Článek představuje vyučovací hodinu zaměřenou na téma památných stromů, na niž navazují úkoly do terénu. Žáci s pomocí pracovního listu seznámí s památnými stromy na příkladu Prahy, v úkolech se věnují památným stromům ve své obci/čtvrti. Článek můžeme vzít i jako inspiraci pro krátký třídní projekt - Zmapování památných stromů v okolí školy.
Cíl:
Žák:
Evokace
Uvedeme stručně téma hodiny - památné stromy. Položíme žákům tři otázky:
Každý sám se zamyslí a napíše odpovědi do sešitu či na papírek. Poté společně probereme, na co kdo přišel, vlastnosti a druhy stromů, které žáci vyjmenují, zapisujeme na tabuli.
Živější (a delší) varianta
Zadáme žákům anketu - průzkum veřejného mínění na téma památné stromy. Otázky zůstanou stejné, každý žák se snaží zjistit názory a domněnky ostatních spolužáků, ke každé otázce by měli všichni sesbírat aspoň tři odpovědi. Poté výsledky své ankety někteří představí, zapisujeme na tabuli.
Uvědomění
Rozdáme žákům pracovní listy. Každý si nejprve přečte úvodní text a podtrhne si rovnou čarou důvody, které zazněly v evokaci, vlnovkou důvody, které jsou pro něj nové. Poté se žáci pustí do luštění osmisměrky, v níž jsou ukryté názvy 12 druhů stromů. Stromy, které v osmisměrce našli, žáci vypíší a u těch, které znají, zkusí nakreslit nějaký znak, podle kterého strom bezpečně poznají (list, plod...). Ze stromů, které neznají, si vyberou tři, a ty pak vyhledají v atlase či jiné literatuře s tím, že si jejich znaky také překreslí. Na tomto úkolu můžeme žáky nechat pracovat ve dvojicích, pokud je pro ně osmisměrka příliš těžká či pokud moc stromů neznají.
Poté žáci ve dvojicích ještě zkusí odhadnout rekordy pražských stromů. Na závěr společně probereme, jaké druhy žáci našli, jak vypadají a které z nich bývají mezi památnými stromy nejčastěji. Doplníme správná čísla k rekordům.
Tip: Můžete si ve třídě vytvořit sbírku listů těchto druhů stromů nebo nechat žáky vytvořit si stromový herbář.
Reflexe
Necháme žáky vyplnit pětilístek na téma Památné stromy dle tohoto vzoru (každá linka znamená jedno slovo):
Památný strom
téma _____
jaký je (přídavné jméno) _____ _____
co dělá (sloveso) _____ _____ _____
věta vystihující něco podstatného o tématu _____ _____ _____ _____
synonymum pro téma _____
Návaznost na hodinu
Na tuto hodinu by měly navázat další aktivity, které se zaměřují na památné stromy přímo ve vaší obci či čtvrti. Toto téma vyžaduje aspoň částečně práci v terénu, proto zde předkládáme několik samostatných úkolů či aktivit, které s žáky můžete dělat. Nejsou již rozpracovány do hodiny, neboť je třeba je přizpůsobit podmínkám ve škole a v hodině.
Informace a řešení úkolů v PL - viz příloha
PAMÁTNÉ STROMY
Památný strom je charakterizován jako „strom, skupina stromů nebo stromořadí," který je „mimořádně významný z hlediska druhového, estetického, genetického, kulturního nebo historického." (Chráněná území ČR XII, Praha, s. 298 - 299) Způsob vyhlášení a ochrany památných stromů je dán zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mnohé z památných stromů bývají spojené s různými pověstmi, událostmi, osobnostmi... Se jménem spisovatele Jana Nerudy je spojována stará hrušeň v Seminářské zahradě, se jménem Jaroslava Vrchlického smuteční vrba na Karlově náměstí, pod níž údajně Jaroslav Vrchlický sedával. Nechte žáky zjistit, zda něco z toho neplatí i o památných stromech ve vaší obci či čtvrti.
V Praze se vyskytuje 74 památných stromů (k 30. 9. 2005), nachází se téměř v každé městské části. Kompletní přehled stromů a jejich zakreslení v mapě Prahy můžete najít i na internetu, kde je také seznam památných stromů dle městských částí.
Druhy chráněných stromů
Nejpočetnějšími chráněnými stromy jsou lípy (malolisté i velkolisté) a duby letní, neboť se nejčastěji dožívají vysokého věku. V Praze najdeme ale i další druhy, které si zasloužily označení památný strom: buk lesní, cedr atlaský, hrušeň obecná, jasan ztepilý, jinan dvoulaločný, jírovec maďal, líska turecká, olše lepkavá, platan javorolistý, tis červený.
V osmisměrce najdete rodová jména všech těchto 12 druhů.
Pražské rekordy
Žáci si mohou podobnou tabulku rekordů udělat pro stromy (nejen památné) ve vlastní obci. Třeba je napadnou i jiné kategorie - nejkrásnější, nejnižší, nejmohutnější, nejstrašidelnější strom, strom s největší dutinou...
Stromy „u nás"
Při hledání památných stromů ve vaší čtvrti můžete žáky nechat pracovat s mapou nebo je dokonce pověřit nakreslením mapy městské části a zakreslovat do ní různé objevy, nejenom památné stromy.
Výšku stromu mohou žáci nejsnadněji změřit pomocí stínu, je ovšem nutné, aby stín stromu dopadal na rovnou plochu a byl celý dostupný. Změříme délku stínu nějakého předmětu, jehož skutečnou výšku známe (například nás samotných), a délku stínu stromu. Na základě přímé úměrnosti spočítáme chybějící výšku stromu. K měření výšky lze využít i podobnosti trojúhelníků.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.