Odborný článek

Památné stromy

26. 5. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Petra Šebešová
Spoluautor
Sdružení TEREZA

Anotace

Vyučovací hodina zaměřená na téma památných stromů, na niž navazují úkoly do terénu. Článek může být inspirací pro krátký třídní projekt – Zmapování památných stromů v okolí školy.

Článek představuje vyučovací hodinu zaměřenou na téma památných stromů, na niž navazují úkoly do terénu. Žáci s pomocí pracovního listu seznámí s památnými stromy na příkladu Prahy, v úkolech se věnují památným stromům ve své obci/čtvrti. Článek můžeme vzít i jako inspiraci pro krátký třídní projekt - Zmapování památných stromů v okolí školy.

Cíl:
Žák:

  • popíše důvody ochrany památných stromů
  • v atlasu vyhledá vybrané druhy stromů a zakreslí jejich listy či jiné poznávací znaky

Evokace

Uvedeme stručně téma hodiny - památné stromy. Položíme žákům tři otázky:

  • Víte o nějakém památném stromě v naší obci/čtvrti?
  • Jaké vlastnosti musí mít strom, aby mohl být chráněn jako památný?
  • Jaké druhy stromů podle vás nejčastěji najdeme mezi památnými stromy?

Každý sám se zamyslí a napíše odpovědi do sešitu či na papírek. Poté společně probereme, na co kdo přišel, vlastnosti a druhy stromů, které žáci vyjmenují, zapisujeme na tabuli.

Živější (a delší) varianta

Zadáme žákům anketu - průzkum veřejného mínění na téma památné stromy. Otázky zůstanou stejné, každý žák se snaží zjistit názory a domněnky ostatních spolužáků, ke každé otázce by měli všichni sesbírat aspoň tři odpovědi. Poté výsledky své ankety někteří představí, zapisujeme na tabuli.

Uvědomění

Rozdáme žákům pracovní listy. Každý si nejprve přečte úvodní text a podtrhne si rovnou čarou důvody, které zazněly v evokaci, vlnovkou důvody, které jsou pro něj nové. Poté se žáci pustí do luštění osmisměrky, v níž jsou ukryté názvy 12 druhů stromů. Stromy, které v osmisměrce našli, žáci vypíší a u těch, které znají, zkusí nakreslit nějaký znak, podle kterého strom bezpečně poznají (list, plod...). Ze stromů, které neznají, si vyberou tři, a ty pak vyhledají v atlase či jiné literatuře s tím, že si jejich znaky také překreslí. Na tomto úkolu můžeme žáky nechat pracovat ve dvojicích, pokud je pro ně osmisměrka příliš těžká či pokud moc stromů neznají.

Poté žáci ve dvojicích ještě zkusí odhadnout rekordy pražských stromů. Na závěr společně probereme, jaké druhy žáci našli, jak vypadají a které z nich bývají mezi památnými stromy nejčastěji. Doplníme správná čísla k rekordům.
Tip: Můžete si ve třídě vytvořit sbírku listů těchto druhů stromů nebo nechat žáky vytvořit si stromový herbář.

Reflexe

Necháme žáky vyplnit pětilístek na téma Památné stromy dle tohoto vzoru (každá linka znamená jedno slovo):

Památný strom

téma _____

jaký je (přídavné jméno) _____ _____

co dělá (sloveso) _____ _____ _____

věta vystihující něco podstatného o tématu _____ _____ _____ _____

synonymum pro téma _____


Návaznost na hodinu

Na tuto hodinu by měly navázat další aktivity, které se zaměřují na památné stromy přímo ve vaší obci či čtvrti. Toto téma vyžaduje aspoň částečně práci v terénu, proto zde předkládáme několik samostatných úkolů či aktivit, které s žáky můžete dělat. Nejsou již rozpracovány do hodiny, neboť je třeba je přizpůsobit podmínkám ve škole a v hodině.

  • Naše památné stromy - Nechte žáky zmapovat památné stromy v okolí s pomocí tabulky v pracovním listu. Pokud žádné neobjeví, ať se pokusí vyhledat v příslušné literatuře, kde roste nejbližší chráněný strom. Potom se můžete společně ke stromu vypravit, změřit jeho obvod a výšku či ho nakreslit.
  • Stromy v naší čtvrti - Dejte žákům badatelský úkol, ať prozkoumají svou obec či čtvrť a pokusí se objevit nějaké zajímavé stromy, které nejsou památné. Mohou mít zajímavý tvar, může to být nezvyklý druh či růst na neobvyklém místě. Můžete vyhlásit pátrací soutěž - ať žáci stromy vyfotí. Fotografie dejte na nástěnku, úkolem ostatních spolužáků je zkusit objevit, kde daný strom roste.
  • Podnět k vyhlášení památného stromu - Pokud žáci objeví v okolí nějaký zajímavý strom, mohou dát podnět úřadu k vyhlášení stromu za památný. Tuto pravomoc mají pověřené obecní úřady a magistráty statutárních měst, na území CHKO a národních parků pak správy těchto oblastí. Stačí vyplnit formulář o vlastnostech stromu. Formulář a další informace najdete na
    www.csop.cz/...
  • Strom-osobnost (Čj, Vv) - Stromy se často mohou podobat lidem nebo jako lidé působit. Obzvlášť staré stromy mohou mít smutný, zarputilý, strašidelný, radostný... „výraz", mohou nám připomínat někoho konkrétního. Nechte žáky zaměřit se na to, jak na ně nějaký strom působí. Nechte je v okolí školy objevit strom, který má své kouzlo, který působí jako skutečná stromová osobnost. (Pokud žáci četli či viděli Pána prstenů, můžete tuto aktivitu pojmout jako hledání Entů.) Ať vymyslí svému stromu jméno a příjmení. Vyvěste si jména na nástěnku a nechte žáky hádat, který strom se za tímto označením skrývá. Žáci si mohou svůj strom nakreslit, napsat mu nebo o něm básničku...
  • Sběratelé stromů: Můžete žákům vyhlásit soutěž o nejrychlejšího sběratele listů těchto druhů stromů nebo je nechat vytvořit si stromový herbář.

