxních Židů.

5 Příslušník nižších (většinou nemajetných) společenských vrstev.

6 Bůh

7 Přísné dodržování tradičních náboženských pravidel.

8 Chasidismus je židovské lidové nábožensko- společenské hnutí pocházející z oblasti Haliče, které klade důraz na mystické prožívání náboženství. Kořeny má na počátku 18. století a má mnoho stoupenců dodnes.

9 Orient znamená východ, a to nejen jako zeměpisné určení, ale také jako místo západních představ o romantickém a zároveň zaostalém světě na východě.

10 Proces, v němž se příslušníci menšiny přizpůsobují většině (ve svých kulturních zvyklostech, jazyce, práci apod.).

11 Židovský nacionalismus, jeho cílem bylo vybudování vlastního státu.


Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?

 Podrobnosti o projektu najdete také v modulu Digifolio.

 
INFO
Publikován: 26. 05. 2014
Zobrazeno: 2353krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku : 5
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

1 uživatel Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
CIZÍ?, nebo. Dva světy se srazily, židovští uprchlíci v českých zemích za první světové války. Metodický portál: Články [online]. 26. 05. 2014, [cit. 2019-08-24]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/18733/DVA-SVETY-SE-SRAZILY-ZIDOVSTI-UPRCHLICI-V-CESKYCH-ZEMICH-ZA-PRVNI-SVETOVE-VALKY.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.