Informace a řešení úkolů v PL - viz příloha

PAMÁTNÉ STROMY

Památný strom je charakterizován jako „strom, skupina stromů nebo stromořadí," který je „mimořádně významný z hlediska druhového, estetického, genetického, kulturního nebo historického." (Chráněná území ČR XII, Praha, s. 298 - 299) Způsob vyhlášení a ochrany památných stromů je dán zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Mnohé z památných stromů bývají spojené s různými pověstmi, událostmi, osobnostmi... Se jménem spisovatele Jana Nerudy je spojována stará hrušeň v Seminářské zahradě, se jménem Jaroslava Vrchlického smuteční vrba na Karlově náměstí, pod níž údajně Jaroslav Vrchlický sedával. Nechte žáky zjistit, zda něco z toho neplatí i o památných stromech ve vaší obci či čtvrti.

V Praze se vyskytuje 74 památných stromů (k 30. 9. 2005), nachází se téměř v každé městské části. Kompletní přehled stromů a jejich zakreslení v mapě Prahy můžete najít i na internetu, kde je také seznam památných stromů dle městských částí.

Druhy chráněných stromů

Nejpočetnějšími chráněnými stromy jsou lípy (malolisté i velkolisté) a duby letní, neboť se nejčastěji dožívají vysokého věku. V Praze najdeme ale i další druhy, které si zasloužily označení památný strom: buk lesní, cedr atlaský, hrušeň obecná, jasan ztepilý, jinan dvoulaločný, jírovec maďal, líska turecká, olše lepkavá, platan javorolistý, tis červený.

V osmisměrce najdete rodová jména všech těchto 12 druhů.

Pražské rekordy

  • Největší stáří se připisuje tisu červenému v rajské zahradě františkánského kláštera na Jungmanově náměstí v Praze 1, prý je starý 400 let. (Strom nejspíše sdílí své stáří s budovou kláštera ze 17. století, ale jedna pověst tvrdí, že by mohl tento tis pamatovat stavbu kostela Panny Marie Sněžné, založeného Karlem IV. roku 1347.)
  • Největším obvodem kmene se pyšní platan javorolistý v zahradě Velkopřevorského paláce na Malé Straně, č. p. 249, dosahuje šířky 670 cm.
  • Největší výškou vyniká buk lesní v oboře Hvězda (proti Ruzyňské bráně) na Praze 6, je vysoký 37 m.

Žáci si mohou podobnou tabulku rekordů udělat pro stromy (nejen památné) ve vlastní obci. Třeba je napadnou i jiné kategorie - nejkrásnější, nejnižší, nejmohutnější, nejstrašidelnější strom, strom s největší dutinou...

Stromy „u nás"

Při hledání památných stromů ve vaší čtvrti můžete žáky nechat pracovat s mapou nebo je dokonce pověřit nakreslením mapy městské části a zakreslovat do ní různé objevy, nejenom památné stromy.

Výšku stromu mohou žáci nejsnadněji změřit pomocí stínu, je ovšem nutné, aby stín stromu dopadal na rovnou plochu a byl celý dostupný. Změříme délku stínu nějakého předmětu, jehož skutečnou výšku známe (například nás samotných), a délku stínu stromu. Na základě přímé úměrnosti spočítáme chybějící výšku stromu. K měření výšky lze využít i podobnosti trojúhelníků.

Literatura a použité zdroje

[1] – TUREK, J.; HRUŠKOVÁ, M.; LUDVÍK, B. Stromy se na nás dívají. Plzeň : Fraus, 2003.
[2] – KUBÍKOVÁ, J.; LOŽEK, V.; ŠPRYŇAR, P. et al. Praha. In: Mackovčin, P. - Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XII. Praha : AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2005.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
210.94 kB
PDF
Informace a řešení úkolů v PL

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Petra Šebešová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Environmentální výchova
  • Vztah člověka k prostředí

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová

Organizace prostorová:

Školní třída, Vycházka do přírodního prostředí

Nutné pomůcky:

Pracovní list, atlasy stromů